Transcript Látky jsou složeny z částic
Slide 1
Vnitřní energie. Teplo
(Učebnice strana 43)
V 6. ročníku jsme se seznámili s tím,
že při zahřívání a ochlazování těles
se mění jejich objem.Tento jev se
nazývá teplotní roztažnost těles.
Teplotní roztažnosti
kapalin se využívá
k měření teploty
v kapalinových
teploměrech.
Při změnách teploty si tělesa předávají teplo.
Lidé si představovali, že teplo jakási neviditelná látka,
„fluidum“. Toto tepelné fluidum přechází z místa s vyšší
teplotou do místa s nižší teplotou podobně jako voda
v řece přechází z vyšší polohy do nižší. Tato teorie
však nestačila k vysvětlení zahřívání těles při tření.
Tepelné jevy souvisí s částicovým složením látek.
Slide 2
Látky jsou složeny z částic
(Učebnice strana 43 – 46)
Už starořečtí filozofové tušili, že různé vlastnosti látek souvisí s tím, že
všechny látky se skládají z nepatrných částic. Předpokládali, že různé
látky se skládají z různých částic. Tyto domněnky se podařilo
experimentálně potvrdit až o mnoho století později díky speciálním
mikroskopům.
Slide 3
Rozstříknutí vody rozprašovačem
Voda z nádoby se rozstřikuje na malinké
kapky, které nevidíme.
Slide 4
Vyluhování sáčku čaje ve vodě.
Do sklenice vložíme sáček čaje a opatrně zalijeme vodou.
Přestože nebudeme vodu ve sklenici promíchávat,
po určité době se voda ve sklenici obarví.
Částice vody i barviva čaje se ve sklenici neustále
neuspořádaně pohybují všemi směry. To umožňuje
pronikání částic jedné látky mezi částice jiné látky.
Samovolné
pronikání částic
jedné látky mezi
částice jiné
látky nazýváme
difuze.
Slide 5
V roce 1827 pozoroval skotský botanik
Robert Brown zrnka pylu v kapce vody a
zjistil jejich trhavý pohyb. Částice vody se
neustále neuspořádaně pohybují a přitom
narážejí do pylových zrnek (nebo jiných
částeček) ze všech stran. Tím se tyto
částečky posouvají a otáčejí. Výsledkem
je trhavý neuspořádaný pohyb těchto
částeček nazývaný Brownův pohyb.
Difuze i Brownův pohyb nepřímo potvrzují,
že částice, ze kterých jsou složeny látky, se
neustále a zcela neuspořádaně pohybují.
Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů.
Částice látek se neustále neuspořádaně pohybují. O tomto
pohybu částic nepřímo svědčí Brownův pohyb a difuze.
Slide 6
Částice na sebe navzájem
působí silami, které je udržují
pohromadě, např. při lámání
zápalky musíme vynaložit
určitou sílu k překonání sil
působících mezi částicemi.
Stlačená pružina prsty od
sebe odtahuje. Podobně
působí síly mezi molekulami.
Když se molekuly velice
těsně přiblíží, jsou vzájemně
odpuzovány, jakmile se jen
trochu oddálí, jsou vzájemně
přitahovány.
Částice látek na sebe působí přitažlivými silami.
Tyto síly působí jen když jsou částice velice blízko sebe. Mezi sebou se
přitahují nejen částice téže látky, ale i částice různých látek (přilnavost).
Slide 7
Pevná látka
Mezi částicemi pevné látky působí pevné chemické
vazby, které jim určují stálé místo uvnitř látky (nemohou
měnit svoji polohu vzhledem k ostatním molekulám).
Proto mají tělesa z pevných látek stálý tvar.
Nejenom, že jsou mezi jejich molekulami a atomy
pevné chemické vazby, ale většinou jsou rozmístěny
pravidelně, v pravidelných tvarech. Takovým pevným
látkám říkáme krystalické látky, zkráceně krystaly.
Příkladem krystalické látky je třeba led, sůl, křemen,
tuha, diamant. To, jak jsou molekuly uspořádány uvnitř
krystalu se většinou projeví i navenek v jejich vnějším
tvaru.
Slide 8
Krystalické látky složené ze stejných atomů mohou mít zcela odlišné
vlastnosti. Příkladem můžou být krystaly atomu uhlíku.
Uspořádáním atomů uhlíku do
šestiúhelníků, vznikne tuha (grafit),
látka, která je měkká a maže se.
Uspořádáním atomů uhlíku do speciálně
propletených krychlí, vznikne diamant,
látka, která je nejtvrdší na světě.
V pevných krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány,
což se navenek projevuje vytvářením krystalů. Vzájemné silové
působení částic omezuje jejich pohyb na kmitání kolem pravidelně
uspořádaných poloh. Silové působení mezi částicemi brání změně
tvaru pevných těles.
