Transcript Čechy po Lipanech Doba poděbradská

Čechy po Lipanech
Doba poděbradská
• Čechy – jako jediná země - dvě náboženství
(kališnické a katolické)
• obnovení království - Zikmund, poslední
Lucemburk:
- 1410 římský císař, později uherský král
- 1420 korunovace českým králem
- 1421 sesazen čáslavským sněmem
- 1422 vyhnán z Čech
- 1436 na český trůn po 17 letech čekání jihlavská kompaktáta
• 1437 v Praze popraven poslední husitský
hejtman Jan Roháč z Dubé a jeho 50
spolubojovníků (Sion)
• odchod zbytku polních vojsk (žoldnéři v cizích
službách)
• 1437 † Zikmund
• 1438 -1439 Albrecht II.
Habsburský
• 1440 - Ladislav zv. Pohrobek
• 1439 – 1453 – bezvládí
• správa země - tzv. landfrýdy =
spolky místní šlechty a měst
udržující pořádek
• rozdělení země na
- katolíky – „strakonická
jednota“ (v čele Oldřich z
Rožmberka)
- kališníky - „poděbradská
jednota“ (v čele Jiří z Poděbrad)
• 1448 - Jiří z Poděbrad se
zmocnil Prahy
• 1452 zemským správcem
• 1453 – 1457 - vláda krále
Ladislava Pohrobka
období hospodářské prosperity
v 17 letech, před svatbou s
francouzskou princeznou náhlá
„Za krále Holce byla
smrt
za groš ovce“
oficiální verze: mor
podezírán Jiří z Poděbrad
1985 exhumace: † na leukémii
Jiří z Poděbrad
• jediný český král z
nekrálovské krve
• 1458 na zemském sněmu
zvolen králem
• schopný, realistický státník snažil se udržet pomocí
ústupků existenci dvojí víry
v zemi
• náboženská snášenlivost a
koexistence (rádci katolíci i
kališníci)
• řešit spory mírovou cestou - „princip kolektivní
bezpečnosti“ – předešel svou dobu - hledal
spojence po celé Evropě, zejména ve Francii
(poselstvo k francouzskému králi) - navrhoval
vznik „nadstátní evropské organizace“,
zárodky mezinárodního práva,…
• plán – utopie – nerealizovatelný
• Proč se tak snažil?
• 1462 papež zrušil platnost kompaktát
(považoval Čechy za kacíře - netřeba dodržet
slovo)
• 1465 papež krále
exkomunikoval jako kacíře =
zbavil jeho poddané poslušnosti a
vyzval kohokoliv ke křížové
výpravě proti kacířským Čechům
• uposlechl jediný
uherský král Matyáš Korvín
• válka - 1469 bitva u Vilémova Matyáš poražen a zajat uzavřené dohody nedodržel - dal
se zvolit katolickou šlechtou
českým králem - vládl na Moravě
1471 Jiří zemřel
Petr Chelčický † před 1460
• Myslitel a reformátor
• Jihočeský zeman
• Jednoznačně odmítal násilí,
rozešel se s husity, jakmile
sáhli k násilí
• Jeho jméno - pseudonym
• Psal traktáty - nejznámější „O
trojím lidu“ - odmítal
středověké uspořádání
společnosti rozdělené do 3
skupin: bojovníci, duchovní,
rolníci – rovnost všech
křesťanů
Tu ora, tu
Ty se modli, ty
protege,
tu
ochraňuj,
ty pracuj.
labora.
Jednota bratrská
• církev založená na učení Petra
Chelčického
• vznik 1457 v Kunvaldu v
Orlických horách
• dvě generace:
1. malá sekta, příkladný mravní
život, odmítání násilí, vzdělání,
majetku, úřadů, neodporování
zlu násilím, ideál dobrovolné
chudoby
2. ze sekty církev kolem
1490
• chudoba již nebyla
podmínkou členství
• respekt ke vzdělání, úřady
• pronásledováni
• po bitvě na Bílé hoře emigrace či konverze
(1628 emigroval biskup
Komenský)
• obnovena 1873
Čechy za Jagellonců
1471 - 1526
Vladislav (1471-1516) – Ludvík (1516-1526)
Vladislav, zv. Bene - 1471 - 1526
• Jiří se musel vzdát nástupnických práv svých
synů ve prospěch polského královského rodu
Jagellonců
• Vladislav zvolen českým králem v 15 letech
(Kutná Hora)
• slabá panovnická vláda
posílení pozic
šlechty na úkor krále a měst
• počátky hospodářského podnikání šlechty
(ovocnářství, rybnikářství, pivovary,…) - šlechtic
hospodaří na vlastním statku
• období hospodářské stability, slušná životní
úroveň
Česko- uherské soustátí
•
•
•
•
•
dvojvládí: Vladislav a Matyáš Korvín
1478 - kompromis:
Vladislav - Čechy
Matyáš - Uhry, Morava, Slezsko, Lužice
navzájem se určili svými dědici - 1490
Matyáš zemřel a Vladislav zdědil
uherskou korunu - sídlil v Uhrách (Budín)
• 1490 – 1918 - česko-uherské soustátí personální unie!
• obnovení výtvarného umění po husitských
válkách
• rozkvět architektury - pozdní gotika
• humanistická literatura
• knihtisk
• dvojí vyznání v zemi
• upevnění „stavovské monarchie“, tj. spoluvláda
krále a zástupců stavů, zejm. panstva
• „stavy“:
– vyšší šlechta (panstvo)
– nižší šlechta (rytíři, vladykové, zemané,..)
– měšťané (bohatí obyvatelé královských měst)
Ludvík, zvaný Dítě - *1506 – 1516 - †1526
• ve 20 letech padl v bitvě u
Moháče v čele uherské armády
proti Turkům (jižní Maďarsko, na
Dunaji)
• převaha Turků více než
dvojnásobná, spojenci nedorazili,
Ludvík bojoval sám, bitva asi 1, 5
hodiny
• utopil se v bažině (brnění) - tělo
nalezeno po více než 2 měsících
• střední Evropa ohrožena Turky (až
do konce 17. století)
• bezdětný
změna mocenská situace ve
střední Evropě
• habsburský císař Maxmilián r. 1515 - dohoda:
• sňatek vnuka Ferdinanda s Annou Jagellovnou
(dcerou Vladislava) a vnučky Marie s Ludvíkem
Jagellonským
• po † Ludvíka je česko - uherskému trůnu
nejblíže Ferdinand jako dvojitý švagr
• zvolen českou šlechtou jako Ferdinand I.
• hlavní důvod – nutnost vytvořit silný stát ve
střední Evropě proti náporu Turků
• 1526 na českém trůně Habsburkové - setrvají
do roku 1918
Ferdinand + Anna