Transcript BUŇKA
BUŇKA Tamara Komárová, Kristýna Hajíčková Definice buňky: Buňka(=cellula) je základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. Je to nejmenší útvar schopný samostatné existence a reprodukce. Obecné znaky buňky: - má vlastní genetický a proteosyntetický aparát - má vlastní energetický metabolismus - je ohraničena membránou Rozdělení: Buňka prokaryotická eukaryotická rostlinná živočišná buňka hub Prokaryota (Procaryotae) Prokaryota je jednodušší než eukaryota. Obsahuje minimální množství biomembrán. Nikdy nevytváří mnohobuněčný organismus, nanejvýš kolonie. Jsou haploidní, množí se příčným dělením. Struktura prokaryotické buňky: Buněčná stěna - tuhý obal buňky, uděluje tvar, mechanicky chrání. Je složena z peptidoglykanu (=dusíkatý polysacharid typický pro baktérie) Cytoplazmatická membrána – odděluje vnitřní prostředí od vnějšího, je polopropustná (=semipermeabilní), podílí se na replikaci chromozómu Cytoplazma – je viskózní, koncentrovaný roztok obsahující převážně bílkoviny Jádro (=nukleoid) – je tvořené dvouvláknovou kružnicovou molekulou DNA Ribozómy – drobná tělíska v cytoplazmě, skládají se z RNA a bílkovin Eukaryota (Eucaryotae) Buňky mají typické individualizované a oblaněné jádro. Organely jsou diferencované a mají jednoduchou nebo dvojitou membránu. Struktura rostlinné buňky: Rostlinná buňka má stejně jako živočišná buňka jádro, plazmatickou membránu a cytoplazmu. Liší se tím, že má narozdíl od živočišné vakuolu a plastidy. stavba rostlinné buňky Stavba rostlinné buňky bs - buněčná stěna, cm - cytomplazmatická membrána, cy - cytomplazma, dr - drsné endoplazmatické retikulum, g - Golgiho komplex, hr - hladké endoplazmatické retikulum, ch - chloroplast, j - jádro, ja - jadérko, m - mitochondrie, p - póry v jaderné membráně, v - vakuola Plazmatická membrána (biomembrána) - jedná se o plošný útvar, jehož základem je dvojvrstva z molekul fosfolipidů a bílkovin. - funkce: odděluje buňku od okolí, umožňuje transport látek a vznikají z ní organely (vakuola) - má charakter fluidní mozaiky. Fluidní znamená, že se složky neustále pohybují a mozaika proto, že bílkoviny jsou rozmístěny nepravidelně. - Glykokalyx(buněčný plášť, povlak) je tenká vrstva glykoproteinů na vnější straně membrány. Jeho funkce: ochranná a přijímá informace z okolí (receptory). - některé membrány jsou ohraničeny dvojitou biomembránou- dvojmembránové organely (chloroplasty, mitochondrie a jádro). Jádro (nucleus, karyon) - - tvar kulovitý, oválný, méně často podkovovitý, segmentovaný od cytoplazmy je odděleno dvojitou biomembránou: jaderná membrána = karyolema. Ta je opatřena otvůrky – jadernými póry, které slouží k výměně makromolekulárních látek- RNA, bílkovin- mezi karyoplazmou a cytoplazmou Karyoplazma= polotekutá jaderná hmota uvnitř jádra nejcharakterističtější složkou jaderné hmoty je chromatin, složený z DNA a histonů(=zásaditých bílkovin) molekuly DNA jsou uspořádány do vláknitých útvarů – chromozomů. funkce jádra: genetická – přenos genetické informace z mateřské buňky na dceřinou tzv. replikací metabolická – probíhají zde některé syntézy (DNA, RNA, některých bílkovin, ATP aj.) Cytoplazma - - - tekutá složka buňky skládající se z koloidních roztoků má slabě kyselou až neutrální povahu, chemické složení je mírně proměnlivé, udržuje se stav dynamické rovnováhy dříve byla považována za bezstrukturní, pak byly objeveny elementy cytoskeletu a síť mikrotrabekulů, která spojuje všechny struktury a tvoří kostru buňky. Mezi trabekuly je tekutá fáze. funkce: je prostředím pro organely, probíhají v ní biochemické pochody. Vakuola - - membránový váček většinou kulovitého tvaru, od cytoplazmy oddělena jednoduchou membránou - tonoplast Vakuom – soubor vakuol v buňce funkce: v buněčné šťávě uloženy zásobní látky(cukry, bílkoviny), meziprodukty metabolismu(krystaly šťavelanu vápenatého), látky toxické a odpadní(alkaloidy, třísloviny, glykozidy, barviva),enzymy, zásobárna vody. Plastidy - - - semiautonomní oranely charakteristické pro buňky rostlin. Mají dvojitou membránu. rozdělení: Leukoplasty – jsou bezbarvé a nacházejí se v neosvětlených částech rostlin(kořenky, oddenky, hlízy,…), na světle zelenají - funkce: hromadění zásobních látek - typy: - amyloplasty – škrob - proteoplasty – bílkoviny - oleoplasty – olej Chromoplasty – obsahují žlutá až červená barviva – karoteny a xantofyly. - výskyt: květy, plody i kořeny (např. mrkev) Chloroplasty – fotosynteticky aktivní plastidy s dvojitou biomembránou – semiautonomní organely. Uvnitř je složitý systém tylakoidů a grán, v nichž se nachází chlorofyl (zeleň listová) a ß – karoten - funkce: fotosyntéza Struktura živočišné buňky: jádro biomembrána cytoplazma aj. stavba živočišné buňky Stavba živočišné buňky ce - centriola, cm - cytomplazmatická membrána, cy - cytomplazma, dr - drsné endoplazmatické retikulum, g - Golgiho komplex, hr - hladké endoplazmatické retikulum, j - jádro, ja - jadérko, l - lysozóm, m - mitochondrie, p - póry v jaderné membráně Jadérko - - uloženo uvnitř jádra, bývá jedno nebo dvě tvořeno RNA a bílkovinami není ohraničeno membránou funkce:produkce rRNA a následná tvorba podjednotek ribozómů z rRNA a bílkovin importovaných z cytoplazmy. Endoplazmatické retikulum (ER) systém kanálků a váčků, které jsou navzájem propojeny. Navazují na jadernou membránu. - rozlišujeme: - drsné (granulární) ER – na povrchu váčků jsou vázány ribozomy, syntéza bílkovin - hladké ER – bez ribozomů, syntéza lipidů a polysacharidů. - funkce:syntetické centrum buňky, přeprava látek v buňce, skladovací prostor produktů, regulační zařízení (řídí uvolňování látek ze svých váčků). - Golgiho komplex (GK) - soustava oploštělých měchýřků, které jsou uloženy vedle sebe. podobá se ER, ale nikdy nenese ribozomy funkce:úprava produktů vyrobených v ER, jejich uvolňování do cytoplazmy nebo ven z buňky – exocytóza. Odškrcováním váčků z GA vznikají lysozómy. Lysozómy - - - kulovité váčky s jednotkovou biomemránou obsahují trávicí enzymy na štěpení bílkovin, lipidů, sacharidů funkce:vnitrobuněčné trávení Mitochondrie - - - - většinou oválné až vláknité útvary velikost a počet jsou proměnlivé na povrchu jsou dvě biomembrány - vnější je hladká - vnitřní vytváří vychlípeniny dovnitř mitochondrie – kristy. Uvnitř krist je základní hmota – matrix s vlastní DNA, RNA, ribozomy a enzymy. řadíme je mezi semiautonomní organely funkce:oxidace živin Cytoskelet - hustá síť bílkovinných vláken a trubiček, která prostupuje cytoplazmu buňky. 2 základní typy: - Mikrotubuly – duté trubičky, tvořené bílkovinou tubulinem schopné rychlé přestavby - funkce: opěrná a pohybová, tvoří dělící vřeténko při mitóze - Mikrofilamenta – dvojité řetízky, tvořené bílkovinou aktinem, popř.myozinem - funkce: pohyb Centriola - - jedná se o dvojici kolmo na sobě ležících válečků poblíž jádra každý váleček je složen z devíti trojic mikrotubulů uspořádaných v kruhu. Buněčná inkluze (paraplazma) - rezervní nebo odpadní látky, které se hromadí ve vakuolách nebo jsou volně v cytoplazmě. - zásobní látky – zrna glykogenu, kapénky tuků, krystalky bílkovin, roztoky cukrů, škrobová zrna - odpadní látky – krystalky minerálních solí, různé pigmenty (např. melanin v živočišných buňkách).