DalekohledyI

Download Report

Transcript DalekohledyI

Dalekohledy
Giovanni
Battista
Porta: pojednání
o dalekohledu
v 10. kapitole 17. knihy
„Přírodní magie“, Neapol 1589
Erasmus Habermel
(† 1606 v Praze)
vyrobil pro
Viléma z Rožmberka
třínohý stolní stativ
s kulovým kloubem
a dvěma kruhovými
objímkami. Každá je
opatřena třemi upínacími
šrouby pravděpodobně
pro dalekohled.
perspicillum 1609
Galileo Galilei
* 15.2.1564 Pisa
† 8.1.1642 Arcetri
Měsíc r. 1610
Nuncius Sidereus
Johannes Kepler
* 27.12.1571 Weil der Stadt
† 15.11.1630 Řezno
Ve spise „Dioptrice“ vyložil
teoretické principy dalekohledu
a navrhl úpravu Galileova typu
- použil jako okulár spojnou čočku.
Tento dalekohled však prozatím
nekorigoval barevnou vadu.
Princip opravy barevné
vady u refraktoru navrhl
a vyzkoušel až kolem roku 1750
John Dollond.
Christiaan Huygens
* 14.4.1629, † 8.7.1695
Roku 1655 postavil dalekohled
o délce 726 cm a průměru 6 cm,
kterým objevil Saturnův prstenec
a měsíc Titan. Pozorováním
Syrtis Major určil rotaci Marsu
na 24 hodin. Poprvé pozoroval velkou
mlhovinu v Orionu (M 42, M 43).
Ve spise “Pojednání o světle“
popsal vlnovou povahu světla.
Pařížská observatoř, postavená 1665 - 1667 architektem
Claudem Perraultem. Prvním ředitelem zde byl Giovanni
Domenico Cassini * 8.6.1625  † 14.9.1712,
který sem pozval r. 1680 Edmonda Halleyho.
Pařížská hvězdárna
Equatoriál
 380 mm
F 8900 mm
ve východní
kopuli
Stav v roce 1927
Roku 1675 vzniká královská observatoř v Greenwichi u Londýna postavená
pro potřeby lodní navigace. Dnes je součástí Námořního muzea.
Dalekohled Johanna Hevelia
( * 1611, † 1687 ) v Danzigu
( dnes Gdaňsk ) z roku 1670.
Refraktor měl délku 45 metrů.
Christopher Scheiner
* 25.7.1573, † 18.6.1650
sestrojil heliotrop pro pozorování
Slunce promítnutím jeho obrazu na
projekční plochu. Před sestrojením
heliotropu se Slunce pozorovalo přímo.
James Gregory
* 1638, † 1675
Skotský matematik a astronom navrhl
v roce 1663 zrcadlový dalekohled
odstraňující barevnou vadu, který
mohl mít mnohokráte větší světelnost
oproti refraktoru. Nápad realizoval
až r. 1674 R. Hooke.
elipsa
parabola
Parabolické
primární
zrcadlo
Hyperbolické
sekundární
zrcadlo
Roku 1672 Francouz
Guillaume Cassegrain
navrhl podstatné zlepšení
Gregoryho soustavy.
O Cassegrainovi je známo velmi
málo. Neví se zda byl profesorem
fyziky v Chartres, nebo sochařem
na dvoře Ludvíka XIV.
Isaac Newton
* 1642
† 1727
Zjednodušil Gregoryho
konstrukci. Dalekohled
navrhl jen s jedním
zakřiveným zrcadlem, které
navíc nemusí být provrtáno.
Kombinace Newtonova uspořádání
s Gregoryho typem
dalekohledu
Gajduškova konstrukce
Nasmythova
dalekokohledu
V roce 1758
předvedl
Královské
akademii
dalekohled
s achromatickým
objektivem
a ohniskem
o délce 5 stop.
John Dollond
*1706 † 1761
8 stop dlouhý achromát
vyrobený patrně Petrem Dollondem
Francesco Fontana 1630
Jan Hevelius 1647
Tobiáš Mayer 1775
William Herschel
* 1738 † 1822
objevitel Urana,
Arielu,
Umbrielu,
Titanie,
Oberonu,
Encelada
a Mimase
M51 podle Johna Herschela
rok 1783
 46 cm
F = 6,32 m
rok 1789
 122 cm
F = 12,64 m
William Parsons, 3rd earl of Rosse, Parsonstown, Ireland 1848
bronzové zrcadlo  180 cm, tubus délky 17,6 m,
hmotnost zrcadla 4000 kg
Měření poloh
hvězd
průchodním
strojem - pasážníkem
Dalekohled postavený J. von Fraunhoferem
v první čtvrtině 19. století. Je zde poprvé
dalekohled uchycen na paralaktické
montáži, která se později uplatnila
zejména u velkých dalekohledů.
