Transcript Max Weber

MAX WEBER
(21. dubna 1864 – 14. června 1920)
Proslulý německý sociolog, politický ekonom
a jeden ze zakladatelů moderní sociologie
 Narodil v německém Erfurtu
 Studoval právní a hospodářské dějiny na
několika německých vysokých školách
 Působil na univerzitách ve Freiburgu (od r. 1894)
a v Heidelbergu (od r. 1897)
 Kromě práv navštěvoval přednášky ekonomie,
středověkých dějin, teologie a sociologie. Stal se
profesorem ekonomie a v roce 1904 přerušil
univerzitní činnost.
 Přes opakovaná nervová zhroucení dokázal
Weber vytvořit díla takového významu, že se stal
jedním z předních myslitelů sociálních věd 20.
století

2
DÍLO MAXE WEBERA
Ve všech svých pracích se Weber pokoušel
naznačit spojitosti mezi různými typy
společenské aktivity a zdůrazňoval, že
byrokratizace politické a hospodářské společnosti
představuje nejvýznamnější moment
v modernizaci západní civilizace
 Poukazoval na vzájemné závislosti mezi kulturou
a společností

3

Weberovy studie se zabývaly třemi hlavními
oblastmi
sociologie náboženství
 politická sociologie
 vztahy mezi společenskou a hospodářskou organizací

Kromě toho vytvořil celou řadu dalších děl, jež se
zabývaly např. metodami sociologického výzkumu.
4
SEZNAM DĚL
1895 Freiburská nástupní přednáška Der
Nationalstaat und die Volkswirtschaftspolitik
(Národní stát a národohospodářská politika )
 1904 – 1905 Die protestantishe Ethik und der
Geist des Kapitalismus (Protestantská etika a
duch kapitalismu)
 1919 Wissenschaft als Beruf (Věda jako povolání
)
 1919 Politik als Beruf (Politika jako povolání )
 1922 Wirtschaft und Gesellschaft (Hospodářství
a společnost .) Tato kniha nebyla nikdy
dokončena z důvodu úmrtí Maxe Webera.

5
WEBEROVY NÁZORY NA VZTAHY MEZI
NÁBOŽENSTVÍM A HOSPODÁŘSTVÍM
Systematické studium náboženství
v celosvětovém měřítku
 Důkladná analýza vlivu křesťanství na vývoj
západní civilizace
 Podrobná analýza hinduismu, buddhismu,
taoismu, judaismu, islám (zde mu v dokončení
teorií zabránila předčasná smrt)

6
Rozborem východních náboženství dospěl Weber
k závěru, že představovala nepřekonatelnou
překážku pro rozvoj průmyslového kapitalismu
 Příčinou nebyla "zaostalost" východních kultur,
ale skutečnost, že měly jiná hodnotová měřítka,
než jaká postupně převládla v Evropě
 Příklad:


Hinduismus, jehož základní hodnotou je uniknout
strádání hmotného světa a dosáhnout vyššího stupně
duchovní existence, nikoliv ovládání tohoto světa.
7

Křesťanství - hřích x Boží milost
Křesťanství se vyznačuje jistým napětím,
emocionální dynamikou, kterou východní náboženství
víceméně postrádají
 v křesťanství je obsažen trvalý zápas proti hříchu,
jenž může vést až k revoltě proti panujícímu řádu


Oproti tomu východní náboženství předurčují
věřícího k pasivnímu postoji vůči vnějšímu světu
a existujícím společenským podmínkám
8
SOCIOLOGIE MAXE WEBERA
Max Weber patří mezi největší sociology
v dějinách této vědy
 Weber byl jedním z prvních sociologů, který se již
věnoval čistě sociologii
 Dle Webera je cílem sociologie porozumět
významu jednání na základě budování
formálních modelů (ideálních typů) jednání a
jejich srovnávání.

9
DEFINICE SOCIOLOGIE PODLE MAXE
WEBERA:

Sociologie má znamenat vědu, která chce
sociálnímu jednání porozumět pomocí výkladu, a
tím ho kauzálně vysvětlovat v jeho průběhu i v
jeho účincích. „Jednání“ má přitom znamenat
lidské chování, tehdy a potud, pokud jeden nebo
více jednajících spojují toto chování s nějakým
subjektivním smyslem. „Sociální“ jednání má
však znamenat takové jednání, které se svým
smyslem míněným jedním nebo více jednajícími
vztahuje k chování jiných a na základě toho se
orientuje ve svém průběhu.
Max Weber, Základní sociologické pojmy
10
CÍL SOCIOLOGICKÉHO ZKOUMÁNÍ DLE M.
WEBERA
Dle Webera je úkolem sociologie popis a
vysvětlení sociálních jevů
 Především porozumění motivům jednání, ne
kauzální vysvětlení jako u přírodních jevů
 Zároveň ale nechtěl popřít, že by sociologie
nebyla v souladu s racionálními postupy

11

Weber odmítá, že by sociologie mohla:
odhalit univerzální zákony lidského chování
srovnatelné se zákony přírodních věd
 potvrdit evoluční pokrok ve vývoji lidských
společností
 poskytnout nějaké hodnocení či morální posouzení
stávajícího či budoucího stavu věcí
 vymezit nějaké kolektivní pojmy, jako např. „stát“
nebo „rodina“, bez toho, aby je založila na
individuálním jednání

12
SOCIOLOGICKÉ TEORIE MAXE WEBERA

Teorie moci:


mít moc znamená mít možnost přimět někoho, aby
něco udělal proti vlastní vůli
Weber zavádí pojem panství, kterým rozumí moc
založenou na pocitu závaznosti vůči autoritě.

