Transcript Ochrana p*ed úrazem el. proudem v odb*rných za*ízeních

Ochrana před úrazem el.
proudem v odběrných zařízeních
- především v sítích TN-C-S
Používání proudových chráničů
Ing. Michal Kříž
Ochrana automatickým odpojením od zdroje vyžaduje obecně především:
- ochranné uzemnění (neživé části současně
přístupné dotyku musí být prostřednictvím
ochranného vodiče spojeny se stejným
uzemněním)
- ochranné pospojování (viz obrázek), kterým
se vzájemně spojí ochranný vodič,
uzemňovací přívod
- kovová potrubí
- kovové konstrukční části
- kovová konstrukční výztuž, pokud je
přístupná
- automatické odpojení v případě poruchy
- v sítích AC 230 V musí v koncových
obvodech (do 32A) dojít k vypnutí do:
• 0,4 s v sítích TN
• 0,2 s v sítích TT
v distribučních obvodech a koncových obvodech nad 32A
• v sítích TN do 5 s,
• v sítích TT do 1s.
Uzemnění a pospojování provedené nejen za účelem ochrany automatickým
odpojením, ale i pro
vyrovnání potenciálů při
jiných poruchách, např. v
důsledku atmosférických
přepětí.
1. Přípojnice hlavního
pospojování
2. Základový zemnič
3. Spojení se zemničem
4. Svodič bleskového
proudu
5. Připojovací svorka
6. Pásek přichycení k
trubce
7. Uzemňovací přívod
8. Oddělovací jiskřiště
M – plynoměr, vodoměr
Doplňková ochrana
Ve střídavé síti musí být doplňková ochrana citlivými proudovými chrániči
provedená u:
 zásuvek, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A, které jsou užívány laiky
(osobami bez elektrotechnické kvalifikace) a jsou určeny pro všeobecné
použití; a
POZNÁMKA
Výjimkou mohou být:
- zásuvky určené k použití pod dozorem znalé nebo poučené osoby, např. v některých
komerčních nebo průmyslových provozech nebo
- zvláštní zásuvka určená pro připojení speciálního druhu zařízení.
POZNÁMKA N Takovými zásuvkami pro speciální druh zařízení mohou být např. zásuvky pro
zařízení kancelářské a výpočetní techniky nebo pro chladničky, tj. zásuvky pro napájení zařízení,
jehož nežádoucí vypnutí mohlo být příčinou značných škod.
 mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž jmenovitý proud
nepřesahuje 32 A.
Princip proudového
chrániče
V magnetickém jádru, na
kterém jsou navinuta vinutí
vodičů vedoucích pracovní
proud (vodičů L a N u
jednofázových chráničů , nebo
vodičů L1, L2, L3 a N u
třífázových chráničů) se při
nerovnováze těchto proudů
indukuje střídavé magnetické
pole, které v sekundárním
vinutí indukuje proud, jenž při
překročení určité hodnoty
uvede do činnosti cívku
odpínacího relé.
Síť TN-C
Síť TN - charakterizovaná spojením neživých částí s uzemněným bodem sítě
prostřednictvím ochranného vodiče. Na obrázku je klasické provedení sítě TN, které
se v ČR uplatňovalo v běžné výstavbě do r. 1997. V těchto sítích, které se nadále
provozují, se pro funkci ochranného vodiče PE využívá nulový (dříve střední) vodič
sítě N. Označení tohoto vodiče je tedy PEN (dřívější název tohoto vodiče byl
"nulovací"). Takto provedené sítě TN tedy využívají jednoho vodiče s kombinovanou
funkcí – anglicky "combined“. Proto se označují TN-C.
Síť TN-S
Síť TN-S - v celé síti jsou vedeny ochranný a nulový vodič jako dva samostatné –
oddělené – anglicky „separated“ – vodiče. Proto se označují TN-S.
