Vykládání nábytku
Download
Report
Transcript Vykládání nábytku
Projekt CZ.1.07/1.1.38/01.0015
Inovační technologie v odborných předmětech a
odborném výcviku
uměleckých řemesel a oborů gastro
TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM
ČESKÉ REPUBLIKY
Modul M3
Techniky inkrustace a intarzie dřeva.
Povrchová úprava dřeva
šelakovou politurou
Určeno pro studenty oboru Uměleckořemeslné zpracování
dřeva / 2. a 3. ročník
autor Ing. Lubomír Kacálek
Vykládání nábytku II.
Inkrustace
Historie vzniku
Materiály
Způsob výroby
Užití materiálů na výrobcích
Motivy inkrustace
Názorné ukázky realizací
Historie inkrustace
Je to nejstarší způsob vykládání nábytku.
Tuto techniku používali již ve starém Egyptě.
V pozdějších dobách byl inkrustovaný nábytek výsadou vyšších
vrstev a bohatší společnosti.
Původně pracná technika vysekávání ornamentu do masivního
podkladu, vkládání a přilepování jiných dřev s odlišným směrem
vláken do takto připraveného podkladu změnila modernější
technologie zpracování masivního dřeva ve formě dýh.
Na masivní dřevěný podklad se používalo i ostatních materiálů
např. perleti, rohoviny, mramoru, různých dřev a zvířecích kostí.
V našich zemích byla tato technika uplatňována hlavně v období
selského baroka(18. a 19. století)
Materiály – dřevo jako základ
Dřevo jako základ této zdobné techniky se používalo dle vlastní
skladby a kombinace inkrustace s přihlédnutím ke konečnému
efektu celého díla.
Do základních a podkladových vrstev inkrustace se nejvíce hodily
dřeviny dub, ořešák, olše.
Materiály – dřevo jako základ
Na vykládání se používaly dřeviny tvrdší a barevně výraznější jako je
např. javor, lípa, švestka, hruška, jilm, akát.
Později se na inkrustaci aplikovaly i exotické dřeviny se svou
výraznou kresbou (mahagon, macassar, zebrano, vavona-kořenice).
Materiály - slonovina
Slonovina je to zubovina sloních klů. Má velkou tvrdost, hutnost a
pružnost v barvě bílé, později nažloutlé. Nepravá slonovina je
vyrobena z polyesteru a má téměř identické vlastnosti jako pravá
slonovina. Dobře se opracovává, soustruží, ořezává i leští.
Materiály - rohovina
Rohovina, jinak také keratin je stavební bílkovina, je nerozpustná
ve vodě, má vláknitou strukturu a je tvárná. Dobře se řeže, brousí a
leští. Stejně jako slonovina i rohovina se dá přibarvovat na potřebný
odstín. Získává se z rohů domácích i divokých zvířat.
Materiály – želvovina
Želvovina je přírodní materiál, který se získává z krunýře mořské želvy.
Nejčastěji má jasně žlutou až medovou barvu, bohatě posetou tmavě
červenými až hnědými skvrnami. Jedná se o rohovinové desky, které
mají strukturu rostlou do všech stran, a tím poskytuje tento materiál
dobré vlastnosti pro zpracování. Dá se dobře leštit a teplem tvarovat.
Želvovina se používala k vykládání nábytku, zdobení luxusního
stříbrnického zboží jako pudřenky a tabatěrky.
Materiály – kost
Kost je tvrdá hmota s mineralizovanou strukturou, velmi pevná,
dlouhodobě stabilní. Barva kosti je bílá, někdy lehce nažloutlá s
výraznější tmavší stopou stavební struktury. Dá se poměrně dobře
opracovávat a vykazuje homogennost. Pro vykládání nábytku se
používaly zvířecí kosti, jež se mnohdy také přibarvovaly.
Materiály - perleť
Perleť je vyhledávána již od nepaměti díky své fascinující kresbě a
patří mezi nejzajímavější přírodní materiály používané při výrobě
nábytku, hudebních nástrojů, hraček apod. Materiál se snadno leští
a je dostupný v různých barevných odstínech. Přibližná tloušťka
perletí je 1 až 2 mm.
Způsob výroby inkrustace
Jde o vykládání povrchu nábytku různě silnými kousky dřev
vlepených do masivního okolí – lůžka.
Do plochy jsou zasekány výřezy nebo vydlabány lůžka a do nich je
vložen stejný materiál s jiným směrem kresby dřeva nebo i odlišný
materiál a fixován klihem.
Způsob výroby inkrustace
Klih – vyroben z kostí nebo kůží jatečních zvířat. Není odolný vodě, plísním
ani biologickým škůdcům, přilne dobře ke všem materiálům a po zahřátí je
možné každý díl inkrustace opakovaně sejmout či odstranit.
Do podkladu se kousky dřev přilepovaly klihem. Při změnách teploty a
vlhkosti však klih povolil, nabobtnal nebo se rozpouštěl. Ornament se od
plochy nazvednul a často utrpěl na své celistvosti a trvanlivosti.
