Transcript Max Weber
MAX WEBER
(21. dubna 1864 – 14. června 1920)
Proslulý německý sociolog, politický ekonom
a jeden ze zakladatelů moderní sociologie
Narodil v německém Erfurtu
Studoval právní a hospodářské dějiny na
několika německých vysokých školách
Působil na univerzitách ve Freiburgu (od r. 1894)
a v Heidelbergu (od r. 1897)
Kromě práv navštěvoval přednášky ekonomie,
středověkých dějin, teologie a sociologie. Stal se
profesorem ekonomie a v roce 1904 přerušil
univerzitní činnost.
Přes opakovaná nervová zhroucení dokázal
Weber vytvořit díla takového významu, že se stal
jedním z předních myslitelů sociálních věd 20.
století
2
DÍLO MAXE WEBERA
Ve všech svých pracích se Weber pokoušel
naznačit spojitosti mezi různými typy
společenské aktivity a zdůrazňoval, že
byrokratizace politické a hospodářské společnosti
představuje nejvýznamnější moment
v modernizaci západní civilizace
Poukazoval na vzájemné závislosti mezi kulturou
a společností
3
Weberovy studie se zabývaly třemi hlavními
oblastmi
sociologie náboženství
politická sociologie
vztahy mezi společenskou a hospodářskou organizací
Kromě toho vytvořil celou řadu dalších děl, jež se
zabývaly např. metodami sociologického výzkumu.
4
SEZNAM DĚL
1895 Freiburská nástupní přednáška Der
Nationalstaat und die Volkswirtschaftspolitik
(Národní stát a národohospodářská politika )
1904 – 1905 Die protestantishe Ethik und der
Geist des Kapitalismus (Protestantská etika a
duch kapitalismu)
1919 Wissenschaft als Beruf (Věda jako povolání
)
1919 Politik als Beruf (Politika jako povolání )
1922 Wirtschaft und Gesellschaft (Hospodářství
a společnost .) Tato kniha nebyla nikdy
dokončena z důvodu úmrtí Maxe Webera.
5
WEBEROVY NÁZORY NA VZTAHY MEZI
NÁBOŽENSTVÍM A HOSPODÁŘSTVÍM
Systematické studium náboženství
v celosvětovém měřítku
Důkladná analýza vlivu křesťanství na vývoj
západní civilizace
Podrobná analýza hinduismu, buddhismu,
taoismu, judaismu, islám (zde mu v dokončení
teorií zabránila předčasná smrt)
6
Rozborem východních náboženství dospěl Weber
k závěru, že představovala nepřekonatelnou
překážku pro rozvoj průmyslového kapitalismu
Příčinou nebyla "zaostalost" východních kultur,
ale skutečnost, že měly jiná hodnotová měřítka,
než jaká postupně převládla v Evropě
Příklad:
Hinduismus, jehož základní hodnotou je uniknout
strádání hmotného světa a dosáhnout vyššího stupně
duchovní existence, nikoliv ovládání tohoto světa.
7
Křesťanství - hřích x Boží milost
Křesťanství se vyznačuje jistým napětím,
emocionální dynamikou, kterou východní náboženství
víceméně postrádají
v křesťanství je obsažen trvalý zápas proti hříchu,
jenž může vést až k revoltě proti panujícímu řádu
Oproti tomu východní náboženství předurčují
věřícího k pasivnímu postoji vůči vnějšímu světu
a existujícím společenským podmínkám
8
SOCIOLOGIE MAXE WEBERA
Max Weber patří mezi největší sociology
v dějinách této vědy
Weber byl jedním z prvních sociologů, který se již
věnoval čistě sociologii
Dle Webera je cílem sociologie porozumět
významu jednání na základě budování
formálních modelů (ideálních typů) jednání a
jejich srovnávání.
9
DEFINICE SOCIOLOGIE PODLE MAXE
WEBERA:
Sociologie má znamenat vědu, která chce
sociálnímu jednání porozumět pomocí výkladu, a
tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v
jeho účincích. „Jednání“ má přitom znamenat
lidské chování, tehdy a potud, pokud jeden nebo
více jednajících spojují toto chování s nějakým
subjektivním smyslem. „Sociální“ jednání má
však znamenat takové jednání, které se svým
smyslem míněným jedním nebo více jednajícími
vztahuje k chování jiných a na základě toho se
orientuje ve svém průběhu.
