Transcript RIM_CISARSTVI

ŘÍMSKÉ
CÍSAŘSTVÍ
Mgr. Jitka Moskvová
smrtí Caesara republika zachráněna
nebyla
 nastal boj mezi spiklenci a odpůrci
 v
čele spiklenců stanul Caesarův
spolukonzul
Marcus
Antonius

Caesarův adoptivní syn
 Caesarovým
vrahům byla senátem
zaručena beztrestnost
 Antonius se snažil o smířlivou politiku
vůči senátu  nedařilo se např. Cicero
psal filipiky proti Antoniovi

 došlo
k bitvě u Mutiny  Antonius utrpěl
porážku
 roku 43př.Kr. vznikl druhý triumvirát 
Octavianus (Caesarův adoptivní syn) se
spojil s Antoniem a Markem Aemiliem
Lepidem proti senátu  byl legální
 vydali zákon  dával jim mimořádné
pravomoci na 5 let, aby učinili pořádek
 opět
zavedli proskripce  postiženým
zabavili majetek a popravili je  obětí se
stal i senátor Cicero
 Caesarovi vrazi uprchli na východ  byli
pronásledováni a roku 42př.Kr. poraženi
v bitvě u Filippi
 Brutus spáchal sebevraždu
 mezi Octavianem a Antoniem panovalo
soustavné nepřátelství
 roku 40př.Kr. na schůzce v Brundisiu si
rozdělili sféry vlivu
 Antonius
měl spravovat východní části
provincií
 Octavianus si upevnil pozice v Itálii a
západní části říše
 Lepidus dostal do správy Afriku 
později byl Octavianem zbaven moci a
zastával pouze funkci pontifika maxima
 Antoniova politika na východě v Římě
vzbuzovala silnou nevoli  v nečinnosti
dlel v Egyptě po boku Kleopatry
 Antonius
začal vystupovat jako orientální
vládce a oženil se s Kleopatrou 
daroval Egyptu území, která patřila Římu
 Octavianus vyhlásil Egyptu válku
 roku 31př.Kr. svedli námořní bitvu u
Actia  Antonius a Kleopatra prohráli a v
Egyptě spáchali sebevraždu
 rok poté byl Egypt připojen k Římu
 Octavianus se tak stal pánem celé
římské říše  definitivní konec republiky
ŘÍMSKÉ CÍSAŘSTVÍ (27př.Kr.– 395 po Kr.)
Rané císařství = PRINCIPÁT
 JULSKO – CLAUDIJSKÁ DYNASTIE
 DYNASTIE FLAVIOVCŮ
 DYNASTIE „ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ“
Pozdní císařství = DOMINÁT
 Octavianus
se v roce 27př.Kr. vzdal před
zasedajícím senátem moci a oznámil
úmysl vzdálit se do soukromí a vyhlásil
obnovení republiky
 byl však
přemluven, aby zůstal v čele
státu  převzal všechny důležité funkce
 příjmení Augustus = vznešený  dědičná
součást titulatury všech dalších panovníků
 roku 2př.Kr. se stal nositelem čestného
titulu „Pater patriae“ = Otec vlasti
 už za života ho uctívali jako boha
 Octavianus
prováděl různé reformy:
 zavedl kontroly příjmů z provincií
 vojenská reforma
 zavedl praetoriánskou gardu na ochranu
císaře
 zřídil oddíly vigilů  fungovali v Římě
jako policie
 hasičské jednotky
 prefekt  v Římě velel vojákům a
zastupoval císaře
v
politice uplatňoval heslo „chléb a hry“
 potlačil
povstání v Hispánii  dobyl
zbytek poloostrova
 úspěšně bojoval v Galii a Panonii  nová
provincie Panonia
 evropskou severní hranici římské říše tvořil
Dunaj
na našem území sídlili Markomani  ti v
čele
s
Marobudem
vytvořili
svaz
germánských kmenů ve středních Čechách
 Římané
vypravili
proti
Marobudovi
vojenskou výpravu vedenou Tiberiem a
jeho bratrem Drusem  útoku na
Markomany zabránilo silné povstání v
Panonii
 roku 9 po Kr. svedli Římané bitvu v
Teutoburském lese mezi Rýnem a Labem
 utrpěli katastrofální porážku

 Hlavní
roli zde hráli Cheruskové, spolu se
svým náčelníkem, Arminiem, který po
nějakou dobu působil v římské armádě.