Síť TN-C-S
V síti TN-C-S je funkce nulového a ochranného vodiče v části sítě sloučena do
jediného vodiče. Tato část je tedy označena TN-C. V navazující druhé části jsou
vodiče nulový a ochranný vedeny samostatně. Tato část je proto označována TN-S.
Dohromady je tato síť označována TN-C-S.
Proč je důležité používat sítě TN-S?
Aby se minimalizovaly elektromagnetické účinky.
Podle ČSN 33 2000-4-444 (Ochrana před napěťovým a
elektromagnetickým rušením) se sítě TN-C se nesmějí používat
v novostavbách, které obsahují nebo u nichž je pravděpodobné,
že v budoucnu budou obsahovat významné množství zařízení
informační techniky. Navíc k tomu se ještě doporučuje, aby se
sítě TN-C nadále nepoužívaly ani v již existujících budovách,
které obsahují, nebo u nichž je pravděpodobné, že budou
obsahovat, významné množství zařízení informační techniky.
Je nejen pravděpodobné, ale téměř jisté, že v instalacích TN-C se
proud zátěže nebo poruchový proud rozdělí prostřednictvím
ekvipotenciálního pospojování do kovových součástí (např.
potrubí, nosníků) v budově.
Síť TN-C-S v existující instalaci budovy
Znázornění toho, jak se v
síti TN-C proud rozděluje
do kovových součástí (např.
potrubí, nosníků) v budově.
1) Úbytek napětí ΔU není za
normálních provozních
podmínek roven nule
2) Smyčky omezené plochy
vytvořené návěstními
nebo datovými kabely
3) Cizí vodivé části
V uvedené síti TN-C-S proud, který by v síti TN-S
tekl pouze nulovým vodičem, teče také stíněními
nebo referenčními vodiči návěstních kabelů,
neživými a cizími vodivými částmi, jako jsou
kovové stavební konstrukce.
Síť TN-C-S upřednostňovaná v novějších
budovách
Uspořádání sítě TN-C-S, ve
které k rozdělení vodiče PEN
dochází na vstupu do objektu.
Tím se proudům nulového
vodiče zabrání, aby protékaly
vodivými konstrukčními
částmi stavby a zabrání se i
tomu, aby protékaly stíněními
nebo referenčními vodiči
návěstních kabelů.
Síť TN-S v budovách s významným
množstvím zařízení informační
technologie a s vlastním
transformátorem
Proudům nulového vodiče
se zabrání, aby protékaly v
pospojované stavbě
použitím sítě TN-S od
začátku v místě připojení ke
spotřebitelově vlastnímu
napájecímu transformátoru.
Síť TN – charakteristiky a podmínky
ochrany. Mezi tyto podmínky patří:
Síť TN – odvození podmínky
automatického odpojení
 celistvost uzemnění instalace. Ta závisí
na spolehlivosti a účinnosti spojení
vodičů PEN nebo PE se zemí
- vodič PEN je uzemněn v řadě bodů
- odpor uzemnění sítě není větší než 2
Ω, resp. ρ/100
- nulový nebo střední bod silové
napájecí sítě musí být uzemněn
 v pevných instalacích může jediný
vodič sloužit zároveň jako ochranný i
jako nulový vodič (vodič PEN ), a to za
předpokladu, že jsou splněny
požadavky na jeho průřez (10 mm2 Cu,  musí být splněna podmínka kladná na
impedanci poruchové smyčky Zs × Ia ≤ Uo
16 mm2 Al); přitom do vodiče PEN
(podmínky s ohledem na oteplení vodičů
nesmějí být zařazovány žádná spínací
apod. )
ani odpojovací zařízení
Ochranné přístroje zajišťující automatické odpojení
Jako ochranné přístroje zajišťující automatické odpojení mohou být
použity:
- nadproudové ochranné přístroje (především pojistky a jističe)
- proudové chrániče
Charakteristiky čas – proud
pojistky (červená) a jističe (modrá)
a poruchové proudy Ip spolu
s předepsanými dobami odpojení
to a skutečnými dobami odpojení
tp a tp ve kterých jisticí prvky
(pojistka a jistič) vypnou
Proudové chrániče
Pro zajišťování ochrany v případech, pro něž se dnes s úspěchem uplatňují proudové
chrániče, se dříve používaly a většinou se používají i doposud nadproudové ochranné
přístroje. Na níže uvedeném obrázku je znázorněno, jak se uplatněním proudových
chráničů změnila účinnost těchto ochranných opatření. Především jsou to vysoká citlivost
a krátká doba vybavení (viz další obrázek), které hovoří pro proudové chrániče.
