Zahraniční obchodx - DUM - Soukromá střední škola a jazyková
Download
Report
Transcript Zahraniční obchodx - DUM - Soukromá střední škola a jazyková
Číslo a název projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0619 OP: Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Zvyšování vzdělanosti pomocí e-prostoru
Název a adresa školy
Soukromá střední škola a jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Č. Budějovice,
s.r.o., Jeronýmova 28/22,
České Budějovice
Kód materiálu
Klíčová aktivita III/2
Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název materiálu
DUM č. 18 – Zahraniční obchod
Autor
Ing. Kateřina Smejkalová
Tematická oblast
Makroekonomie
Anotace
DUM je určen pro výklad učiva předmětu Makroekonomie jako příprava na maturitu, dále jako
podklad pro výuku makroekonomie ve třetím ročníku OA
Ročník
Ročníky 4., 3.
Datum tvorby
Leden 2013
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
Úvod
Z historie mezinárodního obchodu
Členění zahraničního obchodu
Přímý export
Nepřímý export
Reexport
Výhody reexportu
Rizika zahraničního obchodu
Clo a celní politika
Mezinárodní obchod a jeho výhody
Podnikání v rámci Evropské unie
Shrnutí
Co si odnesete a budete pamatovat?
Formy zahraničního obchodu
Hlavní rizika zahraničního obchodu
Hlavní zásady celní politiky ČR
Faktory působící v mezinárodním obchodě
Problematiku podnikání v EU
Číst str. 64 - BELLOVÁ, Jana a Zdeněk
MENDL. Občanský a společenskovědní základ.
Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media,
2011, 112 s. Universum (Knižní klub). ISBN
978-80-7402-093-3.
Dělení dle míry, s jakou se státy zapojují do
mezinárodního obchodu (MO)
Otevřená ekonomika: Ekonomika je
zapojena do MO, mezinárodního obchodu
kapitálu i pracovních sil
Uzavřená ekonomika: nezapojuje se do MO
Česká republika je otevřenou zemí
Vstup firem do obchodních vztahů se
zahraničními partnery, dodavateli, odběrateli
Zboží ze všech koutů světa
Tranzitní země
Zahraniční obchod = nedílná součást
národního hospodářství
= proces, při kterém statky a služby přechází
státní hranice, přičemž mění vlastníka
Zahraniční obchod = pohyb statků a služeb z
hlediska jedné země (př. z hlediska ČR)
Mezinárodní obchod = globální hledisko;
mnohostranný obchodní systém, souhrn
vazeb, souvislostí bznikajících v procesu
jednotlivých ZO
Jedna z nejstarších ekonomických činností
člověka = výměna zboží mezi národy
Původně barter založený na naturální směně
Dnes podoba rozsáhlých toků zboží i toků
peněz nejen mezi národy či státy, ale i mezi
kontinenty = celosvětový mezinárodní
obchod
Definice:
ZO = směnné transakce uskutečňované přes
hranice národních ekonomik
Předmět ZO:
Výrobky
Služby (balení, skladování, přeprava,
poradenská činnost, know-how)
Průmyslová práva (licence, patenty)
Provádění repase (obnova použitého zařízení)
Příčiny rozvoje:
Odlišnost přírodních a klimatických podmínek (těžba
nerostných surovin, zemědělství, CR…)
Odlišný spotřebitelský vkus a preference (některé
zboží má své spotřebitele pouze v zahraničí)
Snaha o zvyšování efektivity výroby (rostoucí míra
dělby práce na mezinárodní úrovni, efektivní využití
technologií…)
Konflikt výroby a spotřeby
Zahraniční obchod má tři formy:
Každá z forem se dále dělí na PŘÍMOU a
NEPŘÍMOU
Export
Import
Reexport
• Přímý = tuzemský výrobce a zahraniční
odběratel jsou v přímém obchodním spojení
• Nepřímý = mezi výrobce a odběratele vstupuje
třetí osoba, tj. vývozce, který zboží v tuzemsku
kupuje a sám je prodává v zahraničí
• Přímý = tuzemský dovozce a zahraniční
dodavatel v přímém obchodním spojení
• Nepřímý = mezi tuzemského dovozce a
zahraničního dodavatele vstupuje třetí osoba
• Přímý
• Nepřímý
Reexport = nákup zboží v cizině a jeho prodej
ve třetí zemi. Podle toho, zda zboží vstoupí
do země exportéra rozlišujeme přímý a
nepřímý reexport.
Země C
Země B
Země A
peníze
peníze
zboží
Země A
Země B
Peníze
Peníze
Exportér
Země C
Reexportér
Zboží
Importér
Zboží
Překonávání obchodně-politických, případně zdravotních
překážek (státy obchodující mezi sebou mohou mít např.
vysoká cla, omezení množství, zákazy, apod.)
