Transcript Rodinná politika v ČSSR I

Rodinná politika v České
republice
Mgr. Karolína Dobiášová
Mgr. Miriam Kotrusová, PhD.
6.3. 2012
Obsah přednášky
• Rodinná politika a Československo: první
republika
• Rodinná politika ČSSR
• Rodinná politika v České republice po roce
1989
• Současná česká rodina
• Systém státní podpory rodinám s dětmi, systém
sociální pomoci
• Současná koncepce české rodinné politiky, její
instituce a priority
Aktéři rodinné politiky
• orgány státní správy na ústřední, regionální i místní úrovni;
• orgány samosprávy na regionální a místní úrovni;
• občanský sektor (nestátní neziskové organizace,
odbory apod.);
• komerční sektor (např. zaměstnavatelé,
poskytovatelé komerčních služeb);
• odborníci (akademická, vědecká a výzkumná sféra);
• vzdělávací instituce;
• média;
• široká občanská veřejnost (zejména rodiny a její
jednotliví členové).
Nezbytná je vzájemná spolupráce všech aktérů rodinné politiky.
Rodinná politika v Československu – první republika I
• Širší kontext: podoba sociálního státu Korporativistický model bismarckovského typu
• Přístup k rodině: ani národnostní ani
propopulační dimenze
• Masaryk: rodina -záruka stability společnosti, role
reprodukční a socializační, proti nemanž. dětem,
antikoncepci a interrupcím
• Akceptuje i nerodinné formy (staré panny),
ženská otázka- ne otázka ženy, ale kulturní a
lidská, rovnost pohlaví, právo ženy na vyšší a VŠ
vzdělání
Rodinná politika v Československu –
první republika II
• Nemocenské pojištění : peněžitá pomoc v
mateřství (již z Rakouska-Uherska): nejprve
4 týdny před porodem a 4 týdny po porodu
a 50% nemocenského
• 20. léta: vylepšení: 6 týdnů před a po
porodu, ve výši nemocenského, bezplatný
porod a pomoc porodní asistentky, prémie
za kojení
Rodinná politika v ČSSR I
• RP v ČSSR sledovala politické cíle – sociální i
ekonomické zrovnoprávnění žen – vznik
institucionalizované péče o nejmenší děti –
přesun socializační funkce rodiny na stát.
• RP sledovala ekonomické (zaměstnanost žen)
a populační cíle (podpora plodnosti).
• RP neumožňovala volbu životních strategií –
sféra rodiny představovala jedinou oázu
relativní svobody (Možný „Proč tak
snadno…?“)
Rodinná politika v ČSSR II
• Univerzální RP – přímé i nepřímé finanční
dávky (dotace z rozpočtu na jesle a MŠ,
atd.), služby a naturální pomoc (např.
cenová politika).
• Největší význam měly peněžité dávky –
dávky nemocenského pojištění, tj.
nahrazovaly příjem rodin nebo řešily tzv.
specifické sociální událostí spojené s péčí o
děti. Přídavek na dítě – vázán na počet
dětí v rodině.
• Chybějící valorizace dávek vedla k poklesu
jejich reálné hodnoty.
Rodinná politika v ČR po roce 1989 I
• Základním principem RP v průběhu 90. let
byl koncept záchranné sociální sítě – podpora
nízkopříjmovým rodinám. RP jako dílčí
forma sociálního zabezpečení.
V roce 1995 se tento přístup odrazil také ve
státní sociální podpoře, jako samostatného
pilíře rodinných dávek. Redistribuce,
solidarita a adresnost.
Do konce 90. let ze strany politické
reprezentace ČR rodinné politice věnována
minimální pozornost (Kocourková 2008).
Rodinná politika v ČR po roce 1989 II
 Hlavní změny v rodinných dávkách do roku 1996,
kdy začíná platit nový systém:
- Mateřský příspěvek byl přejmenován na rodičovský,
sjednotila se délka poskytování – do 3. let věku dítěte bez
ohledu na jejich pořadí narození. Jednotná výše.