Porovnání účinnosti
proudových chráničů s
klasickými jisticími prvky,
pokud se týká velikostí
proudů a dob odpojení
Charakteristiky proudových chráničů (selektivních – S, zpožděných
– označovaných G a pro všeobecné použití – bez označení)
Pozn. – Chrániče G se
označují také HPI
Z obrázku je patrné, že citlivost proudových chráničů je o několik řádů
vyšší než citlivost nadproudových jisticích prvků. To znamená, že při
použití vzorečku pro impedanci smyčky, pro kterou musí platit
𝑈o
𝑍s ≤ nám vychází možná impedance smyčky neskutečně veliká. To
𝐼a
samozřejmě není možné takto aplikovat (není možno být spokojen s tím,
že impedance smyčky, a tím i ochranného vodiče je například 200 ).
Na tuto skutečnost navazuje i vysvětlení v ČSN 33 2000-6 ohledně
měření impedance smyčky. Ta se v případě i méně citlivých proudových
chráničů neměří z důvodu ověření impedance smyčky (ta i v případě
méně citlivých proudových chráničů vychází několik set ohmů), ale
z důvodu ověření celistvosti obvodu i toho, zda impedance smyčky je
vyhovující před chráničem.
Kromě toho naměřená hodnota smyčky fázový vodič-ochranný vodič by
měla přibližně odpovídat impedanci smyčky fázový vodič-nulový vodič.
Pokud by mezi těmito dvěma měřeními byla patrná nesrovnalost,
ukazovalo by to zřejmě na vadné kontakty ve spojích.
Před čím nás proudové chrániče chrání a co mohou zajišťovat
Opatření Způsob působení
na ochranu
základní
Jenom ve zvláštních
případech
Uplatnění
Předepsáno v
normě
při odstraněném ČSN EN 61140
krytu
ČSN 33 2000-4-41
při automatickém ČSN 33 2000-4-41
při poruše Rychlé vypnutí
poruchového proudu,
odpojení
který by mohl mít za
následek nebezpečí úrazu
doplňkovou Rychlé přerušení tělem
procházejícího zdraví
nebezpečného proudu
v místech a při
činnostech se
zvýšeným
ohrožením
ČSN 33 2000-7-701
Opatření
Způsob působení
na ochranu
Uplatnění
před
nebezpečí
m požáru
v místech s velkou ČSN 33 2000-4-42
pravděpodobnost ČSN 33 2000-4-482
í mechanického ČSN 33 2000-7-705
poškození a s
hořlavými
materiály
Odpojení poruchových
(plazivých) proudů
před
Rychlé odpojení zemních
nadproudy spojení, omezení
tepelného zatížení
ochranných vodičů
připojených Odpojení svodových nebo
poruchových proudů,
zařízení
které by mohly vést
k poruše připojených
zařízení
odpojením Možnost odpojení částí
zařízení od zdroje
odpojením chrániče
Předepsáno v
normě
jako vedlejší
účinek ochrany
při poruše
ČSN 33 2000-5-54
všeobecně
ČSN 33 2000-1
všeobecně
ČSN 33 2000-4-46
Proudový chránič a síť TN-C
Samozřejmostí, o které nikdo nezapochybuje, je to, že proudový chránič
nemůže být použit v síti TN-C (ochranný vodič musí být veden samostatně,
oddělený od vodiče nulového nebo středního, a to mimo chránič). Můžeme
se ovšem setkat s tím, že z důvodu chybné montáže je ochranný a nulový
vodič za chráničem opět spojen.
