Transcript Demografie

Demografie
a její využití v medicíně
Demografie
1
Demografie
• Demografie – je společenská věda o obyvatelstvu
(dříve též populacionistika, populační věda).
• Hlavním předmětem zkoumání demografie jsou
hromadné biosociální jevy a procesy v populaci
– tzv. populační (demografické) jevy a procesy

• tyto jevy a procesy souvisejí se stavem a
reprodukcí (měnou) obyvatelstva.
Demografie
2
Historie demografie (dmgf)
• V pol. 17. stol. – dílo Johna Graunta o úmrtnosti
londýnského obyvatelstva
• Objevení zákonitosti hromadných jevů umožnilo
vznik tzv. politické aritmetiky (dílo W. Pettyho)
• Pojem dmgf - v roce 1841 (Ch. Bernoulli)
• V ČSR je za prvního významného dmgf považován A.
Boháč, J. Korčák, V. Sekera, F. Fajfr
• Spojení se statistikou rozvoj dmgf metod, ale bránilo
vzniku dmgf jako samostatné vědní disciplíny
Demografie
3
Charakteristika dmgf
• Typická hraniční disciplína
Členění dmgf podle jejích úkolů 1. Popis stavu obyvatelstva dmgf statika
2. Analýza pohybu obyvatelstva dmgf dynamika
3. Odhady budoucího vývoje obyvatelstva  dmgf
prognostika (populační projekce)
4. Aplikace do praxe – populační politika a její vliv na
ekonomiku, sociální zabezpečení, zdravotnictví,
školství, průmysl
Demografie
4
Dmgf statika
• Sleduje  počet, strukturu a rozmístění
obyvatelstva
• Obyvatelstvo je soubor lidských jedinců žijících
na určitém území, ale:
• Jsou to i cizinci nebo jen občané určitého státu?
• Znamená žijící bydlení na určitém území nebo tam je osoba jen
„přítomna“?
• V každém okamžiku se lidé rodí, umírají, stěhují se, mění rodinný stav,
věk, sociální příslušnost, povolání, mění se i správní hranice území..
• Před dmgf studiem je nutno přesně
obyvatelstvo vymezit ve vztahu k území, času i
k rozhodujícím znakům.
Demografie
5
Dmgf statika – počet obyvatelstva
• Stav obyvatelstva může být zjišťován přímo nebo
bilancováním
• Zjištěný počet je vždy veličinou okamžikovou
(např. počet lékařů na 1000 ob.)
• Stav charakterizující celé určité období  ukazatel
středního stavu obyvatelstva (v roce t)  St (např.
HDP/na hlavu)
• St je průměrná (střední) velikost příslušné
populace v určitém kalendářním roce t  výpočet:
(a) známé průměry z počátečního S0 a konečného
S1 nebo (b) vybilancovaný jako stav ke středu
období (nejčastěji k 1.7.)
Demografie
6
Demografie
7
Dmgf revoluce (tranzice)
• Nazývané též dmgf přechodem
• Je to označení pro převratné revoluční
změny v dmgf reprodukci, které mají vliv
na počet obyvatelstva
• Jsou důsledkem společenských změn
• Probíhají postupně v jednotlivých
populacích světa
Demografie
8
Předtranzitní období
• Stálý počet obyvatel - vysoká úmrtnost 3x –
4 x vyšší než nyní;
• Nepříznivé podmínky; nedostatek zdrojů
• Omezování porodnosti v rámci možností:
pravěk - kojení,
starověk - otroci,
středověk – koitální omezení, odkládání
dětí, infaticida
Demografie
9
První dmgf tranzice
• Nástup zaznamenán již koncem 18. století ve
Francii, vzápětí v Anglii a šířila se do celého
světa (někde trvá, někde 100 a jinde 60 let)
• Klesá hrubá míra úmrtnosti (zejména
kojenecké) z 25-30 ‰ na méně než 15 ‰ a naděje
na dožití se prodlužuje z 30-35 let cca 2x
• Klesá hrubá míra porodnosti ze 40-50 ‰ na
méně než 20 ‰ a úhrnná plodnost klesá pod 5,0
(dále s trvalým poklesem pod 2,5)
• Důsledkem těchto změn je proces demografického
stárnutí a prudké zvyšování počtu obyvatel
Demografie
10
Demografie
11
Důvody první dmgf tranzice:
Proběhla v souvislosti s vývojem tří komponent:
1. technologických (doprava, komunikace,
lékařská technologie, zdravotní péče);
2. strukturálních (životní úroveň, sociální
zabezpečení, vzdělávání a zaměstnanost žen)
3. kulturních (demokracie, rovnost občanů, větší
osobní svoboda, rozvoj individualismu)
Ukončení nastává, když míra růstu obyvatelstva se
blíží nule, ale působí tzv. populační setrvačnost.
Demografie
12
Druhá demografická tranzice
• Charakteristickým znakem je pokles úrovně
plodnosti pod hranici prosté reprodukce, která
nezaručuje početní obnovu populace
• Změny v úrovni úmrtnosti (stálé, pomalé
zlepšování úmrtnostních poměrů) mají již malý
vliv na početní růst populací 
Uvedené změny bývají spojovány s růstem
individualizmu a hodnotové orientace mladých
lidí:
Demografie
13
• Toto tvrzení není tak jednoduché, do procesu
lidské reprodukce intervenuje celá řada faktorů,
biologických, kulturních, ekonomických aj.
• Změny jsou i výsledkem moderní společnosti jako
celku. Vliv mají tyto jevy:
• Snížily se počty porodů dětí ve vyšším pořadí.
