Slide 1

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 2

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 3

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 4

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 5

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 6

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 7

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 8

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 9

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 10

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 11

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.


Slide 12

Čtverzubec –

Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba

Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice

 Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
 V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
 Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.

 Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
 Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.

 Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
 Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.

 Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
 Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.

 Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.

 V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
 Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
 Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.

 Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
 Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.

 Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
 Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
 Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.

 Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
 Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %

 Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
 Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.

 Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.

 Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.