Společná zemědělská politika po roce 2013 Semináře AK a PK

Ing. Jaroslav Humpál ÚZEI Praha

Osnova presentace

• Kde jsme • Predikce světového vývoje v zemědělství • Přímé platby • Dopady návrhů do českého zemědělství • Porovnání dopadů v rámci EU 27 • Směřování diskuze v EU 27 • Otevřené otázky k rozhodnutí MZe • Nebezpečí nové SZP • Závěr

Závislost zemědělského příjmu na dotacích (průměr 2007-2009)

Dopady vstupu meziroční změna hrubé přidané hodnoty 2003-2008

20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 -5,0 ce m bu rsk o M al ta Irsk o Be lg ie Ře ck R o um un sk o Kyp Ve lká r B ritá nie Itá lie Fr an ci e Sl ovi nsk o EU 1 5 Šp an ělsk o Ně m eck o EU 2 7 Ni zo ze m í Dá nsk Po o rtu ga lsk o R ako usk o Po lsk Sl o ove nsk o ČR Bu lh ar sk o Švé dsk M o aď ar sk o Est on sk o Lo tyš sk o Li tva Fi nsk o -10,0 -15,0 -20,0 -25,0

Hrubá přidaná hodnota na pracovníka €/AWU

50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 Lo tyš sk R o um un sk o Po lsk o Bu lh ar sk o Li tva Sl ovi nsk M o aď ar sk Sl o ove nsk Po o rtu ga lsk o Est on sk o ČR Irsk o Ře ck o Kyp r EU 2 7 Fi nsk o M al ta R ako usk o Švé dsk o Itá lie EU 1 Šp 5 an ělsk o Ně m eck Ve lká o B ritá nie Fr an Lu ci ce e m bu rsk o Dá nsk o Be lg ie Ni zo ze m í

Predikce změn cen (DG agri)

Predikce farmářských cen hlavních komodit v horizontu 2020

• Pšenice – ceny 2012/2013 pokles o cca 5 % oproti 2011/2012 • Hovězí – cca 340 – 350 €/100 kg • Vepřové – cca 150 - 160 €/100 kg • Drůbež – cca 180 €/kg • Mléko –cena cca 30 €/100 kg, mírný pokles na 29 €/100 kg • Zdroj dat FAPRI

Průměrná platba na hektar a příjemce (rok 2013)

Přímé platby

Dle návrhu finanční perspektivy pro roky 2014-2020 budou v oblasti přímých plateb upraveny národní obálky přímých plateb těm členským státům, které mají méně než 90 % průměru EU 27, a to o 30 % rozdílu. Přechodné období bude 2014-2017.

ČR bude mít v roce 2013 přímé platby na úrovni 90,33 %, v horizontu 2017 bude obálka nižší o cca 2,1 %. Jedná se cca o 5,43 €/ha.

Změny průměrné výše přímých plateb v €/ha

800,00 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 LV ES RO LT BG PT SK PL UK FI SE ES CZ HU AT IR LU SI FR DE CY DK GR IT NL BE MT 2013 2017

Redistrib uce přímých plateb – třetinové snížení rozdílu mezi současnou úrovní a 90% úrovně průměru EU do roku 2017

EUR/ha

800 700 600 500 400 300 200 100 0 PP nové rozdělení (EUR/ha)** EU-27 průměr (EUR/ha) PP status-quo (EUR/ha)* 90% EU-27 průměru (EUR/ha)

Aktivní zemědělec, jak definovat

• podle poměru zemědělské tržby versus nezemědělské, • nebo přímé platby versus nezemědělské tržby, • sídlo firmy nebo bydliště farmáře, • minimální tržní produkce z hektaru, • vlastnictví technologie, • vlastnictví zvířat, jaké minimální zatížení VDJ.

Jak definovat minimální zemědělskou aktivitu

• podíl pracovního času věnovaného práci na farmě, • podíl manažerské činnosti pro řízení farmy, • podíl příjmů/tržeb ze zemědělské činnosti na celkových příjmech, • podíl investic, • profesní kvalifikace a praxe, • vlastnictví potřebných strojů nebo zařízení.

