Transcript Plži
MĚKKÝŠI Měkkýše rozdělujeme na třídy : Plži Mají jednodílnou schránku ulitu. Mlži Mají dvoudílnou schránku lasturu. Hlavonožci Schránku nemají (výjimka loděnka hlubinná), mají sépiovou kost. Plži Plži nemají kostru. Tělo je členěno na svalnatou nohu (pohyb) a útrobní vak (vnitřní orgány). Je chráněno vápenatou, spirálovitě stočenou schránkou – ulitou. Schránku nikdy neopouštějí, dorůstá spolu s nimi. U některých druhů je ulita zakrnělá (slimák). Plzák lesní Plzák španělský Páskovka keřová Slimák největší Okružák ploský Hlemýžď zahradní Suchozemští plži Hlemýžď zahradní Páskovka keřová Slimák největší Plzák lesní Achatina obrovská, Afrika Sladkovodní plži Okružák ploský Ulita okružáka Bahenka živorodá Ulita bahenky Plovatka bahenní Mořští plži Zavinutec tygrovaný Přílipka miskovitá Homolice Ostranka jaderská Ušeň mořská z jejích ulit se dříve vyráběly knoflíky Stavba těla Plášťová dutina Obojetná pohlavní žláza Řitní otvor Oči Slinivkojaterní žláza Plicní vak Žaludek Tykadla Ledvina Srdce Ústa Mozková uzlina Volátko + slinná žláza Nervová soustava Svalnatá noha Stavba těla Tělo plžů se člení na hlavu, svalnatou nohu a útrobní vak. Hlava – jeden nebo dva páry zatažitelných tykadel, horní nese pohárkové oči. Svalnatá noha – je plochá, obsahuje množství slizových žláz, které vylučují sliz usnadňující pohyb a zabraňující vysychání těla. Útrobní vak – obsahuje vnitřní orgány a svaly zatahovače a svěrače. Jeho hřbetní plochu kryje kožní záhyb – plášť, pod kterým je plášťová dutina se všemi orgánovými soustavami. Trávicí soustava Trávicí soustava začíná bezzubými ústy s jazykovou páskou radulou. Radula vypadá jako pilník a slouží ke strouhání potravy. Do trávicí soustavy ústí žlázy s enzymy, umožňujícími trávení celulózy. Plži se živí rostlinnou potravou, houbami, organickými zbytky nebo dravě (homolice), kdy kořist ochromí jedem ze slinné žlázy, který vbodávájí do těla pomocí duté, jehlovité raduly. Řitní otvor vyúsťuje poblíž vchodu do plášťové dutiny na spodní straně ulity. Trávicí trubice Radula Oběhová soustava Plži mají otevřenou oběhovou soustavu. Vakovité srdce pumpuje krev do cév, ze kterých se volně rozlévá do tkání. Krev obsahuje modré barvivo hemocyanin. Krev rozvádí po těle živiny a kyslík. Srdce Dýchací soustava Plži dýchají hřebínkovitými žábrami nebo plicními vaky. Plicní vaky jsou tvořeny krevními vlásečnicemi, které hustě protkávají vnitřní sliznici plášťové dutiny. Plicní vak Nervová soustava Nervová soustava plžů je tvořena nervovou zauzlinou v hlavě, nervovým prstencem kolem trávicí trubice a čtyřmi pruhy nervů, vybíhajícími do těla. Nervové zauzliny Pohlavní soustava, rozmnožování Většina plžů je odděleného pohlaví, některé druhy jsou hermafroditi (hlemýžď). V těle se jim vytvářejí samčí i samičí pohlavní buňky. Dva jedinci si navzájem vymění pohlavní buňky a každý z nich naklade vajíčka do země nebo na vodní rostliny. Z vajíček se líhnou mladí jedinci zcela podobní dospělým. Pohlavní žlázy Vyústění pohlavní soustavy Dva hlemýždi si vyměňují pohlavní buňky Vajíčka, líhnutí, mladí jedinci Akvarijní plž