Částicová stavba látek (Učebnice strana 34 – 37) Pevná látka - mezi částicemi pevné látky působí pevné chemické vazby, které jim určují stálé místo.

Download Report

Transcript Částicová stavba látek (Učebnice strana 34 – 37) Pevná látka - mezi částicemi pevné látky působí pevné chemické vazby, které jim určují stálé místo.

Částicová stavba látek
(Učebnice strana 34 – 37)
Pevná látka
- mezi částicemi pevné látky působí pevné chemické
vazby, které jim určují stálé místo uvnitř látky (nemohou
měnit svoji polohu vzhledem k ostatním molekulám).
Proto mají tělesa z pevných látek stálý tvar.
Nejenom, že jsou mezi jejich molekulami
a atomy pevné chemické vazby, ale většinou
jsou rozmístěny pravidelně, v pravidelných
tvarech. Takovým pevným látkám říkáme
krystalické látky, zkráceně krystaly.
Příkladem krystalické látky je třeba
led, sůl, křemen, tuha, diamant.
To, jak jsou molekuly uspořádány
uvnitř krystalu se většinou projeví
i navenek v jejich vnějším tvaru.
Dokonce i krystalické látky složené ze stejných atomů
mohou mít zcela odlišné vlastnosti!
Příkladem můžou být krystaly atomu uhlíku:
Když uhlík uspořádáme
podle prvního obrázku do
šestiúhelníků, vznikne tuha
(grafit). Látka, která je
měkká a maže se.
Když ten samý uhlík
uspořádáme do speciálně
propletených krychlí,
vznikne diamant. Látka,
která je nejtvrdší na světě.
V pevných krystalických látkách jsou částice
pravidelně uspořádány, což se navenek projevuje
vytvářením krystalů. Vzájemné silové působení částic
omezuje jejich pohyb na kmitání kolem pravidelně
uspořádaných poloh. Silové působení mezi částicemi
brání změně tvaru pevných těles.
Existují však i pevné látky, které pravidelné uspořádání
svých molekul nemají. Takovým pevným látkám říkáme
amorfní látky.
Příkladem amorfní látky je třeba
vosk (parafín), asfalt, sklo.
Mezi jejich zajímavé vlastnosti patří
to, že netají při určité teplotě jako
krystaly, (třeba led na vodu), ale při
zahřívání postupně měknou a dají se
tvarovat.
Kapalina
- částice kapaliny se mohou volněji přemísťovat, proto lze
snadno měnit tvar kapalin podle nádoby, kapalina je tekutá.
Mezi částicemi kapaliny působí přitažlivé síly, které drží
kapalinu pohromadě (kapky). Je-li kapalina v nádobě v klidu,
vlivem gravitační síly Země se částice kapaliny posouvají vždy
na níže položená místa, až se ustálí hladina kapaliny
ve vodorovné rovině.
Podobně jako v pevných látkách jsou částice blízko sebe,
proto jsou kapaliny téměř nestlačitelné.
V kapalinách nejsou částice pravidelně uspořádány a
mohou se vzájemně snadněji přemisťovat než v pevných
látkách. Proto snadno mění svůj tvar, jsou tekuté a v klidu
vytvářejí v gravitačním poli Země vodorovnou hladinu.
Protože jsou částice kapalin blízko sebe, jsou kapaliny
prakticky nestlačitelné.
Některé krystalické látky mohou být i tekuté, nazývají se
kapalné (tekuté) krystaly. Využívají se např. v dispejích
hodinek, kalkulaček, digitálních přístrojích.
Plyny
- molekuly plynu se mohou zcela volně
pohybovat prostorem, dokud nenarazí na
nějakou pevnou překážku (například stěnu
nádoby), občas změní svůj směr pohybu
kvůli srážce s jinou molekulou.
Plyny jsou stlačitelné, protože jejich částice jsou
od sebe více vzdáleny než v kapalinách. Přitom na sebe
působí jen velice slabími přitažlivými silami. Proto jsou
rozpínavé a po určité době vyplní celou nádobu (místnost).
V plynech se částice pohybují volně a zcela
neuspořádaně. Vzájemně na sebe působí jen zcela
nepatrnými přitažlivými silami. Proto jsou plyny rozpínavé a
snadno stlačitelné. Po určité době vyplní nejen celou
nádobu, ale i např. místnost apod.
Kapaliny i plyny se mohou přelévat, mohou volně
proudit, jsou tekuté.
Označujeme je společně jako TEKUTINY.
Modely uspořádání částic
Model pevné
krystalické látky
Model kapaliny
Model plynu
Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 37.