Složení přímých plateb

• 30 % povinně na ozelenění – greening • 5 % přírodní omezení (větší rozsah nežli stávající LFA) dobrovolné, • Do 10 % malí zemědělci – povinné • 2 % mladí začínající zemědělci - povinné • Do 10 % platby spojené s produkcí - dobrovolné • Zbytek tzv. základní sazba

Ozelenění cca 76 €/ha

• diversifikace pěstovaných plodin – nad 3 ha o.p. - pěstování minimálně 3 různých plodin, každá na více nežli 5 % a výměry orné půdy a maximálně na 70 % výměry orné půdy, • udržení výměry trvalých travních porostů, při zachování možnosti dočasných travních porostů v rotaci plodin, přičemž porost TP na o.p. musí být minimálně 5 let, možné snížení max. o 5 %. • ekologicky zaměřené plochy – musí být prováděno na minimálně 7 % výměry zemědělské půdy (mimo trvalé pastviny). Jedná se zejména o opatření ve vztahu k vodě (např. zasakovací pásy, zatravněné údolnice, terasy, krajinné prvky, ochrana biologické rozmanitosti, ochrana fauny a flory, půda v klidu,… ), • Dodržování podmínek je povinné, při nedodržení nebo nepřihlášení není nárok ani na základní platbu.

Vliv ozelenění na čistou přidanou hodnotu/AWU v Kč

Změna ČPH/AWU druh farmy smíšená výroba polní výroba pastevní odchov chov dojnic pěstování vína všechny farmy ČR ČPH/AWU v Kč base 550850 730925 647925 534300 440675 586825 EU 27 změna 1% -2% 2% 1% 0% 0% změna -1% -3% 10% -3% 4% 0%

Dopady set-aside dle FADN celkem

   Snížení tržeb celkem ve výši 3-4 mld. Kč Přínos ve zlepšení důchodu o cca 0,2 – 0,4 mld. Kč Toto vychází z faktu, že většina podniků s polní výrobou (bez započtení dotací) je ztrátová    Zdroj dat FADN 2007-2009 Dle DG agri (FADN 2005 výši 1318 € –2007) by set-aside ve výši 10 % měl u průměrného podniku v ČR přínos důchodu ve Set obilí ) aside ve výši 7 % neovlivní negativně potravinovou bezpečnost v ČR (ročně vyvážíme cca 1,5 – 2 mil. tun

Komentář k set-aside (dle FADN 2007 2009) u průměrné farmy s RV

• Uvolnění všech příslušných fixních nákladů v delším horizontu. • Důchodové dopady by se pochopitelně podle jednotlivých kategorií podniků lišily. • Snížení důchodu lze např. očekávat u farem v lepších přírodních podmínkách s minimálním zapojením do agro-environmentálních programů, které jsou v současnosti rentabilní i bez podpor. • Rozdílné důchodové dopady mohou nastat i u podniků v horších podmínkách s vysokým podílem TTP • Všechny údaje by byly nižší při uplatnění podmínky převedení pouze 5 % z. p. do ekologických ploch, resp. při uvažování, že část z. p. v současném využití může být v budoucnosti započítána do 7 %.

Ekonomika pěstování pšenice (bez přímých plateb)

rok Náklady Kč/t Výnos t/ha CZV Kč/t Produkce Kč/ha Hrubá marže Kč/ha 2008 2726 5,28 4500 23760 9367 2009 3034 5,32 2700 14364 -1777 2010 3076 5,26 3200 16832 652

Ekonomika pěstování řepky (bez přímých plateb)

rok Náklady Kč/t Výnos t/ha CZV Kč/t Produkce Kč/ha Hrubá marže Kč/ha 2008 7395 3,03 9785 29649 7242 2009 7342 3,10 7104 22022 -738 2010 8235 3,10 7737 23985 -1544

Přírodní omezení (NHA)

• Je na rozhodnutí členského státu.

• Má širší význam a rozsah nežli stávající LFA. Oblasti s přírodními omezeními zůstanou v 2. pilíři.

• V 1. pilíři lze na všechny znevýhodněné oblasti nebo jen na některé. • Bude se poskytovat na celou výměru zemědělské půdy, musí být řešena i degrese nebo stropy (peněz, výměry,…), vychází ze závazků k WTO • Předpoklad sazby – 20-21 €/ha, pokud bude na celou výměru všech znevýhodněných oblastí (nově 59 % výměry)

Malí zemědělci

• Povinné pro členský stát , max. do 10 % národní obálky • Dobrovolné pro zemědělce • Minimální platba 100 € • Možnost se přihlásit do systému pouze v případě, že suma všech přímých plateb je do 1000 € nebo do 15 % průměrné sumy přímých plateb na příjemce, tj. v ČR to je 6300 €, tedy pro ČR platí limit 1000 €

Malí zemědělci

• Zjednodušený systém, • Žádné povinnosti v oblasti ozelenění • Pokud zemědělec ze systému vystoupí, již se nemůže vrátit • V limitu v ČR bude celkem 17 000 příjemců, potřeba finančních zdrojů 0,4 % základní a 0,2 % preference, celkem 0,6 % národní obálky přímých plateb, pro propočty uvažujme 1 %

Začínající mladí zemědělci

• Povinné pro členský státy, max. do 2 % národní obálky přímých plateb, max. příplatek 25 % základní sazby • Budou poskytovány maximálně do 5 let po zahájení činnosti, maximální věk je stanoven na 40 let. • Mladý farmář bude muset mít odpovídající profesní schopnosti a pravomoci. • Bude možno je poskytovat maximálně do průměrné velikosti podniku v členském státě, tedy v ČR max. do výměry 89 ha.