Fraunhoferův
heliometr.
Obrazy eliptických mlhovin, jak se tyto
jevily v nejlepších dalekohledech
poloviny 19. století ( F. Arago 1865 ).
Reflektor Williama Lassela z Boltonu
na ostrově Malta v roce 1860. Kovové
zrcadlo mělo  120 cm. Dalekohled měl
paralaktickou vidlici a byl poháněn
hodinovým strojem.
Poslední reflektor
s kovovým zrcadlem.
Postaven byl v roku
1879 firmou Grubb
v Dublinu pro město
Melbourne v Austrálii.
Jedná se o systém
Cassegrain,  122cm.
V polovině 19. století
se Just von Liebigovi
podařilo chemicky
postříbřit skleněnou
plochu a Foucalt
následně vyrobil
a postříbřil skleněnou
parabolickou plochu
pro teleskop o  70cm.
Muzeum hvězdárny v Dorpatu
(Tartu, Estonsko).
Skvělý refraktor délky 4 m, který
pořídil Fridrich Georg Wilhelm Struve
* 15.4.1793 Altona, †11.11.1864.
V roce 1839 byl tento 15-ti palcový
( 38 cm ) refraktor největší na světě.
Dalekohled měl dřevěný tubus, byl
poháněn hodinovým strojem a dnes
je vystaven v astronomickém muzeu.
Pulkovo - rytina podle fotografie z roku 1880
Pulkovská observatoř byla
postavena v letech 1834  1839
poblíž St. Petersburgu. Její
zřízení milostivě umožnil Car
Nikolaj I. na popud Fridricha
Georga Wilhelma Struve (* 1793 † 1864), prvního
ze čtyř generací geniálních astronomů. Na dlouhou
dobu - na téměř padesát let - se stala největším
astronomickým ústavem na světě.
V roce 1879 získal syn
zakladatele, který zde byl
také ředitelem, Otto Wilhelm
Struve (* 1819 † 1905)
od britského výrobce
optiky Alvana G. Clarka
pro Pulkovo objektiv
o průměru 76 cm
a ohnisku 14 m.
Druhá polovina 19. století
jest dobou velkých refraktorů.
Refraktor  49 cm,
Refraktor  21,8 cm,
ohnisko 750 cm,
délka tubusu 315 cm,
výroba Mertz,
výroba Mertz 1863 -1865,
Munich-Hamburg,
Giovanni Virginio
1881-1882,
Schiaparelli,
Schiaparelli & Salmoiraghi,
observatoř Brera
observatoř Brera 1886,
1865
1936 převezen do Merate
Refraktor hvězdárny ve Vídni s objektivem  21,8 cm
Roku 1872 vyrobil
Alvan G. Clark
26-ti palcový (62 cm)
objektiv pro refraktor
Naval Observatory.
Tímto strojem objevil
v r. 1877 Asaph Hall
Martovy měsíce
rekonstrukce
montáže
podle návrhů firmy
Warren & Swasey
původní paralaktická montáž Clarkova dalekohledu
Clarkův 26-ti palcový dalekohled dnes
Budova U.S. Naval
Observatory
Velký equatorial coudé hvězdárny v Lyonu
z roku 1883.
Hodinový stroj s převodem na polární osu
je vidět pod pozorovatelem. Tento typ
dalekohledu využívá odraz od dvou
rovinných zrcadel vychylujících optickou
osu o 2 x 90°. Poloha primárního ohniska
stroje se díky tomu nemění.
Yerkes Observatory, Williams Bay, Geneva Lake, Chicago, 1892 ÷ 1897
Snímek je pořízen při stavbě v r. 1896
Kopule  90 stop dnes ukrývá největší refraktor
na světě - 40-ti palcový Yerkesův dalekohled
Okulárová hlava je přístupná z výškově
pohyblivé podlahy  75 stop
Dalekohled včetně kopule vyrobila firma
Warner & Swasey
Objektiv vybrousil Alvan Clark & sons,
Cambridgeport, Massachusetts
Dva skleněné disky, z nichž byl vyroben,
byly odlity v Mantois v Paříži
Williams Bay, rok 1897, Yerkesův refraktor  102 cm, ohnisko 19 m,
tubus je dlouhý 60 stop a jeho hmotnost dosahuje 6-ti tun.
