Transcript Citový mozek Emoce a motivace

Citový mozek
Emoce a motivace
Komunikace a psychologie II
Dentální hygiena
Lucie Bankovská Motlová
Obsah
• Jak a z čeho je mozek postavený
• Jak funguje ve zdraví a nemoci
• Emoce: definice, neurobiologie, klinický příklad
(deprese a sebevražda)
• Motivace: definice, neurobiologie, klinický příklad
(neurobiologie závislosti)
Co se dnes naučíte
• Základní pojmy: neurony, synapse, funkční
systémy mozku a jak je zkoumáme
• Vyjmenovat složky emocí a vysvětlit význam
pro klinickou praxi
• Vysvětlit vliv pozitivních a negativních emocí
na zdraví
• Vysvětlit motivaci a její vliv na zdraví, včetně
klinických příkladů
• Vysvětlit význam systému odměny
Mozek
• Hmotnost: 1200-1400 g
• Složení: nervové buňky (neurony) a další
buňky (glie, atd.)
• Počet neuronů: 85 miliard
Neuron a synapse
DOPAMIN
Funkční systémy
•
•
•
•
•
•
•
Smyslové vnímání
Poznávání
Paměť
Řeč a jazyk
Emoce
Sebeuvědomování
atd….
Funkční systémy a jejich zkoumání
• Zobrazovací metody: Funkční magnetická
rezonance, pozitronová emisní tomografie
• Neuropsychologické testování
• Pacienti s poškozením mozkových struktur
Phineas Gage 1823 –1860
Rozhodování
Motivace
Citlivost vůči odměně
Emoce
Norma a poruchy
Citový mozek: emoce, pocit, afekt
Emoce:
Afektivní stav vědomí,
v jehož průběhu se prožívají stavy,
jako jsou radost, strast, strach, nenávist
Pocit:
Funkce nebo schopnost
vnímání dotyku;
Vědomí nebo neurčité
uvědomování si (např.
pocit inferiority);
Schopnost emoce nebo soucitu;
Citlivost, vnímavost
Afekt:
Psychologie: Pocit nebo emoce;
Psychiatrie: vyjadřovaná
nebo pozorovaná emoce
(např. omezený, plochý)
Emoce
• Emoce jsou uspořádaný soubor chemických a
neuronálních odpovědí mozku na emočně
kompetentní podnět (objekt nebo situaci).
• Zpracování podnětu může, ale nemusí být vědomé,
neboť emoční odpovědi jsou automatické.
• Emoční odpovědi jsou ty druhy odpovědí mozku,
které evoluce připravila jako odpovědi na některé
typy objektů a událostí společně s jistým rejstříkem
akcí.
Damasio, 1991
Základní emoce
•
•
•
•
•
•
Štěstí
Smutek
Hněv
Hnus
Strach
Překvapení
Homeostatický strom: vývoj emocí od evolučně nejnižších úrovní až k pocitům
Pocity
Vlastní emoce
Instinktivní potřeby
a motivace
Chování spjatá s bolestí
a slastí
Základní regulace:
základní reflexy,
Imunitní odpověď
Damasio, 2004
Složky emocí
Fyziologická
reakce
Kognitivní
zhodnocení
situace
Chování,
reagování
emoce
Pravidlo 5
mm
Výraz obličeje
Popište
výraz
tváře
„Turn that
frown upside
down“
Limbický systém:
Funkční soubor struktur,
které řídí emoce,
motivace a chování a
související vegetativní
funkce
Amygdala:
Aktivuje se při pozitivních
i negativních emocích;
Nezbytná pro získávání
nových emocí
Emoce a zdraví:
Vliv psychologických faktorů
Emoční exprese a hojení ran:
• Psaní o traumatických prožitcích urychlilo hojení ran.
• Weinman et al., 2008. Enhanced wound healing after
emotional disclosure intervention. Br. J. of Health
Psychology, 13: 95-102
Pozitivní emoce a nemoc
POZOR!
U klinicky významné
deprese se rozesmívání
nedoporučuje!
• Humor a smích zlepšují náladu a nepřímo tak
pomáhají při úzdravě.
• Psaní o stresujících a traumatizujících
událostech může pozitivně ovlivnit zdraví.
• Pozitivní pohled vede k redukci negativních
emocí a pomáhá při úzdravě.
• Optimismus pomáhá u všech nemocí, které
může mít nemocný „ve vlastních rukou.“
Negativní emoce a nemoc
• Úzkost, zlost a deprese predisponují jejich
nositele k chronickým nemocem a zhoršují
prognózu.
• Pacienti s depresí mají 2x vyšší riziko onemocnění
kardiovaskulární chorobou.
• 20% pacientů s kardiovaskulární chorobou má
klinicky významnou depresi, která zhoršuje
prognózu.