Začínající mladí zemědělci

• Jednalo by se o cca 6750 mladých farmářů, splňující dané podmínky, tj. cca 18,5 % z celkové počtu farem, a obhospodařující 524 tisíc ha, tj. 14,9 % výměry zemědělské půdy, oprávněné k platbě. • Platba by byla formou příplatku ve výši cca 34 €/ha (obálka 2 % ve výši 17 805 tis. € děleno 524 tis. ha).

Platby spojené s produkcí

• Půjde o platbu k zachování stávající úrovně produkce. • Nejsou povinné – členský stát rozhodne. • Sektory: proteinové plodiny, bramborový škrob, mléko a mléčné produkty, osiva, ovce a kozy, hovězí a telecí, leguminózy, chmel, cukrovka, ovoce a zelenina a energetické plodiny včetně rychle rostoucích dřevin, (vyjmenovány pouze sektory, přicházející v úvahu pro ČR).

zmíněny.

Platby na prasnice, vepřové nebo drůbež nejsou v návrhu nařízení

Platby spojené s produkcí

• Pokud bude obálka ve výši 10 % rozdělena procentuelně stejně jako v případě využití článku 68 pro roky 2012 a 2013, pak lze očekávat následující sazby: • VDJ přežvýkavců 140 € (dojné krávy, masné krávy a ovce/kozy), • chmel 454 €/ha, • 1014 €/ha škrobových brambor, • Otázky – co s chmelem (propad cen a odbytu), s cukrovkou, a výkrmem skotu, dále i problém ovoce a zeleniny? • MZe by mělo každoročně rozhodnout na základě ekonomických analýz

Platba spojená s produkcí lze použít

• pouze v odvětvích nebo regionech členského státu, kde zvláštní druhy zemědělské činnosti nebo zvláštní zemědělská odvětví čelí určitým obtížím a přitom jsou obzvláště důležité z hospodářských, sociálních a/nebo environmentálních důvodů, • pouze v míře nezbytné pro vytvoření motivace pro zachování současných úrovní produkce v příslušných regionech, • poskytuje se formou roční platby, a to na základě pevně stanovených kvantitativních podmínek, stanovených ploch a výnosů nebo počtu zvířat.

Základní platba

• Výše základní platby bude záviset na tom, které dobrovolné platby budou v ČR poskytovány a jaká suma bude potřeba na vykrytí plateb pro malé a dále pro mladé začínající farmáře. • Pro výplatu přímých plateb bude aplikován systém platby na farmu jako v EU 15. To znamená přidělení platebních nároků s ponecháním 3 % národní reservy. Následně budou zemědělci platební nároky aktivovat a podle jejich aktivace se propočte příslušná platba. • Dle EK nelze SAPS, prý je v rozporu s WTO.

• MZe by mělo prověřit situaci, neboť z dohody o zemědělství dle mě toto nevyplývá.

Problémy platebních nároků

Otázka jejich převodu při změně nájemce Jaký regionální model: ČR jeden region - NHA/non NHA Dle výrobních oblastí Zohlednění plateb top-up při stanovení výše platebních nároků – má se přejít v celé EU na systém – jeden region – jedna sazba

Regiony

• V EU 15 jsou v některých státech platební nároky založeny na historické produkci.

• Obecně se má přejít na regionalizaci, tedy jeden region – jedna sazba. • Jak zvolit regiony v ČR? Nelze podle plateb top up – region musí být uzavřené území. • Možnosti podle NHA – zde řešit v nastavení těchto plateb, totéž při regionech podle výrobních oblastí. • Nejjednodušší – ČR = jeden region.

Degresivní zastropování

• Suma všech přímých plateb na podnik mimo plateb za ozelenění bude podléhat degresi a zastropování. • Od sumy se odečtou skutečné mzdové náklady, vykázané zemědělcem za minulý rok včetně povinných odvodů (zdravotní a sociální pojištění) • Dopad bude řádově do 0,4 % obálky cca 229 tis. €, průměr EU 27 je 1,3 % (BU 9,8%,UK 5,2%,SK 3,1%,RO 2,9%, DE 0,2%, DK 0,2%) • Největší negativní dopad v ČR bude u extenzivních chovů paseného dobytka • Nebude modulace

Degrese a zastropování

Suma přímých plateb 150 000 – 200 000 € 200 000 – 250 000 € 250 000 – 300 000 € 300 000 € a více % krácení 20 40 70 100

