Měkkýši (Mollusca) Základní informace Měkkýši jsou bezobratlí tvorové s měkkým tělem, které se z 90 % skládá z vody. První měkkýši se vyskytují.
Download ReportTranscript Měkkýši (Mollusca) Základní informace Měkkýši jsou bezobratlí tvorové s měkkým tělem, které se z 90 % skládá z vody. První měkkýši se vyskytují.
Slide 1
Měkkýši (Mollusca)
Slide 2
Základní informace
Měkkýši jsou bezobratlí tvorové s měkkým
tělem, které se z 90 % skládá z vody.
První měkkýši se vyskytují již v prvohorách
v období kambria (tj. asi před 500 mil. let).
Jejich tělo je kryto vápnitou schránkou lasturou, ulitou nebo štítky. Schránka je
nejcharakterističtějším znakem měkkýšů.
Měkkýši žijí v mořích, ve sladkých vodách a na
souši.
Slide 3
Rozdělení měkkýšů
Měkkýši se v zásadě dělí na pět základních
tříd. Jsou to:
plži (Gastropoda)
mlži (Bivalvia)
hlavonožci (Cephalopoda)
štítkonošci (Polyplacophora)
přílipkovci (Monoplacophora)
kelnatky (Scaphopoda)
Na obrázku plž Voluta nobilis.
Slide 4
Plži (Gastropoda)
Zleva doprava: homolice mramorovaná
(Conus marmoreus),zavinutec
tygrovaný (Cypraea tigris), ušeň
červená (Haliotis rufescens), hlemýžď
zahradní (Helix pomatia), plovatka
bahenní (Lymnaea stagnalis).
Slide 5
Plži (Gastropoda)
Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), fasciolárka obecná (Fasciolaria trapezium),
voluta královská (Cymbiola imperialis), bahenka živorodá (Viviparus conectus), plzák lesní (Arion
rufus).
Slide 6
Plži (Gastropoda)
Jsou nejpočetnější třídou měkkýšů (více než 50 000 druhů).
Mají většinou spirálovitě stočenou schránku zvanou ulita, která
často mívá pestré zbarvení.
Dělí se na tři podtřídy: předožábří, zadožábří a plicnatí.
Předožábří plži se vyskytují podobně jako zadožábří plži ve všech
vodách: mořích, oceánech, ale i ve sladkých vodách.
U předožábrých plžů došlo během embryonálního vývoje k
přetočení útrobního vaku o 180° - tzv. torze. Proto je jejich
útrobní vak uložen před srdcem, kdežto u zadožábrých plžů
za srdcem.
Plicnatí plži nemají žábry, ale jejich plášťová dutina je hustě
prokrvena a plní funkci plic. Plicnatí plži jsou jedinou skupinou
měkkýšů, kteří se vyskytují na souši.
Slide 7
Plži (Gastropoda)
Slide 8
Mlži (Bivalvia)
Zleva doprava: ústřice jedlá (Ostrea edulis), srdcovka jedlá (Dinocardium
edulis), slávka jedlá (Mytilus edulis), škeble rybničná (Anodonta cygnea),
hřebenatka svatojakubská (Pecten jacobeus).
Slide 9
Mlži (Bivalvia)
Jsou druhou největší (20 000 druhů) a z hlediska
anatomie nejzajímavější třídou měkkýšů.
Jejich schránka je složena ze dvou souměrných nebo
nesouměrných misek – lastur.
Nemají vyvinutou radulu ani hlavu.
Mají dva sifony: příjímací a vyvrhovací.
Živí se pomocí filtrace vody přes žábry: vodu nasají do
žaber přijímacím sifonem, na jemných řasách žaber se
zachytí plankton a jiné organické částečky a procezenou
vodu vypustí vyvrhovacím sifonem. Někteří mlži mohou
za jediný den proce-dit až 60 litrů vody.
Slide 10
Mlži (Bivalvia)
Slide 11
Hlavonožci (Cephalopoda)
Zleva doprava:
chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris),
argonaut pelagický (Argonauta argo),
loděnka hlubinná (Nautillus pompilius).
Slide 12
Hlavonožci (Cephalopoda)
Jsou nejorganizovanější a nejvyspělejší třídou měkkýšů.