Deprese
video
ÚZKOST
Bušení srdce
Tlak na hrudi
Pocit nedostatku dechu
Pocení
Pocit na omdlení
Mravenčení
Svírání žaludku
Pocity neskutečna (derealizace)
v různé formy strachu provázené
tělesnými (vegetativními) symptomy
v signalizující stav ohrožení
v obvykle spouštějící stresovou reakci
v intenzita: mírné formy až PANICKÉ ATAKY
v vede k vyhýbavému (či jinak neutralizujícímu) chování
Fobie
• Agorafobie
• Sociální fobie
• Specifické fobie
PANICKÁ ATAKA
v
v
v
v
v
v
náhlý záchvat masivní úzkosti
vegetativní příznaky
sekundární strach ze smrti
trvání - minuty
po záchvatu vyčerpání, únava
nastupuje trvalý strach z možnosti
opakování ataky
Motivace, pudy a systém odměny
Závislosti a poruchy příjmu potravy
Motivace
• motivace je stav, který aktivuje chování a dává
mu směr;
• motivy: biologické, psychologické a sociální
Rozhodování
Motivace
Citlivost vůči odměně
Teorie motivace
• Pudová: základní motivace je zaměřena na pomoc při
udržování homeostázy (příklad: žízeň jako homeostatický
motiv)
• Incentivní („odměnová“): směruje chování k pobídce, která je
zdrojem libých pocitů nebo zmírňuje stav nelibosti (příklad:
dobré jídlo);
Něco se nám líbí: pociťujeme v okamžiku, kdy konzumujeme
(libý pocit při chutném jídle)
Něco chceme: chtění (bažení) je očekávání slasti
Systém odměny: základní neurobiologický systém zajišťující
přežití a rozmnožování
Přirozené evoluční podněty:
• vzduch,
• voda,
• potrava,
• sexuální partner,
• bezpečí
dopamin
Ventrální tegmentální
oblast, VTA
Drogová závislost
• Nepřirozené podněty: drogy
dopamin
• Drogy aktivují systém víc než přirozené
podněty a mění jeho činnost
Ventrální tegmentální
oblast, VTA
Drogová závislost jako zneužití původní evoluční funkce systému odměny
Systém odměny: droga oklame mozek!
Aktivace systému odměny
První užití drogy: příjemný pocit a
a změna mozku
poté pocit chtění
Mozek je oklamán: chová se jakoby
droga měla význam pro přežití;
zvýšená motivace vlivem
aktivace dopaminu
Systém odměny na to reaguje
chováním vyhledávajícím drogu
Člověk baží, touží a stává se
závislým
ODMĚNA
SLAST
CHTÍČ
Drogová situace v České republice v roce 2009
Datum zveřejnění
10. listopadu 2010
„Užívání drog v dospělé populaci je v ČR na vysoké úrovni“
http://www.drogy-info.cz
Souhrn výroční zprávy národního
monitorovacího střediska ČR 2009
• Celoživotní prevalence užívání konopných drog dosahuje v české dospělé
populaci okolo 30 %, extáze 5–10 %, pervitinu 4 %.
• Prevalence užití konopných drog v posledním roce mezi českými
dospělými pak dosahuje hodnot 11–15 %, extáze 3–4 % a pervitinu do
cca 1,5 %.
• Mezi mladými dospělými (15–34 let) je míra prevalence užití konopných
drog v posledním roce 22–28 %, extáze 3–8 % a pervitinu do 3 %.
• Střední odhad počtu problémových uživatelů drog výrazně vzrostl na cca
37,4 tisíc – došlo k nárůstu počtu uživatelů pervitinu i opiátů. Zvýšil se
rovněž odhadovaný počet injekčních uživatelů drog.
Duševní poruchy a poruchy chování vyvolané účinkem
psychoaktivních látek
skupiny „drog“
F10.– Poruchy vyvolané požíváním alkoholu
F11.– Poruchy vyvolané požíváním opioidů
F12.– Poruchy vyvolané požíváním kanabinoidů
F13.– Poruchy vyvolané užíváním sedativ nebo hypnotik
F14.– Poruchy vyvolané požíváním kokainu
F15.– Poruchy vyvolané požíváním jiných stimulancií (včetně kofeinu)
F16.– Poruchy vyvolané požíváním halucinogenů
F17.– Poruchy vyvolané užíváním tabáku
F18.– Poruchy vyvolané užíváním organických rozpouštědel
F19.– Poruchy vyvolané požíváním několika látek a požíváním jiných
psychoaktivních látek
Mentální anorexie a bulimie
Mentální anorexie: 17,5 a nižší
Zdroje
• F. Koukolík. Mozek a jeho duše. Čtvrté, rozšířené a
přepracované vydání. Galén, 2014
• F. Koukolík. Lidský mozek. Třetí, přepracované a doplněné
vydání, Galén, 2012
• A.R. Damasio. Descartesův omyl. Mladá fronta, 2000
• S. Nolen Hoeksma, B.L. Frederickson e al. Psychologie
Atkinsonové a Hilgarda. Portál, 2012