Propočet výše plateb

národní obálka jednotka tis. € využívaná zemědělská půda sazba průměrná sazba přímých plateb ha €/ha obálky ozelenění povinné 30% přírodní omezení dobrovolné max. 5% malí farmáři povinné skutečné 1% couplované platby dobrovolné, lze i více 10% mladí povinné max. základní platba sazba základní platba 2% 52% €/ha 2014 2015 2016 892 698 891 875 891 059 2017 a dále 890 229 3 512 909 3 512 909 3 512 909 254,12 253,89 253,65 267 809 44 635 8 927 267 563 44 594 8 919 267 318 44 553 8 911 3 512 909 253,42 267 069 44 511 8 902 89 270 17 854 464 203 132,14 89 188 17 838 463 775 132,02 89 106 17 821 463 351 131,90 89 023 17 805 462 919 131,78

Praktické dopady pro podniky v ČR

Pokud podnik bude mít více nežli 1,1 – 1,2 AWU/100 ha, pak při výšce superhrubé mzdy více nežli 330 000 Kč/AWU není potřeba se degrese a stropů bát. Řešení – pokud se dostanu do nebezpečí, že bych přišel o přímé platby, pak zvýšit diversifikaci nebo přidat zaměstnancům.

Degrese a stropování (% změny příjmu)

% 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 BG UK SK GR HU RO EU 27 ES CZ DE LV BE DK ES IR FR IT CY LT LU MT NL AT PL PT SI FI SE %

Různé modely zastropování

capping mzdy ČR EU 27 verse krácení obálky přímých plateb dtto v tis. € krácení obálky přímých plateb progresivní 100% progresivní progresivní 50% 15000 €/ AWU strop 200 000 € 100% strop 300 000 € 100% 1a 1b 1c 2 3 0,4% 3 561 1,30% 4,2% 37 390 1,90% 0,5% 4 451 1,30% 0,5% 4 451 1,50% 0,1% 890 0,80% status quo 100% 4 0,5% 4 451 0,60%

Financování rozvoje venkova

Spolufinancování EU zdrojů z rozpočtu ČR:  méně rozvinuté oblasti EU :ČR

85% : 15%

 vybraná opatření (vzdělávání, seskupení producentů,  spolupráce, mladí zemědělci)  inovativní projekty

100% : 0% 90% : 10% POZOR V současném PRV – podle os spolufinancování je 20 – 25 %, i když zůstane příděl z „Bruselu“ pro ČR stejný, tak celkový objem pro české zemědělství bude nižší

38

„Nová SZP“

• Je skutečně „nová“?

• Jde v podstatě jen o kosmetické úpravy, zejména v oblasti přímých plateb • Pokračuje v nespravedlivém historickém principu přímých plateb • Kde je deklarované zjednodušení?

• Odklon od decouplingu, zvýšení procenta na couplované platby

Odhad nákladů zemědělců

• Administrativní zátěž zemědělců v prvním roce lze vyjádřit zhruba 5 Kč/ha a 20 Kč/ha každoročně.

• Tj. 18 mil. v prvním roce navíc a 75 mil. Kč každoročně.

• Předpoklad je využívání a průběžná aktualizace stávajících registrů a evidenci.

Pozice ČR

• 30 % na ozelenění – zda povinné nebo dobrovolné, snížit procento na 10 % a stanovit reálnější podmínky (nepříznivý vliv na zastropování), • zrušit 7 % mimo produkci – proč zrovna 7 %? • Platby spojené s produkcí – stanovit regulační opatření, aby nedošlo k narušení společného trhu • Stropy – proč trestat za velikost, administrativně náročné prokazování příjmů

Závěr

• Jde o obsah poslední verse návrhů EK ze dne 12.10.2011

• Návrhy Komise podrobeny tvrdé kritice ze strany všech členských zemí, započalo vyjednávání • Rozvoj venkova – musí se stanovit národní priority a zpracovat příslušný národní plán, je zde prostor pro řešení národních specifik a problémů, není znám objem přidělených peněz, předpoklad je stejná suma jako v minulém plánovacím období

Děkuji za pozornost

• Ve spolupráci s MZe je průběžně prováděna analýza dopadů a aktualizace propočtů.

• Problémy jsou jak na úrovni EU – podle Lisabonu se musí Parlament a Rada dohodnout.

• Kardinální otázka – jak se MZe vyrovná s lobistickými tlaky a nastaví sazby v rámci daných možností, jak využije možností k řešení národních problémů a zda v rámci nového PRV nebudou prováděny změny k hašení problémů.

Spojení

• Telefon 222 000 265 • Mail: [email protected]