Perspektivy jaderné energetiky v EU a v ČR

Dana Drábová, Státní úřad pro jadernou bezpečnost

To je náš svět. A jiný nemáme...

2

Svět se mění

růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií, ceny energií, rozpor mezi zdroji a poptávkou ochrana životního prostředí rostoucí obavy o bezpečnost zdrojů i dodávek (safety × security) globalizace, nároky investorů 3

Treaty establishing a Constitution for Europe, Art. I - 3 §3.

“The Union shall work for the sustainable development of Europe based on balanced economic growth and price stability, a highly competitive social market economy, aiming at full employment and social progress and a high level of protection and improvement of the quality of the environment. It shall promote advance.

” scientific and technological 4

Cílem politiky Evropské unie v oblasti energetiky je zabezpečení životního dodávek prostředí.

energií Zároveň se pro všechny spotřebitele za dostupné ceny při respektování energetická politika EU zaměřuje na další snižování závislosti EU na dovozu energie nebo energetických zdrojů především využívání svých vlastních zdrojů. Dosažení těchto cílů závisí i na pragmatickém postoji k jaderné energetice. EU 50 let rozumnou prostřednictvím totiž za ní nemá pro dalších zhruba náhradu.

efektivnějšího 5

Zásobování elektřinou: klíčový faktor ekonomického vývoje a životní úrovně pro dalších nejméně 50 let

nezávislost na vnějších zdrojích nedosažitelná nedaří se stabilizovat výši spotřeby dosažení závazků z Kyota se jeví nemožným další vlivy na životní prostředí rostou vývoj skutečných cen energie na otevřeném trhu se nedaří spolehlivě predikovat v delším horizontu

Loyola de Palacio, former EU Commissioner responsible for energy and transport

‘Either we shut down the nuclear sector and give up on Kyoto, or we do not shut down the nuclear sector and we respect Kyoto. It is as simple as that: sometimes you have to put it crudely so that people understand.’

7

Základní otázka

není

– líbí se nám jaderná energetika?

ale

– potřebujeme jádro pro rozvoj v následujících nejméně 30-ti letech?

– za jakou cenu?

– s jakými požadavky na bezpečnost?

8

Několik čísel

Bloky v komerčním provozu (2004) Instalovaný výkon , GW(e) Počet provozujících zemí Vyrobená elektřina (2003), TWh Provozní zkušenost, r-y Ve výstavbě 442 363 30 2524 (16%) 11143 27

10

Několik čísel

V EU-25 je v provozu 150 ve 13 jaderných bloků zemích. Česká republika přinesla do rozšířené EU čtyři bloky v JE Dukovany a dva bloky v JE Temelín. Jejich celkový instalovaný výkon představuje 3760 MWe.

Tento EU.

příspěvek je z nově přistupujících států největší. Podíl instalovaného výkonu jaderných bloků ČEZ představuje 2,6 % instalovaného výkonu všech jaderných bloků 11

Jaderná energetika v EU

zajišťuje 35% spotřeby elektřiny má vysokou úroveň bezpečnosti technologie je plně pod kontrolou je nejlevnějším zdrojem investice už z větší části odepsány má velmi stabilní strukturu nákladů elektrárny mohou být (a jsou) modernizovány za rozumnou cenu byla vytvořena pracovní místa s vysokými požadavky na kvalifikaci (high-tech obor) nepřináší riziko zvyšování závislosti na importu

Jádro : ekonomické řešení pro střednědobý horizont, má ale dlouhodobou budoucnost?

15

Současná situace

změny tržního prostředí stárnutí personálu a zařízení nedostatek specialistů nejisté legislativní prostředí (stálé zvyšování požadavků, často technicky nezdůvodněné) předčasné odstavování jako důsledek politických rozhodnutí nedůvěra a nepochopení veřejnosti často podporované přezíravým postojem energetických společností 16

Postupná změna názoru

V poslední době – veřejnost více rozlišuje mezi Černobylem a elektrárnami provozovanými v EU (projekt, dozor, kultura) – jaderné elekrárny mají výborné staistiky bezpečnosti – roste ekonomická výhodnost stávajících elektráren – změny podnebí jsou zřetelnější – ceny ropy lámou rekordy – dynamická výstavba jaderných elektráren v Asii pokračuje – bezpečnost dodávek elektřiny je velké téma politici opět začínají brát jádro na milost

Jaderná energetika neposkytuje ideální a pohodlné řešení, ale může k řešení přispět a získat nám tím ČAS

17

Nové jaderné elektrárny

Moratorium – Belgie – Německo – Nizozemí – Španělsko – Švédsko – Itálie Bez jasného postoje – Velká Británie Výstavba – Finsko – Francie – Slovensko – (Bulharsko, Rumunsko) 18

Překážky skutečné „renesance“ jádra

Nakládání s vyhořelým palivem Možnost vojenského zneužití Hospodárnost Veřejné mínění 19

Zdání nebo skutečnost?

Nakládání s vyhořelým palivem – hlubinné ukládání – přepracování, transmutační techologie – politická debata Otázka nešíření – investice do nových technologií – přepracování stávajících zbraní a materiálů – mezinárodní dohled Hospodárnost – rovnováha mezi rizikem a návratností – ceny fosilních paliv a jejich nestabilita – internalizace vlivů na ŽP Veřejné mínění – argumentace v kontextu – osvěta a vzdělávání – změna postojů už se objevuje (USA, Švédsko) – odvaha politiků 20

21

22

Jeden ze scénářů (IEA)

30 25 20 15 10 5 0 1990 Other Renewables Biomass Nuclear Gas Oil Coal Population 2000 2010 2020 2030 2040 7 6,5 2050 6 9 8,5 8 7,5

Další scénáře se příliš neliší (IAEA)

1400 1200 1000 800 600 400 200 0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 24

Jak to vidí Francie

25

26

Olkiluoto 3

27

Olkiluoto 3

28

Olkiluoto 3

29

Olkiluoto 3 - 2009

30

ITER

31

Východiska u nás

výhodnost udržení stávajících kapacit, což při životnosti 30 – 50 let znamená obnovit kapacitu 4000 MWe v letech 2030-50, jaderný zdroj by měl být též zvažovanou alternativou pro případnou výstavbu nové kapacity v letech 2015-2025.

Co pro to máme?

rozvinutá infrastruktura včetně kompetentních držitelů povolení výzkum a vývoj s dlouhou tradicí a mezinárodně uznávanými výsledky fungující státní dozor 32

Infrastruktura

Česká republika měla a stále má rozvinutou infrastrukturu v jaderné oblasti průmysl umí vyrobit prakticky všechny hlavní komponenty tlakovodních reaktorů včetně tlakové nádoby, hlavního cirkulačního potrubí, parogenerátorů, čerpadel i zařízení sekundárního okruhu. Průmysl byl a do jisté míry stále je podporován ve sféře výzkumu a vývoje.

33

Úkoly

– zajistit bezpečný a ekonomický provoz stávajících kapacit s případným prodloužením životnosti, – zajistit alternativní možnost výstavby nových zdrojů v letech 2015-25 – generace III+ a po roce 2025 – generace IV, – zajistit ekonomicky optimální řešení konce palivového cyklu, – zajistit dostatek odborníků pro předpokládané varianty.

Energetika se neobejde bez zásahů státu (řešení selhání trhu, vytvoření průhledných podmínek pro investory)

34