- Na počátku ekonom. transformace byla zavedena dávka –
státní vyrovnávací příspěvek – kompenzace za růst
životních nákladů.
- Byla zavedena pomoc rodinám s dětmi přes daňový
systém.
- Automatická indexace rodinných dávek.
- V roce 1993 – přídavek na dítě jako dávka určena
každému dítěti v rodině – zákl. kritériem byl věk dítěte.
Rodinná politika po roce 2000
• Určitý rozvoj opatření na podporu rodin v
období 2001–2006.
• 2003: usnesení vlády č. 343 MPSV:
zmapovat současnou rodinu
založen odbor pro rodinnou politiku
• 2004: Národní zpráva o rodině
• 2005: Národní koncepce rodinné politiky
• Akční plán na podporu rodin pro období
2006-9
Rodinná politika po roce 2000
• 2007: zákon o sociálních službách
108/2006, zákon o hmotné nouzi
• 2008 Prorodinný balíček
• 2009 Národní koncepce podpory rodiny
s dětmi
• Návrh zákona o podpoře rodin s dětmi
Současný vývoj rodinné politiky
• S návratem pravice do vlády převládla snaha o
hledání úspor ve státním rozpočtu, což se v
roce 2008 nejvíce dotklo právě dávek určených
rodinám s dětmi: přídavků na děti, porodného
a rodičovského příspěvku.
• Od roku 2012 dochází k dalším snížením v
oblasti dávek pro rodiny s dětmi.
• Období 2007-2012 – koncepce zaměřené zejména
na alternativní péči o děti na komerční bázi, časté
změny, nestabilní prostředí pro rodiny s dětmi
(Kocourková 2008)
Česká rodina a vzorce rodinného chování
Rozvodovost
• Od počátku 90. let
dohání ČR evropský
vývoj:
 Růst rozvodovosti
V r. 1991 úhrnná
rozvodovost 35 %, v r.
2010 50%.
Průměrná délka
trvání manželství
při rozvodu činila v r.
2010 12,7 let.
Ve 2/3 rozvedených
manželstvích jsou
nezletilé děti.
Zdroj: ČSÚ
Česká rodina a vzorce rodinného chování
Porodnost
 Pokles plodnosti
na téměř jednu z nejnižších
hodnot v Evropě
V r. 1990 byla úhrnná
plodnost 1,9 dítěte na 1
ženu, v r. 2003 1,18.
Maximum v roce 2008 a
následný pokles, kdy v
roce 2009 a 2010 1,49.
Stoupá průměrný věk
matek – 2010 29,6
roků.
Zdroj: ČSÚ
Česká rodina a vzorce rodinného chování
 Růst podílu dětí
narozených mimo
manželství
V r. 1990 9%, v r. 2009 téměř
40 %
 Sňatečnost
Od roku 2004 - čtyři roky růstu,
nyní přichází pokles. V roce
2010 bylo uzavřeno celkem
46,7 tisíce sňatků, což bylo o
1,1 tisíce méně než v roce 2008.
Je to nejnižší počet
uzavřených manželství od
roku 1918.
Současná rodinná politika v ČR I
• V roce 1995 byl přijat zákon č. 117/1995
o státní sociální podpoře, která je
hlavním podpůrným mechanismem
podpory rodině.
• Dávky (stav v současnosti – rok 2011):
- Univerzální (rodičovský příspěvek, dávky
pěstounské péče, a pohřebné);
- Adresné (porodné, přídavek na dítě, sociální
příplatek, příspěvek na bydlení).
