adverbiale

      materiál tvoří 36 slidů, v nichž je zopakována a prohloubena látka předchozích ročníků z oblasti syntaxe a toto procvičeno; seznámení vedlejší větou příslovečnou, některými jejími druhy a jejím využitím v praxi cílová skupina: 7. ročník autor: Mgr. Tomáš Kozák očekáváný výstup: žák rozezná ve větě příslovečné určení a vv příslovečné, umí je zaměňovat a správně používat, je nutno využívat formu prezentaci k zachování interaktivity použitá literatura: učebnice SPN pro 7. ročník, Český jazyk – Přehled učiva pro základní školu průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a pracujeme se žáky na cvičeních

  přimykání příslovečné určení      místa způsobu míry prostředku původce děje       zřetele příčiny účinku podmínky přípustky účelu  vedlejší věty  místní         časové způsobové měrové zřetelové příčinné účelové podmínkové přípustkové

 

Příslovečné určení

je větný člen, který rozvíjí sloveso (

přechází

po místnosti

), přídavné jméno (lidé žijící

ukvapeně

jednat,

na venkově

,

velmi

mírný pes), někdy také příslovce (

dost

často,

hodně

hlasitě).

Vyjadřuje

okolnosti

, za kterých děj probíhá, a

různé vztahy

(místo, čas, způsob, míru, prostředek, původce děje, zřetel, příčinu, účel, podmínku a přípustku.

 Na příslovečné určení se ptáme řídícím výrazem a různými příslovci (někdy vedle pádových otázek):

Včera

jsem se

chvilku

zdržela

u kamarádky

.

Kdy

jsem se zdržela u kamarádky?

Jak dlouho

kamarádky?

Kde

jsem se včera chvilku zdržela?

jsem se včera zdržela u  příslovečné určení může být rozvito dalšími členy (v okamžiku – v témž okamžiku) Příslovečná určení mohou být i v jiném tvaru nebo vyjádřena jiným

   

Příslovečné určení příčiny

vyjadřuje příčinu, která vyvolá nějaký děj (příčina tedy ději předchází) Ptáme se otázkami:

příčiny?



proč?, z jakého důvodu?, z jaké

Pro slzy neviděla na cestu.

Kvůli tomu potvrzení jsem musel jít za paní hospodářkou.

Příslovečné určení účelu

vyjadřuje, co je cílem děje (účel následuje po ději).

Ptáme se otázkami:

proč?, za jakým účelem?



Řekl to na vysvětlenou. Běž se do koupelny umýt.



Příslovečné určení podmínky

vyjadřuje podmínku, která umožňuje, aby děj věty nastal.

 Ptáme se otázkami: 

za jaké podmínky?

Za deště na výlet nepojedeme.



Příslovečné určení přípustky

vyjadřuje něco nepředpokládaného, co by mělo vést k opaku(přípustka a děj jsou v rozporu).

 Ptáme se otázkami:

navzdory čemu?, i přes co?



I přes vytrvalý déšť na výlet pojedeme.

Již po staletí pomáhají lidem PUÚ při počítání různé pomůcky. Nejpřesnějším a nejrychlejším počítacím strojem je počítač. První počítač sestrojil na počátku 19. století Charles Babbage.

Pupříp.

přes použití pouhých mechanických pomůcek, jako jsou ozubená kola páky, dokázal počítač I sčítat dlouhé řady číslic a výsledky tiskl. Dnešní počítače jsou elektronické.

Kvůli nejjednoduššímu PUÚ způsobu měnění elektronického signálu, jakým je zapínání a vypínání elektrického proudu, používají počítače dvojkovou soustavu, která má jen dvě číslice, 0 a 1.

Počítače se skládají z tisíců spínačů, jež lze zapínat a vypínat, což jsou vlastně pokyny ano, ne. A to jsou také jediné signály, které počítač PUpod.

zahájení PUÚ při provádění svých operací neustále používá.

K práce potřebuje jen dvě věci: program, který mu řekne, co má dělat a data, která má zpracovat.

Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu v dodávce elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce.

Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.

PUČ PUmí PUZ Můj otec byl až do pozdního stáří zdráv jako ryba. Opatrně jsme stoupali po PUM PUČ PUM PUÚ příkré stezce. Ve středu odjela moje sestra do Karlových Varů na léčení. S PUZ PUpříp potěšením jsme přijali vaši zprávu. Přes nepříznivé povětrnostní podmínky PUP letci odvážně vzlétli na pomoc výpravě. Pro krajně nepříznivé počasí byl fotbalový zápas odložen na pozdější dobu. Vytrvalostí dosáhli svého cíle. Oči PUZ PUÚ PUČ PUZ PUP PUM jim zářily radostí. Doprava byla přerušena pro poruchu elektrického proudu. S napětím jsme sledovali celou hru až do konce.

PUMí PUZ PUP v dodávce PUČ Všichni si jej velice oblíbili pro jeho milou povahu. Jeho obličej byl zsinalý PUZ PUZ PUM hrůzou. Tryskové letadlo letělo nadzvukovou rychlostí v ohromné výši.



Vyjádření těchto příslovečných určení větným členem nebývá někdy jednoznačné, jak to vyplývá i z toho, že jedno příslovečné určení můžeme nahradit různými větami:

 

Udělal to kvůli Petrovi .

