Transcript SAVCI_přednáška

SAVCI
Mammalia

údajně starší než ptáci - od poč. druhohor
(trias), největší rozvoj v třetihorách

suchozemští, druhotně vodní, jedna skupina
schopna letu (Chiroptera)

nejmenší někteří rejsci (2 g), největší plejtvák
obrovský (30 tun), slon africký 7 tun.

homoiotermové
 specifický pokryv těla - srst.
 kůže s početnými kožními žlázami:
- tubulózní potní žlázy s podílem na
termoregulaci, alveolární mazové žlázy mastí
srst, pachové žlázy - pachová signalizace, někdy
specifické (antilopy, králík...). Přeměněné potní
žlázy jsou žlázy mléčné.
 pokožka na povrchu rohovatí, u většiny druhů
kryta srstí: pesíky, podsada, specializované
chlupy - hmatové chlupy, vousy, oční brvy, žíně,
hřívy...
 koncové části prstů kryty rohovitými útvary -
drápy, nehty, kopyta, paznehty. Specializovaní
vodní - ploutvovité končetiny.
 rohy - deriváty pokožky, trvalé, přirůstající
parohy - kost, každoročně shazovaná a znovu
rostoucí

piloerekce
význam.
-
termoregulační,
etologický
Kostra

plně osifikovaná
Páteř:
- oddíl krční (vždy 7 obratlů, první atlas, druhý
epistropheus, axis)
hrudní (nedělená hrudní žebra se většinou
napojují na hrudní kost - sternum)
bederní
křížová (4 obratle srůstají v kost křížovou)
ocasní (vývoj ocasu druhově specifický - viz
např. veverka, křeček, jelen, chápan...)
Lebka:
- počet lebečních kostí menší než u plazů
- na krční obratel nasedá 2 týlními hrboly (bikondylní
lebka)
- spodní čelist tvořena 1 párovou kostí (mandibula), k
lebce připojena druhotným čelistním kloubem
- vytvořeno sekundární patro, dolní spánková jáma a
jařmový oblouk
Končetiny
- krkavčí kost lopatkového pásma je redukována na
výběžek na lopatce, klíční kost u některých chybí
(kopytníci)
- pánevní kosti srostlé, připojené ke kosti křížové
- podle způsobu našlapování:
 ploskochodci - došlapují na prsty a záprstní
nebo zánártní kosti (hmyzožravci, hlodavci, primáti)
 prstochodci - došlap jen na prsty nebo jen na
jejich poslední články (většina šelem)
 kopytníci - došlap na špičky posledních článků
prstů, jejichž počet je redukován (koňovití, turovití)
Svalstvo
bohatě rozrůzněno
 rozvoj kožních svalů na hlavě - mimické svaly,
dále žvýkací svaly - savci mechanicky
zpracovávají potravu v ústní dutině.


svalnatá bránice - odděluje hrudní a břišní
dutinu, s mezižeberními svaly (jejich význam
stoupá v graviditě) zajišťuje dýchací pohyby
CNS
rel. zvětšení mozku, rozvoj druhotné mozkové
kůry koncového mozku, povrch u někt. zvětšen
gyrifikací.
 mozeček zvrásněn u všech
 mícha nedosahuje do ocasní páteře, končí
svazkem nervů v křížové kosti.


endokrinní regulace výrazně vyvinuta
Smysly

vůdčí úlohu hrají různé podle taxon. skupin
Hmat
- volná nerv. zakončení v kůži, různé typy hmatových
tělísek, inervace jednotlivých chlupů (zvl. význam
kolem čenichu a na lysých částech těla)
Chuť
- chuťové pohárky v dutině ústní, především na jazyku
Čich
- většinou mimořádně důležitý
- čichová sliznice na stropě nosní dutiny
- u některých (kopytníci) zachován Jacobsonův orgán
- mezidruhové, vnitrodruhové vztahy, orientace
Sluch
- vedle čichu nejvýznamnější
- ucho členěné na vnější (s boltcem, často pohyblivým),
střední (3 sluch. kůstky - kladívko, kovadlinka,
třmínek) a vnitřní
- největší schopnost vnímání zvukových vln mají letouni
a kytovci - orientace podle odrazu signálů na principu
radaru (resp. sonaru)
Zrak
- nejdůležitější u těch, kde jsou oči blízko sebe prostorové vidění
- noční druhy nemají v sítnici čípky - nevidí barevně,
v cévnatce vrstva s krystalky guaninu, odrážející
dopadající světlo zpět (světélkování očí)
- zaostřování změnou tvaru čočky
- 2 víčka, mžurka zakrnělá, dobře vyvinuty slzné
žlázy.
Trávicí soustava

více členěná
Zuby
- ukusování, mechanické zpracování potravy
- mléčný a trvalý chrup
- řezáky (dentes incisivi), špičáky (d. canini),
zuby třenové (d. praemolares) a stoličky (d.
molares, chybějí v mléčném chrupu)
- zubní vzorce uvádějí počty zubů v polovinách obou
čelistí. Úplný chrup placentálů: 3 1 4 3
3 1 4 3
- u některých počty zubů redukovány
do ústní dutiny ústí 3 páry velkých slinných žláz
 žaludek různě modifikován (přežvýkavci !)
 nejdelší oddíl je tenké střevo, slepé je zvl.
vyvinuto u býložravců (trávení celulózy,
mikroorganismy)
 u řady druhů potravní
specializace

