Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha Osnova Historický vývoj báňské záchranné služby Základní ustanovení zákona č.
Download ReportTranscript Báňská záchranná služba v České republice © Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha Osnova Historický vývoj báňské záchranné služby Základní ustanovení zákona č.
Báňská záchranná služba v České republice
© Ing. Vlastimil Neliba ČBÚ Praha 2006
Osnova
Historický vývoj báňské záchranné služby Základní ustanovení zákona č. 61/1988 Sb.
Základní ustanovení vyhlášky č. 447/2001 Sb.
Organizační struktura a úkoly HBZS a ZBZS Početní stavy báňské záchranné služby Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic Vznik HBZS Praha Činnost báňské záchranné služby
Historický vývoj báňské záchranné služby
Do roku 1890 neexistoval bezpečnostní předpis, který by upravoval postavení báňských záchranných sborů.
Záchranářství bylo dobrovolnou službou, k níž se horníci hlásily případ od případu při záchraně životů nebo majetku.
Charakter záchranářské činnosti byl jednoznačně represivní – důkazem toho je nařízení Báňského hejtmanství ve Vídni z roku 1895, které ukládá povinnost poučení o zacházení se záchrannými přístroji „ jsoucími po ruce “.
Počátky organizované BZS
Koncem 19. století - Země České koruny nejprůmyslovější oblast Rakousko – Uherské monarchie.
Nad hornictvím má dohled hejtmanství Praha a Vídeň.
c. k.
Báňské Vznik organizované BZS ovlivnily velké důlní katastrofy koncem 19. století:
31.5.1892
požár ve vtažné jámě na březohorském Dole Marie -
319 obětí
14.6.1894 Larischových dolech Jan a Františka v Karviné, zahynulo exploze po trhací práci na
235 horníků
Nařízení c. k. Báňského hejtmanství ve Vídni č. 692 z 6. dubna 1897 o opatřeních na ochranu postižených a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě na dolech OKR.
Nařízením č. 697 bylo uloženo
Zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy.
Počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel 5 % počtu osazenstva nejsilnější směny.
Doporučený typ dýchacího přístroje Pneumatophor od firmy Waldeck, Wagner & Benda, Vídeň Vycvičení nejméně dvojnásobného zaměstnanců než je počet dýchacích přístrojů.
počtu Stanovit opatření při výbuchu třaskavých plynů nebo uhelného prachu a při požáru v jámě.
Stanovit úkoly záchranného mužstva a Pokyny pro postup při záchranné akci.
Rok 1902: V Ostravsko – karvinském revíru je v používání 630 dýchacích přístrojů a je vycvičeno 1303 členů záchranných družstev.
8 ks Müllerových kouřových přileb 7 ks hadicových přístrojů Bremen 301 ks Pneumatophor Walcher-Gärtner 179 ks Shamrock 131 ks Pneumatogen 4 ks Giersberg
Báňská záchranná služba se začíná organizovat i v ostatních revírech – především v severočeském a kladenském nařízením Báňského hejtmanství v Praze č.
2359/1904 směn bylo uloženo vycvičit dostatečný počet pracovníků v používání dýchacích přístrojů, zapsání záchranářů do dolového deníku, rovnoměrné rozdělení do Nařízení připustilo společné vybavení záchranných stanic pro sousední doly
v pravomoci revírních báňských úřadů bylo stanovovat, kolika přístroji a jakého typu musí být jednotlivé doly vybaveny Výnosy revírních báňských úřadů byly po roce 1906 obsahově ovlivněny důlní katastrofou v severofrancouzkém dole
Courrieres
(10.3.1906 –
1099 obětí
) Počet záchranných čet a pohotovostní počet aparátů se řídil velikostí dolu a počtem fárajících Např. v dolech I. třídy nebezpečí při počtu 200 fárajících muselo být v pohotovosti 5 dýchacích přístrojů a nejméně jedna četa záchranářů
Vznik záchranných stanic
Záchranné stanice musely být zřízeny na všech dolech a musely být vybaveny nejen dýchací technikou, ale i ostatními prostředky pro záchranářské akce Ve stanici musel být seznam jejího vybavení, musely se zapisovat zkoušky přístrojů, jejich příslušenství, jména a bydliště záchranářů, jejich cvičení a všechny vážné akce a mimořádné události Pro vedení záchranné stanice musel být ustanoven způsobilý pracovník, který složil zkoušku a byl zapsán do dolového deníku – odpovídal za údržbu a dýchacích přístrojů a příslušenství Při společné stanici musel mít každý důl ustavenu nejméně jednu četu záchranářů a shromáždění potřebného počtu záchranářů ve společné stanice nesmělo trvat déle než hodinu
Vznik báňských záchranných stanic vyššího typu
První ústřední báňská záchranná stanice na Kladensku na Dole Jan v Libušíně vznikla již v roce 1907 pro doly v majetku Pražsko-železářské společnosti.
