2. přednáška - prezentace

Download Report

Transcript 2. přednáška - prezentace

2. přednáška
Kvantitativní, kvalitativní a
smíšený výzkum
Který z nich je správný?
Paradigmata pedagogicko
psychologického výzkumu
Paradigma = přístup založený na určitých
předpokladech, používaných pojmech a
hodnotách vyznávaných odbornou komunitou
• po většinu 20. stol. dominovalo
KVANTITATIVNÍ paradigma (přírodní vědy,
reduktivní zkoumání)
• v 80. letech se objevilo paradigma
KVALITATIVNÍ – nejprve jako protiklad
kvantitativního
• na konci 20. stol. (i když kořeny tohoto
přístupu jdou do 50. let) převážilo paradigma
SMÍŠENÉHO výzkumu
Typy výzkumu
• Kvantitativní pracuje s
proměnnými
– získanými neutrálním
pozorovatelem
– měřitelnými (akceptování
komunitou)
• Kvalitativní studuje
– kvality, které nelze jednoduše
kvantifikovat
– v přirozeném prostředí
• Smíšený kombinuje
– kvantitativní a kvalitativní metody
nebo modely výzkumu
Kvantitativní výzkum
„Jaké faktory ovlivňují vzorce pohybových aktivit
mladého člověka?“ (Hendl, 2005)
strukturovaný dotazník
• rozlišit skupiny mladých lidí podle toto, jak se věnují pohybovým
aktivitám
• v dotazníku zpracované faktory a proměnné, které pravděpodobně
ovlivňují intenzitu sportování
• velký počet respondentů (ideálně všichni členové populace)
Vypočítání různých popisných statistických
charakteristik a sestrojení grafů
• získat statistický popis dat a verifikovat
formulované hypotézy (např. pomocí
analýzy rozptylu, t-testů)
• zjistit, které představy se potvrdily, a které ne
předem
Kvalitativní výzkum
„Co znamená pohybová aktivita pro mladého člověka a jak mladý člověk dospívá
názoru na sport, případně jak jej modifikuje v konkrétních podmínkách?“
k
•intencionalita jednání mladých lidí
•popsat svět z jejich hlediska a přitom se chce pokusit porozumět tomu,
jak si vytvářejí a mění své představy o stylu života v závislosti na svých
zájmech
•jít do terénu, strávit delší čas v prostředí, kde žijí mladí lidé, např.
pozorovat malou skupinu mladých lidí v jejich přirozeném prostředí
(škola, fitko, klub, bar, domov), stane se (třeba) přímo členem skupiny
a bude se podílet na všech jejich běžných aktivitách
•informace získá diskusí na téma sport
•záznam, zpracovávání, databáze textů (fotografie nebo videozáznamy
ze života skupiny), do terénu se vrací, aby si ověřil získané poznatky a
závěry a pokračoval v pozorování
•dlouhodobé pozorování a poznatky z interakcí se členy skupiny mu
umožní vidět život skupiny očima jejích členů, z hlediska jejich
perspektiv a popsat ho pomocí jejich pojmů a výrazů.
Smíšený výzkum
Je možné kombinovat
oba typy v jednom
výzkumu?
• ne, jsou naprosto
odlišné
• ano, mohou se
doplňovat
Jak?
- formulovat hypotézy,
ale vnímat zvláštnosti
zkoumaného jevu
- začít kvalitativně – po
objevení problému
kvantitativně „ověřit“
Důležité charakteristiky kvantitativního,
kvalitativního a smíšeného výzkumu
Kvantitativní
Smíšený
Kvalitativní
metoda
deduktivní, top- deduktivní a
down
induktivní
induktivní,
bottom-up
lidské chování
předpověditelné
částečně
předvídatelné
dynamické,
vázané na
kontext, situaci,
osobu
nejčastější cíle
popsat,
vysvětlit,
předpovědět
více cílů
popsat,
prozkoumat
objevit
pozorování
kontrolované
podmínky
více kontextů a
podmínek
přirozené
podmínky
Důležité charakteristiky kvantitativního,
kvalitativního a smíšeného výzkumu
Kvantitativní
Smíšený
Kvalitativní
povaha reality
objektivní (více
pozorovatelů
vidí totéž)
zdravý rozum a
subjektivní,
pragmatismus (co osobní, sociálně
se jeví, je to, jaký konstruovaná
je svět)
povaha
shromažďovaných
dat
kvantitativní,
přesné měření,
validní nástroje)
více formátů
kvalitativní
(hloubkové
rozhovory,
otevřené otázky,
poznámky z
pozorování
(„výzkumník je
hlavní nástroj“)
data
proměnné
proměnné, slova,
obrazy
slova, obrazy,
kategorie
Důležité charakteristiky kvantitativního,
kvalitativního a smíšeného výzkumu
Kvantitativní
Smíšený
Kvalitativní
analýza dat
statistické vztahy
kvanti a kvali
vzory, témata,
celistvé popisy a
rysy
výsledky
zobecnitelné
potvrzené lze
zobecnit
dílčí nálezy,
výzkumník je
součástí situace
eklektické a
pragmatické
narativní,
kontextualizované,
citace účastníků
závěrečné zprávy statistické zprávy
Kvantitativní výzkum
• Neexperimentální
– deskriptivní
– relační (Existuje vztah? Jak těsný?)
• Experimentální (příčinné vztahy)
Proměnné
– nominální (pohlaví, fakulta, na které studuje; čísla, ale nelze s nimi
počítat)
– ordinální (pořadové)
– metrické
– nezávisle x závisle proměnná (množství času, které student tráví učením,
studijní výsledky; kouření, rakovina plic)
– mediační (lepší organizace vědomostí v dlouhodobé paměti; poškození
tkání)
– moderující (vztah neplatí pro každého; délka učení ovlivňuje více výsledky
žen než mužů – pohlaví je moderující proměnnou; dědičnost)
Experimentální design
• hledání příčinných vztahů
• manipulujeme s (předpokládanými) nezávisle
proměnnými
Pre-test
Intervence
Post-test
O1
XE
O2
O1
XK
O2
• Vnějšími (třetí) proměnné
Kvalitativní výzkum
Hlavní typy kvalitativního výzkumu
• fenomoenologický – hluboké porozumění individuální zkušenosti
nebo jevu (např. rozhovory s 20 učiteli Jak jste se dostali k profesi?)
• etnografický – zasazení do kultury (sdílení hodnot, norem, postojů,
jazyka atd. – etnografie školní třídy
• případové studie – detailní popis případu (např. popis případů –
žáků, kteří vyhráli olympiádu)
• zakotvená teorie – např. popis dětí, které jejich rodiče odhlásili z
běžné školy a zapsali na waldorfskou školu a jejich rodin (snaha
vysvětlit jak a proč se to stalo)
• historický výzkum – studium událostí které se odehrály dříve z
původních pramenů se snahou získat ucelený popis děje, jeho příčin
a následků (např. zavádění množinové matematiky na 1. st. ZŠ)
Smíšený výzkum
• míšení metod, nebo modelů
– Různé metody pro různé etapy výzkumu
– Oba typy výzkumu v téže etapě (otevřené a
uzavřené položky dotazníku)
• výhody – „přeložíte-li přes sebe dvě
rybářské sítě, díry v první překryje tkanivo
druhé a naopak“
• ověřování průběžných výsledků
Shrnutí
• Kvantitativní
– Experimentální
– Nonexperimentální
• Smíšený výzkum
– smíšené metody
– smíšený model
• Kvalitativní výzkum
–
–
–
–
–
zakotvená teorie
fenomenologie
případová studie
etnografie
historický výzkum