Dýchací soustava
- plíce velké, roztažitelné, vnitřní povrch zvětšen
plicními sklípky
- v hrtanu hlasové orgány tvořené blanitými
hlasivkami a chrupavčitými částmi
Oběhová soustava
- podobná jako u ptáků, má ale jen levou aortu,
bezjaderné krvinky nejmenší z obratlovců (zvl.
horské druhy), tělesná teplota nižší než u ptáků,
kolem 360 C.
Vylučovací soustava
- vylučovací orgány - pravé ledviny
- u všech je močový měchýř
U řady druhů schopnost
hibernace (popř. estivace)
- složitý fyziologický proces !
Pohlavní soustava
pohlavní žlázy párové
 samčí - varlata u většiny druhů sestupují do
scrota (trvale nebo periodicky) - nižší teplota než
tělní umožňuje dozrání spermií
- penis - močová trubice plní funkci
chámomočovodu
 samičí - vaječníky v tělní dutině, vajíčka
zachytávána nálevkou vejcovodů, koncové části
vejcovodů přecházejí v dělohy, v různé míře
spojené, vagina nepárová
- močové cesty oddělené od pohlavních

u ptakořitných ústí vývodné cesty trávicího,
pohlavního a močového ústrojí do kloaky, kladou
vejce s kožovitým obalem, termoregulace není
ještě dokonalá,
 u vačnatců nedokonalá výživa zárodků v děloze nemají placentu, vývoj pokračuje ve vaku,
podloženém vakovými kostmi - zárodky přisáty přirůstají k bradavkám, novorozený klokan má
hmotnost 30 000 x menší než matka, dítě 20 x,
březost u klokana 30 dní, ve vaku dalších až 250
dní).

spermie dozrávají podle druhu kontinuálně nebo
během rozmnožovacího období, vajíčka po
několika v druhově specifických odstupech
 ke splynutí dochází většinou ve vejcovodech
 období páření (říje) souvisí s ovulací, ta s našich
šířkách s délkou dne


vývoj zárodku
- v děloze
- po zač. rýhování nidace ve stěně děložní,
část zárodečných obalů srůstá se stěnou dělohy
v placentu různého typu - ta zajišťuje výživu,
dýchání a vylučování zárodku. V pokročilejším
stádiu vývoje je zárodek spojen s placentou
pupeční šňůrou
 doba gravidity
- odpovídá do určité míry velikosti savce a
stupni vývinu mláďat (holá, slepá, s
nedostatečnou termoregulací na jedné straně a
vyvinutá, s funkčními smysly, schopná
následovat matku na straně druhé (kopytníci,
kytovci),
- někdy nesouvisí s taxon. příslušností - králík a
zajíc
- extrémy - 2 týdny u drobných hlodavců, 22 24 měs. u slona
počet mláďat
- souvisí s tím, kolik je
samice schopna kojit:
- hlodavci až 15
- šelmy a nepřežvýkaví sudokopytníci 5 – 10
- většina primátů, kytovců, letounů 1


u některých skupin - tzv. utajená březost, u
netopýrů dochází k páření na podzim, oplození až
po hibernaci - utajené oplození. Význam narození mláďat v příznivém období roku.

mláďata kojena různou dobu, různě vyvinutá
péče (doupata, hnízda, donášení potravy...)

značně vyvinuté sociální chování, často složité
vnitrodruhové vztahy, teritoriální chování...

migrace - netopýři na přezimování, migrace
kopytníků za potravou, mořských ploutvonožců a
kytovců na místa rozmnožování

mnoho druhů domestikováno
Taxonomie
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída Vejcorodí (Prototheria)
Řád Ptakořitní (Monotremata)
Podtřída Živorodí (Theria)
Nadřád Vačnatí (Metatheria)
Řád Vačnatci (Marsupialia)
Nadřád Placentálové (Placentalia)
Řád Hmyzožravci (Insectivora)
Řád Letouni (Chiroptera)
Řád Primáti (Primates)
Řád Chudozubí (Edentata)
Řád Hlodavci (Rodentia)
Řád Šelmy (Carnivora)
Řád Zajícovci (Lagomorpha)
Řád Chobotnatci (Proboscidea)
Řád Lichokopytníci (Perissodactyla)
Řád Sudokopytníci (Artiodactyla)
Řád Kytovci (Cetacea)