Transcript Houby
Slide 1
BOTANIKA
HOUBY - FUNGI
Slide 2
ŘÍŠE: HOUBY
Bohatá skupina organismů
– mikromycety – mikroskopické organismy
– makromycety – tvořící velké plodnice
Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně
– Parazité
– Saprofyté
– Symbionté
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
2
Slide 3
Houby
Mikromycety
SOŠS a SOU Kadaň
Makromycety
Botanika - Houby
3
Slide 4
Základní pojmy
Mycelium - podhoubí
Mycelium – vznik podhoubí
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
4
Slide 5
Základní pojmy
Hyfy – houbová vlákna
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
5
Slide 6
Rozmnožování hub
Houby se rozmnožují nediferencovanými
jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami).
Výtrusů vytváří houba obrovské množství.
Podle vzniku se dělí na:
– Endospory – vznik uvnitř buněk
– Exospory – vznik vně buněk
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
6
Slide 7
Rozdělení výtrusů – podle
vzniku
Endospory
– Sporangiospory
– Zygospory
– Askospory (1)
– Chlamydospory
Exospory
– Bazidiospory (2)
– Konidie
– Oidie
1
2
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
7
Slide 8
Systém říše: Houby (Fungi)
Oddělení: Hlenky
Oddělení: Chytridiomycety
Oddělení: Oomycety
Oddělení: Houby vlastní
– Třída: Houby spájivé – zygomycety
– Třída: Endomycety
– Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety
– Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
8
Slide 9
Oddělení: Hlenky - slizovky
Nevytvářejí
podhoubí.
Stélky hlenek jsou
amébovitého tvaru
bez buněčných stěn.
Vytvářejí
mnohojaderná
plazmodia.
Mají schopnost
pohybu.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
Slizovka tříslová
9
Slide 10
Hlenky - nádorovka kapustová
Původce
nádorovitosti
košťálovin
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
10
Slide 11
Oddělení: Chytrodiomycety
Vodní plísně
Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem.
Rozmnožují se pohyblivými sporami s
bičíkem – zoosporami.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
11
Slide 12
Chytridiomycety
Rakovinovec
bramborový
(synchitrium
endobioticum) - je
původcem rakoviny
brambor.
Olpidium brassicae –
původce hynutí
klíčících brukvovitých
rostlin.
Rakovinovec bramborový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
12
Slide 13
Oddělení: OOMYCETY
Plísně vaječné
Vodní, suchozemské, saprofytické i
parazitické houby s rozvětvenou stélkou
Rozmnožují se:
– Nepohlavně – zoospory, konidie
– Pohlavně - oospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
13
Slide 14
OOMYCETY
Plíseň bramborová
SOŠS a SOU Kadaň
Vřetenatka révová
Botanika - Houby
14
Slide 15
Oddělení: Pravé houby
Původ z chytridiomycet
Mycelium je tvořeno přehrádkovanými
hyfami.
V plodnicích vytváří nepravé pletivo
plektenchym (propletené a srostlé hyfy).
V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan.
Střídá se pohlavní a nepohlavní generace.
Výtrusy jsou nepohyblivé.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
15
Slide 16
Oddělení: Pravé houby
Třída: Zygomycety – spájivé houby
Třída: Endomycety – kvasinky a sněti
Třída: Vřeckovýtrusé houby askomycety
Třída: Stopkovýtrusé houby basidiomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
16
Slide 17
Zygomycety
Spájivé houby - zygomycety
Mnohojaderné podhoubí bez
přihrádek
Saprofyté
Parazité – hmyzu (muší mor)
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
17
Slide 18
Plíseň hlavičková –
mucer mucedo
Žije na odumřelých
organických látkách
(potraviny, hnůj
atd.).
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
18
Slide 19
Muší mor
Hmyzomorka muší
Způsobuje na
počátku podzimu
muší mor.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
19
Slide 20
Kropidlovec černavý
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
20
Slide 21
Vřeckovýtrusé houby
Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.
Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory).
Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf –
konidie.
Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní)
pučení.
Rzi a sněti – parazité rostlin.
Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž,
lanýž.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
21
Slide 22
Aska a askospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
22
Slide 23
Lanýž
Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak
30 cm pod povrchem země.