Udělal to, protože to Petr chtěl.

Petr radost.

– Udělal to, aby měl



Proto je mnohem častěji vyjadřujeme vedlejšími větami než větným členem.

 vv- příčinné bývají uvozeny spojkami , jako jsou např.

protože , poněvadž , jelikož

Dostal jsem pětku

kvůli špatné přípravě do školy

.

Dostal jsem pětku,

protože jsem se špatně připravil do školy.

 Proč ve větě To přišel jen tatínek. jsou výrazy to a jen částice?

 Výrazy to a jen jsou částice, protože nejsou větnými členy.

 Proč je ve větě Šel okolo našeho domu. slovo okolo předložka?

 …, protože za ním následuje slovo, ke kterému patří.

 Proč ve spojením být s to, kdo s koho je předložka s?

 …, protože se jedná původně o jiný pád něž druhý.

 Proč se gramatikách uvádí, že frnk, žbluňk, buch jsou zvukomalebná citoslovce?

 …, protože se zvuk při vyslovení podobá reálnému zvuku.

 Proč slova nahoru, nabíledni označujeme jako příslovečné spřežky?

 …, protože to původně byla samostatná slova.

 Proč píšeme tamější bez -n-?

 …, protože je odvozeno od slova tam, nikoliv od slova tamní.

 Proč píšeme stěží, ale ztěžka?

 …, protože stěží je spřežka 7. pádu a podstatného jména, kdežto ztěžka je spojení 2. pádu a podstatného jména.

 Proč s v názvu U Tenisových dvorců píše velké T?

 …, protože v názvech ulic píšeme velkým písmenem předložku a první slovo po ní.

 Proč ve větě OSN schválila novou rezoluci. je u příčestí koncovka rodu ženského?

 …, protože slovo organizace je ženského rodu.

 Proč jsou zájmena copak, kdopak pouze tázací, nikoliv vztažná?

 …, protože nemohou fungovat jako spojky ve větách.

 Proč označujeme větu Kdo to udělal? jako tázací doplňovací?

 …, protože odpověď do ní je třeba doplnit.

 …, protože nelze odpovědět pouze ANO/NE.

 Proč podmět ve větě Co dnes hrají v kině? označujeme jako všeobecný?

 …, protože nepotřebujeme vědět, kdo konkrétně v kině promítá.

 Proč je věta vedlejší v souvětí Není známo, kam zmizel. podmětná?

 …, protože vyjadřuje podmět věty hlavní.

 0-3 chybné odpovědi  4-6 chybných odpovědí  7-8 chybných odpovědí VÝBORNĚ VELMI DOBŘE PRŮMĚRNÉ

Maminka mě poslala

nakoupit

.

Maminka mě poslala,

abych nakoupil.

 bývají uvozeny spojkou

aby

 Je to, pane, trápení. Já musím co chvíli zahánět kluky, aby neškádlili mého psa.

 To já zase musím zahánět psy, kočku.

aby nehonili mou  A já musím střílet na zahradě kočky, aby mně nehonily ptáčky  A já musím střílet ptáčky, aby mně nesežrali třešně.

podmětná Nebylo možné, abychom dále čekali.

účelová Pospěš si, abychom ten autobus vůbec stihli.

předmětná Neřekl mi, abych mu to půjčil.

účelová Vstal jsem ráno dřív, abych ještě stihl vyvenčit našeho psa.

Nejsem takový, abych se hned polekal.

přísudková Koupila jsem to, abych ti udělala radost.

Křičel jsem na něj, aby toho okamžitě nechal.

účelová předmětná Řekl to schválně, abychom ho nepodezírali.

účelová

 bývají uvozeny spojkami

jestliže, když, -li, kdyby



Když si pospíšíme, musíme vlak stihnout.



Bude-li hezky, půjdu ven.

Za hezkého počasí

nezmokneme.

Nebude-li pršet,

nezmokneme.

 bývají uvozeny spojkami:

ač, ačkoli(v), i když, přestože, třebaže, navzdory



I když si pospíšíme, nemusíme vlak stihnout.



Třebaže nebude hezky, půjdu ven.

Navzdory

vysokému

věku

se cítil mlád.

I když už byl starý,

cítil se mlád

 příčinná Mořská voda je slaná, protože obsahuje kuchyňskou sůl a jiné soli.

  Mořská voda je slaná díky obsahu… podmínková Dopadá-li světlo na neprůhledný předmět, vytvoří se za ním stín.

   Při dopadu světla na neprůhledný… podmínková Když se se led zahřeje, změní se ve vodu.

účelová Při zahřátí…  Vyměníme si místo, abys lépe viděl.

 … kvůli tvému lepšímu výhledu.

přípustková  Udělal to, přestože jsi ho varoval.

  … přes tvé varování.

příčinná Loď pluje, poněvadž její trup obsahuje velké množství vzduchu.

 … díky obsahu velkého množství vzduchu v trupu.

 Samice se vrací k mláďatům třikrát za den, aby je nakrmila.

účelová   … nakrmit je.

příčinná Baltské moře je poměrně málo slané proto, že má stálý přísun sladké vody z četných řek.

 … díky stálému přísunu sladké vody…