Nemocenská
Zdravotní
pojištění
Nemocenské
Sociální
pojištění
Pojištění
Peněžitá pomoc
v mateřství
Ošetřovné
Vyrovnávací
příspěvek
Příspěvky na
státní politiku
zaměstnanosti
Systém
sociálního
zabezpečení
Důchodové
Rodičovský
příspěvek
Státní
sociální
podpora
Příspěvek na
živobytí
Doplatek na
bydlení
Mimořádná
okamžitá
pomoc
Sociální
pomoc
Pomoc v
hmotné
nouzi
Porodné
Příspěvky
pro ZP
Příspěvek
na péči
invalidní
vdovský a
vdovecký
sirotčí
Přídavky na
děti
Dávky
sociální
péče
starobní
Příspěvek na
bydlení
Dávky
pěstounské péče
Pohřebné
Současná rodinná politika v ČR II
• Poslední změny v dávkách st. sociální podpory SSP – od roku 2008 v
souvislosti s reformou veřejných financí. Ve snaze o snížení výdajů na
sociální mandatorní výdaje ze státního rozpočtu je stále více omezováno
přerozdělování a posilována adresnost st. sociální podpory.
• Kompenzací je snižování daňového zatížení rodin s dětmi zvýšením
daňových slev a daňových zvýhodnění.
• V oblasti st. soc. podpory byl zúžen okruh příjemců dávek, - výše některých
dávek snížena, - některé dávky byly zrušeny (tzv. pastelkovné), u některých
byl zúžen okruh příjemců (sociální příplatek).
 výdaje na SSP v období 2007-2008 poklesly o 6.6 mld. Kč.
 Celkem bylo na dávky Státní sociální podpory vyplaceno v roce 2010 zhruba o
další 0,8 miliardy Kč méně než v předešlém roce
Zdroj: MPSV
Současná rodinná politika v ČR III
• V roce 2010 vzrostly oproti roku 2009
náklady na dávky ze systému pomoci v
hmotné nouzi (nárůst počtu domácností,
které tam spadají), příspěvek na péči.
• Na rozdíl od roku 2009 poklesly dávky
zdravotně postiženým občanům.
Daňová opatření ve prospěch rodin s
dětmi v ČR
• Daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s
poplatníkem v domácnosti :odečítá se přímo od
vypočtené daně: v roce 2010: 11 604 Kč na každé dítě.
Když je daň nižší než výše slevy, podmínkou
ekonomická aktivita, je to vlastně negativní daň, která
se vrací.
• Daňový odpočet na manžela či manželku,
nedosahuje-li jejich příjem výše 68 tisíc Kč
ročně, pak sleva na dani (odečítá se ze základu
daně) o 24.840 Kč.
Na rozdíl od přímých finančních dávek,
podporují úlevy na daních rodiče, kteří
pracují.
Podpora rodiny z pojištění
• Peněžitá pomoc v mateřství
28 týdnů; u vícerčat 37 týdnů, nastupuje se 6-8
týdnů před porodem
• Ošetřovné
• Vyrovnávací příspěvek (pokud je žena v souvislosti s
těhotenstvím přeřazena na hůře placenou práci)
• Vdovský a sirotčí důchod (do 26 let věku dítěte,
pokud studuje)
• V rámci prorodinného balíčku byla navrhována
týdenní otcovská dovolená, ale tento návrh nebyl z
důvodu nedostatku financí schválen
Dávky v rámci sociální pomoci
Pomoc v hmotné nouzi
Upravuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi
Je určena pro situace, kdy osoba či rodina nemá dostatečné příjmy
a její celkové sociální a majetkové poměry neumožňují uspokojení
základních životních potřeb na úrovni ještě přijatelné pro
společnost. Současně si tyto příjmy nemůže z objektivních důvodů
zvýšit (vlastní prací, uplatněním nároků a pohledávek, prodejem
nebo využitím majetku) a vyřešit tak svoji nelehkou situaci
vlastním přičiněním.
•Příspěvek na živobytí
•Doplatek na bydlení
•Mimořádná okamžitá pomoc
Dávky sociální péče (viz. přednáška Rodiny se specifickými
potřebami)
Dávky st. sociální podpory - univerzální I
Rodičovský příspěvek
Od ledna 2012 se mění výše a výplata rodičovského
příspěvku.
Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po
celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje
o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání
celkové částky 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte.
Rodič si výši příspěvku zvolí sám, příspěvek však nesmí
být vyšší než jeho předchozí peněžitá pomoc v mateřství.
Maximálně 11 500 Kč měsíčně, to se však týká pouze
rodiče s předchozím příjmem vyšším než cca 17 000 Kč.
Rodič si výši příspěvku může jednou za tři měsíce
upravit podle svých potřeb.
Dávky st. sociální podpory - univerzální I
Rodičovský příspěvek
• Další změny od roku 2012:
Rodičovský příspěvek i rodiče, jejichž dítě chodí do školky nebo
do obdobného zařízení. Od dvou let věku mohou navštěvovat
tato zařízení neomezeně. Pro děti do dvou let věku je zavedeno
jednotné konto 46 hodin za měsíc. Zrušen dosavadní limit
čtyř hodin denně a maximálně pět dnů v měsíci.
Nově se při výplatě rodičovského příspěvku sleduje, zda starší,
školou povinné dítě v rodině řádně plní povinnou školní
docházku. V případě neplnění se částka rodičovského
příspěvku snižuje.
• ČR patří mezi státy s nejdelší mateřskou a rodičovskou
dovolenou, ale s nárokem na spíše průměrnou finanční
kompenzaci během této doby.
Dávky st. sociální podpory - univerzální II
Dávky pěstounské péče – přispívá se jimi
na potřeby spojené s péčí o dítě, které je
svěřeno do pěstounské péče. Příspěvek na
úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna,
příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na
zakoupení motorového vozidla.
Pohřebné – jednorázová dávka na pokrytí
nákladů pohřbu nezaopatřenému dítěti nebo
osobě, která byla rodičem nezaopatřeného
dítěte. (5.000 Kč)
Dávky státní sociální podpory – adresné I
Přídavek na dítě – dlouhodobá dávka, nárok
na ní mají rodiny s příjmem do 2.4 násobku
ŽM
Výše dávky je diferencována podle věku dítěte:
do 6 let – 500 Kč (550 Kč)
6-15 let – 610 Kč (660 Kč)
15-26 let – 700 Kč (750 Kč)
Porodné – jednorázová dávka na pokrytí části
nákladů souvisejících s narozením dítěte. Nově
jen pro rodiny, které nedosahují 2,4 násobku
životního minima a jen na první narozené dítě
(13.000 Kč nebo 19 600 při narození vícerčat)
Dávky státní sociální podpory – adresné II
Sociální příplatek - od roku 2012 ZRUŠEN.
Byl 1.) pro rodiny, kde jeden rodič pečuje o dlouhodobě
nemocné dítě, dlouhodobě zdravotně postižené dítě nebo
těžce zdravotně postižené dítě.
2.) Rodiny, kde je alespoň 1 z rodičů pečujících o
nezaopatřené dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižený
nebo je sám nezaopatřeným dítětem (do 26 let věku), které
je dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě
nemocné
Příspěvek na bydlení – přispívá na náklady na bydlení
rodinám i jednotlivcům s nízkými příjmy. Nově se do
příspěvku zavádí maximální doba pobírání této dávky, a to
tak, že v průběhu 10 let může osoba pobírat příspěvek
nejvýše po dobu 84 kalendářních měsíců.
Předškolní péče v ČR
• Jesle: na začátku 90.let: 1043, v roce 2009: 46
jeslí. Jesle navštěvuje cca 1% dětí.
• Mateřské školy. 2007/2008: 4 808 mateřských
škol, v roce 2010 odmítnuto více než 40 000
žádostí
Existuje též možnost vzniku soukromých, případně
církevních jeslí či mateřských škol, ale ta je
dostupná jen pro vysoce příjmové rodiny stejně jako
hlídání dětí v domácnosti chůvou.