Většina měkkýšů nemá vnější schránku, ale pouze
redukovanou vápnitou destičkou, zvanou lidově „sépiová
kost“. Někteří hlavonožci, např. argonauti nebo loděnky jsou
vybaveni primitivními miskovitými ulitami.
Jejich oči s čočkou a sklivcem se vyrovnají očím obratlovců.
Jejich noha je přeměněna v 8 – 10 chapadel s přísavkami.
Ústa hlavonožců jsou vybavena radulou, silnými čelistmi ve
tvaru papouščího zobáku, které dokáží jednoduše rozdrtit i
pevné schránky plžů, mlžů i korýšů.
Slide 13
Hlavonožci (Cephalopoda)
Slide 14
Štítkonošci (Polyplacophora)
Na obrázku chroustnatka popelavá (Lepidochitona cinerea).
Slide 15
Štítkonošci (Polyplacophora)
Jsou to živočichové se zploštělým tělem a
primitivní anatomií.
Jsou kryti tenkými zploštělými vápnitými
štítky.
Vyskytují se v mořích a oceánech, především
na pobřežních útesech, kde seškrabují ostrou
radulou chaluhy a řasy.
Dorůstají v průměru 5 cm, některé až 35 cm.
Slide 16
Štítkonošci (Polyplacophora)
Slide 17
Přílipkovci (Monoplacophora)
Na obrázku Neopilina elegans.
Slide 18
Přílipkovci (Monoplacophora)
Vyznačují se velmi starobylými znaky a primitivní
anatomií. Jsou asi nejstarší třídou měkkýšů.
Tato třída byla považována za dávno vyhynulou, ale
v roce 1953 vylovila dánská expedice Galantha u
břehů Grónska z hloubky 3500 m živé exempláře.
Mají miskovité, ploché schránky a silnou nohu,
kterou se pevně přichytí k podkladu.
Žijí ve velkých hloubkách (až 5000 m) přichyceni na
kamenech, kde radulou strouhají řasy.
Šance na získání těchto měkkýšů soukromým
sběratelem je mizivá.
Slide 19
Přílipkovci (Monoplacophora)
Slide 20
Kelnatky (Scaphopoda)
Na obrázku Scapus cantatus.
Slide 21
Kelnatky (Scaphopoda)
Mají zužující se schránku podobnou slonímu klu.
V pravěkých hrobech lidí archeologové nacházejí
korále vyráběné právě z těchto měkkýšů.
Na obou stranách mají otvory, jeden k příjmu
potravy, druhý k dýchání a vypouštění vody a
odpadu.
Jsou malé; měří přibližně okolo 10 cm.
Žijí zahrabány v bahně a písku, odkud filtrují
potravu. Mají radulu.
Slide 22
Kelnatky (Scaphopoda)
Slide 23
Nebezpeční měkkýši
Plži homolice (Conus) – radula přeměněná v jedovatý bodec,
který slouží k lovu.
Žijí na korálových útesech Indického a Tichého oceánu.
Několik druhů způsobuje lidem vážné otravy, jsou zaznamenány i
případy úmrtí.
Nejnebezpečnější homolice. Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), h. mramorovaná (C.
marmoreus), h. síťkovaná (C. textile), h. žíhaná (C. striatus), h. tulipánová (C. tulipa), h. knížecí
(C. aulicus), h. cylindrická (C. omaria).
Slide 24
Nebezpeční měkkýši
Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) patří k nejjedovatějším živočichům světa.
Žije na pobřeží Austrálie.
Její slinné žlázy obsahují prudký jed (jedovaté kousnutí).
Slide 25
Nebezpeční měkkýši
Další nebezpečné druhy: Alypsia depilans – „mořský zajíc“,
neptunka antická – Neptunea antiqua,
neptunka arktická – Neptunea arthritica,
plži čeledí vrtulovkovitých (Terebridae) a
turisovitých (Turisidae),
šišan královský (Cassis tuberosa),
slávka kalifornská (Mytilus californiatus),
zaděnka aljašská (Saxidomus giganteus).
Slide 26
Užití měkkýšů
potravinářství
pěstování perel
výroba barviv (tyrský purpur)
výroba šperků
dekorace
náboženské a umělecké motivy
a další…
Slide 27
Měkkýši v kuchyni
Mnoho druhů z řad plžů i mlžů je konzumováno po celém
světě.