Publius Quinctilius Varus (velitel legií)
Arminiovi důvěřoval a na cestě do zimního
ležení se od něj nechal se svými muži
zavést do lesa, kde byli jeho nic netušící
tři legie zmasakrováni, vojevůdce spáchal
sebevraždu a Germáni obětovali zajaté
Římany bohům.
 tato bitva vedla ke stanovení hranice na
řeky Rýn a Dunaj
 za
Augustovi vlády se započalo s
budováním limes Romanus  systém
pohraničních pevnůstek, příkopů a valů,
které byly stavěny tam, kde nešlo využít
přirozené překážky (např. řeky)
 PRINCIPÁT  spojení absolutní moci
jednoho
člověka
se
zachováním
republikánských úřadů
 princeps senatus = první v senátu;
princeps inter pares = první mezi rovnými
 Octavianus
neměl syna  nástupcem se
stal Tiberius  k moci se dostává julskoclaudijská dynastie
TIBERIUS (14 – 37)
 voják, šetřil  zavedl daň z luxusu
 bál se o svůj život  zákon o urážce
majestátu
 umírá opuštěn na ostrově Capri
CALIGULA (37 – 41)
 synovec Tiberia
 vedl okázalý a zhýralý život
 trpěl
duševní chorobou  nechal vraždit
lidi
 byl zabit praetoriány  dosadili
na trůn Claudia
CLAUDIUS (41 – 54)
 strýc Caliguly, žil v ústraní a věnoval se
psaní historie
 výborný císař  navázal na Augustovu
politiku
 rozšířil území  provincie Judea a Britania
 zavraždila ho jeho žena Agrippina
NERO (54 – 68)
 16-ti letý adoptivní syn Claudiův
 prvních 5 let vládl dobře  učitel Seneca
 roku 59 nechal vyvraždit celou svoji rodinu
 stává se z něho tyran
 po odhalení Pisonova povstání roku 65 byli
donuceni k sebevraždě i Seneca a básník
Petronius
 postavili se proti němu
i praetoriáni  císař se pokusil
o útěk a spáchal sebevraždu
 NÁSLEDUJE
ROK BOJŮ O TRŮN
FLAVIUS VESPASIANUS (69 – 79)
 první císař dynastie FLAVIOVCŮ
 velitel legií v Judei
 podle římských dějepisců dobrý císař
 roku 70 vypuklo povstání židů v Judei 
potlačeno synem Titem  dobyl
Jeruzalém a zbořil Šalamounův
chrám
 řadí se k šetrným císařům
 v Římě vzniklo Colosseum
TITUS FLAVIUS (79 – 81)
 podle římských dějepisců dobrý císař
 jeho vládu doprovázely tři velké katastrofy
 první byl výbuch Vesuvu a zaplavení měst
Pompeje, Herculaneum a Stabie lávou
 druhou byl třídenní požár Říma
 třetí byla epidemie moru
DOMICIANUS (81 – 96)
je označován za tyrana
požadoval božské pocty
v
Římě vystavěl Titův oblouk
 nespolupracoval se senátem  podřídil si
ho
 jeho vraždou končí éra vlády
Flaviovců
NERVA (96 – 98)
 zvolen senátem
 adoptoval svého nástupce a vzdal se vlády
 následuje éra ADOPTIVNÍCH CÍSAŘŮ
TRAJÁN (98 – 117)
 jeden z nejslavnějších císařů Říma
 byl
z Hispánie  první císař, který
nepocházel z Itálie
 zřídil nové provincie  za jeho vlády
dosáhlo římské impérium největšího
územního rozsahu
 schopný vojevůdce a administrátor 
dokázal na důležité posty dosazovat
