Transcript Pozdní paleolit a mezolit

Pozdní paleolit a mezolit
Opava, 10. prosince 2013
Ondřej Mlejnek
Pozdní paleolit
• Období interstadiálu Allerød a posledního stadiálu
dryas III (mladší dryas), po kterém následuje holocén
(preboreál). Datování: cca 13950-11640 cal BP (12-8,5
ky BP).
• Rozvoj posledních kultur zaměřených na lov
chladnomilné fauny. Stádní zvířata (sobi, koně) se
stahují na sever a východ. Ledovec ustupuje.
Specializace na nové druhy zvěře (los, jelen, srnec,
prase, tur, bobr, ptáci…).
• ŠI: Krátká škrabadla, otupené čepelky, různé druhy
projektilů (otupené hroty, hroty s řapem), mikrojádra
na čepele a čepelky, mikrolitizace ŠI.
Pozdní paleolit v Asii a Africe
• Na Předním východě se rozšířila kultura natúfienu (jeskyně
Shuqba ve Wádi il–Natúf, Izrael), sběr obilnin, později i
první pokusy s jejich pěstováním (Tell Abu Hureyra), nárůst
počtu obyvatel, první stálá sídliště (kruhové domy, kamenná
podezdívka), pohřebiště… ŠI: geometricky retušované
čepele, mikrolity, hroty šípů, srpové čepele. KPI: držadla
srpů, háčky udic, šídla, přívěsky. Kamenné hmoždíře. Lov
gazel a oslů (pouštní draci).
• V severní Africe existovala kultura capsienu (Capsa-Gafsa,
Tunisko). ŠI: hroty s obloukovitě otupeným bokem, otupené
čepelky, geometrické mikrolity, rydla, škrabadla, drásadla,
čepele. Skořápky pštrosích vajec, vrtané přívěsky, rytiny na
kamenných deskách a na skále, kamenné skulptury, masky z
lidských lebek.
Pozdní paleolit v západní Evropě
• Ve Francii se v Allerødu rozvíjí kultura azilienu (jeskyně Mas
d´Azil, Ariège), definovaná É. Piettem roku 1889. ŠI: drobné
hroty s obloukovitě otupeným bokem (azilské), otupené
čepelky, krátká škrabadla, segmenty, trapezy, vzácně rydla.
KPI: krátké jednořadé a dvouřadé harpuny. Umění: oblázky
pokryté rytými a červeně malovanými geometrickými vzory.
• V Británii existovala kultura creswellienu (jeskyně Creswell
Crag, Derbyshire). Mladší Bølling. ŠI: drobné hroty s bočním
vrubem (creswellské) – britská obdoba hamburgienu
(severoněmecký technokomplex současný s mladým
magdalénienem - Bølling).
• Na území s magdalénským osídlením se v pozdním paleolitu
magdalénien vyvíjí do epimagdalénienu (jeskyně Kůlna).
Typická jsou krátká škrabadla, otupené čepelky, příčné
retuše, pilky, vícenásobná rydla, mizí vrtáky. Využívány jsou
i lokální suroviny (křemenec, křišťál, bavorské rohovce).
Pozdní paleolit v severní Evropě
• Skupina Federmesser (obloukovitých nožíků): Rozšířena v
severním Německu a v Polsku v Allerødu. Ojedinělé zásahy i
do střední Evropy (jeskyně Šipka), ŠI: obloukovité nožíky –
obloukovitě otupené drobné hroty (varianta azilských
hrotů). V Polsku tarnowien nebo witowien (ten bývá již
řazen k industriím tardigravettienu), v Čechách příbuzná
ostroměřská skupina, na Moravě tišnovien.
• Industrie s hroty s řapem: Regionální skupiny ahrenburgien
(severozápadní Německo, Benelux), kultura Bromme s
hroty typu Lyngby (Dánsko, severní Německo již od
allerødu) a świderien (Polsko, Pobaltí, západní Bělorusko).
Odlišují se tvarem řapu u hrotů šípů a retušemi hrotů.
Zřejmě hlavně období mladšího dryasu. Ojedinělé zásahy i
do Slezska (Opava) a snad i na Moravu (Luhačovice).
Pozdní paleolit v Čechách
• Výzkumu pozdního paleolitu v Čechách se věnoval zejména S.
Vencl, který zde rozlišil v Allerødu technokomplexy
epimagdalénienu (Kvíc, Lhota u Kestřan), technokomplex s
hroty obloukovitě retušovaného týlu (Komořanské jezero,
Chabařovice), aziloidní industrie (Plzeň a typ HradištěAtzenhof) a v mladším dryasu vlivy z oblasti technokomplexu
s řapovými hroty (Voletiny).