Pomacea cannaliculata Vodní plži Suchozemští plži Mají jeden pár tykadel Mají dva páry tykadel Plovatka bahenní Rybníky, dýchá plicními vaky Hlemýžď zahradní Býložravec, ulitu na zimu uzavírá víčkem Bahenka živorodá Rybníky, dýchá žábrami, víčko k uzavření ulity Páskovka keřová Ulita s pruhy, býložravec Okružák ploský Rybníky, dýchá plicními vaky Jantarka Ostranka jaderská Moře, dýchá žábrami Věžovitá žlutá ulita, podmáčené louky Homolice Moře, dýchá žábrami, kořist zabíjí jedem Zavinutec tygrovaný Moře, dýchá žábrami, platidlo Slimák zahradní Slimáček polní Plzák lesní Nemají ulitu pouze štítek, živí se rostlinami, organickými zbytky a houbami. Škůdci v zahradách Páskovka keřová Páskovka keřová Hlemýžď zahradní Achatina obrovská Pochází z Afriky, dorůstá až 30 cm a 900 g. Slimák největší Plzák lesní Plzák lesní s vajíčky Plovatka bahenní Okružák ploský Bahenka živorodá Mlži Mlži jsou výhradně vodní živočichové. Mají ploché tělo s redukovanou hlavou. Tělo je kryto dvoudílnou schránkou - lasturou. Lastury jsou ovládány jedním nebo dvěma silnými svěrači. Zapadají do sebe systémem lišt, zubů a jamek, který nazýváme zámek. Mlži dýchají žábrami, živí se organickými zbytky nebo planktonem. Většina druhů je hermafroditních. Některé druhy tvoří perly. Srdcovka ostnitá Velevrub malířský Škeble rybničná Perlorodka říční Okružanka říční Perlotvorka mořská Ústřice jedlá Zéva obrovská Stavba těla Plášť, který visí ve dvou chlopních po stranách svalnaté nohy, tvoří dutinu, ve které jsou uloženy žaberní listy. Žábry slouží kromě dýchání také k filtrování potravy. Osrdečník Plášť Zámek Žaludek + Střevo Srdce Svěrač Lastura Řitní otvor Ústní otvor Vyvrhovací otvor (sifon) Proud vody Svalnatá noha Plášťová dutina Pohlavní žlázy Žábry Přijímací otvor (sifon) Plankton ŽÁBRY Svalnatá noha Nasávaná voda Vypouštěná voda Slávka jedlá Byssová vlákna Svalnatá noha Slávka se vyskytuje v příbojové zóně a proto se k podkladu upevňuje byssovými vlákny – hmotou vylučovanou svalnatou nohou, která ve vodě rychle tuhne. Filtruje asi 3 litry vody za hodinu a mezi lištami žaber zachycuje drobné částice potravy. Slávka se dožívá až 20 let. Na vhodných místech žije na 1m2 až 100 000 jedinců. Pěstuje se uměle a jen v Evropě se ročně spotřebuje více než 100 000 tun slávek ! Svalnatá noha Svalnatá noha je nejmohutnější částí těla. Slouží mlžům k pohybu po dně, zavrtávání do bahna případně i do hornin (skulař vrtavý). Skulař vrtavý Škeble rybničná Lastura Lastura je schránka z uhličitanu vápenatého – vápence. Slouží k ochraně před predátory. Na hřbetě jsou obě poloviny spojeny pevným vazem a zapadají do sebe zámkem. Vnitřek je pokryt perletí. Otevírání a zavírání lastury ovládají většinou dva silné svaly – svěrače. Vápenec i perleť vylučují buňky pláště. Při proniknutí nečistot mezi plášť a lasturu obaluje živočich tuto cizorodou látku perletí. Vzniká tak perla. Největší lastury vytváří zéva obrovská (až 340 kg), přičemž váha vlastního živočich činí necelých 10 kg. Zéva Perlorodka Perlotvorka Ústřice Perla Perla je perletí obalená nečistota, která vnikla mezi plášť a lasturu. Živočicha