Transcript Egypt II
jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět Dějepis pořadové číslo DUM 38 Anotace Prezentace stručně přibližuje historický vývoj Egypta, kulturu a vzdělanost Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 11 - 12 let Počátky starého Egypta Egypt se dělil na dva celky – Horní a Dolní Egypt. Horní Egypt se nacházel na horním toku Nilu, tedy na J. Jeho obyvatelé byli lovci a pastevci (je tu hornatá krajina). Dolní Egypt ležel na S, v úrodné deltě dolního toku Nilu. Jeho obyvatelé byli zemědělci. Kolem r. 3000př.n.l. se podařilo hornoegyptskému panovníkovi ovládnout Dolní Egypt a vytvořit jednotný egyptský stát. Zakladatelem této říše byl faraón (označení pro egypt. panovníka) Meni. Společnost Faraón – neomezený vládce Egypta, zastupoval boha na zemi, jeho slovo bylo zákonem. Titul faraóna se dědil po mužské linii. Dynastie – panovnický rod Kněží – upevňovali víru v božský původ panovníka ve vědomí lidu, nositelé kultury (chrámy = střediska vzdělanosti) Vojenští velitelé – zabezpečovali klid v zemi, ochranu před útoky zvenčí, vedli výbojné války Úředníci – nejdůležitější byl vezír, řídil státní správu. Egypt byl rozdělen na kraje – v čele stál správce. Mezi úředníky patřili také výběrčí daní, písaři, účetní a správci sýpek. Zemědělci a řemeslníci – tvůrci bohatství země, odvádějí část úrody do státních sýpek, udržují zavlažovací zařízení Otroci – nejnižší postavení, není jich mnoho – hlavně váleční zajatci, jsou vlastnictvím státu, používal je na těžké práce v dolech, kamenolomech a při stavbách pyramid. Základním společenstvím v Egyptě byla vesnická občina – společenství lidí, majetku a hlavně půdy. Stručné dějiny Egypta Dějina Egypta jsou dlouhé zhruba tři tisíce let. 1. Nejstarší období = archaické Byl sjednocen Horní a Dolní Egypt. 2. Stará říše 3. Střední říše 4. Nová říše 5. Pozdní Egypt Potom se Egypt dostal pod nadvládu nejprve Alexandra Makedonského. Po jeho smrti si říši rozdělili jeho vojevůdci mezi sebou. Vládcem Egypta se stal Ptolemaios. Dynastie, kterou založil, se po něm nazývá ptolemaiovská. Vládla od 4.st.př.n.l. až do roku 30 př.n.l.. Tehdy byl Egypt připojen k Římu jako jeho provincie. Poslední egyptskou panovnicí byla přitažlivá a energická Kleopatra. Kultura a vzdělanost ve starověkém Egyptě Náboženství – uznávali velké množství bohů. Posvátná byla i některá zvířata – krokodýlové, sokoli a hlavně kočky. Mumifikace – byla prováděna ve spojitosti s vírou Egypťanů, že duch zemřelého bude po smrti žít, jestliže bude zachováno jeho tělo v neporušeném stavu. Byl to složitý proces, při kterém byly z těla vyjmuty vnitřnosti a tělo zbaveno tekutin. Dutiny v těle vymyli a vysušili sodou a solí, napustili olejem a pryskyřicemi = balzamování. Nakonec tělo nasolili a obvázali lněným obinadlem. Mrtvému říkáme mumie a byla vložena do buď dřevěné, stříbrné nebo zlaté rakve(sarkofág). Písmo a literatura – písmo bylo obrázkové (jeden znak = jedno slovo). Označujeme ho jako hieroglyfy. Psalo se na papyrus. Papyrus je rostlina, která se vyskytuje na vlhkých místech, dosahuje výšky až tři metry a stonek může být silný jako lidská paže. Měl všestranné využití – palivo, malé lodě, vyráběly se z nich plachty a lana, sandály, pletly se z nich koše. Z části rostliny se lisovaly listy podobné papíru, které sloužily k zapisování hieroglyfů. Výroba papyru byla tajná a dědila se z generaci na generaci. Věda – geometrie (po záplavách bylo třeba znovu vyměřovat pole), astronomie ( z postavení hvězd a pozorováním přírody předpovídali záplavy a dobu jejich trvání, sestavili kalendář s 365 dny, 12 měsíci o 30 dnech a 5 dnů ponechali pro oslavy), matematika (používali desetinnou soustavu), lékařství (oční a zubní či chirurgie) Umění – Egypťané byli výbornými řemeslníky. Dokázali vyrábět skvostné předměty denní potřeby i šperky (bohaté náhrdelníky připomínající límce, náramky, obroučky kolem kotníků i prsteny). Egypťané neznali perspektivu. Věci vzdálené malovali k hornímu okraji, blízké k dolnímu. Zdroje: • Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha 2001 • www.wikipedia.cz • Jak se žilo ve starověku, P. Augusta a F. Honzák, Albatros 1986 • Ilustrované dějiny světa, Starověk, Fragment, 2007 • Jak se žilo v minulosti, V dobách starověkého Egypta, Fortuna Print, 1992