Barva je černá a povrch je hladký nebo
drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná
struktura mramorové barvy.
Lanýž je velmi aromatická houba používaná
spíše jako koření anebo doplněk jídla.
Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů,
kterým se zaváže tlama, aby houbu
nesežrali.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
23
Slide 24
Lanýž
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
24
Slide 25
Kvasinky - endomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
25
Slide 26
Aspergilus - kropidlák
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
26
Slide 27
Penicilium - štětičkovec
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
27
Slide 28
Penicilium
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
28
Slide 29
Askomycety – Vřeckovýtrusé
houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
29
Slide 30
Konidie - konidiospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
30
Slide 31
Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety
Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí.
Buněčné stěny obsahují chitin.
Pohlavní výtrusy – bazidiospory.
Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě –
hymeniu (rouško).
Některé druhy vytvářejí plodnice (houby,
které sbíráme a konzumujeme).
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
31
Slide 32
Basidiomycety –
stopkovýtrusé houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
32
Slide 33
Plodnice stopkovýtrusých
hub
klobouk
rouško
prsten
třeň
pochva
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
33
Slide 34
Stopkovýtrusé houby
s rouškem
Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva
– Rourkaté – hřib pravý (1)
– Lupenité – pečárka polní (2)
1
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
2
34
Slide 35
Houby rouškaté
Rouško rozloženo
po celé plodnici.
Keříčkovité plodnice
Dřevokazné houby
Kuřátko zlaté
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
35
Slide 36
Rourkaté rouško –
hřibovité houby
Rouško uloženo v
rourkách na spodu
klobouku.
Někteří zástupci
patří mezi jedlé
druhy.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
36
Slide 37
Hřib hnědý
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
37
Slide 38
Hřib dubový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
38
Slide 39
Křemenáč osikový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
39
Slide 40
Klouzek modřínový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
40
Slide 41
Hřib žlutomasý - babka
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
41
Slide 42
Kozák březový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
42
Slide 43
Houby s lupenitým rouškem
Rouško uloženo na
lupenech (1) na
spodu klobouku.
Vytvořen závoj (2)
nebo plachetka.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
1
2
43
Slide 44
Pečárka polní
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
44
Slide 45
Pečárka ovčí
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
45
Slide 46
Bedla vlnatá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
46
Slide 47
Bedla jedlá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
47
Slide 48
Holubinka mandlová
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
48
Slide 49
Jedovaté houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
49
Slide 50
Muchomůrka červená
Otrava často probíhá jako opojení
alkoholem.
Muchomůrka získala jméno proto, že se v
minulosti někde používala k trávení much.
Uříznutý klobouk se položil na talíř a na
červeně zbarvené straně se posypal
cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a
uhynuly.
Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka
dochází k těžším otravám.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
50
Slide 51
Muchomůrka červená
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
51
Slide 52
Muchomůrka tygrovaná
Je jedovatější než
muchomůrka červená
a otrava může být
někdy i smrtelná.
První příznaky otravy
se projeví v rozmezí
od 0,5 do 4 hodin.
Pozor na možnost
záměny za jedlou
muchomůrku růžovku.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
52
Slide 53
Muchomůrka zelená, resp.
muchomůrka hlíznatá
Je považována za nejjedovatější a
nejnebezpečnější houbu.
Je prudce jedovatá, ale navíc se první
příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy
je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce
zasaženy důležité orgány.
Amatérští houbaři si ji často pletou se
žampiony a dalšími druhy jedlých hub.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
53
Slide 54
Muchomůrka zelená, resp.
muchomůrka hlíznatá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
54
Slide 55
Muchomůrka jízlivá
Otrava muchomůrkami
probíhá ve čtyřech fázích:
– dlouhá latence 8-12 hodin,
– bouřlivé příznaky; zvracení,
průjmy a další (1-2 dny),
– relativní uklidnění (1 den),
– selhání jaterní a ledvinové
činnosti a při neléčení
následuje většinou smrt.
Možnost záměny se
žampiony.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
55
Slide 56
Psychotropní houby
Obsahují psychoaktivní látky
psilocybin a
psilocin.
Užití je rizikové
(účinky jsou
podobné LSD) a
hrozí předávkování.
Vyvolává
halucinace.
