Transcript Atomové právo

Dohled státu nad riziky jaderné
energetiky
Dana Drábová
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
V nejzkaženějším světě je nejvíce zákonů
(Publius Cornelius Tacitus)
Jadernou energii vědomě využíváme
již více než sto let
Ionizující záření a jeho účinky na organismus jsou
známy přibližně sto let a možnost využívat jadernou
energii byla objevena ještě o několik desítek let později.
Z hlediska stavu poznání problematiky a vývoje jejích
vazeb hospodářských i společenských jde o velmi
krátkou dobu.
Jadernou energii člověk využívá v mnoha oborech své
činnosti, především v energetice, ve zdravotnictví, v
průmyslu, v zemědělství, ve výzkumu.
Činnosti spojené s využíváním ionizujícího záření
přinášejí velký společenský přínos, jsou však stejně
jako kterákoliv jiná lidská aktivita spojeny s riziky.
Rizika a přínosy
Ionizující záření a jaderná energie přináší rizika
pro zdraví a bezpečnost osob a životního
prostředí, tato rizika je třeba pečlivě řídit. Na
druhou stranu jsou tu přísliby významných
přínosů v řadě oborů od medicíny po
energetiku.
Činnost s nulovým přínosem přinášející pouze
rizika je nutno zakázat, nikoli regulovat.
Máme tu tedy základní rys atomového práva,
duální zaměření na rizika a přínosy.
Úrovně rizika
nepřípustné riziko
přípustné riziko
je podstupováno
pouze existuje-li
čistý přínos
zanedbatelné riziko
kromě mimořádných
situací nelze
zdůvodnit
přípustné pouze pokud
nelze snížit nebo náklady
jsou neúměrné
dosaženému zlepšení
přípustné jestliže náklady
na snížení převyšují
dosažené zlepšení
široce akceptovatelné, nemělo
by být předmětem detailní
regulace, pouze kontroly, zda
zůstává na dané úrovni
Úrovně rizika
Kategorie rizika
Nepřípustné riziko
Roční
pravděpodobnost úmrtí
1 ze 100
kromě mimořádných
situací nelze zdůvodnit
Připouštěné riziko
pokud nelze snížit nebo
náklady
jsou
neúměrné
dosaženému zlepšení
Rakovina
Srdeční choroby
1 z 1000
Motorismus
1 z 10000
Bezpečné pracoviště
pouze existuje-li čistý
přínos
1 ze 100000
Široce akceptované
riziko
Zanedbatelné,
přehlížené riziko
Příklad
Utopení
Civilní letectví
1 z 1000000
1 z 10000000
Úder blesku
Riziko jaderných elektráren spočívá v:
– možnosti ztráty kontroly nad řízením štěpné řetězové
reakce a
– v množství radioaktivních látek v aktivní zóně reaktoru
během jeho provozu, zejména v souvislosti s jejich
možným únikem do životního prostředí.
EXKURS : Země vs JE
Celková radioaktivita v JE
cca 1019 - 1020 Bq
Celková radioaktivita Zemské kůry
U (Ra-226)…. 1023 -1024 Bq
Th (Ra-228)…. 1023 -1024 Bq
Předpoklady pro zajištění bezpečnosti
Za jakýchkoli podmínek:
– Odstavit reaktor - zastavit štěpnou
reakci
– Odvést teplo z aktivní zóny a
vyhořelého paliva
– Ochránit okolí od radioaktivních látek
Systém fyzických bariér:
– Palivo, matrice a jeho pokrytí
– Primární okruh
– Hermetická obálka
Princip ochrany do hloubky
–
–
–
–
Předcházení poruchám
Zvládání poruch
Zvládání projektových havárií
Zvládání havárií neuvažovaných v
projektu
– Zmírňování následků úniku radiace
Ztráta chlazení:
Odstavení nejaderných elektráren neohrožuje okolí.
Ale ztráta chlazení po odstavení jaderné elektrárny může vést k tavení
aktivní zóny s úniky radionuklidů.
13
Začneme otázkami
Co potřebujeme? Mít adekvátní právní základ pro
využívání přínosů (ekonomických a sociálních)
z využívání jaderné energie a zdrojů ionizujícího
záření.
Co je atomové právo? Jak se liší od jiných aspektů
národního a mezinárodního práva? Jaký má být
vztah atomového práva a dalších prvků národního
právního rámce?
Hledání odpovědi na tyto otázky nás přivede
k zevrubnému historickému a analytickému
zkoumání úsilí řady lidí za více než šedesát let. Toto
úsilí bylo věnováno vývoji právních norem, které by
byly sto zajistit dobrou správu velmi složitých
technologií.