Na základě laické úvahy by chránič i v
takovém případě na poruchový proud
reagovat měl, protože by při paralelním
vedení vodičů vedených přes chránič a
mimo chránič, přeci měla polovina
proudu, vedeného mimo chránič
způsobit jeho vybavení, sice s poloviční
citlivostí ale přeci jen vybavení.
Proč tomu tak není, je naznačeno na
obrázku. Vodič PEN je rozdělen na dva
paralelní vodiče PEN, které tvoří
smyčku, která je zkratovaným
sekundárním obvodem napájeným z
magnetického obvodu chrániče. Tento
proud eliminuje proud druhého vodiče
PEN procházející mimo chránič.
Selektivita proudových chráničů
Příklad uspořádání, které má dvě úrovně selektivity použitím proudových
chráničů běžného typu a typu S, popsaných v IEC 61008:
Selektivita proudových chráničů
Příklad uspořádání, které má
tři úrovně selektivity. Kromě
dvou typů proudových
chráničů zobrazených na
obrázku 3 je možno uplatnit
ještě jeden typ, s určitým
časovým zpožděním, který
normy specializované na
proudové chrániče (ČSN IEC
755 a EN 61008) nepokrývají.
Jedná se o jistič s proudovým
chráničem, který odpovídá
příloze B IEC 947-2 a je v
souladu s požadavky
ČSN 33 2000-4-41.
Praktická ukázka selektivity
proudových chráničů na
různých úrovních
Instalace proudových chráničů podle předpisů v praxi
Dodatečná montáž chrániče v síti TN--C
Pokud jde o suché prostory a pokud většina používaných spotřebičů je v provedení
třídy II, tak není důvod nedůvěřovat klasické ochraně zajišťované jističi a pojistkami.
Ve většině případů bude tato dvouvodičová technika sloužit ještě dlouho i v tomto
století. Ochrana v ní přitom odpovídá stavu techniky, kdy byla taková instalace
zřizována.
Pro elektrická zařízení v koupelnách, na zahradách, garážích, domácích dílnách
apod. by se však měly proudové chrániče dodatečně namontovat. Pokud se k tomu
rozhodnete, je třeba vzít v úvahu zda
1) k danému prostoru vede jedno dvouvodičové vedení (L a PEN),
2) v instalaci je zajištěna alespoň původní ochrana, která je ověřena revizí,
3) z technického hlediska není nutné nebo v současné době není možné zavést síť
TN-S.
Za těchto okolností, pokud chceme zvýšit úroveň bezpečnosti, je instalování
proudového chrániče v místě, kde existuje zvýšené nebezpečí úrazu elektrickým
proudem, prakticky jediným možným řešením.
Možnost 1: Použití zásuvky s chráničem bez hlídání ochranného vodiče
Možnost 2: Použití zásuvky s chráničem s hlídáním ochranného vodiče
Jak ukazují zapojení na předchozích obrázcích, hlídá se v těchto případech i
ochranný vodič. V čem toto "hlídání" spočívá. Ochranný vodič je v těchto
případech veden vnitřkem magnetického obvodu, takže při poruše izolace,
nebo jestliže se někdo dotkne živých částí, dojde ke vzniku rozdílu proudů jako
v chrániči, který hlídáním ochranného vodiče vybaven není. Tím je zajištěna jak
ochrana při poruše, tak doplňková ochrana. V tom není žádný rozdíl oproti
zásuvce s chráničem bez hlídání ochranného vodiče.
Pro hlídání ochranného vodiče hovoří případy úrazů, ke kterým při použití
chrániče bez hlídání ochranného vodiče došlo.