Mezi nejlepší lahůdky patří mlži – slávky (Mytilus),
ústřice (Ostrea), hřebenatky (Pecten), srdcovky (Cardia),
zaděnky (Saxidomus) atd., ale i někteří plži (křídlatec
veliký – Strombus gigas je hojně loven v Karibiku, kde se
vyskytuje, v Evropě se loví některé druhy břeženek –
Littorina, v Kalifornii a Francii ušně, zde zvané „abalone“ Haliotis).
Slide 28
Měkkýši jako šperky
Výroba perel je známa již z dob starověku.
Perla vzniká uvnitř lastur mlžů, ale perly mohou vytvářet i plži (např.
křídlatec veliký vytváří jednou za život růžové perly nižší kvality).
Perla je vlastně cizorodé tělísko (kamínek, zrnko písku, malá rybka či krab,
neoplozené vajíčko), které se nedopatřením dostalo dovnitř schránky.
Živočich kolem něj vylučuje perleťovinu – látku, která pomáhá tyto částečky
odstraňovat. Za nějaký čas je perla na světě.
Čím déle je perla v lastuře, tím je větší a kvalitnější.
Některé druhy měkkýšů vytvářejí pravidelně (perlotvorky, křídlatec), jiné
velmi vzácně.
Obecně platí, že perly, které pocházejí ze schránek pravidelně vytvářejících
perly, jsou nejkvalitnější (hodnotí se především lesk, čistota barev a
velikost).
Chceme-li zjistit, zda je perla pravá nebo ne, rozřízneme ji napůl – je-li uvnitř
dutá, je zaručeně pravá.
Slide 29
Děkuji za pozornost.
Zpracoval: Arnošt Fridrich, IX. B.
Fotografie schémat měkkýšů:
http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_neo.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_gast.gif;http://www.kbi.zc
u.cz/OB/studium/invert/obra/5_gast.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_proana.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studiu
m/invert/obra/5_prosan.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_kel.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5
_nau.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_teu.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_biv.gif.
Ostatní fotografie a zdroje:
http://australianmuseum.net.au/image/Marbled-Cone-Shell-Conus-marmoreus;http://www.simonaart.cz/fotoalbum/scienceillustration-vedecka-ilustrace/hlemyzd-zahradni-helix-pomatia.html;http://www.rybisvaz.cz/zu/slides/Plovatkabahenni.html;http://www.granjaonline.es/viewtopic.php?t=4035&view=previous;http://animalunitedluce.forumfree.it/?t=49606661;
http://www.jaxshells.org/2432.htm;http://sgforums.com/forums/1902/topics/136782?page=6;http://www.gastropods.com/3/Shell_3
333.shtml;http://www.gastropods.com/8/Shell_848.shtml;http://www.biolib.cz/cz/image/id1769/;http://www.diverosa.com/Lembeh
%202006/IL2-013%20Geographic%20Cone20%geographus.html;http://www.radula.estranky.cz/clanky/plzaklesni.html;http://www.biolib.cz/image/id10197/;http://sl.wikipedia.org/wiki/C4%8Cilska_klapavica;http://gymplacirokycany.blog.cz/;http://www.leziosa.com/capasanta.htm;http://www.biolib.cz/cz/image/id1639/;http://zabaci.cz/fauna-a-flora/104chobotnice.html;http://matrix-6go.blogspot.cz/2013/10/top-10nejjedovatejsi-zvirata-na-zemi.html;http://bafr.blog.cz/0811/lodenkahlubinna-nautiluspompilius;http://shells.webz.cz/zajimavosti.html;http://www.biolib.cz/cz/image/id37782/;http://www.daviddarling.info/encyclopedia/
N/Neopilina.html;http://absolventi.gymcheb.cz/2009/pegrisn/internetove_stranky_2/kelnatky.html;http://shells.webz.cz/nebezpecni_
mekkysi.html;http://www.vistaalmar.es/especies-marinas/general/3114-liebre-mar-arroja-ememigos-chorros-mocovenoso.html;http://www.guidetobelize.info/en/nature/belize-dangerous-sea-creatures-guide.shtml.
Knižní zdroje:
Rykel H. de Bruyne: Encyklopedie ulit a lastur (2004); S. Peter Dance: Ulity a lastury (2006); V. Pfleger: Krása lastur (1981); J. Picka:
Ulity, lastury, mušle (1999).