Regulace v jaderné oblasti
Základním cílem právní úpravy je vytvořit rámec pro
ochranu zdraví každého jednotlivce, jeho potomků a
lidské populace jako celku, ochranu majetku a
životního prostředí před škodlivými účinky ionizujícího
záření nyní i v budoucnu, bez přemrštěných omezení
přínosů z činností, při kterých se ionizující záření
využívá
Právní úprava musí stimulovat obezřetnost a
prozíravost v předcházení škod
Důsledná aplikace principu předběžné opatrnosti
(předcházení předvídatelné újmě)
Regulační
rámec
musí
stanovit
požadavky
souměřitelné s velikostí regulovaného rizika
Je třeba, aby plnění těchto cílů vycházelo z jednotné
koncepce
Regulace v jaderné oblasti
všechny zdroje záření zařízení a činnosti s nimi
ve všech etapách jejich života:
–
–
–
–
–
–
–
–
záměr
umístění
projekt
výroba
výstavba
spouštění
provoz
vyřazování z provozu
přepravy, nakládání s radioaktivním odpadem
Definice atomového práva
Soustava
speciálních
právních
norem
vytvořených pro regulaci chování právnických
a fyzických osob zabývajících se činnostmi
spojenými se štěpnými materiály, ionizujícím
zářením a ozářením z přírodních zdrojů.
Čtyři klíčové prvky
Jako soustava speciálních norem je atomové
právo součástí obecné legislativy, zároveň
obsahuje
odlišná
pravidla
vyžadovaná
specifickým charakterem technologie.
Zvažování přínosu a rizika
Speciální normy se vztahují k chování
právnických osob (obchodní, akademické,
vědecké, státní instituce) i osob fyzických
Radioaktivita: určující, zdůvodňující speciální
právní úpravu.
Pro zajištění vysoké úrovně bezpečnosti
(= nízkého rizika) je třeba:
mít pod kontrolou ozáření lidí a výpusti
radioaktivních látek do životního prostředí
omezovat pravděpodobnost událostí,
které by mohly vést ke ztrátě kontroly nad
zdrojem záření, jaderným reaktorem,
štěpnou reakcí ...
zmírňovat následky takových událostí,
pokud by nastaly
Základní principy
Bezpečnost, prevence a ochrana
Zabezpečení zdrojů záření (security)
Odpovědnost
Povolovaní činností
Státní dozor
Trvalá kontrola
Kompenzace za škody
Udržitelný rozvoj
Transparentnost
Mezinárodní spolupráce
Úloha státu
Stát musí vytvořit, realizovat a udržovat právní
a regulační infrastrukturu, která zahrnuje i
nezávislý státní dozor
nezávislé monitorování radiační situace,
výpustí radionuklidů do ŽP, konečné uložení
radioaktivních odpadů
programy ke snižování radiačních rizik, včetně
havarijní připravenosti
péče o „osiřelé“ zdroje záření a „staré zátěže“
Národní legislativa
Zákon by měl zřídit nezávislou instituci vykonávající
státní dozor a dát jí zodpovědnost za tvorbu standardů
a dohled nad všemi zdroji ionizujícího záření a s nimi
spojenými činnostmi
Tento zákon musí být v souladu se zavedenými
právními principy a postupy, tak je zajištěno, že dozor
může vykonávat účinnou regulaci prostřednictvím
inspekce a vymáhání shody
V ideálním případě by národní legislativa měla být
komplexní a pokrývat všechny aspekty bezpečného
využívání zdrojů ionizujícího záření (ochrana zdrojů
před zneužitím, proliferace, odpovědnost za jaderné
škody atd.)