Nařízení c. k. Báňského hejtmanství ve Vídni z 23.6.1908 o zřízení ústředních záchranných stanic v OKR.
První ústřední báňská záchranná stanice v OKR na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy vznikla 6. září 1911 .
ÚZS v Lazích zřízená v r.
1912 , schválená 18.4. 1914 – uplatněny prvky moderní organizace – např. šestidenní kurzy nováčků.
Nařízení ministerstva hospodářství a práce č. 290 a č. 295 z roku 1943
-
Nařízení platná pro doly, koksovny, železárny a hutě Pro všechny doly na území Čech a Moravy bylo stanoveno:
minimální počet dýchacích přístrojů počtu osazenstva nejsilnější směny povolené typy dýchacích přístrojů: 2 % v používání vycvičený počet záchranářů musí být vyšší o 50 % než počet dýchacích přístrojů AUER MR II, AUER MR II OS, Dräger 1924, 160 a 160A
Vyhláška ministerstva průmyslu č. 168/1947
Vyhláška nařídila: Zřízení báňské záchranné stanice na každém dole (pokud pro ně nebyla zřízena stanice společná), Zřízení ústřední báňské záchranné stanice pro několik závodů, Zřízení hlavní báňské záchranné stanice pro větší územní celky,
Padesátá léta 20. století
-
Velké nehody: 12.2.1949
obětí)
výbuch na Dole Doubrava
(24
-
4.7.1950
obětí)
výbuch na Dole Michálka
Reorganizace BZS:
(38
v říjnu 1950 zřízená stálá pohotovost dobrovolných záchranářů na 4 čet HBZS v Ostravě v roce 1951 stálá pohotovost 4 čet dobrovolných záchranářů na ÚBZS v Lazích a na ZBZS Dolu Generál Svoboda v Ostravě
Příkaz ministra paliv č. 9/1957
Ustanovení povolání na HBZS v Mostě stálých sborů HBZS a v záchranářů z Ostravě -Radvanicích, ÚBZS v Orlové-Lazích.
Zřízení stálé pohotovosti na Radvanicích slouží 10 a na HBZS v Ostravě ÚBZS v Lazích dobrovolných ze závodů). Na záchranářů z povolání.
v počtu 20 záchranářů (10 záchranářů z povolání a 10 HBZS Most Stálá pohotovost dobrovolných záchranářů byla zřízena na ÚBZS Kladno , Sokolov , Handlová .
Platné předpisy pro báňskou záchrannou službu
Zákon č. 61/1988 Sb.,
předpisů o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších
Vyhláška č. 447/2001 Sb.,
báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů o
Hlavní úkoly báňské záchranné služby
Úkolem báňské záchranné služby provádět práce a rychlé a účinné zásahy k je
k záchraně lidských životů a majetku při haváriích včetně poskytnutí první pomoci v podzemí, zdolávání havárií, odstraňování následků havárií.
Báňská záchranná služba dále
Vykonává i jiné činnosti v nedýchatelném nebo zdraví škodlivém prostředí a další speciální rizikové práce, např. práce ve výšce nad volnou hloubkou nebo pod vodní hladinou, Spolupracuje s organizacemi při havarijní prevenci a zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, Provádí namátkové prohlídky pracovišť a prostředků pro zdolávání havárií, Provádí školení a výcvik zaměstnanců, Plní úkoly a povinnosti vyplývající z ust. § 4 odst. 2 a § 21 zákona č.
239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému.