• Nejvíce lokalit je známo z oblasti jižních a jihozápadních Čech
– orientace na Bavorsko, další lokality jsou známé také ze
severozápadních, středních a východních Čech – orientace na
Sasko.
• Využívání importovaných surovin (SGS) i lokálních surovin
(rohovce, křemence). Četné, ale často pouze malé kolekce ŠI.
Malá sídliště složená z několika stanů. Využívání luku (hroty
šípů, dvoudílné kamenné brousky). KPI chybí.
• Sídliště často u řek nebo u jezer, někdy jsou industrie pozdního
paleolitu pomíchané s mezolitickými. Většinou jen povrchové
lokality, případně vrstvy na bázi holocenní půdy.
Hradiště u Písku
• Mělká deprese u soutoku Blanice s Otavou, kde J.
Fröhlich sebral 800 kusů ŠI.
• ŠI: krátká škrabadla, krátká hranová polyedrická
rydla, otupené čepelky, SGS, bavorské rohovce.
• Zřejmě vícenásobné osídlení skupiny HradištěAtzenhof s analogiemi v Bavorsku.
• V okolí větší množství povrchových lokalit:
Radčice, Dolní Poříčí; kopané lokality se zbytky
mělkých jam: Blanice VI, Zborovice I, Putim a
další.
Plzeň
• Sedlo ostrožny nad plzeňskou pánví využívané
jako sídliště tvůrců aziloidní industrie.
• Odkryv 1 ha (S. Vencl) odhalil několik koncentrací
ŠI. Nejpočetnější byla koncentrace A, v
koncentracích B a C zvýšený podíl přepálených
artefaktů – přítomnost ohnišť.
• ŠI: drobnotvará, malé množství nástrojů, krátká
škrabadla, otupené čepelky a hroty, drobná rydla.
Převaha nepatinovaných SGS, méně křemence a
kropenatý rohovec typu Flintsbach z Bavorska.
Voletiny
• Temeno ostrožny nad údolím Úpy nedaleko Turnova,
kde byly na ploše 0,5 ha S. Venclem zjištěny stopy
osídlení technokomplexu s obloukovitě retušovanými
hroty s vlivy technokomplexu s hroty s řapem.
• ŠI se nacházela v sedimentech dochovaných v
depresích v permském podloží pod ornicí. Vzácné
uhlíky a přepálené artefakty.
• Drobnotvará industrie: malé množství nástrojů
sídlištního charakteru, krátká škrabadla, rydla, otupené
čepelky a hroty. Vzácně mikrolity a hroty s řapem.
Převaha SGS, vzácně čokoláda, křišťál, porcelanit a
jaspis.
Další lokality
• Chabařovice: Výkop u větrací šachty dolu Petri u
Chabařovic nedaleko Ústí nad Labem. Soubor
technokomplexu Federmesser. Lokalita zanikla těžbou uhlí.
ŠI: SGS, křemence typu Skršín, dva obloukovité nožíky. Další
povrchové sběry svědčí o intenzivnějším osídlení.
• Ostroměř: Nebohatá koncentrace ŠI, kamenů a barviva
odkrytá S. Venclem na temeni nevýrazného návrší na
Jičínsku. Nálezy mezi spraší a ornicí. Zřejmě krátkodobé
sídliště. Přepálené silexy dokládají přítomnost ohniště. ŠI:
SGS a místní rohovce, krátká škrabadla, kombinace, hroty
chybí. Snad místo škrabání kůží. Ostroměřská skupina
tarnowienského technokomplexu?
• Zajímavý je průnik pozdněpaleolitických lovců do vyšších
poloh vrchovin – např. Tatenice u Ústí nad Orlicí nebo Světlá
nad Sázavou. Na vrchu Bacín v Českém krasu byly ve skalní
puklině nalezeny kosti muže datované do pozdního
paleolitu.
Pozdní paleolit na Moravě
• J. Svoboda na Moravě definoval nevýraznou
industrii tišnovienu (varianta ostroměřské
skupiny v Čechách a tarnowienu v Polsku), dále je
zde doložen vývoj od magdalénienu k
epimagdalénienu (Kůlna), zásahy
technokomplexu Federmesser (Šipka) a snad i
technokomplexu s hroty s řapem.
• Celkově však nepatří pozdní paleolit na Moravě
mezi výzkumné priority, proto zde jeho poznání
zaostává za jinými obdobími.
Tišnovien
• Tišnov – Dřínová: Otevřené sídliště na úpatí kopce Dřínová
nad soutokem Svratky a Besénku.