Obcházení diskriminačních cel
Kompletace výrobků na území jiného státu (dovoz
součástek) a prodej hotových výrobků na území jiného
státu
Nákupy většího množství výrobků (množstevní slevy pro
dovozce), jejich skladování na území vlastního státu a
postupný prodej daného zboží v menších dávkách do více
zemí za vyšší ceny…
Prodej zboží a služeb do zahraničí
Výsledkem exportu je příliv peněz do země,
ze které se statky a služby vyváží
Hmotný vývoz
Nehmotný vývoz
Přímý export
Nepřímý export
Dána větší vzdáleností, z toho plynou vyšší
náklady,
dále jsou zde legislativní odlišnosti,
jiné společenské zvyklosti,
politické,
hospodářské a další vlivy.
Hospodářská rizika
Vývozce špatně odhadl vývoj a situaci na zahraničním trhu
Sortiment výrobce neodpovídá poptávce, je nevhodný, nezajímavý, špatné
kvality…
Rizika dopravní
Poškození během dopravy (číst str. 65)
Nedodržení termínů dodání
Riziko nepřevzetí zboží
Riziko nezaplacení
Rizika politická
Obchodně-politická opatření státu – například vyhlášení obchodního
embarga, obchodní válka, nízké dovozní kvóty, apod.
Politické události – stávky, občanské války, apod.
Rizika přírodní a náhodná
Povodně, sopečná činnost, nehody dopravní i jiné…
Vnitrounijní
Obchod mezi jednotlivými členskými zeměmi EU
Obchod bez celního řízení, bez cel a poplatků
Mezi plátci DPH je zboží dodáváno bez DPH, jinak s DPH a spotřební daní
Povinnost podávat hlášení celním orgánům vzniká podnikatelům při pořízení
zboží z členských států nebo při dodání zboží do členských států EU nad 8
milionů Kč a to v následujícím měsíci po dosažení uvedených hodnot.
Mimounijní
Obchod členských zemí EU se třetími zeměmi (nečleny EU)
EU vystupuje při mimounijním obchodu jako celek a pro všechny členské státy
platí jednotné právní normy EU
Obchod podléhá celnímu dohledu (při dovozu se vybírá clo, poplatky, DPH i
spotřební daně)
Vývoz je od DPH i spotřebních daní osvobozen, ale může na něj být uvaleno
vývozní clo a poplatky
Bilaterální (dvojstranný) – obchod pouze
mezi dvěma státy
Trilaterální (trojstranný) – vzájemný obchod
mezi třemi státy
Multilaterární (mnohostranný) – obchod
mezi velkým počtem zemí (výrazně zvyšuje
objem obchodu)
Celní politika státu = nedílná součást
hospodářské politiky
Clo = Povinná dávka, kterou stát vybírá při
přechodu zboží přes jeho hranice. Jeden z
nejstarších ekonomických pojmů, je spjato s
počátky existence států.
Fiskální
• Clo je součástí příjmů státního rozpočtu
Obchodně-politický
• Reguluje toky zboží přes hranice státu a má
protekcionářský (ochranný) charakter vůči domácím
ekonomickým subjektům
Cenotvorný
• Jeho výše zdražuje zboží
Dle směru pohybu zboží rozlišujeme:
Clo dovozní
• ČR uplatňuje pouze clo
dovozní!!!!
Clo vývozní
ČR uplatňuje pouze clo dovozní
ČR uplatňuje clo POUZE ve vztahu k zemím
mimo EU
Mezi státy EU se clo neplatí
Clo se týká tzv. třetích zemí
Číst str. 66
Zboží prochází celní kontrolou:
Při dovozu
• Tj. od vstupu zboží na území ČR až do doby, kdy
jej celnice propustí do oběhu v tuzemsku
Při vývozu
• Tj. od podání návrhu na propuštění zboží celnicí
až do doby, kdy zboží přestoupí státní hranici
Při průvozu
• Tj. od vstupu zboží na území ČR až do jeho vstupu
do dalšího státu
Porušování předpisů o oběhu zboží s cizinou
(př. Nepřihlášení zboží na celnici, nepravdivé
údaje, apod.)
Krácení cla (vývoz či dovoz zboží bez
zaplacení cla)
Ztěžování celní kontroly (padělání dokladů,
apod.)
Existence absolutní a komparativní výhody
Cena kvalifikované pracovní síly a kapitálových
zdrojů
Dostupnost určitých technologií
Rozdílné klimatické podmínky
→ tyto rozdíly podmiňují mezinárodní
specializaci národních ekonomik na výrobu
určitých zboží a služeb
Tato specializace umožňuje zvýšit objem
vyráběné produkce, což má za následek úspory
plynoucí ze zvýšeného rozsahu výroby
To, co se nespotřebuje doma, vyváží se do zahraničí
Absolutní výhoda = monopol klimatických a
přírodních podmínek – umožňuje specializaci
výroby v určitých oblastech světa (př. tropické
plody) nebo existence lepších výrobních
podmínek než v jiných státech (půda,
naleziště rud) (Číst str. 66)
Absolutní výhoda zajišťuje nízké náklady a
tím vyšší zisk z realizace vývozu než u
ostatních.