Zajištění báňské záchranné služby
Báňskou záchrannou službu je zajistit organizace činnost v podzemí č. 61/1988 Sb.).
povinna vykonávající hornickou (ust. § 7 odst. 1 zákona Český báňský úřad může povahu prací, jejich rizikovost a s přihlédnutím k místním s ohledem na podmínkám nařídit , aby organizace při prováděné hornickým způsobem báňskou záchrannou službu 4 zákona č. 61/1988 Sb.).
činnosti zajistila (ust. § 7 odst.
Příspěvky na zřízení, vybavení a provoz (ust. § 7 odst. 7 zákona č. 61/1988)
Organizace jsou povinny přispívat k úhradě nákladů na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice v jejímž obvodu organizacemi.
působnosti vykonávají činnost, pro kterou musí být BZS zajištěna, a to ve vši stanovené dohodou mezi Nedohodnou-li se organizace na výši příspěvku, stanoví ji Český báňský úřad.
Povinnosti organizace (§ 7 odst. 5 zákona č. 61/1988)
Zřídí-li organizace vlastní báňskou záchrannou stanici, je povinna pečovat o řádný výcvik báňských záchranářů, jejich pravidelná školení, materiální vybavení báňské záchranné stanice, o seznámení záchranářů s novými poznatky v oboru záchranářství a o včasné zajištění předepsaných lékařských prohlídek.
Povinnosti organizace (§ 7 odst. 5 zákona č. 61/1988)
Požádá-li o to organizace, je jiná organizace povinna poskytnout žadateli pomoc při likvidaci havárie v takovém rozsahu, aby tím nedošlo k ohrožení bezpečnosti provozu ve vlastní organizaci.
Pomoc může odmítnout jen v případě, že by touto pomocí ohrozila bezpečnost provozu ve vlastní organizaci.
Za poskytnutou pomoc má organizace, která ji poskytla, nárok na náhradu vzniklých nákladů a to vůči organizaci, které pomoc byla poskytnuta
Vyhláška č. 447/2001 Sb.
Upravuje zajištění báňské záchranné služby, její organizaci a úkoly spočívající zejména v provádění prací k záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách (haváriích) a zásady postupu báňských záchranářů při zásahu, Dále stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a na odbornou způsobilost členů báňských záchranných sborů.
Báňský záchranář
báňským záchranářem může být ten, kdo Je starší než 21 let a je zdravotně způsobilý, Má nejméně 2 roky odborné praxe, z toho nejméně 1 rok při vykonávání hornické činnosti nebo činnosti prováděné hornickým způsobem, Absolvoval základní školení a výcvik a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství, Složil slib báňského záchranáře.
Povinnosti báňského záchranáře
Preventivní lékařská prohlídka nejméně 1x ročně; mimořádná prohlídka po nemoci delší než 4 týdny.
Nejméně jednou za čtvrtletí školení a praktický výcvik v rozsahu 1 směny.
Testy fyzické připravenosti jedenkrát za 12 měsíců.
Záchranáři mladší 45 let musí absolvovat stálou pohotovostní službu na hlavní báňské záchranné stanici jedenkrát za 18 měsíců.
Organizační struktura báňské záchranné služby
Báňskou záchrannou službu vykonávají báňské záchranné stanice (§ 7 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb.)
Na území České republiky působí od 1.1.2006: 4
hlavní báňské záchranné (Ostrava, Most, Hodonín, Praha) stanice
18
závodních Praha-1).
báňských záchranných stanic (Ostrava-14, Most-2, Hodonín-1,
Hlavní báňská záchranná stanice
Zřizuje se pro územní celky stanovené Českým báňským úřadem.
Zřizuje ji organizace, která má povinnost zajistit báňskou záchrannou službu, popřípadě více organizací Českým báňským úřadem.
určených Ostatní organizace v obvodu působnosti HBZS uzavřou s jejím zřizovatelem nebo s HBZS dohodu o výši příspěvků na zřízení, vybavení a provoz hlavní báňské záchranné stanice.
Úkoly hlavní báňské záchranné stanice
zajišťuje stálou pohotovost báňských záchranářů včetně specialistů, zajišťuje lékařskou službu první pomoci v podzemí, provádí školení a výcvik nových záchranářů, opravuje, kontroluje a zkouší sebezáchranné přístroje, dýchací a oživovací přístroje , školí a zkouší zaměstnance určené pro výdej, údržbu a opravy indikačních přístrojů, v organizacích kontroluje zařízení a prostředky pro havarijní prevenci, havarijní plány, sleduje a využívá poznatky vývoje a výzkumu v oboru báňského záchranářství metodicky řídí a 1x ročně kontroluje závodní báňské záchranné stanice.
