Transcript Kognitivní aspekty osobnosti

Kognitivní aspekty osobnosti
II.
Kognitivní styly.
Teorie osobních konstruktů.
Jáství.
Kognitivní styly
Způsoby jak:
- přistupujeme ke zpracování info
- jak info interpretujeme
- jaký jim přisuzujeme význam
- k jakým závěrům docházíme
Kognitivní styly
Závisí na:
- celkové kognitivní zdatnosti
- úrovni rozumových schopností
- osobnostních vlastnostech
- převažujícím emočním ladění
Kognitivní styly
Reflektivnost –
Impulzivita
pomalá reakce,
přesné řešení
rychlá reakce,
více chyb
Vyostřování –
Uhlazování-
přecenění i malé
ignorování změny,
přecenění minulé
zkušenosti
změny, orientace na
aktuální situaci
Kognitivní styly –
1. Závislost na kontextu
- Lidé nezávislí na kontextu –
- analytický postup, odhlížení od
nepodstatných jevů
- většinou jsou autonomní,samostatní
- skórují jako introv., svědom., em.stabilní
- Lidé vysoce závislí na kontextu- ovlivnitelní, sklon ke globálnímu
hodnocení, postupují spíše intuitivně
- skórují jako extrav., přívětiví, mají vyšší
sociální kompetence
Kognitivní styly –
2. Integrovanost a komplexnost uvažování
Komplexní přístup - diferencovat složitost,
vnímat množství souvislostí a vztahů
-otevřenost jiným názorům, těžko dochází k
jednoznačným závěrům
Holistický, zjednodušující přístup –
podpořeno emoční potřebou jednoznačného
názoru
Objektivita a racionální přístup vs.
subjektivita a emocionální přístup
Kognitivní styly –
3. Atribuční kognitivní styly
způsob interpretovaní kauzálních souvislostí
 ovlivňuje emoční reakci na situaci i
očekávání do budoucnosti
 rozdílná míra optimismu a představ, co
zvládnu vlastními silami
 3 dimenze – vnitřní či vnější příčina
- stabilní či náhodný jev
- generalizace
PESIMISMUS vs. OPTIMISMUS
Teorie osobních konstruktů
Strategie osobnosti pro chápání světa a sebe sama
Hlavní cíl = pochopit, jak osobnost vědomě chápe
sebe sama a svět, ve kterém žije. Jak lidé
dávají smysl určitým věcem, jak vytvářejí
jejich význam v každodenním životě.
Základní předpoklad = subjektivní zkušenosti jsou
určitým způsobem uspořádávány; to umožňuje
dotyčné osobě odhadovat, kontrolovat a
interpretovat životní události.
Osobní konstrukty
George Kelly
kniha Psychologie osobních konstruktů (1955)
– bouře v psychologii
 potřeba jednat, potřeba orientovat se ve
světě
 každý z nás si pro orientaci vytváří osobní
konstrukty – charakteristické cesty
hledání odlišností a podobností
 jsou hierarchicky uspořádané
 liší se vzájemně rozsahem „vhodnosti“ popisu
(např. přátelský/nepřátelský vs.
liberální/konservativní)
Personální konstrukty
George Kellyho
 nepotřebujeme další termíny
např. nevědomí=konstrukty preverbální, skryté,
odložené
úzkost=událost mimo rozsah užívaných konstruktů
 podobnost konstruktů je pro sblížení lidí
důležitější než podobnost jejich chování
sdílení významu (smyslu)
 REP test (Role Repertory test)
REP test – pro zájemce v AJ
1. Mother
2. Father
3. Brother nearest clients age
4. Sister nearest client’s age
5. Teacher client liked
6. Teacher client disliked
7. Previous, most recent boy or girl friend
8. Wife or husband, or present boy or girl friend
9. Employer or supervisor
10. Close associate who dislikes client
11. Person met in last six months whom client
would most like to know better
12. Person whom client would most like to be of
help to, feels most sorry for
13. Most intelligent person client knows personally
14. Most successful person that client knows
personally
15. Most interesting person client knows
personally
„JÁSTVÍ“ – „JÁ“ KONCEPT SEBEPOJETÍ
Kognitivní systém – souhrn představ a
hodnotících soudů, které o sobě
člověk chová
Zdrojem je sociální okolí a kultura, v
nichž vyrůstáme

jak sami sebe vnímáme

jaké zkušenosti máme

interakce s významnými druhými
Integrace osobnosti “Já” (jáství).
 W. James: self as I, self as me
činné „Já“ – sebepojetí (sebeobraz) „Já“
v jednotě
Integrace osobnosti “Já” (jáství).
 sebepojetí (sebeobraz) „Já“
 podle Jamese 3 oblasti
 materiální „Já“
 sociální „Já“
 duchovní „Já“
(tělo, oblečení, „majetek“)
(jak mne vidí ostatní)
(souhrn mých stavů vědomí,
mých psychických zvláštností
a dispozic – pochopení sebe sama: svých
motivů, rysů, hodnot, přesvědčení…)
 Higgins – skutečné já, ideální já, „žádoucí“ já
jsem
chci být
měl bych být
Integrace osobnosti “Já” (jáství).
 činné „Já“
 G. Allport: proprium – jádro osobnosti, všechny aspekty,
které tvoří vnitřní jednotu








1. rok - tělové Já
2. rok – sebeidentita
3. rok – sebehodnocení (jak zvládám svět)
4.-5. rok – seberozšíření (to co mám a nemám rád)
ml.šk.věk – obraz o sobě (dobré Já, špatné Já)
dospívání –racionální aktér (důležitá rozhodnutí
jsou součástí Já)
dospívání – vlastní usilování (cíle potřeby, pocity – jejich
vlastnictví a zodpovědnost za ně)
dospělost - já jako poznávající (uvědomění si a přijetí
subjektivity, její průběžná reflexe)