NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ Petra Rejzková Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ryby způsobující intoxikaci u člověka • • Ryby aktivně jedovaté –

Download Report

Transcript NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH ŽIVOČICHŮ Petra Rejzková Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Ryby způsobující intoxikaci u člověka • • Ryby aktivně jedovaté –

Slide 1

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 2

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 3

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 4

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 5

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 6

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 7

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 8

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 9

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 10

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 11

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 12

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 13

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 14

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 15

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 16

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 17

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 18

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 19

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 20

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 21

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 


Slide 22

NUTRIČNĚ TOXIKOLOGICKÁ RIZIKA
MOŘSKÝCH RYB A MOŘSKÝCH
ŽIVOČICHŮ

Petra Rejzková
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské
univerzity v Českých Budějovicích

Ryby způsobující intoxikaci u člověka




Ryby aktivně jedovaté – jedovatý orgán ve formě trnů
jako obranný nástroj, chemické složení obsahových
látek se liší dle druhu živočicha
Ryby pasivně jedovaté – jed je obsažen v mase, kůži,
vnitřnostech, ichthyosarkotoxismus = otrava rybím
masem

Výhody konzumace ryb a rybích
výrobků


Mořské ryby jsou bohatým zdrojem I, P, Ca,
Mg



Vysoký obsah omega 3-nMK



Vysoká biologická hodnota rybího masa



Senzorické vlastnosti (pstruh, lipan, maréna)

Nevýhody konzumace ryb


Toxické druhy



Častá kontaminace cizorodými látkami







Rychlý mikrobiální rozklad (chemické složení,
postmortální změny, stavba těla)
Tvorba histaminu – těžké alergie (po výlovu ryb jejich
nedostatečné ošetření)
Senzorické vlastnosti – drobné kosti (okoun, štika,
parma)

Intoxikace způsobené požitím ryb a
vodních živočichů zpravidla dělíme na:
1.

2.

Ryby a vodní živočichy vytvářející ve svém
těle toxin
Ryby a vodní živočichy, kteří nejsou primárně
jedovatí, ale po konzumaci potravy obsahující
toxiny se sami stávají toxickými

Nejčastější otravy způsobené požitím
toxických ryb


Otravy ciguatoxinem



Otravy tetrodotoxinem



Otravy saxitoxinem (PSP)



Otravy azaspiracidy



Alimentární onemocnění způsobená
biogenními aminy

Otravy ciguatoxinem






Hlavní složkou otravy ciguatoxinem je toxin
ciguatoxin, dále maitotoxin a scaritoxin
Extrémně vysoká toxicita, LD50 pro myši je 0,045
mg.kg-1, toxin narušuje činnost sodíkové pumpy
Výskyt ryb a mořských živočichů způsobující otravy
tohoto druhu je v mořích karibské oblasti, v okolí
havajských ostrovů, tichomoří a Austrálie







Toxiny jsou rozpustné v tucích a jsou termostabilní
Kumulace toxinu v játrech a vnitřnostech ryb žijících
v okolí korálových útesů
Otravy ciguatoxinem způsobuje asi 300 druhů ryb a
mořských živočichů živících se mořskými řasami rodu
Diplopsalis sp. a Gambierdiscus toxicus

• Množství toxinu úzce souvisí s potravním řetězcem,
nejvíce u dravých velkých ryb

• První příznaky otravy po 3 – 4 hodinách po požití
toxické ryby
• Projev otravy: nevolnost, zvracení, průjem, paralýza
svalů (brnění obličejových svalů), poruchy dýchání,
bradykardie, arytmie, odlišné vnímání tepla a chladu,
vyrážka na kůži

Otrava tetradotoxinem


Toxicita prokázána u ryb z řádu čtverzubců



Nejznámějším zástupcem je východoasijská ryba fugu





Tetradotoxin je produkován bakteriemi, které žijí v
parazitickém nebo symbiotickém vztahu se svým
hostitelem
Výskyt bakterií na řasách sloužící rybám jako
přirozená potrava









Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
rozvoji nervových impulsů
Objevení prvních příznaků již za 5 – 45 minut po
konzumaci toxické ryby
Toxin je lokalizován především v ovariích, játrech a
střevech, méně v kůži ryb, není ve svalovině

Prvním projevem otravy je brnění rtů, závratě,
nevolnost, znecitlivění končetin, hypotenze, smrt v
důsledku paralýzy dýchacích svalů







Obsah toxinu závisí na fázi reprodukčního cyklu

Nejkvalitnější maso pochází z ryb ulovených v
chladných měsících roku
Příprava ryb ke konzumaci pouze speciálně
vyškoleným personálem ve schválených zařízeních