Rozlišuje tři druhy panství dle typu autority:
Tradiční, odvozující autoritu z tradice a neporušitelnosti
poměrů
 Charizmatické, založené na osobní autoritě pána a víře v
jeho neobyčejné schopnosti
 legálně racionální, odvozující autoritu od přijatých
neosobních pravidel

13

Teorie byrokracie:


Weber se zabývá byrokracií jako racionálním
způsobem řízení velkých organizací. Konstruuje ji
jako ideální typ, který odlišuje od jiných (předchozích)
typů správy.
Charakteristickými rysy byrokracie jako
ideálního typu jsou:




rozhodování dle obecných a neosobních pravidel
stanovení pevných kompetencí jednotlivých úředníků
hierarchická struktura rozhodování
odborně školený personál, který je vzhledem k
organizaci v zaměstnaneckém poměru
14

Teorie jednání:


Jednání je motivované chování aktérů. Cílem
sociologie má být dle Webera pochopit motivace
aktérů k jednání.
Weber vytvořil typologii jednání. Rozlišuje tyto
ideální typy jednání:
jednání tradiční (motivováno tradicí)
 jednání afektivní (motivováno vášní)
 hodnotově racionální jednání (na základě etických,
estetických či náboženských motivů)
 účelově racionální jednání (instrumentálně
orientované na cíl)

15
Racionalizace, kapitalismus a protestantská
etika:
 Racionalizace je proces, který podřizuje všechny
oblasti vztahů mezi lidmi bilancování a
administraci.
 Zdrojem racionalizace v západních společnostech
je dle Webera kulturní změna, kterou přinesla
protestantská etika
 Protestantismus kladl důraz na individualismus,
usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se
na sebe

16

Pojetí stratifikace (rozvrstvení):

Stratifikační hierarchie je určena dle statusu-místa
člověka ve společenském žebříčku.
společnost je rozvrstvena (stratifikována) na horní, střední
a dolní vrstvu podle mnoha kritérií
 objektivní kritéria – příjem, majetek, složitost práce,
dosažené vzdělání, bydlení…
 subjektivní kritéria – sebezařazení, prestiž


I ve stratifikaci se vyskytuje Marxova třída (jako
pojem vrstva), ale akceptuje víc majetkové kritérium.
Ve stratifikované společnosti mezi sebou jednotlivá
kritéria mají souvislost:
větší vzdělání → složitost práce → víc peněz → větší
podíl na moci.
17
WEBERŮV VZTAH K MARXOVI A
MARXISMU

Weber bývá považován za jednoho z hlavních
kritiků Marxe a marxismu
Klade důraz na roli kultury, zejména náboženství ve
formování jednání lidí
 V analýzách sociálních vztahů mají velký význam
individuální subjektivní orientace
 Weber explicitně kritizoval marxistický názor, že
imanentním rysem kapitalismu je jeho vlastní
zhroucení. Tvrdil, že plánované hospodářství v
socialistické společnosti by racionalizaci spíše
podpořilo, než ukončilo.

18
CITÁTY MAXE WEBERA



„Politický boss je politický kapitalistický podnikatel,
který na svůj účet a na vlastní nebezpečí opatřuje
volební hlasy.“
„Socialismus je pokus nahradit anarchii trhu a
dosáhnout větší rovnosti pomocí společenského
plánování. Toto by však vedlo k nesmírnému nárůstu
byrokracie moci, jehož následkem by byla nesvoboda a
ekonomická stagnace.“
„Učené ženy jsou v domácnosti stejně zlá pohroma
jako ženy hysterické. Učená, citlivá, galantní dáma
znající bonton, a dále pobožnůstkářka, to jsou čtyři
hlavní rány, kterými Mojžíš zapomněl trestat
Egypťany. Každá o sobě stačí udělat z
nejrozumnějšího muže blázna, a z nejšťastnějšího pak
nejnešťastnějšího tvora na světě.“
19
DĚKUJEME ZA POZORNOST

Seznam použité literatury:
Loužek Marek - Max Weber - život a dílo
Weberovské interpretace
 Filozofický slovník - Praha, Nakladatelství
Svoboda 1981
 Giddens, Anthony - Sociologie
 Internet

20