Jestliže se u zařízení, které je jinak v bezvadném stavu, přeruší vodič PEN, je v
případě podle obr. a ten, kdo se dotkne neživé části, trvale ohrožen, protože na
neživé části se také trvale vyskytuje napětí, a to plné fázové napětí. To na
situaci nezmění ani nasazení chrániče bez hlídání stavu ochranného vodiče. Na
obr. b vidíme, že ten, kdo se dotkne elektrického předmětu třídy I, který je za
přerušeným vodičem PEN a za takovýmto chráničem, vlastně nijak chráněn
není. Napětí a následně při dotyku pak také proud se dostávají přes ochranný
vodič na neživou část a pak na toho, kdo se této neživé části dotýká. Chráničem
přitom teče stejný proud do spotřebiče jako ze spotřebiče a chránič tedy žádnou
chybu nezaznamená.
Napětí a následně při dotyku pak také proud se dostávají přes ochranný vodič
na neživou část a pak na toho, kdo se této neživé části dotýká. Chráničem
přitom teče stejný proud do spotřebiče jako ze spotřebiče a chránič tedy žádnou
chybu nezaznamená.
Úrazu elektrickým proudem se dá zabránit i v takovém případě. To ukazují
následující obr. a a b. Na těchto obrázcích je vidět, jak se poměry z hlediska
nebezpečí úrazu vylepší, jestliže se bod rozdělení vodiče PEN uzemní (může se
uzemnit i samotný vodič PE, za bodem rozdělení). Ještě lepší jsou poměry při
připojení bodu rozdělení vodiče PEN na hlavní pospojování. Pak je dokonce
pravděpodobné, že poruchu odpojí předřazený jisticí prvek.
Vhodnějším řešením, při němž se
využije schopnosti samotného
chrániče, však je použití chrániče s
hlídáním stavu ochranného vodiče.
Tento případ je znázorněn na
vedlejším obrázku. Na něm vidíme,
že při dotyku neživé části, která se
(při přerušeném vodiči PEN)
dostane prostřednictvím
ochranného vodiče pod napětí, již
součet proudů protékající
magnetickým obvodem chrániče
není roven nule. Je to proto, že
magnetizace jádra chrániče není
vyvolávána již jenom proudy
protékajícími pracovními vodiči ale
i proudem protékajícím ochranným
vodičem.
Zde je třeba se seznámit s
formálními důvody proti
průchodu ochranného vodiče
magnetickým obvodem chrániče.
Ty měly svou příčinu v prvních
konstrukcích chráničů. Příslušná
ustanovení jsou v současné době
upravována.
Faktickým nedostatkem výše
uvedeného zapojení je spojení
neživé části se zemí – viz vedlejší
obrázek. Při něm totiž část
pracovního proudu, která by
jinak procházela vodičem N,
prochází také zemí, resp.
pospojováním v objektu. I když je
tento proud obvykle velmi malý
může vyvolat nežádoucí
působení chrániče.
Druhy poruchového - rozdílového proudu
Důležité je vědět, na jaký proud jsou
vlastně chrániče konstruovány. Ve
spotřebičích se totiž běžně používají
polovodičová zapojení. Takové spotřebiče
odebírají ze střídavé sítě proud, jehož
průběh se od sinusového značně liší. Pro
nasazení správného typu chrániče je třeba
rozlišovat mezi
• přibližně střídavými proudy,
• pulzujícími stejnosměrnými proudy a
• hladkými stejnosměrnými proudy.
Chrániče, které reagují jen na střídavý
reziduální proud, jsou chrániče typu
AC. Používá se pro ně tato značka:
Chrániče, které jsou vhodné pro použití
v elektrických zařízeních, v nichž se
vyskytují jak střídavé, tak i pulzující
stejnosměrné reziduální proudy jsou
chrániče typu A. Používá se pro ně tato
značka:
Poměrně málo se ještě používají chrániče, které kromě toho, že reagují jak na
střídavé, tak i pulzující stejnosměrné reziduální proudy, reagují také na hladké
stejnosměrné reziduální proudy. Jsou to chrániče typu B. Pro ty dlouhou dobu
nebyla příslušná značka vymyšlená. Dnes je to jednoduše značka
V následující tabulce jsou uvedeny poruchové proudy podle použitých
polovodičových zařízení.
