Transcript proteiny
Peptidy O C N H Vznik peptidové vazby Uspořádání peptidové vazby Peptidový řetězec Polymery aminokyselin - peptidy (méně než 50 aminokyselin) - proteiny (bílkoviny) (více než 50 aminokyselin, definovaná sekundární a terciární struktura) Peptidy - oligopeptidy (dipeptidy, tripeptidy ...) (do 10 aminokyselin) - polypeptidy (více než 10 aminokyselin) Názvy polypeptidů – podle acylů (záleží na pořadí) Glutathion důležitý redukční prostředek a antioxidant (udržuje SH skupiny proteinů, chrání Fe2+ v hemoglobinu...) Peptidové hormony Peptidová antibiotika Toxiny Syntetické peptidy (Aspartam) Proteiny Funkce bílkovin Strukturní funkce – složka buněčných struktur Metabolická funkce – transportní bílkoviny - nutriční funkce - pufry ... Informační funkce - signální proteiny - regulační proteiny ... Struktura bílkovin primární struktura – pořadí aminokyselin sekundární struktura – prostorové uspořádání atomů v hlavním peptidovém řetězci - pravidelná - nepravidelná Pravidelná sekundární struktura α-helix β-struktura (β-hřeben) struktura skládaného listu Terciární struktura – prostorové uspořádání všech atomů bílkoviny, významné interakce mezi postranními řetězci Kvartérní struktura – počet a prostorové uspořádání podjednotek Kvalifikace bílkovin (podle zevního tvaru) Globulární bílkoviny (kulovitý tvar, velmi rozšířené) - α-proteiny (převládají α-helixy) - β-proteiny (výrazné zastoupení β-struktur) - α/β–proteiny (supersekundární struktury z α-helixů a βřetězců - (α+β)–proteiny (obsahují α-helixy a β-řetězce, které vzájemně neinteragují) Fibrilární bílkoviny (vláknité, málo rozšířené) zástupci: Keratin Kolagen Elastin Bílkoviny vázané v membránách Integrální Periferní Roztoky proteinů koloidní roztoky velké molekuly – neprochází membránami (dialýza) amfolyty – využití v elektroforéze Rozpustnost ve vodě – pokud mají na povrchu dost polárních skupin Denaturace – rozrušení terciární a sekundární struktury fyzikálně – teplo chemicky – kyseliny, zásady, těžké kovy, tenzidy Glykoproteiny Bílkoviny, které mají na povrchových postranních řetězcích navázané sacharidové složky. Glykoproteiny se dělí na tři hlavní typy: -Membránové -Plazmatické -Mucinové Membránové glykoproteiny – na povrchu buněčných membrán vytvářejí vrstvu Glykoproteiny krevní plazmy Mucinové glykoproteiny – složka sekretu buněk sliznic, až 75 % hmotnosti tvoří sacharidová složka Vitaminy rozpustné v tucích rozpustné ve vodě Rozpustné v tucích Retinol (vitamín A) Vitamin E Vitamin K Rozpustné ve vodě L-Askorbová kyselina (vitamín C) Niacin kyselina nikotinová + nikotinamid N O O C OH C NH 2 N Riboflavin (vitamin B2) Vitamin B6 Listová kyselina Biotin (vitamin H) Lipidy jednoduché složené Mastné kyseliny: Nasycené (SAFA) Mononenasycené (MUFA) Polynenasycené (PUFA) Názvy: triviální, systematické, zkrácený zápis kyselina α-linolenová kyselina oktadeka-9,12,15-trienová Fyzikálně chemické vlastnosti a prostorové uspořádání Dvojná vazba – další reakční centrum, významné zejména oxidace (žluknutí tuků) Alkoholy jako složky lipidů Glycerol Sfingosin Mastné alkoholy (sudý počet uhlíků, produkty redukce mastných kyselin) Jednoduché lipidy pouze z mastných kyselin a alkoholu Triacylglyceroly Vlastnosti triacylglycerolů nepolární sloučeniny hydrolytické štěpení (glycerol, mastné kyseliny, mýdla) Složení potravinářských tuků Vosky (ceridy) Estery vyšších mastných kyselina vyšších alkoholů – méně polární (hydrofobnější) něž tuky Ceramidy Amidy vyšších mastných kyselin a sfingosinu (základ všech sfingolipidů) Složené lipidy polárně – nepolární charakter Fosfolipidy Glycerofosfolipidy Fosfatidylglyceroly Sfingofosfolipidy Glykosfingolipidy Terpeny isoprenoidy Monoterpeny Diterpeny fytol – v chlorofylech Triterpeny Skvalen – v živočišných tucích (meziprodukt biosyntézy cholesterolu) Tetraterpeny karotenoidy Polyterpeny Dolichol – u živočichů i rostlin Kaučuk, gutaperča Steroidy Vznikají z isoprenoidů základem steran Steroly Kalcioly (vitaminy D) Žlučové kyseliny vznikají z cholesterolu v játrech Steroidní hormony ...