Legislativní pyramida
ústava
zákony,
mezinárodní
úmluvy
vyhlášky, nařízení vlády
průmyslové normy, návody, doporučení
Klíčové oblasti
vydávání povolení k jednotlivým činnostem
souvisejícím s využíváním jaderné energie a
ionizujícího záření
stanovení povinností, které je nutno při těchto
činnostech dodržovat
výkon státní správy a dozoru
nápravná opatření
odpovědnost za jaderné škody
ochrana proti přírodnímu ozáření
uvádění radionuklidů do životního prostředí
Tři pilíře bezpečného využívání jaderné
energie a ionizujícího záření v ČR
Dobře definovaný legislativní rámec,
nezávislý dozor
Rozvinutá infrastruktura včetně
kompetentních držitelů povolení
Nezávislá hodnocení klíčových složek
infrastruktury prováděná třetí stranou
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Zřízen jako nezávislý ústřední orgán státní správy v
roce 1993
Integrace jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v
roce 1995
Nové právní předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti a
radiační ochrany v roce 1997, harmonizace s EU v roce
2002
Státní správa a dozor nad jadernou bezpečností,
radiační ochranou, fyzickou ochranou, havarijní
připraveností jadernými položkami na jaderných
zařízeních, na pracovištích se zdroji ionizujícího záření
a při činnostech vedoucích k ozáření
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
SÚJB má v současnosti 194 zaměstnanců, z
nichž 118 je inspektorů jaderné a radiační
bezpečnosti
dále175 zaměstnanců resortu SÚJB pracuje
ve:
–
–
Státním ústavu radiační ochrany v Praze,
Státním ústavu jaderné, chemické a biologické
ochrany v Příbrami
rozpočet SÚJB v letošním roce je 370 mil KČ
(každý občan přispívá cca 35 KČ)
Co kontrolujeme (1)
Dukovany - 6
jaderných zařízení
–
–
–
4 výrobní bloky
VVER 440/213
MSVP, SVP
URAO
Co kontrolujeme (2)
Temelín - 4 jaderná
zařízení
–
–
–
2 výrobní bloky
VVER 1000/320,
sklad čerstvého
jaderného paliva
SVP
Co kontrolujeme (3)
ÚJV Řež - 3 jaderná
zařízení:
–
–
–
výzkumný reaktor
LR-0
výzkumný reaktor
LVR 15 10 MWt
sklad VAO suché a
mokré skladování
VJP EK-10 a IRT-M
a vysoceaktivních
odpadů z výzkumu
Co kontrolujeme (4)
Další jaderná zařízení:
–
–
–
–
školní reaktor VR-1 - FJFI Praha
úložiště RaO Richard u Litoměřic
úložiště RaO Bratrství
ÚJP Zbraslav - sklad JM
Z hlediska FO
–
–
sklad uranového koncentrátu Dolní Rožínka
sklad uranového koncentrátu Stráž pod Ralskem
Z hlediska nakládání s JM
–
–
drobní nakladatelé s JM
další subjekty spadající pod režim vybraných položek,
položek dvojího použití a dodatkového protokolu
Co kontrolujeme (5)
Všechny podle AZ povolované zdroje IZ
používané ve zdravotnictví, průmyslu,
výzkumu, školách, apod. jsou registrovány ve
státním registru zdrojů:
–
–
–
298 pracovišť s otevřenými radionuklidovými
zdroji, včetně 49 oddělení nukleární medicíny
4750 zařízení s uzavřenými radionuklidovými
zdroji, včetně 50 radioterapeutických oddělení,
gama nože (256 zářičů) a 2 průmyslových
ozařovačů
7824 X-ray generátorů, včetně 6136 zdrojů v
lékařství
Jak to děláme (1)
Povolujeme:
umístění
výstavbu
etapy uvádění do provozu
provoz
restart po výměně paliva
provedení změn nebo
rekonstrukce
vyřazování
uvádění radionuklidů do
životního prostředí
nakládání se zdroji
ionizujícího záření
nakládání s radioaktivními
odpady
dovoz a vývoz jaderných
položek
průvoz JM a vybraných
položek
nakládání s JM
přeprava JM a zdrojů
ionizujícího záření
příprava vybraných
pracovníků
zpětný dovoz RaO
mezinárodní přeprava RaO
provádění osobní dozimetrie,
služeb RO
přidávání RL do výrobků
Jak to děláme (2)
Schvalujeme:
programy QA
seznamy vybraných zařízení
návrh způsobu a způsob
zajištění FO
programy etap spouštění
programy pro nakládání s JM
a využívání JE
programy provozních kontrol
zařazení JZ a JM do
kategorií
obalové soubory pro
přepravy, skladování nebo
ukládaní JM a RL
Limity a podmínky vnitřní
havarijní plány
havarijní řády pro přepravy
programy monitorování
vymezení kontrolovaného
pásma
seznamy činností důležitých
z hlediska JB a RO
návrh na vyřazování z
provozu
změny výše uvedeného
Dozor v průběhu života jaderné
elektrárny
(Projektování)
Umísťování
(Výroba komponent)
Výstavba
(Spouštění)
Provoz
(Vyřazování z provozu)
Právní rámec
Základní zákony pro povolovací proces
–
–
zákon 183/2006 Sb. (Stavební zákon)
zákon 18/1997 Sb. (Atomový zákon)
Další důležité zákony
–
–
–
–
–
–
–
zákon 500/2004 Sb. (Správní řád)
zákon 552/1991 Sb. (o státní kontrole)
zákon 17/1992 Sb. (o životním prostředí)
zákon 244/1992 Sb. a 100/2001 Sb. (o hodnocení vlivu na
životní prostředí)
zákon 114/1992 Sb. (o ochraně přírody a krajiny)
zákon 106/1999 Sb. (o svobodném přístupu k informacím)
zákon 123/1998 Sb. (o právu na informace o životním
prostředí)
Mezinárodní úmluvy
–
Aarhus, Espoo
Licenční proces
Only in case of site and decommissioning licenses
EIA Study
EIA
Ministry of
Environment
EIA Evaluation
Hearing
Environment Impact
Public
Approvals
SUJB
Applications
Applications
Applicant
(Licensee)
Nuclear & Radiation Safety
Information
SOWI
Approvals
Conventional Safety
Approvals
Applications
Ministry of
Interior
Fire Protection
Applications
Approvals
Ministry of
Health
Hygiene
Applications
Approvals
Applications + Approvals
Licence
Local Authority
Waste
Construction
Office
Issuance of Licenses
Hodnocení vlivu na životní prostředí
Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění
jeho pozdějších změn a doplňků, a zejména pak zákon
č. 244/1992 Sb. později novelizovaný zákonem
100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí,
ukládají posuzovat stavby z hlediska jejich vlivu na
životní
prostředí
(tzv.