Lysohlávka česká
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
56
Slide 57
Mykorhiza
Mykorhiza je symbióza,
kde jsou některé druhy
vázané na několik
dřevin.
Nejvíce hub je z rodu
hřibů (hymenofor ve
tvaru rourek):
– žlutomasý, křemenáč,
hnědý, dubový, kozák
– pod břízami,
– klouzek obecný a
zrnitý pod
borovicemi, klouzek
sličný pod modříny.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
57
Slide 58
Které pojmy spolu souvisí ?
1.
2.
3.
4.
5.
Hymenium
Hyfy
Mycelium
Mykorhiza
Zoospory
SOŠS a SOU Kadaň
a) Výtrusy s
bičíkem
b) Podhoubí
c) Rouško
d) Houbová vlákna
e) Symbioza hub a
dřevin
Botanika - Houby
58
Slide 59
Vyhodnocení
1. c
2. d
3. b
4. e
5. a
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
59
Slide 60
Opakování
1. Charakterizujte říši Houby z hlediska
příjmu výživy.
2. Co jsou to konidie?
3. Mezi jaké houby by jste zařadili
kropidlák a štětičkovec?
4. Která houba je považována za
nejnebezpečnější z hlediska
jedovatosti?
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
60
Slide 61
Použité zdroje
Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas
hub. RDV, Praha, 2003
Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.:
Houby - česká encyklopedie. RDV,
Praha, 2003
http://cs.wikipedia.org/wiki/houby
http://jedlehouby.blogspot.com
http://www.biolib.cz/cz/gallery
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
61
BOTANIKA
HOUBY - FUNGI
Slide 2
ŘÍŠE: HOUBY
Bohatá skupina organismů
– mikromycety – mikroskopické organismy
– makromycety – tvořící velké plodnice
Neobsahují chlorofyl – živí se heterotrofně
– Parazité
– Saprofyté
– Symbionté
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
2
Slide 3
Houby
Mikromycety
SOŠS a SOU Kadaň
Makromycety
Botanika - Houby
3
Slide 4
Základní pojmy
Mycelium - podhoubí
Mycelium – vznik podhoubí
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
4
Slide 5
Základní pojmy
Hyfy – houbová vlákna
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
5
Slide 6
Rozmnožování hub
Houby se rozmnožují nediferencovanými
jednobuněčnými útvary – výtrusy (sporami).
Výtrusů vytváří houba obrovské množství.
Podle vzniku se dělí na:
– Endospory – vznik uvnitř buněk
– Exospory – vznik vně buněk
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
6
Slide 7
Rozdělení výtrusů – podle
vzniku
Endospory
– Sporangiospory
– Zygospory
– Askospory (1)
– Chlamydospory
Exospory
– Bazidiospory (2)
– Konidie
– Oidie
1
2
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
7
Slide 8
Systém říše: Houby (Fungi)
Oddělení: Hlenky
Oddělení: Chytridiomycety
Oddělení: Oomycety
Oddělení: Houby vlastní
– Třída: Houby spájivé – zygomycety
– Třída: Endomycety
– Třída: Vřeckovýtrusé houby - askomycety
– Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
8
Slide 9
Oddělení: Hlenky - slizovky
Nevytvářejí
podhoubí.
Stélky hlenek jsou
amébovitého tvaru
bez buněčných stěn.
Vytvářejí
mnohojaderná
plazmodia.
Mají schopnost
pohybu.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
Slizovka tříslová
9
Slide 10
Hlenky - nádorovka kapustová
Původce
nádorovitosti
košťálovin
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
10
Slide 11
Oddělení: Chytrodiomycety
Vodní plísně
Buněčné stěny jsou prostoupeny chitinem.
Rozmnožují se pohyblivými sporami s
bičíkem – zoosporami.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
11
Slide 12
Chytridiomycety
Rakovinovec
bramborový
(synchitrium
endobioticum) - je
původcem rakoviny
brambor.
Olpidium brassicae –
původce hynutí
klíčících brukvovitých
rostlin.