Báňský záchranný sbor HBZS
Tvoří:
ředitel a jeho zástupce, hlavní mechanik a jeho zástupce, technici, specialisté, mechanici, četaři, a lékaři s kvalifikací báňského záchranáře, bánští záchranáři, podle potřeby další zaměstnanci.
popřípadě
Závodní báňská záchranná stanice
Závodní báňskou záchrannou stanici zřídí organizace na hlubinném dole, na uhelném lomu, na pracovištích, kde se provádí vrtné a geofyzikální práce a kde lze očekávat hořlavé plyny, vodu nebo ropu pod tlakem, na pracovištích, kde se provádí těžba, úprava nebo podzemní uskladňování kapalných nerostů a plynů v podzemních prostorách, která dobývá nerosty loužením nebo zahlazuje následky této těžby, která vykonává záchrannou službu.
činnost prováděnou hornickým způsobem a má uloženou povinnost zajistit báňskou
Závodní báňská záchranná stanice
ZBZS
může být na základě doporučení HBZS a se souhlasem obvodního báňského úřadu zřízena jako
společná
pro více organizací nebo jejich částí,
Od zřízení ZBZS lze upustit
doporučení HBZS a se na základě souhlasem obvodního báňského úřadu, pokud její funkci plní jiná ZBZS nebo přímo HBZS.
Úkoly závodní báňské záchranné stanice
Zajišťuje pohotovost báňských záchranářů a potřebné techniky, Zabezpečuje nástup báňských záchranářů do stálé pohotovostní služby na hlavní báňské záchranné stanici, Podílí se na vypracování a kontrolách havarijních plánů, Kontroluje zařízení a prostředky sloužící havarijní prevenci, Bezodkladně informuje HBZS o každé záchranářské akci s použitím dýchacích přístrojů a o použití sebezáchranných přístrojů Bezodkladně oznamuje HBZS vyhlášení a ukončení havarijního stavu na pracovištích v obvodu své působnosti.
Báňský záchranný sbor ZBZS
Tvoří:
vedoucí a jeho zástupce, vedoucí mechanik, jeho zástupce a popřípadě další mechanici, četaři, bánští záchranáři, podle potřeby další zaměstnanci.
Stavy báňské záchranné služby - HBZS (k 31.12.2005)
HBZS Ostrava Most Hodonín záchranáři mechanici Celkem
95 17 112
Ostatní pracovníci
14 86 33 11 2 97 35 11 -
Celkem
214 30 244 25
Celkové stavy báňské záchranné služby (k 31.12.2005)
Obvod HBZS Ostrava Most Hodonín záchranáři mechanici Celkem
1 250 129 1 379
Ostatní pracovníci
14 232 63 24 6 256 69 12 -
Celkem
1 545 159 1 704 26
Celkový stav báňských záchranářů v ČR 1992 - 2005 3500 3162 3000 2500 2939 2553 2400 2294 2147 2156 2000 1500 1801 1632 1665 1622 1543 1519 1704 1000 500 0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 jednotlivé roky
Vývoj těžby uhlí v ČR
100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 1970 1980 1990 2000 2001 2002 2003 2004
roky
černé uhlí hnědé uhlí
1970 1980 1990 2000 2001 2002 2003 2004 černé uhlí 28 195 28 201 23 190 14 855 15 138 14 470 13 643 13 302 hnědé uhlí 76 110 89 084 74 360 46 655 47 960 45 480 46 240 44 498
Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic
Zmocnění ke stanovení obvodů působnosti HBZS je dáno ust. § 40 odst. 3 písm. c) zákona č.
61/1988 Sb., do 30.4.2004
(kraje, okresy), byly obvody působnosti jednotlivých HBZS stanoveny pro územní celky od 1.5.2004 jsou obvody působnosti stanoveny
podle charakteru provozované činnosti v organizacích
, pro které musí být báňská záchranná služba zajištěna.
Obvody působnosti hlavních báňských záchranných stanic
Od 1.1.2006
změna obvodů působnosti hlavních báňských záchranných stanic v souvislosti se vznikem HBZS Praha (rozhodnutí ČBÚ čj.