Existují však i pevné látky, které pravidelné
uspořádání svých molekul nemají. Takovým pevným
látkám říkáme amorfní látky. Příkladem amorfní
látky je třeba vosk (parafín), asfalt, sklo.
Slide 9
Kapalina
Částice kapaliny se mohou volněji přemísťovat,
proto lze snadno měnit tvar kapalin podle nádoby,
kapalina je tekutá. Mezi částicemi kapaliny působí
přitažlivé síly, které drží kapalinu pohromadě (kapky).
Je-li kapalina v nádobě v klidu, vlivem gravitační síly
Země se částice kapaliny posouvají vždy na níže
položená místa, až se ustálí hladina kapaliny ve
vodorovné rovině.
Podobně jako v pevných látkách jsou částice blízko
sebe, proto jsou kapaliny téměř nestlačitelné.
V kapalinách nejsou částice pravidelně uspořádány a mohou se
vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných látkách. Proto snadno
mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země
vodorovnou hladinu. Protože jsou částice kapalin blízko sebe, jsou
kapaliny prakticky nestlačitelné.
Některé krystalické látky mohou být i tekuté, nazývají se kapalné (tekuté) krystaly.
Využívají se např. v displejích hodinek, kalkulaček, digitálních přístrojích.
Slide 10
Plyny
Molekuly plynu se mohou zcela volně pohybovat
prostorem, dokud nenarazí na nějakou pevnou
překážku (například stěnu nádoby), občas změní
svůj směr pohybu kvůli srážce s jinou molekulou.
Plyny jsou stlačitelné, protože jejich částice jsou
od sebe více vzdáleny než v kapalinách. Přitom na
sebe působí jen velice slabými přitažlivými silami.
Proto jsou rozpínavé a po určité době vyplní celou
nádobu (místnost).
V plynech se částice pohybují volně a zcela
neuspořádaně. Vzájemně na sebe působí
jen zcela nepatrnými přitažlivými silami.
Proto jsou plyny rozpínavé a snadno
stlačitelné. Po určité době vyplní nejen
celou nádobu, ale i např. místnost apod.
Kapaliny i plyny se mohou přelévat, mohou volně proudit, jsou tekuté.
Označujeme je společně jako TEKUTINY.
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 47.
Vnitřní energie. Teplo
(Učebnice strana 43)
V 6. ročníku jsme se seznámili s tím,
že při zahřívání a ochlazování těles
se mění jejich objem.Tento jev se
nazývá teplotní roztažnost těles.
Teplotní roztažnosti
kapalin se využívá
k měření teploty
v kapalinových
teploměrech.
Při změnách teploty si tělesa předávají teplo.
Lidé si představovali, že teplo jakási neviditelná látka,
„fluidum“. Toto tepelné fluidum přechází z místa s vyšší
teplotou do místa s nižší teplotou podobně jako voda
v řece přechází z vyšší polohy do nižší. Tato teorie
však nestačila k vysvětlení zahřívání těles při tření.
Tepelné jevy souvisí s částicovým složením látek.
Slide 2
Látky jsou složeny z částic
(Učebnice strana 43 – 46)
Už starořečtí filozofové tušili, že různé vlastnosti látek souvisí s tím, že
všechny látky se skládají z nepatrných částic. Předpokládali, že různé
látky se skládají z různých částic. Tyto domněnky se podařilo
experimentálně potvrdit až o mnoho století později díky speciálním
mikroskopům.
Slide 3
Rozstříknutí vody rozprašovačem
Voda z nádoby se rozstřikuje na malinké
kapky, které nevidíme.
Slide 4
Vyluhování sáčku čaje ve vodě.
Do sklenice vložíme sáček čaje a opatrně zalijeme vodou.
Přestože nebudeme vodu ve sklenici promíchávat,
po určité době se voda ve sklenici obarví.
Částice vody i barviva čaje se ve sklenici neustále
neuspořádaně pohybují všemi směry. To umožňuje
pronikání částic jedné látky mezi částice jiné látky.
Samovolné
pronikání částic
jedné látky mezi
částice jiné
látky nazýváme
difuze.
Slide 5
V roce 1827 pozoroval skotský botanik
Robert Brown zrnka pylu v kapce vody a
zjistil jejich trhavý pohyb. Částice vody se
neustále neuspořádaně pohybují a přitom
narážejí do pylových zrnek (nebo jiných
částeček) ze všech stran. Tím se tyto
částečky posouvají a otáčejí. Výsledkem
je trhavý neuspořádaný pohyb těchto
částeček nazývaný Brownův pohyb.