schopné lidi
 vystavěl v Římě Trajánův sloup,
v jehož podstavci byl
později pohřben
HADRIÁN (117 – 138)
 mírová politika  neváhal
opustit území, která byla velkou
zátěží pro římskou pokladnu
 roku 132 – 135 došlo k povstání Židů 
vedl je Bar Kochba  byl zabit a židé už
nesměli do Jeruzaléma  židovským
centrem se stala Galilea a došlo k
rozptýlení Židů po světě  DIASPORA
 v Británii vznikl Hadrianův val proti
keltským nájezdníkům ze severu
ANTONIUS PIUS (138 – 161)
 mírový císař  vyhýbal se válkám
 na jihu Skotska byl postaven
Antoniův val
MARCUS AURELIUS (161 – 180)
 nazýván filozofem na trůně
 jeho osobním lékařem byl
sám slavný Galenos
 tři Markomanské války  nápis na
Trenčínské skále
 zemřel na mor v římském vojenském
táboře ve Vídni (Vindobonně)
COMODUS (180 – 192)
 tyran  liboval si v násilí a zavedl teror
 považoval se za vtěleného Hercula
a žil i vystupoval s gladiátory
 byl zavražděn
 NÁSLEDUJE
ROK BOJŮ O TRŮN
SEPTIMUS SEVERUS (193 – 211)
 díky nedostatku římských rekrutů
dochází k barbarizaci armády 
do vojska i politiky neřímané
ANTONIUS CARACALLA (211 – 217)
 roku 212 dal všem obyvatelům římského
impéria římské občanství
 byl dalším z tyranských a vraždících císařů
 nedostatek otroků se projevoval zejména
v zemědělství a v řemesle  byl zaveden
KOLONÁT
 Kolóni byli drobní rolníci, bezzemci a
propuštěnci, kteří dostávali do nájmu
půdu  platili nájemné a museli
odpracovat určitý počet hodin u majitele
půdy
DIOCLETIANUS (284 – 305)
 schopný panovník
 DOMINÁT  absolutní samovláda
dominus = pán
 území rozdělil pro lepší správu na části
 Řím přestal být hlavním městem říše
 pronásledoval křesťany
 z kolónů se postupně stávají
nevolníci
CONSTANTINUS (305 – 337)
 na místě bývalé řecké osady Byzantion
založil nové hlavní město Konstantinopolis
 roku
313 vydal Edikt milánský 
zrovnoprávnil křesťanství s ostatními
náboženstvími
 roku 325 svolal do Nikaie
první koncil  přijato
základní církevní dogma
a tzv. Nicejské vyznání víry
POSLEDNÍ STALETÍ ŘÍMSKÉ ŘÍŠE:
 roku 375 vpadli do Evropy Hunové 
začalo stěhování národů
 roku 378 svedli Římané s Vizigóty bitvu u
Hadrianopole  Římané prohráli
 roku 394 císař Theodosius definitivně
zlomil moc vyznavačů pohanství
 v témže roce byly zrušeny olympijské hry
 roku 395 Theodosius rozdělil současný
římský svět na Západořímskou říši a
Východořímskou říši
 roku
410 vyplenili Řím Vizigóti  vládce
Alarich
 roku 451 vstoupili do Říma Hunové 
Attila “bič boží“ byl poražen v bitvě na
Katalaunských polích vojevůdcem Flaviem
Aëtiem
 roku 455 prošli Římem Vandalové 
zanechali za sebou spoušť
 roku 476 byl poslední západořímský císař
Romulus Augustulus svržen germánským
vůdcem Odoakarem  tím zaniká
Západořímská říše