4515/05 ze dne 29.12.2005).
HBZS Ostrava
ČR – zajišťuje BZS na celém území při hornické činnosti v podzemí mimo lokality Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Bratrství a Svornost.
HBZS Most
Svornost.
– zajišťuje BZS na celém území ČR při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu a lokality Centrum, Kohinoor, Marie, Richard, Bratrství a
HBZS Hodonín
území ČR dojít – zajišťuje BZS na celém při činnostech při kterých může k erupcím ropy a zemního plynu, vody pod tlakem apod.
HBZS Praha
území organizaci ČR – zajišťuje BZS na celém při činnosti hornickým způsobem v podzemí nařízeno záchranné služby.
zajištění prováděné pokud je báňské
Vznik HBZS Praha
vzniku HBZS Praha předcházel vznik
ZBZS Praha.
V roce zřídit 2003 Český báňský úřad nařídil organizacím Metrostav, Subterra a Energie-stavební a báňská od 1.1.2004
závodní báňskou záchrannou stanici.
Se souhlasem Obvodního báňského úřadu v Kladně byla ZBZS zřízena jako společná pro výše uvedené organizace a spadala do obvodu působnosti HBZS Ostrava.
z důvodu nenaplnění početního stavu záchranářů ze všech organizací byla společná ZBZS zrušená od roku 2005 ZBZS Praha Kladně se souhlasem OBÚ v zajišťuje BZS pro org. Metrostav a Subterru.
Vznik HBZS Praha
Ve Zprávě o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2004 ČBÚ upozornil na nedostatečný dozor nad provozovanými podzemními stavbami a z toho vyplývající možná rizika v případě vzniku havárie Uvedená problematika byla projednána ve Výboru pro civilní a nouzové plánování se závěrem, projednat tuto problematiku na zasedání Bezpečnostní rady státu Bezpečností rada státu tuto problematiku projednala a vydala k ní usnesení č. 69
Usnesení BR státu č. 69 ze dne 19.7.2005
ČBÚ bylo uloženo: vypracovat staveb a objektů, návrh novely zákona č. 61/1988 Sb. upravující zabezpečení státního odborného dozoru při provozu podzemních předložit návrh dílech a objektech.
na zabezpečení báňské záchranné služby v provozovaných podzemních Do 1 roku po nabytí účinnosti novely zákona č.
61/1988 předložit BR soupis podzemních staveb a objektů s uvedením jejich stavu
Vznik HBZS Praha
V reakci na usnesení Bezpečnostní rady státu nařídil Český báňský úřad organizaci Energie – stavební a báňská a.s.
reorganizovat ZBZS Praha tak, aby od 1.1.2006 mohla plnit úkoly HBZS Současně Český báňský úřad stanovil podmínky za jakých reorganizace může vzniknout Návrh na zabezpečení BZS byl projednán na zasedání BR státu (2/2006) a následně (3/2006) na zasedání vlády ČR a schválen.
Činnost báňské záchranné služby
V roce 2005 bylo jednotkami HBZS (Ostrava, Most, Hodonín) provedeno:
261 93
havarijních zásahů v dole, havarijních zásahů na povrchu,
1
havarijní zásah u organizace, která neprovádí hornickou činnost ani činnost prováděnou hornickým způsobem,
3
havarijní zásahy v rámci IZS.
Přehled prvotních zásahů pohotovostních jednotek všech HBZS v dole 2001 2002 2003 2004 2005 4
výbuchy ohně endogenní ohně exogenní závaly a otřesy poruchy ve větrání lezci potápěči zdravot. zásahy ostatní v dole celkem
10 9 3 3 20 277 78 400 4 73 4 250 1 332 8 6 9 245 6 274 5 8 2 1 1 235 3 255 1 11 2 2 243 2 261
Přehled prvotních zásahů pohotovostních jednotek všech HBZS na povrchu
výbuchy, erupce ropy, plynu ohně endogenní ohně exogenní nedýchatelné ovzduší lezci potápěči zdravot. zásahy ostatní celkem zásahy mimo hor. organizace a IZS
2001 2002 2003 2004 2005 20 15 79 1 139 66 320
12
9 24 35 99 101 268
13
6 18 42 71 133 270
7
2 20 50 75 185 332
3
6 87 93
4