Difuze i Brownův pohyb nepřímo potvrzují,
že částice, ze kterých jsou složeny látky, se
neustále a zcela neuspořádaně pohybují.
Všechny látky jsou složeny z částic nepatrných rozměrů.
Částice látek se neustále neuspořádaně pohybují. O tomto
pohybu částic nepřímo svědčí Brownův pohyb a difuze.
Slide 6
Částice na sebe navzájem
působí silami, které je udržují
pohromadě, např. při lámání
zápalky musíme vynaložit
určitou sílu k překonání sil
působících mezi částicemi.
Stlačená pružina prsty od
sebe odtahuje. Podobně
působí síly mezi molekulami.
Když se molekuly velice
těsně přiblíží, jsou vzájemně
odpuzovány, jakmile se jen
trochu oddálí, jsou vzájemně
přitahovány.
Částice látek na sebe působí přitažlivými silami.
Tyto síly působí jen když jsou částice velice blízko sebe. Mezi sebou se
přitahují nejen částice téže látky, ale i částice různých látek (přilnavost).
Slide 7
Pevná látka
Mezi částicemi pevné látky působí pevné chemické
vazby, které jim určují stálé místo uvnitř látky (nemohou
měnit svoji polohu vzhledem k ostatním molekulám).
Proto mají tělesa z pevných látek stálý tvar.
Nejenom, že jsou mezi jejich molekulami a atomy
pevné chemické vazby, ale většinou jsou rozmístěny
pravidelně, v pravidelných tvarech. Takovým pevným
látkám říkáme krystalické látky, zkráceně krystaly.
Příkladem krystalické látky je třeba led, sůl, křemen,
tuha, diamant. To, jak jsou molekuly uspořádány uvnitř
krystalu se většinou projeví i navenek v jejich vnějším
tvaru.
Slide 8
Krystalické látky složené ze stejných atomů mohou mít zcela odlišné
vlastnosti. Příkladem můžou být krystaly atomu uhlíku.
Uspořádáním atomů uhlíku do
šestiúhelníků, vznikne tuha (grafit),
látka, která je měkká a maže se.
Uspořádáním atomů uhlíku do speciálně
propletených krychlí, vznikne diamant,
látka, která je nejtvrdší na světě.
V pevných krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány,
což se navenek projevuje vytvářením krystalů. Vzájemné silové
působení částic omezuje jejich pohyb na kmitání kolem pravidelně
uspořádaných poloh. Silové působení mezi částicemi brání změně
tvaru pevných těles.
Existují však i pevné látky, které pravidelné
uspořádání svých molekul nemají. Takovým pevným
látkám říkáme amorfní látky. Příkladem amorfní
látky je třeba vosk (parafín), asfalt, sklo.
Slide 9
Kapalina
Částice kapaliny se mohou volněji přemísťovat,
proto lze snadno měnit tvar kapalin podle nádoby,
kapalina je tekutá. Mezi částicemi kapaliny působí
přitažlivé síly, které drží kapalinu pohromadě (kapky).
Je-li kapalina v nádobě v klidu, vlivem gravitační síly
Země se částice kapaliny posouvají vždy na níže
položená místa, až se ustálí hladina kapaliny ve
vodorovné rovině.
Podobně jako v pevných látkách jsou částice blízko
sebe, proto jsou kapaliny téměř nestlačitelné.
V kapalinách nejsou částice pravidelně uspořádány a mohou se
vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných látkách. Proto snadno
mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu vytvářejí v gravitačním poli Země
vodorovnou hladinu. Protože jsou částice kapalin blízko sebe, jsou
kapaliny prakticky nestlačitelné.
Některé krystalické látky mohou být i tekuté, nazývají se kapalné (tekuté) krystaly.
Využívají se např. v displejích hodinek, kalkulaček, digitálních přístrojích.
Slide 10
Plyny
Molekuly plynu se mohou zcela volně pohybovat
prostorem, dokud nenarazí na nějakou pevnou
překážku (například stěnu nádoby), občas změní
svůj směr pohybu kvůli srážce s jinou molekulou.
Plyny jsou stlačitelné, protože jejich částice jsou
od sebe více vzdáleny než v kapalinách. Přitom na
sebe působí jen velice slabými přitažlivými silami.
Proto jsou rozpínavé a po určité době vyplní celou
nádobu (místnost).
V plynech se částice pohybují volně a zcela
neuspořádaně. Vzájemně na sebe působí
jen zcela nepatrnými přitažlivými silami.
Proto jsou plyny rozpínavé a snadno
stlačitelné. Po určité době vyplní nejen
celou nádobu, ale i např. místnost apod.
Kapaliny i plyny se mohou přelévat, mohou volně proudit, jsou tekuté.
Označujeme je společně jako TEKUTINY.
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 47.