Měkkýši (Mollusca)
Slide 2
Základní informace
Měkkýši jsou bezobratlí tvorové s měkkým
tělem, které se z 90 % skládá z vody.
První měkkýši se vyskytují již v prvohorách
v období kambria (tj. asi před 500 mil. let).
Jejich tělo je kryto vápnitou schránkou lasturou, ulitou nebo štítky. Schránka je
nejcharakterističtějším znakem měkkýšů.
Měkkýši žijí v mořích, ve sladkých vodách a na
souši.
Slide 3
Rozdělení měkkýšů
Měkkýši se v zásadě dělí na pět základních
tříd. Jsou to:
plži (Gastropoda)
mlži (Bivalvia)
hlavonožci (Cephalopoda)
štítkonošci (Polyplacophora)
přílipkovci (Monoplacophora)
kelnatky (Scaphopoda)
Na obrázku plž Voluta nobilis.
Slide 4
Plži (Gastropoda)
Zleva doprava: homolice mramorovaná
(Conus marmoreus),zavinutec
tygrovaný (Cypraea tigris), ušeň
červená (Haliotis rufescens), hlemýžď
zahradní (Helix pomatia), plovatka
bahenní (Lymnaea stagnalis).
Slide 5
Plži (Gastropoda)
Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), fasciolárka obecná (Fasciolaria trapezium),
voluta královská (Cymbiola imperialis), bahenka živorodá (Viviparus conectus), plzák lesní (Arion
rufus).
Slide 6
Plži (Gastropoda)
Jsou nejpočetnější třídou měkkýšů (více než 50 000 druhů).
Mají většinou spirálovitě stočenou schránku zvanou ulita, která
často mívá pestré zbarvení.
Dělí se na tři podtřídy: předožábří, zadožábří a plicnatí.
Předožábří plži se vyskytují podobně jako zadožábří plži ve všech
vodách: mořích, oceánech, ale i ve sladkých vodách.
U předožábrých plžů došlo během embryonálního vývoje k
přetočení útrobního vaku o 180° - tzv. torze. Proto je jejich
útrobní vak uložen před srdcem, kdežto u zadožábrých plžů
za srdcem.
Plicnatí plži nemají žábry, ale jejich plášťová dutina je hustě
prokrvena a plní funkci plic. Plicnatí plži jsou jedinou skupinou
měkkýšů, kteří se vyskytují na souši.
Slide 7
Plži (Gastropoda)
Slide 8
Mlži (Bivalvia)
Zleva doprava: ústřice jedlá (Ostrea edulis), srdcovka jedlá (Dinocardium
edulis), slávka jedlá (Mytilus edulis), škeble rybničná (Anodonta cygnea),
hřebenatka svatojakubská (Pecten jacobeus).
Slide 9
Mlži (Bivalvia)
Jsou druhou největší (20 000 druhů) a z hlediska
anatomie nejzajímavější třídou měkkýšů.
Jejich schránka je složena ze dvou souměrných nebo
nesouměrných misek – lastur.
Nemají vyvinutou radulu ani hlavu.
Mají dva sifony: příjímací a vyvrhovací.
Živí se pomocí filtrace vody přes žábry: vodu nasají do
žaber přijímacím sifonem, na jemných řasách žaber se
zachytí plankton a jiné organické částečky a procezenou
vodu vypustí vyvrhovacím sifonem. Někteří mlži mohou
za jediný den proce-dit až 60 litrů vody.
Slide 10
Mlži (Bivalvia)
Slide 11
Hlavonožci (Cephalopoda)
Zleva doprava:
chobotnice pobřežní (Octopus vulgaris),
argonaut pelagický (Argonauta argo),
loděnka hlubinná (Nautillus pompilius).
Slide 12
Hlavonožci (Cephalopoda)
Jsou nejorganizovanější a nejvyspělejší třídou měkkýšů.
Většina měkkýšů nemá vnější schránku, ale pouze
redukovanou vápnitou destičkou, zvanou lidově „sépiová
kost“. Někteří hlavonožci, např. argonauti nebo loděnky jsou
vybaveni primitivními miskovitými ulitami.
