Čtverzubec – Tetraodon leiurus Nejproslavenější jedovatá ryba Lucie Babková 2. ART, Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho ryb.
Download ReportTranscript Čtverzubec – Tetraodon leiurus Nejproslavenější jedovatá ryba Lucie Babková 2. ART, Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho ryb.
Slide 1
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 2
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 3
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 4
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 5
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 6
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 7
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 8
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 9
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 10
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 11
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 12
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 2
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 3
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 4
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 5
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 6
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 7
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 8
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 9
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 10
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 11
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.
Slide 12
Čtverzubec –
Tetraodon leiurus
Nejproslavenější jedovatá ryba
Lucie Babková
2. ART,
Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice
Patří do čeledi čtverzubcovitých, kam se řadí mnoho
ryb mořských i sladkovodních. Tato čeleď je druhově
velice bohatá a její zástupci obývají tropická moře.
V moři žije většina z asi 60 druhů čeledi, několik druhů
obývá vody brakické. Pouze málo druhů je sladkovodních a v tomto prostředí trvale žije a rozmnožuje se.
Asi 25 druhů se
vyskytuje po celém
světě mezi 45°
severní a 45° jižní
šířky.
Pro zástupce této čeledi je typická schopnost napumpovat do střeva v případě ohrožení vodu nebo i vzduch.
Tím zvětší objem svého těla a zároveň se vztyčí ukryté
kožní ostny.
Ke zvětšení objemu těla mu napomáhá hlavně žaludek.
Má speciální anatomickou stavbu – obsahuje roztažitelný výběžek, který se táhne daleko pod kůži břicha,
která je volná. Některé druhy čtverzubců mají kůži
lysou, jiné mají jen velice drobné ostny.
Živí se převážně plži, škeblemi nebo ukusování korálů.
Pro rozlamování schránek těchto živočichů jim slouží
zvláštní anatomická stavba tlamky a čelistí. Došlo u nich
totiž ke splynutí holých zubů, které vytvářejí souvislý
zubní lem, který může připomínat zobák. U některých
druhů jsou čelisti rozděleny příčnou rýhou, takže to
vypadá jako by jim z tlamky vykukovaly čtyři zuby - odtud
pochází jejich název.
Mají zavalitý tvar těla a malé ploutve. Pohybují se hlavně
za pomoci ploutví prsních a ploutví řitní a hřbetní.
Ploutev řitní i hřbetní jsou posunuty směrem ke konci
těla. Nemají břišní ploutve. V případě úleku používají
ocasní ploutve, jinak je tato ploutev používána jen jako
kormidlo.
Druh Tetraodon leiurus dosahuje velikosti 10-12 cm.
Samičky jsou větší než samečci. Rybky žijí většinou při
dnu.
Mají charakteristicky pomalé plavání. Jsou na nich nápadné červené vystouplé oči, které se mohou pohybovat
nezávisle na sobě. Jejich základní barvou je šedozelená
s tmavými skvrnami po celém těle. Výjimkou je břicho,
které má bělavou barvu.
Maso těchto ryb je většinou jedovaté, jed charakteristický pro tuto čeleď se nazývá tetrodotoxin.
V Japonsku jsou tyto ryby pod názvem fugu vyhledávány
gurmány. Jedovaté jsou i jikry a vnitřnosti.
Tetrodotoxin patří do skupiny nejprudších jedů. Nevyrábí
se v těle ryby, ale dostává se do něj prostřednictvím
bakterií, které žijí v parazitickém nebo symbiotickém
vztahu se svým hostitelem. Bakterie se vyskytují na
řasách, které jsou přirozenou potravou ryb, a tak se
dostávají do jejich trávicího traktu.
Jejím zdrojem jsou usazeniny na mořském dně.
Vysoká jedovatost ryby neodrazuje japonské labužníky,
kteří oceňují zvláštní chuť způsobenou minimálním
množstvím jedu v pokrmu. Připravovat tuto rybu mohou
pouze licencovaní kuchaři, takže pokrmy podávané
v restauracích jsou bezpečné. Každoročně nicméně
zahyne několik lidí na otravu z neodborně připravené
ryby, nebo podcenění množství jedu ve vysoce
jedovatých orgánech.
Jed se vyskytuje se především v játrech, pohlavních
orgánech a kůži. Až na výjimky toxin není přítomen ve
svalovině.
Fugu je vyhlášená pochoutka východní Asie.
V Japonsku se nesmí podávat na stůl od roku 1983.
Důvodem je množství otrav labužníků, kteří toto
gurmánské potěšení ochutnali od nezkušeného
kuchaře.
Ryba fugu obsahuje značné množství neurotoxinu tetradotoxinu
Smrtelná dávka je jen
jedna miliardtina gramu.
Je 1200krát silnější než
kyanid draselný.
Obsah toxinu závisí nejen na potravě ryb, ale i na fázi
reprodukčního cyklu. Nejkvalitnější maso pochází
z ryb ulovených v chladných měsících roku. Ulovené
ryby jsou po velmi pečlivém odstranění pohlavních a
zažívacích orgánů a kůže nakládány do vody, aby
došlo k vyloučení případných zbytků toxinu.
Přestože ji mohou připravovat pouze speciálně
vyškolené osoby a pouze ve speciálně schválených
zařízeních, dojde každoročně k několika desítkám
otrav. Mortalita při intoxikacích touto rybou dosahuje
60 %
Tetrodotoxin blokuje sodíkovou pumpu a brání tak
šíření nervových impulsů. Dochází ke změnám
elektrického potenciálu na membránách a přebytku
sodíkových a nedostatku draslíkových iontů.
Tetrodotoxin působí postupné ochrnutí svalstva. Oběť
otravy se udusí při plném vědomí. Není doposud znám
protijed. Léčba otravy spočívá v umělém dýchání
přístrojem, dokud nepominou účinky jedu. Jed je
vytvářen bakteriemi Pseudomonas, které kolonizují
trávicí soustavu ryby. Ryba obsahuje smrtelnou dávku
pro cca 30 lidí.
Nástup příznaků se projevuje již asi za 5 – 45 minut po
konzumaci a je spojen s nevolností, zvracením, průjmy
a následují závratě, brnění rtů, znecitlivění končetin,
poruchy dýchání. Blokáda vazomotorických nervů
společně s paralýzou hladké svaloviny cév se projevuje
hypotenzí. Smrt nastává v důsledku paralýzy dýchacích
svalů.
Fugu se pravděpodobně na japonské trhy vrátí.
Japonští biologové vyvinuli způsob chovu čtverzubců,
kdy drží ryby v sítích bezpečně vzdálené od usazenin
dna s toxickou bakterií. Tisíce pokusně odchovaných
čtverzubců byly prověřeny na přítomnost tetrodotoxinu
a všechny zkoušky vyšly negativní.