• Povrchový soubor analyzoval B. Klíma. ŠI: drobnotvará,
úštěpy, čepelky, MJR, SGS, radiolarit, vzácně křišťál, drobná
jádra, krátká škrabadla.
• Záchranný výzkum O. Kose (1966-67) odkryl čtyři deprese
bez stop konstrukcí nebo ohnišť. ŠI: krátká až nehtovitá
škrabadla, drobná rydla, otupené čepelky, otupené hroty
(mezi typem Federmesser a La Gravette), hroty se
zalomenou otupující retuší, vruby, vrtáčky, retušované
čepelky, vzácně mikrolity.
• Podobné soubory pochází z jeskyně Průchodice I (J. Knies),
okolí Třebíče (B. Klíma. M. Vokáč), Mladoňovic (M. Oliva),
Kněžic (J. Diviš), z okolí Jemnice (J. Bartík), Jabloňan v
Boskovické brázdě (Klíma) a z okolí Bučovic (Bučovice – Za
Dvorem, Marefy – Člupy).
Epimagdalénien
• Jeskyně Kůlna u Sloupu: epimagdalénské artefakty se
zde nacházely ve vrstvě 3 (tmavošedá hlína) a 4
(tmavohnědá hlína), které byly dochované v oblasti
vchodu. Datování kolem 11 ky BP. Fauna: jelen, los,
prase, bobr. ŠI: SGS, spongolit, Olomučany, radiolarit,
vzácně křišťál, porcelanit a křemenec. Krátká škrabadla,
hranová rydla, otupené čepele a hroty včetně
ojedinělých obloukovitě otupených hrotů, vzácně
obdélníkové čepele, trapezy, vrtáčky a kombinace.
• Nepočetný soubor epimagdalénienu pochází i z Barové
jeskyně u Býčí skály. ŠI: SGS, rohovce, křišťál, otupené
mikročepelky.
Další lokality
• K industriím s obloukovitě otupenými hroty bývají nově
řazeny i nálezy z jeskyní Šipka a Čertova díra, které byly
dříve řazeny k magdalénienu.
• Drobné nálezy (rydlo, úštěpy, mikročepelky) pochází z
profilu pod skalou Soutěsky u Klentnice pod Pálavou.
• Další povrchové lokality známe z Moravské brány – Závišice
(krátká škrabadla).
• V. Hrubý odkryl pozdněpaleolitickou radiolaritovou industrii
v rámci svých výzkumů velkomoravské lokality ve Starém
Městě. V poloze Na Valách se nacházela i dvě ohniště s
radiolaritovou industrií. Podobná industrie pochází i z
výšiny Sady. ŠI: krátká škrabadla, rydla, otupené čepelky.
• Ojediněle se objeví i hroty s řapem (Křižanovice,
Luhačovice) a exoticky působí nález segmentů typu Helwan
v Šakvicích, které jsou typické pro natúfien Předního
východu.
Mezolit
Mezolit
• Někdy nazývaný také konečný paleolit. Období existence loveckosběračských kultur v Evropě počátkem holocénu. Ve střední Evropě
asi 11640 BP cal – 7500 BP cal (preboreál, boreál a počátek
atlatiku).
• Preboreál: Období přechodu od pleistocénu k holocénu (1164010600 BP). Postupné oteplování, ale stále celkem chladné a suché
klima. Zalesnění krajiny březovými a borovicovými lesy.
• Boreál: Teplé a suché období na počátku holocénu (10600-9100
BP). Smíšené lesy. Zpočátku rozšíření borovice, lísky a buku, později
dubu, jilmu, lípy a olše.
• Atlantik: Postupné zvlhčování klimatu. Bylo dokonce tepleji než
dnes. Rozšíření listnatých a dále k severu smíšených lesů. Datování
asi 9100-5750 BP – závěr mezolitu a neolit. Listnaté lesy postoupily
k severu (dub, buk, líska, olše, lípa, jilm), více otevřené krajiny.
Klimatické optimum – nástup zemědělství.
• Fauna: lesní společenství – jelen, srnec, prase, tur, liška, medvěd,
kuna, veverka, práci, ryby, v otevřenější krajině i vlk, zubr a kůň
(tarpan).