Velký problém pro trvanlivost inkrustace představovala i nesourodost
používaných materiálů. Jejich různá roztažnost a jiná reakce na vzniklou
změnu prostředí způsobovala odpadávání některých výzdob z plochy.
Chebská technika
Jednou z mála domácích technik nesoucí název podle místa vzniku a
největšího rozšíření. Řadí se k technikám kombinovaným, ale svým
pojetím je naprosto výlučná, proto ji považujeme za samostatnou
nábytkářskou zdobnou techniku. Chebská technika je v podstatě
inkrustace kombinovaná s řezbou, ale její provedení je velmi složité
a ojedinělé. Do masívního dřeva jsou vkládány kousky dřev jiného
druhu i přibarveného materiálu tak, aby již barevnost sama
vytvářela konkrétní obraz a vykládání přitom dostatečně převyšovalo
plochu ostatního masívu. Řezba je provedena většinou technikou
basreliéfu právě na inkrustovaných částech. Materiál na dílky
inkrustace se tvaruje a vybírá podle toho, co má znázorňovat. Dá se
říci, že základem chebské techniky je inkrustace v inkrustaci,
zvýrazněná dřevořezbou inkrustace.
Chebská technika
Motivem obrázků jsou většinou krajinky s architekturou a žánrové výjevy.
Malé obrázky jsou orámovány holandským štábkem. Technika vznikla
v baroku a používala se do konce minulého století. Jsou jí zdobeny hlavně
menší sekretáře, šperkovnice, zásuvky psacích stolů, zbraně, tabatěrky a
jiné drobné předměty denní potřeby. V lidovém nábytkářství se
nevyskytuje, protože je výrobně i výtvarně velmi náročná a předpokládá
skutečně mistrné provedení.
Motivy inkrustace
Motivem byl hlavně geometrický obrazec
(linka, čtverec, obdélník, trojúhelník, hvězda).
Vyskytují se i figurální a rostlinné motivy.
Na lidovém nábytku převládá motiv ptáků.
Na některých honosných kouscích pak byly znázorněny celé biblické
a žánrové výjevy nebo prvky architektury.
Najdeme ji i na pažbách kuší, pušek a bambitek, zde jsou provedeny
drobněji a velmi precizně.
Motivy působí jako miniatury, bývají z dražších materiálů a přitom
jsou poutavé a krásné.
Ukázky inkrustace
Ukázka kombinované techniky
/vykládání různými materiály/
Kontrolní otázky
1. Jaké dřeviny na podklad se nejčastěji používalo při inkrustaci?
2. Čím se vlepovaly kousky dřev do předem připraveného podkladu?
3. Co je to lůžko v technice inkrustace?
4. V čem je Chebská technika originální a jedinečná?
5. Jakých jiných materiálů se používá pro inkrustaci dřeva?
Odpovědi z kontrolních otázek
1. Dub letní a zimní - je to dřevina s velmi výraznou a charakteristickou kresbou, kruhovitě
pórovitá, velmi trvanlivá a odolná působením vnějších vlivů.
Má pevná dřevní vlákna, dobře se opracovává nástroji a je velmi homogenní.
Celkově působí jako podkladové dřevo „pevným dojmem“ a je stabilní po
dlouhou dobu. Někdy reaguje s agresivnějšími látkami jako je kov, pot a jiné
organické látky ( mění barvu).
2. Kostní klih – patří mezi přírodní živočišná lepidla, jež se získají z kůží a kostí
jatečních zvířat.
Je to po staletí používané lepidlo s dobrou zpracovatelností, avšak není odolné vlhkosti
a po čase povoluje svou pevností.
Odpovědi z kontrolních otázek
3. Vydlabané místo - v předem připraveném a masivním základě
dřeva, jež se vytvoří ručními dláty nebo někdy i frézováním.
Je vytvořena kolmá nebo konická drážka do podkladu do hloubky
maximálně 10mm.
Do ní jsou následně kladeny a vlepovány kousky jiných dřev nebo
materiálů.
4. Je to vlastně kombinovaná technika a to inkrustace v inkrustaci.
Je doplněna poloplastickou řezbou a spolu s přibarvováním dřev,
jež přibližují vytvořený obraz realitě a tak vlastně vznikne realistický obraz
(obdoba fotografie).
5. Slonovina, rohovina, želvovina, kost, perleť ale i nejrůznější
kovy( mosaz, cín, zlato, stříbro).
Literatura
MILLER, J. Nábytek (světové slohy od Antiky až po současnost). 1. vydání
Praha : Slovart, 2006
COOK, W. Restaurování a opravy nábytku. Rebo, 2005
http://wikipedia.org
http://www.dyhy.cz
http://www.hurdygurdy.com/images/options
http://www.monarchcrafts.com/marble-inlay-panels
http://www.interiery-truhlarstvi.cz