Endokrinní soustava

Download Report

Transcript Endokrinní soustava

ENDOKRINNÍ SOUSTAVA
Soustava žláz s vnitřní sekrecí
ENDOKRINNÍ SOUSTAVA
jedna ze dvou složek integrálního řízení
organismu (vedle nervové soustavy)
 její působení je zprostředkováno biologicky
aktivními látkami = hormony
 působení je pomalejší a difúzní
 endokrinní (do krevního oběhu) x exokrinní (do
okolí, vývody)
 hormony jsou vylučovány:
 speciálními endokrinními žlázami (žlázové
hormony)
 některými tkáněmi, které mají i jinou funkci
(tkáňové hormony)
 neurosekrece (neurohormony)

FUNKCE ENDOKRINNÍ SOUSTAVY
 řídí
procesy
růstu
 tělesného a psychického vývoje
 reprodukce

 podílí





se na řízení homeostázy
výživa
metabolismus
vodní a iontové hospodářství
krevní oběh
dýchání
HORMONY
 chemické
látky
 produkované specializovanými žlázami
bez vývodu
 uvolňovány do krve a přenášeny do
ostatních částí těla
 ne všechny hormony to splňují!
 tkáňové hormony, neurosekretorické
buňky
 mají
regulační účinek
HORMONY
 schopné
vázat se na receptory cílových
buněk a ovlivňovat tak jejich činnost
 cílený účinek, jsou nezastupitelné
 vysoká účinnost – stačí velmi malé
koncentrace
 omezená trvanlivost – odbourávají se
MECHANISMUS PŮSOBENÍ HORMONŮ

hormony peptidické nebo bílkovinné
povahy: vážou se na speciální receptory
v buněčné membráně → spustí se sled reakcí,
během nichž uvnitř buňky vznikají látky
označované jako tzv. druhý posel → mění
propustnost membrány pro určité látky nebo
aktivizuje enzymy (enzymy spustí biochemickou
reakci)
MECHANISMUS PŮSOBENÍ HORMONŮ
 hormony
steroidní povahy pronikají
přímo do buňky → vážou se na receptory v
cytoplazmě → komplex hormon-receptor
putuje do jádra buňky a váže se na určité
místo DNA→syntetizují se speciální
enzymy, ty spustí biochemickou reakci
PŘEHLED ŽLÁZ S VNITŘNÍ SEKRECÍ
Hypotalamo – hypofyzární systém
(adenohypofýza, neurohypofýza)
 Epifýza
 Štítná žláza
 Příštitná tělíska
 Nadledviny (kůra a dřeň)
 Pankreas (Langerhansovy ostrůvky)
 Brzlík
 Varlata
 Vaječníky (Graafovy folikuly a žluté tělísko)
 Placenta

HYPOTALAMO-HYPOFYZÁRNÍ SYSTÉM
nadřazená koordinační funkce vůči ostatním
endokrinním žlázám
 propojení s CNS, ta řídí činnost H-H systému

HYPOTALAMUS
analyzují se zde informace o stavu organismu
 ten odpovídá přímým nervovým řízením nebo
sekrecí neurohormonů
 putují do neurohypofýzy nebo adenohypofýzy
 produkuje liberiny x statiny (řídí činnost
adenohypofýzy)
 produkuje ADH a oxytocin (shromažďují se v
neurohypofýze)

HYPOFÝZA
HYPOFÝZA
skládá se ze dvou částí lišících se původem i
funkcí
 přední lalok = adenohypofýza
 zadní lalok = neurohypofýza

ADENOHYPOFÝZA
přední lalok
 propojena s hypotalamem stopkou – cévy, vlákna
neuronů
 produkuje 6 základních hormonů:
 somatotropin
 adenokortikotropin (ACTH)
 folitropin (FSH)
 lutropin (LH)
 tyreotropin (TSH)
 prolaktin (PRL)