Mezolit
• ŠI: Mikrolitizace industrie – geometrické mikrolity:
trojúhelníky (starší fáze), trapézy (mladší fáze), kruhové
úseče, rhomby. Dále drobná škrabadla a rydla,
odštěpovače…
• KPI: Vzhledem k agresivní holocenní půdě se špatně
dochovává. Hroty, harpuny, rybářské háčky, hladidla, šídla…
• V západní Evropě technokomplexy tardenoisienu
(beuronienu) a jižněji sauveterrienu, ve východní Evropě
přežívání industrií s otupenými nástroji a v Pobaltí s hroty s
řapem. V oblasti Železných vrat na Dunaji žili rybáři z
Lepenského Viru. Střední Evropa méně osídlena (podél řek,
osídlení pod převisy). Roste význam rybolovu a sběru
měkkýšů – odpadní hromady (køkkenmødding). V severní
Evropě kultura maglemosien, východněji komplex
Duvensee-Komornica a později delší přežívání mezolitu
(kultura Ertebølle s keramikou).
Složené nástroje
Mezolit v Čechách
• Dějiny bádání: 1866 H. M. Westropp vydělil mezolit z
paleolitu definovaného 1865 J. Lubbockem. V Čechách
zpočátku hlavně sběry amatérů (J. Petrbok, J. Siblík), teprve
ale až výzkumy B. Dubského v okolí Řežabince definitivně
vyvrátily představy o hiátu mezi paleolitem a neolitem.
Další výzkumy prováděli K. Žebera, F. Prošek a M. Mazálek.
V poslední době potom S. Vencl, J. Svoboda a P. Šída.
• Nejvíce probádanými regiony jsou jižní Čechy (S. Vencl),
severní Čechy (J. Svoboda – Českosaské Švýcarsko, okolí
České Lípy) a východní Čechy (okolí Vysokého Mýta, region
Sloupnice – D. Vích, region Sopotnice – S. Vencl, Český ráj –
P. Šída).
• Nelze vyloučit přežívání mezolitických populací v neolitu v
periferních oblastech, známá radiokarbonová to zatím ale
příliš nepotvrzují. Průnik i do horských oblastí (Šumava).
• Využívání spíše lokálních zdrojů kamenné suroviny.
Maximální vytěžování jader. Výroba mikrolitů do složených
nástrojů.
Česká Lípa
• Nejmocnější písčité souvrství (170 cm) bylo J. Svobodou
nalezeno pod převisem Pod Zubem. Vrstvy 4a-4c
obsahovaly mezolitické artefakty. Chráněná poloha v
blízkosti pramene.
• Osídlení bylo opakované. Vrstva 4a obsahovala ohniště a
jamku s kameny ve výplni. Vrstva 4b obsahovala ohniště s
kameny u skalní stěny a zahloubený objekt. Také ve vrstvě
4c se nacházelo ohniště se dvěma jamkami.
• Datování může být ovlivněno bioturbací, ale data pro
mezolit se pohybují mezi 9075 a 7500 lety BP cal.
• ŠI: SGS, křemenec, porcelanit. Mikrolity, jádra. KPI: šídla,
provrtané hladidlo. Barvivo, lidský zub, skořápky oříšků.
Uhlíky borovice a lísky. Fauna: prase, jelen, tur, los, bobr,
liška, kočka, kuna. V okolí (Polomené hory) se nachází více
dalších poloh s nálezy (Lhota, Dřevčice, Holany, Stvolínky,
Heřmánky, Zátyní...).
Dolní Poříčí u Strakonic
• Lokalita 2 zkoumaná S. Venclem představuje
sídliště pod širým nebem s kumulací jam, odkud
pochází přes 900 kusů ŠI. Lokalita se nachází v
chráněné poloze při úpatí Kněží hory nad Otavou.
• Oválný shluk okrouhlých jam s písčitou výplní
obsahující mezolitickou ŠI. Kromě mikrolitů i
hrubotvará industrie (retušér, jádro, vařící
kameny). KPI se nedochovala. ŠI: lokální suroviny
(opály, zvětraliny, křišťály) a bavorské rohovce
typu Flitsbach. Přepálené artefakty dokládají
přítomnost ohniště, ale doklady obydlí schází.
Hřibojedy u Trutnova
• Koncentrace zřejmě přemístěné mikrolitické industrie v
ornici na ploše o průměru 6 m. Lokalita na nevýrazném
místě kolem prameniště Litíčského potoka.
• Snad původně mezolitické obydlí. Přepálené artefakty
svědčí o přítomnosti ohniště. Dvě nevýrazné jámy
obsahovaly také zlomky kostí a uhlíky.
• ŠI: mikrolity, jednopodstavová mikrojádra, nevýrazná
škrabadla a rydla, dva hroty a pět trojúhelníků. Místní
nekvalitní permský rohovec, vzácně SGS, jaspis a
křemen.
• Snad pozůstatek po jednorázovém mladomezolitickém
osídlení.
