Zbyněk Suchánek, H2IGE1

 Gravimetrická síť obsahuje body, na kterých se měří zemská tíže  Jednotkou tíhového zrychlení je 1 mGal = 10 -5 m.s

-2  V naší zeměpisné poloze má hodnota tíže velikost zhruba 981 Gal  V geodézii jsou výsledky tíhových měření využívány k určení geoidu, což je plocha konstantního tíhového potenciálu, která splývá s klidnou hladinou světových oceánů

  Absolutní:   Balistické gravimetry na principu volného pádu   Měříme přímo délku dráhy padajícího tělesa a čas V ČR 2 absolutní tíhové body Kyvadla   Měříme dobu kyvu kyvadla a jeho délku Dříve používaná metoda Relativní:  Gravimetry  Měříme změnu délky (nebo torze) pera se zavěšeným závažím

 Rakouská kyvadlová měření (1889-1895)  Československá kyvadlová měření (1936-1939)  Německá kyvadlová měření (1939-1943)  Gravimetrická síť (1948-1954)  Československá státní gravimetrická síť 1964  Jednotná gravimetrická síť (1982-1985)  Tíhový systém 1995 – S-Gr95

 V letech 1889-1895  Byla měřena Robertem Sterneckem a jeho spolupracovníky z rakouského Vojenského zeměpisného ústavu  V Čechách a na Moravě 107 a na Slovensku 35 kyvadlových stanic  Přesnost měření byla ±13 mGal

 V letech 1936-1939  Měření bylo podd vedením Dr. B. Kladivy z Geodetického ústavu VUT v Brně ve spolupráci s Mrkosem a Potočkem  Byl použit Fechnerový čtyřkyvadlový přístroj  Přesnost měření byla ±2 mGal

 V letech 1939-1943  Měření provedl postupimský Geodetický ústav pod Weikenovým vedením  Opět měřeno Fechnerovým čtyřkyvadlovým přístrojem  Odhadovaná přesnost měření byla ±1 mGal

      Budováním gravimetrické sítě I. a II. řádu Základní síť obsahovala 26 bodů na letištích seskupených do třech sedmiúhelníků Síť I. řádu obsahovala 108 tíhových bodů, které tvořily vrcholy trojúhelníků 499 bodů II. řádu bylo na stranách trojúhelníků Referenčním bodem sítě byla kyvadlová stanice Praha–Strahov Přesnost měření byla ±0,23 mGal

 V roce 1958 byly zahájeny práce na zpřesnění gravimetrické sítě (kladen důraz na správný rozměr sítě)  Napojena na mezinárodní gravimetrickou síť vybudovanou v letech 1957-1958  Kostru celé gravimetrické sítě vytvořila základní síť, obsahující 20 bodů, zaměřená leteckou cestou hvězdicovou metodou z bodů Praha–Ruzyně a Sliač  Do sítě byly převzaty body gravimetrické sítě 1954  Referenčním bodem byl zvolen bod mezinárodní sítě Praha–Ruzyně  Střední chyba po vyrovnání byla ±0,026 mGal

 V letech  Modernizace Československé gravimetrické sítě doplněná o nová měření  Vzájemná spolupráce s Maďarskem  Použita čtyřnásobná profilová metoda

 1. absolutní tíhový systém  Současné platný  Patří do mezinárodního rámce 16-ti absolutních bodů  Je tvořen :     2 absolutními body – Pecný, Polom 11 body nultého řádu (z toho 5 na letištích) 427 body I. a II. řádu 26 body hlavní gravimetrické základny  Přesnost ± 0.021 mGal  Je spravován ČUZK

     Využity body gravimetrické mapy ČSSR v měřítku 1:200 000 (z gravimetrického mapování 1953-1961) Mapa úplných Bougerových anomálií pro redukční hustotu 2670 kg m 3 krok izolinií gravimetrické mapy činí 25µms-2 Zasazena do tíhového systému S-Gr95 Souřadnicový systém S-42

 https://www.vugtk.cz/odis/sborniky/sb2005/Sbornik_ 50_let_VUGTK/Part_1-Scientific_Contribution/12 Trager.pdf

 https://www.ig.cas.cz/userdata/files/popular/Gravime tricka_mapa.pdf

 Geofyzika a geodynamika, doc.RNDr. Lubomil Pospíšil CSc.,2007