Transcript ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY

ROZVÍJEJÍCÍ
VĚTNÉ ČLENY
PŘÍVLASTEK, PŘEDMĚT,
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ
PŘÍVLASTEK





blíže určuje význam podstatného jména (určuje
např. jeho vlastnost)
ptáme se otázkami: Jaký? Který? Čí?
tvoří spolu skladební dvojici
přívlastek je na podstatném jménu závislý (bez
něj nemá význam)
značíme jej Pk
TYPY ŘÍVLASTKU

HOLÝ – Moje maminka. Bílý kocour.

ROZVITÝ – Krásně bílý kocour.

NĚKOLIKANÁSOBNÝ – Moje a tvoje
maminka. Bílý a černý kocour.
PŘÍVLASTEK SHODNÝ




stojí většinou před PoJ
shoduje se s PoJ v pádě, čísle a rodě
je vyjádřen příd. jm., zájmenem, číslovkou
při skloňování se mění u Pk a PoJ tvary:
1. p. moje maminka
2. p. mojí maminky
3.p. mojí mamince
4. p. moji maminku
PŘÍVLASTEK NESHODNÝ




stojí vždy za podstatným jménem
neshoduje se s PoJ v pádě, čísle a rodě
je vyjádřen podstatným jménem, příslovcem
při skloňování se nemění u Pk tvary:
1. p. pasta na zuby
2. p. pasty na zuby
3.p. pastě na zuby
4. p. pastu na zuby
PŘEDMĚT





závisí na slovese nebo přídavném jménu
označuje osobu, věc nebo jev, kterých se
slovesný děj týká
ptáme se na něj pádovými otázkami KROMĚ
1. a 5. pádu
nejčastěji vyjádřen PoJ, zájmenem, infinitivem
značíme jej Pt
TYPY PŘEDMĚTU

HOLÝ – Pes chytil zajíce.

ROZVITÝ – Pes chytil malého zajíce.

NĚKOLIKANÁSOBNÝ – Pes chytil zajíce a
lišku.
PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ




nejčastěji rozvíjí sloveso, někdy příd. j. a
příslovce
uvádí určitou okolnost
ptáme se na něj: Kdy? Kde? Jak? Proč?
značíme jej Pu
TYPY PŘÍSLOVEČNÉHO U.

HOLÉ – Muž vrátil se domů.

ROZVITÉ – Muž vrátil se do malého domu.

NĚKOLIKANÁSOBNÉ – Muž vrátil se vesele
domů.
DRUHY Pu
1) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA Pum
 ptáme se otázkou: Kde? Kam?
 př.: Přišel do školy.
2) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ČASU Puč
 ptáme se otázkou: Kdy?
 př.: Včera se to stalo.
3) PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ ZPŮSOBU Puz
 ptáme se otázkou: Jak?
 př.: Dařilo se mu dobře.