• Snížil se počet předmanželských koncepcí a počet
sňatků vynucených z důvodů těhotenství nevěsty
• Prodloužil se interval mezi sňatkem a prvním
porodem
• Začala se zvyšovat rozvodovost.
Demografie
14
• Zvýšil se průměrný věk v době prvního sňatku,
období před sňatkem je prožíváno v nesezdaném
soužitím (kohabitaci)
• V kohabitaci žijí zejména již rozvedení a ovdovělí
• Zvýšil se podíl dětí narozených dříve, než je
sňatek uzavřen
• Zvyšuje se věk matek v době prvního porodu
• Možnost sterilizace a potratů snížilo nechtěná
těhotenství (snižují se počty porodů žen na konci
svého plodivého období)
• Dobrovolná bezdětnost se stává stále
významnějším demografickým rysem
Demografie
15
• Kohabitace je stále více považována za alternativu
k manželství, zvyšují se počty dětí narozených mimo
manželství
• Plodnost jednotlivých kohort se stabilizuje na úrovni,
která je pod reprodukční hranicí
Nové změny (bude Třetí tranzice?)
• Úhrnná plodnost se začíná po nějakém čase poněkud
zvyšovat, když začínají plodit ty ženy, které doposud
porod odkládaly
• Zvyšuje se také podíl druhých dětí narozených ženám
ve vyšším věku
• Zvyšuje se počet sňatků, i když ve vyšším věku
snoubenců
Demografie
16
Demografie
17
Demografie
18
Demografie
19
Demografie
20
Výsledky revolucí - tranzicí
• Výrazný posun v hodnotovém systému mladé
generace
• Současně dochází k obrovské názorové pluralitě –
rozrůzňování životních hodnot a s nimi spjatých
životních stylů. To vše se projevuje i v pluralitě
partnerského a rodinného soužití.
• Rozhodující úlohu ve všech těchto proměnách
sehrává výrazný sociální a ekonomický vzestup
žen, který je způsoben dostupností antikoncepce.
Demografie
21
Demografie
22
Dmgf statika – struktura obyvatelstva
Základem struktury obyvatelstva je rozdělení podle věku
a pohlaví (dvou výsostně dmgf znaků)
• Znázorňuje se pomocí sloupcových diagramů
(nejznámější je věková pyramida) nebo spojnicovými
grafy (strom života)
POHLAVÍ – objektivní údaj; poměr mužů a žen – index
pohlaví (IP) základní dimenze struktury:
Index maskulinity = počet mužů/počet žen x 100 (index
feminity)
Primární IP (primary sex ratio) – při početí
Sekundární IP (secondary sex ratio) – při narození
Demografie
23
Demografie
24
VĚK – časová vzdálenost mezi okamžikem narození a
okamžikem pozorování
• Věk zaokrouhlený shora – přesný věk o posledních
narozeninách nebo věk zaokrouhlený zdola – rok
života, který jedinec prožívá
• Generace biologická – skupina lidí narozená v
určitém období  potomci (descendenti, následníci)
nebo předci (ascendenti, předchůdci) počet stupňů
v generační linii udává pořadí generace
• Generace sociální – vymezení událostmi  ztracená
generace, generace počítačová, válečná generace aj.
• Kohorta – skupina osob, jímž je společné nějaké
časové určení (nikoliv jen věk)  kohorty sňatků
uzavřených v určitém roce, kohorty pacientů, kteří se podrobili závažné
operaci v určitém roce aj.
Demografie
25
Demografie
26
Demografie
27
Biologické generace jsou vymezeny kritickými věky
rodivého kontingentu 15 a 50 let 
I.
generace dětí (0 – 14 let);
II. generace rodičů (15 – 49 let)
III. generace prarodičů (50+ dokončených let)
strom života progresivní, regresivní, stacionární
Ekonomické generace
I.
předprodukční věk (0 – 14 let)
II. produkční věk (15 – odchod do důchodu)
III. postprodukční věk (60/62 – dokončených let)
Index stáří (Sauvyho index III/I)
Index celkové závislosti (I + III/ II)
Index závislosti mladých (I/II) a starých (III/II)
Demografie
28
Demografie
29
Další typy struktury obyvatelstva
•
•
•
•
•
•
•
•
Struktura podle vzdělání
Struktura podle národnosti
Struktura podle občanství
Struktura podle ekonomické aktivity
Struktura podle náboženského vyznání
Struktura podle rodinného stavu
Struktura podle sociálního postavení
Struktura podle povolání
Demografie
30
Demografie
31
Demografie
32
Prameny dmgf údajů
• Základem je cenzus - sčítání lidu (populační
census, soupis obyvatelstva) zjišťuje údaje o stavu
obyvatelstva k určitému okamžiku. Jedná se o
vyčerpávající, tedy úplné šetření na celém území
státu.
• Zahrnuje buď obyv. přítomné nebo bydlící nebo
oboje
• Je to státem garantovaná povinná akcesčítaným
osobám zákon ukládá za povinnost odpovídat na
kladené otázky
Demografie
33
Struktura obyvatelstva podle cenzů
Demografie
34
Historie cenzů
• Sčítání patří k nejstarším statistickým akcím vůbec.
• Na našem území se soupisy obyvatel nebo některých
vybraných skupin obyvatelstva, uskutečnily již ve
středověku.
• V historii byly prováděny především k vojenským a
daňovým účelům (zahrnovaly pouze část populace).
• Rokem 1869 začíná období tzv. "moderních sčítání"
dodržováním zásad z mezinárodních statistických
kongresů.
• Na sčítání v Rakousku-Uhersku navazují sčítání v
době první republiky a další sčítání prováděná do
dnešní doby.
Demografie
35
Dmgf prognózy
Demografie
36
Demografie
37
Demografie
38
Demografie
39