Mezi revolucí 1848 a I. světovou válkou II

Download Report

Transcript Mezi revolucí 1848 a I. světovou válkou II

Mezi revolucí 1848 a
první světovou
válkou II
Dějiny významných států v
Evropě i ve světě
Sjednocovací procesy v Evropě
Anotace







Materiál tvoří 16 slidů, v nichž jsou zachyceny události po roce 1848
v Evropě s důrazem na sjednocovací procesy v Německu a Itálii
cílová skupina: 8. roč.
Autor: Mgr. Tomáš Kozák
očekávaný výstup: žák se seznámí s událostmi, které vedly k
sjednocení Německa a Itálie
použitý materiál. učebnice SPN a Prodos pro 8. ročník, Wikipedia
průběh: za pomoci prezentace provedeme výklad a provádíme
zpětnou vazbu pomocí shrnujících otázek
následuje možnost zápisu do sešitu
Sjednocovací procesy v Evropě –
sjednocení Německa a Itálie


druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových
států – Itálie a Německo
odlišná situace v obou zemích



Němci nemuseli bojovat s žádným dalším
národem o sebeurčení
území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou
jiných národů
Italové obratně využívají různých konfliktů v
Evropě a snaží se získávat mocné spojence
Sjednocení Německa




po roce 1848 zůstává zachován Německý spolek
v čele s Rakouskem, což se nezamlouvá Prusku
Prusko hledá vhodnou záminku k válce s
Rakouskem, o němž je přesvědčeno, že jej porazí
záminka se našla v roce 1864, kdy se Prusko a
Rakousko nebylo schopno dohodnout na správě
území, které získali společně na Dánsku.
spor vyvrcholil v roce 1866, kdy Prusko vpadlo do
Čech
Sjednocení Německa


k Prusům se přidávají Italové a útočí na jihu
v bitvě u Hradce Králové (u Sadové) Prusko vítězí,
především díky modernějším zbraním


pruský voják mohl díky moderní konstrukci zbraně vystřelit
mnohem častěji než rakouský, který musel vstát, poskytnout tak
nepříteli cíl a nabíjet zbraň zepředu, zatímco pruský voják pouze
zasunul do komory náboj zezadu, natáhl kohoutek a vystřelil,
aniž by musel změnit polohu těla
Rakousko bylo po prohrané válce donuceno vystoupit z
Německého spolku a Italům postoupit svoje državy na
severu Itálie – Lombardii a Benátsko
Sjednocení Německa




na místě Německého spolku vznikl Severoněmecký
spolek, který zahrnoval území bývalého Německého
spolku, ale bez rakouských zemí
v čele Severoněmeckého spolku stálo Prusko
v čele Pruska stojí kancléř Otto von Bismarck
Bismarck vyprovokoval prusko-francouzskou válku s
Francií, kterou v roce 1871 porazil v ve Versailles pak
bylo vyhlášeno Německé císařství v čele s pruským
králem Fridrichem Vilémem I., jež se stal císařem
Otto von
Bismarck
Otto Eduard Leopold von Bismarck-Schönhausen,
vévoda z Lauenburgu (1. dubna 1815, Schönhausen,
Prusko – 30. července 1898, Friedrichsruh, Německé
císařství) byl jeden z nejvýznamnějších politiků 19. století
a budovatel sjednoceného Německa. Byl první ministr
(tj. premiér) Pruska (1862–1890) a první v řadě
německých kancléřů (1871–1890). Jeho nekompromisní
přístup k řešení politických problémů a autoritativní
vystupování vůči sněmu mu vyneslo přezdívku Železný
kancléř.
Sjednocení Německa




Francie byla donucena po prohrané válce zaplatit
Německu obrovské reparace, což Němci využili na rozvoj
průmyslu a stali se tak nejvyspělejším státem na evropském
kontinentě
Německo však nemá žádné kolonie a tak se je snaží získat –
zájem se obrací především do jižní Afriky a Tichomoří
snahy Německa pochopitelně narážejí na zájmy Velké
Británie, což vede ke zhoršení vzájemných vztahů
napětí v Evropě významné roste
Vilém I.
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm
Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22.
března 1797, Berlín — 9. března 1888,
tamtéž) byl pruský král a první německý
císař. Pocházel z braniborské větve rodu
Hohenzollernů.
Sjednocení Itálie








jediný samostatný stát na Apeninském pol. je Sardinské království =
Piemont
sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko
jih ovládají španělští Habsburkové
střed Itálie = papežský stát
pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít silné
spojence
1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje Francie,
která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než Italové dobyli celý
sever
Lombardii Italové na Habsburcích však získávají
1860 – Giuseppe Garibaldi
Sjednocení Itálie








s 1000 dobrovolníků pochoduje ze Sicílie do jižní Itálie, kde se mu podařilo porazit
vojska Bourbonů
získané území Garibaldi předává sardinskému králi
1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem Emanuelem l.
sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí Benátsko a papežský stát
1866 – k zisku Benátska využívá italský král prusko-rakouské války, kdy se
přidává na stranu Pruska
1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk papežského státu, který díky
vítězství Pruska přišel o ochranu Francie
1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie se stává Řím a papeži
zůstává pouze Vatikán
Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes existují velké rozdíly mezi
průmyslovým severem a zemědělským jihem
Sjednocení Německa a Itálie - zápis


druhá polovina 19. stol. = vznik dvou nových států – Itálie a
Německo
odlišná situace v obou zemích




Němci nemuseli bojovat s žádným dalším národem o
sebeurčení
území dnešní Itálie však bylo pod nadvládou jiných národů
Italové obratně využívají různých konfliktů v Evropě a snaží se
získávat mocné spojence
Prusko hledá záminku k válkám, aby mohlo provést
sjednocení silou
Sjednocení Německa a Itálie - zápis






válka s Rakouskem (1866) a s Francií (1870) završila
sjednocování vyhlášením Německého císařství ve
Versailles (1871)
Německo se snaží získávat kolonie
Itálie je rozdělena na 4 části, z nichž se snaží
Sardinské království udělat jednu
sever ovládají Habsburkové – Lombardie a Benátsko
jih ovládají španělští Habsburkové
střed Itálie = papežský stát
Sjednocení Německa a Itálie - zápis






pokud chtěl Piemont dosáhnout sjednocení Itálie, musel mít
silné spojence
1859 – rakousko-sardinská válka, kdy Piemont podporuje
Francie, která však uzavírá s Rakouskem mír dříve, než
Italové dobyli celý sever
Lombardii Italové na Habsburcích však získávají
1860 – Giuseppe Garibaldi
1861 – vyhlášeno Italské království v čele Viktorem
Emanuelem l.
sjednocení však není ještě stále dokončeno – chybí
Benátsko a papežský stát
Sjednocení Německa a Itálie - zápis




1866 – k zisku Benátska využívá italský král pruskorakouské války, kdy se přidává na stranu Pruska
1870 – prusko-francouzská válka přináší zisk
papežského státu, který díky vítězství Pruska přišel o
ochranu Francie
1871 – sjednocení dokončeno, hlavním městem Itálie
se stává Řím a papeži zůstává pouze Vatikán
Itálie však není hospodářsky silným státem – dodnes
existují velké rozdíly mezi průmyslovým severem a
zemědělským jihem
Shrnutí:






Jak se Prusko zbavilo rakouské konkurence?
Jak bylo Německo definitivně sjednoceno?
Jaké byly důsledky sjednocení Německa?
Proč Sardinie potřebovala při sjednocovacích
snahách podporu nějakého silného státu?
Postup sjednocování Itálie.
Jaká byla v Itálii hospodářská situace?