Rakovinovec bramborový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
12
Slide 13
Oddělení: OOMYCETY
Plísně vaječné
Vodní, suchozemské, saprofytické i
parazitické houby s rozvětvenou stélkou
Rozmnožují se:
– Nepohlavně – zoospory, konidie
– Pohlavně - oospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
13
Slide 14
OOMYCETY
Plíseň bramborová
SOŠS a SOU Kadaň
Vřetenatka révová
Botanika - Houby
14
Slide 15
Oddělení: Pravé houby
Původ z chytridiomycet
Mycelium je tvořeno přehrádkovanými
hyfami.
V plodnicích vytváří nepravé pletivo
plektenchym (propletené a srostlé hyfy).
V buněčné stěně je obsažen chitin a glukan.
Střídá se pohlavní a nepohlavní generace.
Výtrusy jsou nepohyblivé.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
15
Slide 16
Oddělení: Pravé houby
Třída: Zygomycety – spájivé houby
Třída: Endomycety – kvasinky a sněti
Třída: Vřeckovýtrusé houby askomycety
Třída: Stopkovýtrusé houby basidiomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
16
Slide 17
Zygomycety
Spájivé houby - zygomycety
Mnohojaderné podhoubí bez
přihrádek
Saprofyté
Parazité – hmyzu (muší mor)
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
17
Slide 18
Plíseň hlavičková –
mucer mucedo
Žije na odumřelých
organických látkách
(potraviny, hnůj
atd.).
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
18
Slide 19
Muší mor
Hmyzomorka muší
Způsobuje na
počátku podzimu
muší mor.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
19
Slide 20
Kropidlovec černavý
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
20
Slide 21
Vřeckovýtrusé houby
Rozmnožují se pomocí výtrusů - nepohlavně.
Vřecka obsahují 8 výtrusnic (askospory).
Nebo se výtrusy odškrcují na koncích hyf –
konidie.
Jednobuněčné – kvasinky (vinná a pivní)
pučení.
Rzi a sněti – parazité rostlin.
Výtrusorodá vrstva (hymenium) – smrž,
lanýž.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
21
Slide 22
Aska a askospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
22
Slide 23
Lanýž
Lanýž je kulovitá houba, která roste více jak
30 cm pod povrchem země.
Barva je černá a povrch je hladký nebo
drsný, uvnitř je masitá síťovitá, žilkovaná
struktura mramorové barvy.
Lanýž je velmi aromatická houba používaná
spíše jako koření anebo doplněk jídla.
Sbírají se pomocí cvičených psů a vepřů,
kterým se zaváže tlama, aby houbu
nesežrali.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
23
Slide 24
Lanýž
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
24
Slide 25
Kvasinky - endomycety
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
25
Slide 26
Aspergilus - kropidlák
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
26
Slide 27
Penicilium - štětičkovec
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
27
Slide 28
Penicilium
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
28
Slide 29
Askomycety – Vřeckovýtrusé
houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
29
Slide 30
Konidie - konidiospory
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
30
Slide 31
Třída: Stopkovýtrusé houby bazidiomycety
Mají vždy vyvinuté článkované podhoubí.
Buněčné stěny obsahují chitin.
Pohlavní výtrusy – bazidiospory.
Bazidie se sdružují ve výtrusorodé vrstvě –
hymeniu (rouško).
Některé druhy vytvářejí plodnice (houby,
které sbíráme a konzumujeme).
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
31
Slide 32
Basidiomycety –
stopkovýtrusé houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
32
Slide 33
Plodnice stopkovýtrusých
hub
klobouk
rouško
prsten
třeň
pochva
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
33
Slide 34
Stopkovýtrusé houby
s rouškem
Rouško – hymenium je výtrusorodá vrstva
– Rourkaté – hřib pravý (1)
– Lupenité – pečárka polní (2)
1
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
2
34
Slide 35
Houby rouškaté
Rouško rozloženo
po celé plodnici.
Keříčkovité plodnice
Dřevokazné houby
Kuřátko zlaté
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
35
Slide 36
Rourkaté rouško –
hřibovité houby
Rouško uloženo v
rourkách na spodu
klobouku.
Někteří zástupci
patří mezi jedlé
druhy.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
36
Slide 37
Hřib hnědý
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
37
Slide 38
Hřib dubový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
38
Slide 39
Křemenáč osikový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
39
Slide 40
Klouzek modřínový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
40
Slide 41
Hřib žlutomasý - babka
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
41
Slide 42
Kozák březový
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
42
Slide 43
Houby s lupenitým rouškem
Rouško uloženo na
lupenech (1) na
spodu klobouku.