to dráždí, a protože ji nedokáže odstranit, pokrývá ji vrstvou perleti. Největší nalezená perla byla objevena u zévy hladké z pobřeží Filipín. Vážila 6,4 kg a průměr byl 24 cm. Rozmnožování Mlži jsou jako většina měkkýšů obojetného pohlaví. Vzhledem k přisedlému způsobu života vypouštějí pohlavní buňky volně do vody v počtu až 25 miliónů za rok. Po oplození se líhnou larvy glochidie, které parazitují sáním krve na žábrách ryb. Po určitém čase se larva pustí, usadí se na dně, dospívá a žije přisedlým způsobem. Mlži se mohou dožít vysokého věku. (slávka jedlá – 20 let, perlorodka říční – 90 let, zéva obrovská – 100 let) Glochidie Glochidie na žaberních lupíncích Malé škeble Glochidie Cyklus škeble rybničné Sladkovodní mlži Škeble rybničná Perlorodka říční Velevrub malířský Slávička mnohotvárná Okružanka říční Mořští mlži Hřebenatka svatojakubská Slávka jedlá Střenka jedlá Srdcovka ostnitá Skulař vrtavý Zéva obrovská Perlotvorka mořská Ústřice jedlá Škeble rybničná Perlorodka říční Velevrub malířský Hřebenatka svatojakubská Slávka jedlá Střenka jedlá Srdcovka jedlá Zéva obrovská Perlotvorka mořská Ústřice jedlá Hlavonožci Hlavonožci jsou mořští draví živočichové. Jejich svalnatá noha je přeměněna v 8 – 10 ramen (chapadel) s přísavkami a vakovitou nálevku. Schránka je redukovaná do podoby vápnité destičky, kterou nazýváme sépiová kost. Slinné žlázy některých druhů produkují jed. Mají zobákovité čelisti, žábry, značně vyvinutý mozek a oči. Jsou odděleného pohlaví. Rozmnožují se vajíčky. Sépie Oliheň Chobotnice Oko Oko hlavonožců se nazývá komorové. Má podobnou stavbu jako oči obratlovců. Může mít v průměru až 50 cm (krakatice obrovská). Umožňuje dokonalou orientaci a zaostření. Oko chobotnice Oko sépie Hlavonožci Savci Nervová vlákna Nervová vlákna Tyčinky + čípky Čočka Čočka Slepá skvrna Zrakový nerv Tyčinky + čípky Zrakový nerv Schránka Schránku mají zachovánu pouze nejprimitivnější druhy – loděnky a argonauti. U ostatních je zastoupena vápenitou destičkou – sépiovou kostí, která je přerostlá pláštěm. Loděnka hlubinná Argonaut pelagický Sépiová kost Chapadla Chapadla vznikla přeměnou svalnaté nohy. Jsou pokryta přísavkami a kromě lovu kořisti slouží samcům k přenesení spermií do těla samice. Mezi chapadly se nacházejí rohovité čelisti připomínající zobák papouška. Potrava Potravou hlavonožců jsou nejčastěji mlži, ryby a krabi. Po ulovení je chobotnice kousne a vypustí do nich jed a trávicí šťávy. Stravitelné části jsou rozpuštěny a chobotnice je vysaje. Ze schránek si buduje kolem svého doupěte val, za kterým tráví většinu dne. Kousnutí některých druhů může být smrtelné i pro člověka ( chobotnice kroužkovaná ). Chobotnice kroužkovaná, Austrálie, 10 cm Obrana Na svoji obranu využívají hlavonožci hnědý inkoust produkovaný sépiovou žlázou. V ohrožení jej vypustí a stahem vakovité nálevky prudce vypudí vodu z tělního vaku, což jim umožní rychlé uplavání směrem vzad. Obrana Jiným způsobem obrany je přizpůsobení barvy těla barvě okolí. Chobotnice pobřežní Chobotnice pobřežní Krakatice obrovská Sépie obecná Oliheň obecná Loděnka hlubinná