Transcript stáhnout zde - dutch villages

Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Dualizace společnosti v rozvíjející se turistické destinaci:
případová studie Lipno nad Vltavou
Dana Fialová
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta
Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje
(Centrum výzkumu geografie volného času)
Projekt : GAČR 404/12/1040 „Holandské vesničky v Čechách: nová forma mezinárodního turismu
na počátku 21.století. “
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Vliv cestovního ruchu na geografické prostředí
(vstupní poznámky)
• Ve významných rekreačních oblastech se cestovní ruch řadí k těm
hospodářským činitelům, které výrazně ovlivňují životní prostředí
• Za posledních dvacet roků zaznamenáváme výrazný vzestup
negativního působení cestovního ruchu nejen na přírodní prostředí
ve všech význačných rekreačních oblastech cestovního ruchu světa
• Za účelem vysoké návštěvnosti a ekonomických zisků se trvalé
objekty cestovního ruchu budují v přírodně nejatraktivnějších
rekreačních prostorech, v místech přírodně nejzachovalejších a
nejhodnotnějších
• Vysoká návštěvnost zpětně ovlivňuje všechny krajinné složky
přírody
• Dopad negativních vlivů se kromě přírodního prostředí projevuje i v
estetické, hygienické a sociálně-psychologické sféře
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Klasifikace dopadů cestovního ruchu
• Pozitivní x negativní
• Podle složky geografického prostředí
– Environmentální (vlivy na krajinu)
– Ekonomické
– Socio-kulturní
• Vlivy působící na organizaci prostoru
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Klasifikace dopadů cestovního ruchu
na životní prostředí
• Hledisko hierarchické úrovně
–
–
–
–
Globální
Národní
Regionální
Lokální
• Hledisko času
– Krátkodobé
– Dlouhodobé
• Hledisko charakteru
– Vratné změny (vlivy)
– Nevratné změny (vlivy)
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Dopady cestovního ruchu na socio-kulturní prostředí
• Dopady CR se neprojevují zpravidla tak zřetelně a
bezprostředně, jsou hůře identifikovatelné a měřitelné, méně
medializované, začínají vstupovat do úhlu pozornosti
výzkumníků
• Psychologické, sociální, kulturní, ekonomické, urbanistické
efekty
• Projevují se jako materiální i nemateriální (např. ztráta génia
loci)
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Sociální efekty
•
•
•
•
•
Demonstrační efekt
Módnost
Dualizace společnosti
Marginalizace obyvatel
Turistická iritace
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Dualizace společnosti
• Proces, v němž se rozděluje společnost v základních rysech na dvě
odlišné socio-ekonomické třídy, na chudé a bohaté
• Duální společnosti často vznikají v intenzivně navštěvovaných
destinacích, kde vrstva podnikatelů v cestovním ruchu výrazně
profituje z intenzity cestovního ruchu, zatímco zbytek místních
obyvatel spíše trpí zvýšenými životními náklady, především díky
cestovním ruchem způsobené inflaci
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Marginalizace obyvatel
• Proces vytlačování rezidentů z prestižnějších (zpravidla historických)
částí sídel nebo z ekonomicky či sociálně významnějších pozic,
přičemž uspokojování jejich potřeb bývá též odsunováno na poslední
místa v agendě místní politiky a funkce území obecně
• Dochází k přímému či nepřímému (např. cenovou politikou,
strukturou maloobchodní nabídky a výší nájmů) vytlačování rezidentů
podnikatelsky neangažovaných na rozvoji cestovního ruchu do
periferní zóny destinace a na okraj místní společnosti, a to
ekonomicky (vyšší cenová hladina v intenzivně navštěvovaném místě)
i společensky
• Důsledkem tohoto jevu často bývá zvýšený výskyt sociálně
patologických jevů, mezi které patří např. prostituce, dále kriminalita,
toxikomanie a gamblerství
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Turistická iritace
• Užší pojetí
– Míra „nevraživosti“ rezidentů ve vztahu k návštěvníkům
• Širší pojetí
– Vztah rezidentů k vývoji CR na území dané destinace obecně
– Doxeyho „iritační index“ (iridex)
– Odstíny postojů rezidentů: euforie, apatie, znechucení,
antagonismus
Univerzita Karlova v Praze,
Lipno nad Vltavou
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Přírodovědecká fakulta
Proměna z domácí letní destinace v destinaci dvousezónní lákající zahraniční
turisty
1945-1990 – obec v blízkosti vysídleného hraničního pásma
1951 – 1958 – stavba přehradního jezera
Od 60. let – druhé bydlení, letní dovolená v kempech
Od 80. let - lyžování nad obcí na Kramolíně
1993-1998 – dobudování infrastruktury (voda, kanalizace, plyn), nákup a zcelování
pozemků
1997 – strategie – rozvoj cestovního ruchu, první významná soukromá investice –
Landal Marina Lipno, bazén
Budování dalších ubytovacích zařízení a atraktivit – většinou soukromý kapitál
2002 - lyžařský areál Lipno nad Vltavou – Kramolín (1. lanovka)
2004 a dále – cyklostezka podél přehradního jezera
2007 – Lipno point – víceúčelová hala Lipno point
2008 – Skiareál 3 lanovky, bruslařská dráha
2012 – Stezka v korunách stromů
Dnes: 650 obyvatel, 197 ekonomických subjektů, 4200 lůžek, 370 tisíc přenocování
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Lipno nad Vltavou jako turistická destinace
• Pozitivní hodnocení (státními, komerčními i ekonomicky
orientovanými akademickými pracovišti, samosprávou, turisty,
částí rezidentů) na základě generování pracovních míst, zisků,
nových investic i pro místní obyvatelstvo, specifických
produktů (dostupná destinace – cena EDEN)
• Výzkum sociálních efektů – v počátcích
Trvalé osídlení
Druhé bydlení
Holandské vesničky
Rekreační resorty
Plánovaná výstavba
Turistické atraktvity
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Turistické atraktivity
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Lokalizace v zázemí Národního parku Šumava
Lyžařský areál (vhodný pro rodiny s dětmi)
Bruslařská dráha (na zamrzlém jezeře)
Bobová dráha
Lanové centrum
Krytý bazén
Stezka v korunách stromů
Cyklostezka a stezka pro in-line
Jachetní a veslařský přístav
Plážové atrakce
Plánované golfové hřiště a lyžařský běžecký areál
Landal Marina Lipno
Lipno nad Vltavou, okr. Český Krumlov
Slupečná - Lipno Dreams
Villapark Resort Lipno
Univerzita Karlova v Praze,
Přírodovědecká fakulta
Výsledky výzkumu
Použité metody:
• Zúčastněné i nezúčastněné skryté pozorování
• Spontánní i hloubkové rozhovory s rezidenty
• Dotazníkové šetření mezi turisty
Výsledky:
• Euforie u EA v CR, kteří získali nová pracovní místa v CR
• Apatie u většiny rezidentů, začíná se objevovat i znechucení
• Obavy z další výstavby, turistické inflace a marginalizace
rezidentů (politika samosprávy)
• Latentní dualizace společnosti se stává patrnou i přes
deklarovanou snahu samosprávy
Děkuji za pozornost [email protected]