Max Weber, Základní sociologické pojmy
10
CÍL SOCIOLOGICKÉHO ZKOUMÁNÍ DLE M.
WEBERA
Dle Webera je úkolem sociologie popis a
vysvětlení sociálních jevů
Především porozumění motivům jednání, ne
kauzální vysvětlení jako u přírodních jevů
Zároveň ale nechtěl popřít, že by sociologie
nebyla v souladu s racionálními postupy
11
Weber odmítá, že by sociologie mohla:
odhalit univerzální zákony lidského chování
srovnatelné se zákony přírodních věd
potvrdit evoluční pokrok ve vývoji lidských
společností
poskytnout nějaké hodnocení či morální posouzení
stávajícího či budoucího stavu věcí
vymezit nějaké kolektivní pojmy, jako např. „stát“
nebo „rodina“, bez toho, aby je založila na
individuálním jednání
12
SOCIOLOGICKÉ TEORIE MAXE WEBERA
Teorie moci:
mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby
něco udělal proti vlastní vůli
Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc
založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě.
Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority:
Tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti
poměrů
Charizmatické, založené na osobní autoritě pána a víře v
jeho neobyčejné schopnosti
legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých
neosobních pravidel
13
Teorie byrokracie:
Weber se zabývá byrokracií jako racionálním
způsobem řízení velkých organizací. Konstruuje ji
jako ideální typ, který odlišuje od jiných (předchozích)
typů správy.
Charakteristickými rysy byrokracie jako
ideálního typu jsou:
rozhodování dle obecných a neosobních pravidel
stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků
hierarchická struktura rozhodování
odborně školený personál, který je vzhledem k
organizaci v zaměstnaneckém poměru
14
Teorie jednání:
Jednání je motivované chování aktérů. Cílem
sociologie má být dle Webera pochopit motivace
aktérů k jednání.
Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto
ideální typy jednání:
jednání tradiční (motivováno tradicí)
jednání afektivní (motivováno vášní)
hodnotově racionální jednání (na základě etických,
estetických či náboženských motivů)
účelově racionální jednání (instrumentálně
orientované na cíl)
15
Racionalizace, kapitalismus a protestantská
etika:
Racionalizace je proces, který podřizuje všechny
oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a
administraci.
Zdrojem racionalizace v západních společnostech
je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla
protestantská etika
Protestantismus kladl důraz na individualismus,
usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se
na sebe
16
Pojetí stratifikace (rozvrstvení):
Stratifikační hierarchie je určena dle statusu-místa
člověka ve společenském žebříčku.
společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední
a dolní vrstvu podle mnoha kritérií
objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce,
dosažené vzdělání, bydlení…
subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž
I ve stratifikaci se vyskytuje Marxova třída (jako
pojem vrstva), ale akceptuje víc majetkové kritérium.
Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá
kritéria mají souvislost:
větší vzdělání → složitost práce → víc peněz → větší
podíl na moci.
17
WEBERŮV VZTAH K MARXOVI A
MARXISMU
Weber bývá považován za jednoho z hlavních
kritiků Marxe a marxismu
Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve
formování jednání lidí
V analýzách sociálních vztahů mají velký význam
individuální subjektivní orientace
Weber explicitně kritizoval marxistický názor, že
imanentním rysem kapitalismu je jeho vlastní
zhroucení. Tvrdil, že plánované hospodářství v
socialistické společnosti by racionalizaci spíše
podpořilo, než ukončilo.
18
CITÁTY MAXE WEBERA
„Politický boss je politický kapitalistický podnikatel,
který na svůj účet a na vlastní nebezpečí opatřuje
volební hlasy.“
„Socialismus je pokus nahradit anarchii trhu a
dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského
plánování. Toto by však vedlo k nesmírnému nárůstu
byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a
ekonomická stagnace.“
„Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma
jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma
znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři
hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat
Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z
nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak
nejnešťastnějšího tvora na světě.“
19
DĚKUJEME ZA POZORNOST
Seznam použité literatury:
Loužek Marek - Max Weber - život a dílo
Weberovské interpretace
Filozofický slovník - Praha, Nakladatelství
Svoboda 1981
Giddens, Anthony - Sociologie
Internet
20