Může-li národní hospodářství vyrábět určité zboží s absolutně nižšími náklady
nežli jiné, říkáme, že má ve výrobě tohoto produktu absolutní výhodu
Absolutně nižší náklady – žádný obchodní partner (země) nevyrábí dotyčný
produkt levněji
Specializací na tyto výrobky výměnou za jiné (které pro státy není tak efektivní
vyrábět / vyrábět je nejsou schopny) dosahují tyto ekonomiky vyšší úrovně
blahobytu, než pokud by se snažily vyrobit všechno samy
Absolutní výhody umožňují produkovat zboží při nižších nákladech než v
zahraničních zemích
Příklad 1: Právník, který je nejlepší písař ve městě, má absolutní výhodu ve
znalosti práva i v rychlosti psaní oproti sekretářce.
Příklad 2: Kanada má absolutní výhodu v pěstování pšenice, Kuba má absolutní
výhodu ve výrobě doutníků, proto se každá ze zemí specializuje na „svoji“ oblast
Je mnohem častější - mezi každými dvěma zeměmi existuje
komparativní výhoda. Tedy i když porovnáme Somálsko a USA,
najdeme dva produkty, u kterých by se vyplatilo, kdyby se na ně
každá ze zemí specializovala.
Podmínky absolutních výhod většina ekonomik nemá
Pokud jsou náklady alternativ národního hospodářství při výrobě
určitého statku nižší než u jiných ekonomik, říkáme, že má ve
výrobě tohoto produktu komparativní výhodu
Náklady alternativ = náklady ušlých příležitostí (ekonomický
subjekt se vzdá jiného statku nebo jiné činnosti ve prospěch toho
nejhodnotnějšího statku nebo činnosti)
Komparativní výhoda = hospodářsky více
rozvinuté státy se soustředí na výrobu
výrobků, u kterých dosahují nejvyšší
produktivity práce a upouští od výroby, kde
mají produktivitu práce nižší. Z takovéto
podoby vzniká pak spolupráce států.
Protekcionismus národních států vůči národním
firmám ve vztahu k firmám mezinárodním =
ochrana před zahraniční konkurencí
Nástroje protekcionismu –
celní politika;
kvantitativní omezování dovozu;
kvalitativní omezování dovozu;
stanovení technologických norem výroby;
ovlivňování devizového kurzu;
vyhlášení embarga na dovoz;
daňové úlevy tuzemským firmám
Přesto integrační snahy – zrušení obchodních
hranic mezi zeměmi a nastolení širokého,
plně liberalizovaného trhu s atributy
vzájemné spolupráce.
ČR je členem:
a) CEFTA = Středoevropská zóna volného
obchodu
b) Celní unie se Slovenskem
c) EU, apod.
http://www.ekospace.cz/2-makroekonomie1/60-25-mezinarodni-obchod-a-obchodnipolitika
Od roku 2013 má EU 28 členských států
ČR se stala členem EU v roce 2004
Jedněmi ze základních cílů EU jsou:
vytvoření společného trhu;
hospodářské a měnové unie; podpora
rozvoje a růstu hospodářství
K zajištění těchto cílů slouží řada nástrojů:
volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob;
společná politika v oblastech hospodářské
soutěže; měnové unie či zemědělství
Zahraniční obchod má tři formy: export, import,
reexport
Clo je povinná dávka, kterou stát vybírá při přechodu
zboží přes jeho hranice. Podle pohybu zboží
rozeznáváme clo dovozní a vývozní. ČR uplatňuje
pouze clo dovozní.
Celní správa je pro svou činnost vybavena
kompetencemi a právy při řešení celních přestupků.
Světový trh má specifickou vlastnost – existenci
absolutních a komparativních výhod.
Integrační snahy se odrážejí ve vzniku a existenci
několika mezinárodních hospodářských a politických
integrací. Pro ČR je důležitá zejména integrace v EU.
Student: Vytvoř tajenku na dané téma.
Počet řádků minimálně 25, přidej otázky a odpovědi.
Vyučující číst nahlas z knihy: KOHOUT, Pavel a
Zdeněk MENDL. Dramata a frašky ekonomie: Kohout
se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram: Pistorius, 2011, 179 s.,
[16] s. obr. příl. Universum (Knižní klub). ISBN 978-8087053-65-2; str. 91 – Otevřenost a její ekonomické
přednosti
Zajímavost: Názor předního ekonoma Pavla Kohouta
na intervenci ČNB:
http://www.youtube.com/watch?v=_qw_FogVuJ4
ZLÁMAL, Jaroslav a Zdeněk MENDL. Ekonomie nejen k
maturitě. Vyd. 2. Kralice na Hané: Computer Media, 2008,
128 s. Universum (Knižní klub). ISBN 978-80-86686-98-1.
BELLOVÁ, Jana a Zdeněk MENDL. Občanský a
společenskovědní základ. Vyd. 1. Kralice na Hané:
Computer Media, 2011, 112 s. Universum (Knižní klub).
ISBN 978-80-7402-093-3.
KOHOUT, Pavel a Zdeněk MENDL. Dramata a frašky
ekonomie: Kohout se ptá Kohouta. 1. vyd. Příbram:
Pistorius, 2011, 179 s., [16] s. obr. příl. Universum (Knižní
klub). ISBN 978-80-87053-65-2.
http://www.youtube.com/watch?v=_qw_FogVuJ4