Poruchové proudy ve vztahu k polovodičovým zařízením
Poruchové proudy ve vztahu k polovodičovým zařízením - pokračování
Poruchové proudy ve vztahu k polovodičovým zařízením - zakončení
Chrániče typu AC
mohou chránit obvody
s poruchovými proudy
znázorněnými
v řádcích 8 a 9.
Chrániče typu A
mohou chránit obvody
s poruchovými proudy
znázorněnými
v řádcích 1, 4, 5, 8 a 9.
Chrániče typu B
mohou chránit obvody
s poruchovými proudy
znázorněnými
v řádcích 1 až 9.
Další nové typy a nová označení proudových chráničů
V novém vydání ČSN EN 62423 ed. 2 (35 4183) Proudové chrániče s
vestavěnou nadproudovou ochranou a bez vestavěné nadproudové
ochrany pro domovní a podobné použití typu F a typu B jsou vedle
chráničů typu B uvedeny i chrániče typu F. Proudový chránič typu F
zajišťuje vybavení jako proudový chránič typu A a kromě toho vybavuje i
v případě složených reziduálních proudů u jednofázových obvodů
napájených mezi fází a nulou a reziduálních pulzujících stejnosměrných
proudů superponovaných na vyhlazený stejnosměrný proud. Je určený
pro ochranu obvodů s měniči kmitočtu napájených mezi fází a nulovým
vodičem. Nemůže se používat pro elektronická zařízení s usměrňovači s
dvojitým můstkem napájené ze dvou fází, nebo v případě vyhlazených
stejnosměrných proudů. Univerzální proudové chrániče typu B detekují
nejen unikající střídavé a tepavé proudy, ale též vyhlazené unikající
stejnosměrné proudy.
K otázce jednopólového nebo dvoupólového jištění
V rámci dotazů v diskusním fóru IN-EL (dotaz AG-173) se rozebírala otázka jedno
nebo dvoupólového jištění. Aniž by v účinně uzemněných obvodech existovala
povinnost uplatňovat v jednofázových obvodech dvoupólové jističe (v
trojfázových obvodech čtyřpólové jističe), doplňuji k uvedeným dotazům, že v
řadě případů je použití dvoupólového (čtyřpólového) odpojování výhodné. Je to
tehdy, jestliže za jedním chráničem je zařazena řada samostatně jednopólovými
jističi jištěných obvodů. Při některých poruchách v takových obvodech může být
vyhledávání poruch v instalaci za chráničem značně ztíženo.
Takovou poruchou může být např. vodivé spojení mezi nulovým vodičem N a
zemí, resp. mezi nulovým vodičem a ochranným vodičem PE v některém obvodě
za chráničem. Při vyhledávání takové poruchy bychom předpokládali, že ji
najdeme jednoduchým odpojováním jednotlivých obvodů. To, že tímto způsobem
v daném případě obvod s poruchou nenajdeme, je znázorněno na níže uvedeném
obrázku. Za jedním chráničem jsou zařazeny obvody jištěné jednopólově (jističe
odpojují pouze fázové vodiče).
K otázce jednopólového nebo dvoupólového jištění - pokračování
V obvodu, který je odpojen (obvod napravo) došlo ke spojení vodiče N a
vodiče PE. Elektrikář by na první pohled předpokládal, že po odpojení
tohoto obvodu jističem by chránič měl držet (je přeci odpojen obvod s
poruchou). Obrázek však ukazuje příčinu, proč i po odpojení obvodu
dochází k vypínání chrániče. Tím, že se odpojí fáze v obvodu s poruchou,
totiž nedojde k rozpojení obvodu s poruchovým proudem a můžeme
cvakat jističi, jak chceme, vrtět hlavou a poruchu vyhledáme opravdu jen
velice těžko. Daleko snadněji
se pak samozřejmě vyhledává
obvod s poruchou, jestliže
použijeme jističe dvoupólové,
resp. čtyřpólové. V takovém
případě skutečně při odpojení
obvodu s poruchou zjistíme,
že chránič již “drží”.