Jejich oči s čočkou a sklivcem se vyrovnají očím obratlovců.
Jejich noha je přeměněna v 8 – 10 chapadel s přísavkami.
Ústa hlavonožců jsou vybavena radulou, silnými čelistmi ve
tvaru papouščího zobáku, které dokáží jednoduše rozdrtit i
pevné schránky plžů, mlžů i korýšů.
Slide 13
Hlavonožci (Cephalopoda)
Slide 14
Štítkonošci (Polyplacophora)
Na obrázku chroustnatka popelavá (Lepidochitona cinerea).
Slide 15
Štítkonošci (Polyplacophora)
Jsou to živočichové se zploštělým tělem a
primitivní anatomií.
Jsou kryti tenkými zploštělými vápnitými
štítky.
Vyskytují se v mořích a oceánech, především
na pobřežních útesech, kde seškrabují ostrou
radulou chaluhy a řasy.
Dorůstají v průměru 5 cm, některé až 35 cm.
Slide 16
Štítkonošci (Polyplacophora)
Slide 17
Přílipkovci (Monoplacophora)
Na obrázku Neopilina elegans.
Slide 18
Přílipkovci (Monoplacophora)
Vyznačují se velmi starobylými znaky a primitivní
anatomií. Jsou asi nejstarší třídou měkkýšů.
Tato třída byla považována za dávno vyhynulou, ale
v roce 1953 vylovila dánská expedice Galantha u
břehů Grónska z hloubky 3500 m živé exempláře.
Mají miskovité, ploché schránky a silnou nohu,
kterou se pevně přichytí k podkladu.
Žijí ve velkých hloubkách (až 5000 m) přichyceni na
kamenech, kde radulou strouhají řasy.
Šance na získání těchto měkkýšů soukromým
sběratelem je mizivá.
Slide 19
Přílipkovci (Monoplacophora)
Slide 20
Kelnatky (Scaphopoda)
Na obrázku Scapus cantatus.
Slide 21
Kelnatky (Scaphopoda)
Mají zužující se schránku podobnou slonímu klu.
V pravěkých hrobech lidí archeologové nacházejí
korále vyráběné právě z těchto měkkýšů.
Na obou stranách mají otvory, jeden k příjmu
potravy, druhý k dýchání a vypouštění vody a
odpadu.
Jsou malé; měří přibližně okolo 10 cm.
Žijí zahrabány v bahně a písku, odkud filtrují
potravu. Mají radulu.
Slide 22
Kelnatky (Scaphopoda)
Slide 23
Nebezpeční měkkýši
Plži homolice (Conus) – radula přeměněná v jedovatý bodec,
který slouží k lovu.
Žijí na korálových útesech Indického a Tichého oceánu.
Několik druhů způsobuje lidem vážné otravy, jsou zaznamenány i
případy úmrtí.
Nejnebezpečnější homolice. Zleva doprava: homolice mapová (Conus geographus), h. mramorovaná (C.
marmoreus), h. síťkovaná (C. textile), h. žíhaná (C. striatus), h. tulipánová (C. tulipa), h. knížecí
(C. aulicus), h. cylindrická (C. omaria).
Slide 24
Nebezpeční měkkýši
Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata) patří k nejjedovatějším živočichům světa.
Žije na pobřeží Austrálie.
Její slinné žlázy obsahují prudký jed (jedovaté kousnutí).
Slide 25
Nebezpeční měkkýši
Další nebezpečné druhy: Alypsia depilans – „mořský zajíc“,
neptunka antická – Neptunea antiqua,
neptunka arktická – Neptunea arthritica,
plži čeledí vrtulovkovitých (Terebridae) a
turisovitých (Turisidae),
šišan královský (Cassis tuberosa),
slávka kalifornská (Mytilus californiatus),
zaděnka aljašská (Saxidomus giganteus).
Slide 26
Užití měkkýšů
potravinářství
pěstování perel
výroba barviv (tyrský purpur)
výroba šperků
dekorace
náboženské a umělecké motivy
a další…
Slide 27
Měkkýši v kuchyni
Mnoho druhů z řad plžů i mlžů je konzumováno po celém
světě.