Další lokality
• Putim: Mikroregion s hustým mezolitickým osídlením (50 lokalit) v
okolí časně holocenního jezera zkoumaný B. Dubským, L. Zotzem,
M. Mazálkem, J. Frölichem a dalšími. Nálezy v ornici nebo v mělkých
jámách pod ornicí – nehomogenní.
• Tašovice I: Lokalita v západních Čechách na temeni žulového
ostrohu nad Ohří zkoumaná H. Zimmermannem, A. Knorem a F.
Proškem. V okolí se nacházejí další mezolitické lokality. Nálezy ŠI v
prohlubních v písčité zvětralině (dvě chaty nebo vývraty stromů?).
Mezi zahloubeními stopy dvou ohnišť. ŠI: trojúhelníky, hroty,
mikrorydla, škrabadla, rydla, otupené čepelky. SGS, křemence,
chalcedony, rohovce, křišťály, jaspisy atd.
• Vysoká Lípa: Převis Dolský mlýn v soutěsce Kamenice zkoumaný J.
Svobodou. V okolí (Českosaské Švýcarsko) je více lokalit. Písčité
souvrství (315 cm) o 16 vrstvách (včetně svahovin). Většina
mezolitických nálezů pochází z mladších kontextů. Mezolitické
vrstva 9-12 obsahovaly ohniště a kotlíkové jamky. Datování 7-8 ky
BP cal – mladý mezolit. ŠI: SGS, méně křemence, přítomnost
trapézů.
Mezolit na Moravě
• Mezolit patří na Moravě k nejméně
prozkoumaným obdobím pravěku. Výzkumu
mezolitu se zde věnovali zejména K. Valoch
(Smolín a okolí), B. Klíma, J. Svoboda (okolí
Pavlova) a P. Škrdla (Mikulčice).
• Mezolitické lokality jsou známy zejména z
písčitých sedimentů u řek (Smolín, Přibice,
Šakvice, Dolní Věstonice, Pohansko, Mikulčice) a z
periferních oblastí, kde nedochází k promíchání
neolitických a mezolitických souborů (Příbor,
Fulnek, Třebíčsko, Svitavsko – D. Vích).
Smolín
• Sídliště nad řekou Jihlavou prokopané K.
Valochem.
• ŠI: Přes 30 tisíc kusů, valouny, dva pískovcové
brousky s rýhou na hlazení šípů. Dílna na
výrobu ŠI. Analogie v beuronienu a v
komornické skupině.
• Fauna: Zuby koní, turů, losů, bobrů a prasat.
• Dva zahloubené objekty s ohništi – chaty?
Datování do boreálu.
Pozdní paleolit a mezolit na Slovensku
• Také pozdně paleolitické a mezolitické osídlení
Slovenska je velice řídké a nepříliš dobře probádané.
• Lokality zde navazují na předchozí vývoj, dochází k
mikrolitizaci ŠI – skupiny tadrigravettienu a
epitardigravettienu s nástroji s otupeným bokem. Ze
severu vliv polských skupin komornické a chojnickopieńkowské.
• Povrchové lokality známé z dolního Pováží, z okolí
Seredě a Barci.
• Jeskyně na východním Slovensku – Medvědí a Hadí u
Ružína poskytly i nálezy lidských kostí. Z Medvědí
jeskyně pochází také nález zlomku kostěného hrotu se
zasazenými mikrolity nalezený u kostry medvěda.
Přechod od mezolitu k neolitu
• Mladomezolitické nálezy ve střední Evropě nijak
nepředznamenávají nástup neolitu. Hmotná kultura KLnK se
od mezolitické značně liší. Přesto jsou některými badateli
spatřovány podobnosti mezi mezolitem a neolitem např. ve
ŠI (Mateiciucová) nebo v genofondu (Zvelebil).
• Autochtonní teorie: Předpokládá vývoj neolitu pouze z
místních mezolitických kořenů. Dnes zavržena jako
nepravděpodobná.
• Alochtonní teorie: Počítá s příchodem neolitu s novou
populací z jihovýchodu, která vyhladila, případně
asimilovala původní mezolitickou populaci.
• Difuzní teorie: Počítá s příchodem omezeného počtu
zemědělců z jihovýchodu, kteří předali znalosti a
technologie související s neolitickou populací místnímu
mezolitickému obyvatelstvu. Zdá se nejpravděpodobnější.
Panují rozpory, jestli většinu v neolitických osadách tvořili
nově příchozí zemědělci (Vencl) nebo spíše potomci
místních mezolitců (Zvelebil, Maticiucová).
Děkuji za pozornost