Je proudový chránič posledním slovem techniky?
Rozhodně tomu tak není. V současné době je již vydána mezinárodní norma IEC
62606:2013 Obecné požadavky pro přístroje k detekci chybového elektrického
oblouku (AFDD – arc fault detection devices ).
Tyto přístroje tedy nereagují na normální běžné proudy, ale na proudy, které, i když
jejich velikost je normální, mají nenormální průběh. Tento nenormální průběh
proudu může signalizovat poruchu, jež může způsobit požár.
Podle této normy přístroje AFDD mají být na jmenovité proudy od 6 A do 63 A a
předpokládá se, že budou určeny pro vypínání zkratových proudů od 3 000 A až do
10 000 A (a tomu odpovídající účiník – pro zkratové proudy 10 000 A účiník 0,2).
Rozhodně se tedy jedná o přístroje určené spíše pro koncové obvody, nikoliv pro
distribuční sítě nebo za transformátory.
Poruchy, které AFDD
detekují
Zkoušky v IEC 62606 určují dobu, za kterou přístroj musí přerušit zkušební
proud oblouku (čím větší proud, tím kratší doba odpojení – pro proud
oblouku 2,5 A se předepisuje odpojení do 1 s, pro proud oblouku 32 A se
předepisuje odpojení do 0,12 s). Pro paralelní poruchu (která vlastně
představuje nedokonalý zkrat) je předepsána doba odpojení podstatně
kratší (neuvádí se v sekundách ale v počtech kmitů – viz pravá strana
charakteristiky na následujícím obrázku).
Charakteristika činnosti AFDD ve srovnání s
charakteristikami jističů
Dále se předepisuje koordinace s činností přístrojů chránících před zkratem
(pojistkami a jističi). Výrobce musí určit jednak, s kterými ochrannými přístroji
může být jednotka přístroje spojena a také, které přístroje jsou vhodné na zajištění
úplné ochrany (před obloukem i před nadproudy).
Přístroj AFDD nesmí reagovat při normální zátěži, která vyvolává nepravidelné
proudy (např. vysavače, elektronické spínané zdroje, motory s rozběhovými
kondenzátory, stmívače osvětlení). K tomu slouží příslušné zkoušky přístroje AFDD,
jejichž účelem je ověřit, zda přístroj AFDD bude reagovat jenom při poruchových
stavech v obvodu se spotřebičem a nezareaguje na nepravidelné proudy
napájeného spotřebiče. Jak obtížný je to úkol, ukazují následující obrázky.
Rozdíl mezi
pracovním proudem
vysavače a proudem
vznikajícím v daném
obvodu při poruše
za přítomnosti
oblouku
Rozdíl mezi pracovním proudem vysavače a proudem
vznikajícím v daném obvodu při poruše za přítomnosti oblouku
Příklady, kdy je vhodné AFDD uplatňovat
Oblouk v zásuvce
Skřípnutá šňůra ve dveřích
Uvolněné žíly ve vidlici
Eliminace vadného výrobku
Ukázka AFDD
Kombinace AFDD s jinými přístroji
Bude předepsáno použití AFDD v elektrických instalacích?
Zatím existuje a je projednáván návrh na doplnění
požadavku na použití AFDD tam, kde existuje zvýšené
nebezpečí požáru od elektrických instalací. Jedná se o návrh
změny IEC 60364-4-42 (zavedené v ČSN 33 2000-4-42 ed. 2)
v tomto smyslu:
Automatické odpojení pomocí AFDD se doporučuje také pro
ochranu koncových obvodů pro:
prostory s nebezpečím požáru v důsledku povahy
zpracovávaných materiálů (např. ve stodolách,
v obchodech s látkami, v papírnách),
prostory s hořlavými konstrukčními materiály (např.
v dřevěných budovách),
konstrukce šířící požár,
ohrožené prostory s nenahraditelným bohatstvím.