Mezi nejlepší lahůdky patří mlži – slávky (Mytilus),
ústřice (Ostrea), hřebenatky (Pecten), srdcovky (Cardia),
zaděnky (Saxidomus) atd., ale i někteří plži (křídlatec
veliký – Strombus gigas je hojně loven v Karibiku, kde se
vyskytuje, v Evropě se loví některé druhy břeženek –
Littorina, v Kalifornii a Francii ušně, zde zvané „abalone“ Haliotis).
Slide 28
Měkkýši jako šperky
Výroba perel je známa již z dob starověku.
Perla vzniká uvnitř lastur mlžů, ale perly mohou vytvářet i plži (např.
křídlatec veliký vytváří jednou za život růžové perly nižší kvality).
Perla je vlastně cizorodé tělísko (kamínek, zrnko písku, malá rybka či krab,
neoplozené vajíčko), které se nedopatřením dostalo dovnitř schránky.
Živočich kolem něj vylučuje perleťovinu – látku, která pomáhá tyto částečky
odstraňovat. Za nějaký čas je perla na světě.
Čím déle je perla v lastuře, tím je větší a kvalitnější.
Některé druhy měkkýšů vytvářejí pravidelně (perlotvorky, křídlatec), jiné
velmi vzácně.
Obecně platí, že perly, které pocházejí ze schránek pravidelně vytvářejících
perly, jsou nejkvalitnější (hodnotí se především lesk, čistota barev a
velikost).
Chceme-li zjistit, zda je perla pravá nebo ne, rozřízneme ji napůl – je-li uvnitř
dutá, je zaručeně pravá.
Slide 29
Děkuji za pozornost.
Zpracoval: Arnošt Fridrich, IX. B.
Fotografie schémat měkkýšů:
http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_neo.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_gast.gif;http://www.kbi.zc
u.cz/OB/studium/invert/obra/5_gast.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_proana.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studiu
m/invert/obra/5_prosan.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_kel.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5
_nau.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_teu.gif;http://www.kbi.zcu.cz/OB/studium/invert/obra/5_biv.gif.
Ostatní fotografie a zdroje:
http://australianmuseum.net.au/image/Marbled-Cone-Shell-Conus-marmoreus;http://www.simonaart.cz/fotoalbum/scienceillustration-vedecka-ilustrace/hlemyzd-zahradni-helix-pomatia.html;http://www.rybisvaz.cz/zu/slides/Plovatkabahenni.html;http://www.granjaonline.es/viewtopic.php?t=4035&view=previous;http://animalunitedluce.forumfree.it/?t=49606661;
http://www.jaxshells.org/2432.htm;http://sgforums.com/forums/1902/topics/136782?page=6;http://www.gastropods.com/3/Shell_3
333.shtml;http://www.gastropods.com/8/Shell_848.shtml;http://www.biolib.cz/cz/image/id1769/;http://www.diverosa.com/Lembeh
%202006/IL2-013%20Geographic%20Cone20%geographus.html;http://www.radula.estranky.cz/clanky/plzaklesni.html;http://www.biolib.cz/image/id10197/;http://sl.wikipedia.org/wiki/C4%8Cilska_klapavica;http://gymplacirokycany.blog.cz/;http://www.leziosa.com/capasanta.htm;http://www.biolib.cz/cz/image/id1639/;http://zabaci.cz/fauna-a-flora/104chobotnice.html;http://matrix-6go.blogspot.cz/2013/10/top-10nejjedovatejsi-zvirata-na-zemi.html;http://bafr.blog.cz/0811/lodenkahlubinna-nautiluspompilius;http://shells.webz.cz/zajimavosti.html;http://www.biolib.cz/cz/image/id37782/;http://www.daviddarling.info/encyclopedia/
N/Neopilina.html;http://absolventi.gymcheb.cz/2009/pegrisn/internetove_stranky_2/kelnatky.html;http://shells.webz.cz/nebezpecni_
mekkysi.html;http://www.vistaalmar.es/especies-marinas/general/3114-liebre-mar-arroja-ememigos-chorros-mocovenoso.html;http://www.guidetobelize.info/en/nature/belize-dangerous-sea-creatures-guide.shtml.
Knižní zdroje:
Rykel H. de Bruyne: Encyklopedie ulit a lastur (2004); S. Peter Dance: Ulity a lastury (2006); V. Pfleger: Krása lastur (1981); J. Picka:
Ulity, lastury, mušle (1999).