“evnironmental
impact
assessment“) ve zvláštním řízení, kterého se může
zúčastnit i veřejnost. Veřejnost může být zastoupena
dotčenou obcí, která je ze zákona účastníkem řízení,
nebo formou zaregistrovaných občanských iniciativ.
Orgánem státní správy odpovědným za vydání
rozhodnutí z hlediska vlivu stavby jaderné elektrárny na
životní prostředí je Ministerstvo životního prostředí.
Základní požadavky na bezpečnost
Požadovanézákonem
I. Úroveň
Odchylkynepřípustné
Českálegislativa
II. Úroveň
MAAE
Závazné
SafetyFundamentals
SafetyRequirements
WENRA
Reactor SafetyReferenceLevels
QualityStandardsandEurocodes
III. Úroveň
Odchylkynutnopřípad
odpřípaduodsouhlasit
předuzavřením
kontraktu
Požadavkynajadernoubezpečnost dlepředpisů
platnýchvzemi původuprojektu, bezpečnostní návody
MAAEadalší dokumentyuvedenéobjednatelem
Povinné
IV. Úroveň
Předpisyanormyzjadernéoblasti navrženédodavatelem
Předpisyanormyzjadernéoblasti požadovanéobjednatelem
V. Úroveň
Potřebné
Obecnépředpisyanormynavrženédodavatelem
Obecnépředpisyanormypožadovanéobjednatelem
Odchylky
schvalovány
vprůběhu
projekčníchprací
Oprávněné
odchylky
přípustné
Požadavky na jadernou bezpečnost
Co ovlivňuje jejich tvorbu ?
Co je hnací silou jejich zdokonalování ?
Vliv standardizace a harmonizace na
legislativu ČR
Účastníci procesu tvorby požadavků
Veřejnost
Zájmy :
–
–
–
–
–
–
vyšší bezpečnost
životní prostředí ( nižší produkce CO2 )
minimalizace Ra odpadů
udržitelnost
kvalita
spolehlivost
Investor/Provozovatel
Zájmy :
–
–
–
–
cena
bezpečnost
kvalita
spolehlivost
Výrobce
Zájmy:
–
–
–
–
–
–
realizovatelnost
cena
bezpečnost
licencovatelnost
standardizace
harmonizace
Dozor
Zájmy:
– bezpečnost
• harmonizace
• standardizace
Naši zákazníci
uživatelé zdrojů záření a jaderné energie
veřejná správa
uživatelé monitorovacích a expertních
služeb
obchodní a průmyslové podniky
sdělovací prostředky
veřejnost
Naši partneři
státní správa
vysoké školy
tuzemské i zahraniční výzkumné instituce
zahraniční dozory
mezinárodní organizace
Na co se musíme připravit?
Nárůst aktivit v jaderném sektoru:
– Rekonstrukce a modernizace provozovaných jaderných
elektráren
– Další rozvoj jaderného programu
• Výroba, výstavba, provoz, nakládání s odpady, regulace
– Vstup zemí s nedostatečnou infrastrukturou
– Vyřazování z provozu
Jaderně palivový cyklus
Problémy s dostupností kvalifikovaných lidí
Nutnost udržet pravděpodobnost vážné havárie na
velmi nízké úrovni (LER ~10-8 – 10-7/r)
Lepší definice odpovědnosti projektanta a výrobce
Rostoucí význam mezinárodní výměny zkušeností