Každoročně desítky otrav



Mortalita při intoxikaci je 60%



Konzumace ryb především v Japonsku a jihovýchodní
Asii

Otrava saxitoxinem






Otrava toxiny skupiny saxitoxinu (STX) vzniká při
požití mořských živočichů (např. škeble, ústřice,
mušle)
STX produkují především mořské řasy
„dinoflagellates“ z rodu Alexandrium, např. A
tamarensis, A. minutum, A. catanella
STX skupina toxinů způsobuje u lidí paralytické otravy
z měkkýšů (paralytic shellfish poisoning, PSP)
projevující se brněním nebo znecitlivěním rtů až po
smrtelnou paralýzu dýchacího aparátu









K fatálním případům dochází 2 až 12 hodin po
konzumaci potravy kontaminované skupinou toxinů
STX
Dosud bylo identifikováno více než 30 různých
analogů saxitoxinu, nejvíce toxické: saxitoxin,
neosaxitoxin (NeoSTX), gonyautoxin 1(GTX1)
STX skupina toxinů působí na nervová a svalová
vlákna blokací železa v těle
Dinofalgellates mohou tvořit cysty přežívající dlouhou
dobu a v řadě případů jsou více toxické než pohyblivé
formy řas







Dinoflagellates se rychle množí. Při množství řas 106
na litr má voda načervenalý odstín – „červené řasy“
Mořští živočichové získávají potravu filtrováním vody
a tím dochází k hromadění toxinů v jejich těle

Výskyt toxických řas v teplých i studených vodách
(Severní moře, severní pobřeží Atlantského a Tichého
oceánu, na pobřeží Japonska, jižní Afriky a Nového
Zélandu)











PSP toxin je termostabilní, rozpustný ve vodě, stabilní
vůči kyselým roztokům, ale rozkládá se vlivem
alkalických roztoků
Mírná forma PSP je Diarrhetic Shellfish Poisoning,
projevem jsou poruchy GIT

V období zvýšeného výskytu řas zákaz rybolovu a lov
mořských živočichů
Důležité jsou preventivní kontroly vod a zamezení
vypouštění odpadních látek do moře
Latentní dávka v 1 porci (400g masa) je 4 mg toxinu

Otrava azaspiracidy








Azaspiracidy (AZA) jsou toxiny měkkýšů způsobující
otravu
Identifikováno zhruba 20 analogů, z hlediska toxicity
jsou nejvýznamnější AZA1, AZA2, AZA3
Příznaky otravy: nauzea, zvracení, průjem, křeče v
břiše
AZA se vyskytují nejčastěji v ústřicích, mušlích,
hřebenatkách a škeblích









AZA jsou polyetherové toxiny obsahující dusík, mají
jedinečné spirálové kruhové uskupení, heterocyklický
amin a alifatickou karboxylovou kyselinu
Při tepelné úpravě měkkýšů se toxiny AZA
nerozkládají
Dosud málo toxikologických studií, většinou jde o
studie se zaměřením na akutní toxicitu
Pro detekci AZA v EU jsou oficiálně předepsanými
metodami biologické testy využívající myši a krysy

Otrava biogenními aminy






Vznik aminů v řadě běžně konzumovaných potravin
dekarboxylací některých aminokyselin
Nejznámějším biogenním aminem je histamin (vznik
z histidinu)
Z aminokyseliny tyrozinu vzniká tyramin, z ornitinu
putrescin, z lysinu kadaverin, z tryptofanu tryptamin
a z fenylalaninu beta-fenyletylamin









Vznik biogenních aminů jen za vhodných podmínek,
je nutná přítomnost určité aninokyseliny a
mikroorganismů, které mají příslušné enzymy
dekarboxylázy, především při fermentačních
procesech
Často vznik biogenních aminů při špatném skladování
ryb (tuňák, makrela)

U určitých druhů ryb zvýšený obsah histidinu
Mikroorganismy se schopností dekarboxylace jsou
Proteus morganii, Klebsiella pneumonie a Hafnia
alvei.









V praxi se stanovuje pouze množství histaminu
Existence individuální citlivosti vůči biogenním
aminům
Hraniční hodnota histaminu, kdy se začínají
projevovat příznaky otravy jsou nad 100 mg ve 100 g
potraviny

Riziko vzniku aminů i při uzení ryb, nízké teploty při
uzení přežívají některé mikroorganismy (např.
laktobacily)

Děkuji za pozornost 