William Rainey Harper
Charles Tyson Yerkes
Rok 1914 - astrofyzikové
Yerkesovy observatoře
včetně Edwina Hubblea,
který zde získal PhD
sestavování polární osy 1896
Poslední pokus o velký refraktor. Světová výstava v Paříži v r. 1900. Byly
vybroušeny dva objektivy, jeden vizuální, druhý fotografický. Každý vážil 600 kg,
oba měly  125 cm a ohnisko 60 m. Jednozrcadlový siderostat měl  200 cm,
samo zrcadlo s objímkou vážilo 3600 kg. Ocelový tubus  150 cm vážil 21 000 kg.
Tento dalekohled po optické stránce zklamal. Po výstavě byl rozebrán,
mechanické části prodány a optika byla uložena jako zvláštnost do skladiště
optické laboratoře pařížské hvězdárny.
Rok 1887. Prototyp astrografu
bratří Paula a Prospera Henryů
na observatoři de Jardin v Paříži.
Stabilní rámová montáž je
koncepcí konce 19.století.
Přístroj byl pro své optické kvality
zvolen za „normál“, někdy se
užívalo označení
„astrograf mezinárodního typu“.
Tubus byl dvojitý a nesl jak
vizuální, tak fotografický objektiv.
ASTROGRAFY
jsou dvojité dalekohledy,
z nichž vždy jeden
je vizuální a jeden
fotografický
Fotografický refraktor
z r. 1899
Crossleyův reflektor
Zrcadlo  91 cm,
které v sedmdesátých
letech 19. století vybrousil
mechanik Calver. Roku
1879 se stalo majetkem
A. Anslie Commona,
který je opatřil
paralaktickou montáží.
Od Commona je dostal
amatér Crossley, který je
věnoval nově vzniklé
Lickově observatoři
na Mount Hamiltonu
v Kalifornii. Zde se však
dostalo do stínu velikého
refraktoru  92 cm (1890),
který však zklamal při
fotografování mlhovin.
Ředitel James Keeler
zrcadlo nechal nově
postříbřit a v roce 1895
vyfotografoval
mlhovinu v Andromedě.
Paralaktická plováková montáž
z roku 1891od A. A. Commona.
Tento typ montáže byl použit
pro sluneční dalekohled
na Mount Wilson v Kaliforni.
Nádrž byla částečně naplněna rtutí,
která nadlehčovala plovák.
Později se z tohoto nápadu vyvinuly
hydraulické soustavy používané
u velkých dalekohledů.
George Ellery Halle a E. Ritchey
na Wilsonově hoře v roce 1908
umístili 60-ti palcový (153 cm)
reflektor, který byl po deset let
až do zprovoznění 100 palcového
zrcadla v roce 1918 největším
fotografickým dalekohledem světa.
Návrh na novou montáž „coudée“
pro velké zrcadlové
dalekohledy systému
ing. I. Záruby - Pfeffermana
z roku 1917, která
využívá rtuťových
plováků.
Plováky jsou
označeny
FM1 a FM2
Přeprava části tubusu do kopule
Mount Wilson u Los Angeles 1918
Dalekohled se 100 palcovým zrcadlem
( 254 cm ) byl zakoupen z daru
J. D. Hookera ( 600 000 USD )
a je podle něj pojmenován.
Sklo bylo vyrobeno v St. Gobain
ve Francii a profesor G.W. Ritchey
jej brousil na hvězdárně
v Pasadeně od r.1910. Tvarování bloku
bylo dokončeno až r.1916. Zrcadlo
má tl. 32 cm, primární ohnisko stroje
je 12,87 m, pro spektroskopii je možno
ohnisko prodloužit na 76 m.
OKULÁRY
Plössl
Super Wide
Angle
Ultra Wide
Angle
zorný úhel
zorný úhel
67°
84°
Super Plössl
zorný úhel pro F = 5  25mm  50°
pro F = 40mm  44°
Apochromatická
Barlowova čočka