Vytvořen závoj (2)
nebo plachetka.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
1
2
43
Slide 44
Pečárka polní
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
44
Slide 45
Pečárka ovčí
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
45
Slide 46
Bedla vlnatá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
46
Slide 47
Bedla jedlá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
47
Slide 48
Holubinka mandlová
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
48
Slide 49
Jedovaté houby
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
49
Slide 50
Muchomůrka červená
Otrava často probíhá jako opojení
alkoholem.
Muchomůrka získala jméno proto, že se v
minulosti někde používala k trávení much.
Uříznutý klobouk se položil na talíř a na
červeně zbarvené straně se posypal
cukrem. Mouchy olizovaly sladkou šťávu a
uhynuly.
Pro člověka je sice jedovatá, ale jen zřídka
dochází k těžším otravám.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
50
Slide 51
Muchomůrka červená
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
51
Slide 52
Muchomůrka tygrovaná
Je jedovatější než
muchomůrka červená
a otrava může být
někdy i smrtelná.
První příznaky otravy
se projeví v rozmezí
od 0,5 do 4 hodin.
Pozor na možnost
záměny za jedlou
muchomůrku růžovku.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
52
Slide 53
Muchomůrka zelená, resp.
muchomůrka hlíznatá
Je považována za nejjedovatější a
nejnebezpečnější houbu.
Je prudce jedovatá, ale navíc se první
příznaky otravy objevují až v okamžiku, kdy
je jed vstřebán v organismu a jsou již těžce
zasaženy důležité orgány.
Amatérští houbaři si ji často pletou se
žampiony a dalšími druhy jedlých hub.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
53
Slide 54
Muchomůrka zelená, resp.
muchomůrka hlíznatá
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
54
Slide 55
Muchomůrka jízlivá
Otrava muchomůrkami
probíhá ve čtyřech fázích:
– dlouhá latence 8-12 hodin,
– bouřlivé příznaky; zvracení,
průjmy a další (1-2 dny),
– relativní uklidnění (1 den),
– selhání jaterní a ledvinové
činnosti a při neléčení
následuje většinou smrt.
Možnost záměny se
žampiony.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
55
Slide 56
Psychotropní houby
Obsahují psychoaktivní látky
psilocybin a
psilocin.
Užití je rizikové
(účinky jsou
podobné LSD) a
hrozí předávkování.
Vyvolává
halucinace.
Lysohlávka česká
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
56
Slide 57
Mykorhiza
Mykorhiza je symbióza,
kde jsou některé druhy
vázané na několik
dřevin.
Nejvíce hub je z rodu
hřibů (hymenofor ve
tvaru rourek):
– žlutomasý, křemenáč,
hnědý, dubový, kozák
– pod břízami,
– klouzek obecný a
zrnitý pod
borovicemi, klouzek
sličný pod modříny.
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
57
Slide 58
Které pojmy spolu souvisí ?
1.
2.
3.
4.
5.
Hymenium
Hyfy
Mycelium
Mykorhiza
Zoospory
SOŠS a SOU Kadaň
a) Výtrusy s
bičíkem
b) Podhoubí
c) Rouško
d) Houbová vlákna
e) Symbioza hub a
dřevin
Botanika - Houby
58
Slide 59
Vyhodnocení
1. c
2. d
3. b
4. e
5. a
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
59
Slide 60
Opakování
1. Charakterizujte říši Houby z hlediska
příjmu výživy.
2. Co jsou to konidie?
3. Mezi jaké houby by jste zařadili
kropidlák a štětičkovec?
4. Která houba je považována za
nejnebezpečnější z hlediska
jedovatosti?
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
60
Slide 61
Použité zdroje
Kotlaba, F., Antonín, V.: Kapesní atlas
hub. RDV, Praha, 2003
Antonín, V., Kotlaba, F., Pouzar, Z.:
Houby - česká encyklopedie. RDV,
Praha, 2003
http://cs.wikipedia.org/wiki/houby
http://jedlehouby.blogspot.com
http://www.biolib.cz/cz/gallery
SOŠS a SOU Kadaň
Botanika - Houby
61