• Speciální mateřské školy: pro děti se zdravotním
postižením (Kuchařová-Svobodová: Síť zařízení
denní péče o děti předškolního věku v ČR, VÚPSV
2006
• Také jsou k dispozici mateřská centra.
Počty neuspokojených žádostí o přijetí do MŠ
Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání
Předškolní péče v ČR – navrhované změny od roku 2012
dle Návrhu zákona o podpoře rodin s dětmi
• Vzájemná rodičovská výpomoc – sousedské hlídání
• Revize provozních (hygienických a kvalifikačních) podmínek péče o
děti poskytované v režimu živností;
• Nastavení provozních (hygienických a kvalifikačních) podmínek
péče o děti poskytované mimo režim živnostenského a školského
zákona, tj. včetně péče poskytované firmami a NNO;
• Daňová uznatelnost nákladů zaměstnavatelů na zřízení, provoz a
zajištění služby péče o děti svých zaměstnanců a obdobné
zvýhodnění OSVČ;
• Zrušení bezplatného posledního roku předškolního vzdělávání
• Navýšení finanční spoluúčasti zákonných zástupců dítěte na úhradě
nákladů na předškolním vzdělávání
Zdroj: MPSV
Nerealizovaná opatření
• Otcovské: dávka dle zákona o nemocenském pojištění - nebude
realizována z fiskálních důvodů
• Sleva na sociálním pojištění pro zaměstnavatele ve výši 7 200 Kč
ročně na jeden částečný pracovní úvazek pro rodiče s dítětem do 6 let
věku, pro osobu zdravotně postiženou – bude realizována jiným
právním předpisem
• Rozšíření okruhu osob, které mají nárok na odměnu pěstouna
jako dávku pěstounské péče za podmínek zákona o státní sociální
podpoře, o pěstouny vykonávající pěstounskou péči v zařízeních pro
výkon pěstounské péče – bude realizováno jiným právním předpisem
Zdroj MPSV
Problémy současné rodinné politiky shrnutí
• Statistické analýzy potvrzují, že rostoucí počet dětí v rodině
má výrazně negativní vliv na celkovou příjmovou situaci
jednotlivých domácností. S růstem počtu dětí se snižuje
příjem na osobu a roste závislost na sociálních dávkách.
• Zvyšující se počet dětí není plně kompenzován snížením daní
nebo zvyšováním sociálních transferů.
• Dochází k výraznému poklesu dávek, rušení dávek, zužování
okruhu příjemců dávek bez koncepčního přístupu.
• Oblast nefinanční podpory zaostává ještě více.
• Výrazný pokles kapacity veřejných služeb pečujících o malé
děti v předškolním věku.
• Nedostatečná státní podpora zajištění formální péče o děti
• Připravované změny - rozšířit škálu zejména individuálních
služeb péče o děti a odstranit legislativní překážky, které v
současnosti znemožňují využívání a rozvoj hlídání dětí na
komerční bázi.
Zdroje
•
•
•
•
•
Kocourková J.: Současný „baby-boom“ v České republice a rodinná politika,
Demografie, 2008, roč. 50, č. 4
MPSV. Národní koncepce rodinné politiky [online]. 2005 [cit. 2011-10-21].
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: <
http://www.mpsv.cz/files/clanky/2125/koncepce_rodina.pdf > .
MPSV. Národní koncepce podpory rodiny s dětmi. [online]. 2009 [cit. 2011-10-21].
Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dostupné z WWW: <
http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin_s_detmi.
pdf > .
MPSV. Prorodinný balíček. [online]. 2008 [cit. 2011-10-21]. Ministerstvo práce a
sociálních věci. Dostupné z WWW:
http://www.mpsv.cz/files/clanky/5898/komplet_balik.pdf
Kuchařová, V. Konfrontace názorů a preferencí s dnešním chováním na pozadí etap
rodinného cyklu, In Rodinná politika a životní styl rodiny. Sborník z Česko-Německé
konference, Praha 28.4. 2008