ADENOHYPOFÝZA
1.
•
•
2.
•
3.
•
•
SOMATOTROPIN
růstový hormon, délkový růst kostí
nanismus x gigantismus
ADRENOKORTIKOTROPIN
působí na kůru nadledvin a produkci
glukokortikoidů a mineralokortikoidů
FOLITROPIN
u žen podporuje růst folikulů ve vaječnících před
ovulací a tvorbu estrogenů
u mužů podporuje spermatogenezi (tvorbu
spermií)
ADENOHYPOFÝZA
4.
•
•
•
5.
•
6.
•
LUTROPIN
u obou pohlaví stimuluje tvorbu pohlavních
hormonů
u žen stimuluje sekreci estrogenů a vyvolává
ovulaci a tvorbu žlutého tělíska
u mužů podporuje sekreci testosteronu
TYREOTROPIN
řídí tvorbu a sekreci hormonů štítné žlázy
PROLAKTIN
stimuluje růst mléčné žlázy, odpovídá za tvorbu
mléka po porodu
NEUROHYPOFÝZA

1.
2.
zásobárna hormonů vytvořených
neurosekrečními buňkami hypotalamu
Antidiuretický hormon
•
řídí zadržování vody v těle (viz vylučovací
soustava)
•
při nedostatku vody se zvýší syntéza ADH a
tím vzroste zpětná resorpce vody
•
porucha syntézy ADH – nemoc žíznivka
Oxytocin
•
na konci těhotenství podněcuje stahy
hladkých svalů dělohy
•
podněcuje ejekci mléka při kojení
ŠIŠINKA (PINEÁLNÍ ŽLÁZA,GLANDULA
PINEALIS)
výběžek komory mezimozku
 hormonem šišinky je MELATONIN, který vniká
ze serotoninu
 světlo tlumí jeho tvorbu, vniká v noci, zlepšuje
kvalitu spánku
 ovlivňuje biorytmus, brzdí pohlavní činnost

ŠTÍTNÁ ŽLÁZA (GLANDULA THYROIDEA)
ze dvou laloků, po stranách štítné chrupavky
 laloky uprostřed spojeny – vytvářejí písmeno H
 hormony: tyroxin, trijodtyronin, (obsahují vázaný
jód) kalcitonin
1. Tyroxin a trijodtyronin
•
ovlivňují metabolismus
•
zvyšují účinnost jiných hormonů (např.
adrenalinu)
•
sekrece řízena tyreotropinem
2. Kalcitonin
 snižuje množství Ca v krvi a podporuje jeho
ukládání do kostí
 ochrana kostní tkáně matky během
těhotenství

PORUCHY SEKRECE TYROXINU A
TRIJODTYRONINU



projeví se vznikem strumy (struma = vole)
Hypertyreóza = Basedowa choroba
• nesnášenlivost tepla, pocení, ztráta hmotnosti,
nervozita, třes, tachykardie, vystouplé oční
bulvy
Hypotyreóza
• v raném dětství vede ke kretenismu (zpoždění
tělesného i duševního vývoje)
• v dospělosti se projevuje slabostí, spavostí,
nesnášenlivostí chladu, snížení metabolismu,
otylost, bradykardie
PŘÍŠTÍTNÁ TĚLÍSKA
4 malé žlázy na zadní straně štítné žlázy
 hlavní hormon: PARATHORMON
 zvyšuje v kostech aktivitu buněk, rozrušování
kostní hmoty
 uvolňuje se Ca2+ a HPO2-4
 vylučováním parathormonu se reguluje hladina
vápníku v krvi (aby byla stálá)
 regulace založena na principu zpětné vazby

NADLEDVINY (GLANDULAE
SUPRARENALES)
párové orgány nad horním pólem ledviny
 rozlišujeme kůru a dřeň

KŮRA NADLEDVIN

1.
tvoří se zde mineralokortikoidy,
glukokortikoidy a androgeny
Mineralokortikoidy
•
nejdůležitější je aldosteron
•
řídí metabolismus Na a K
•
zadržuje sodík v těle a tím zvyšuje retenci
vody
•
naopak zvyšuje vylučování K do moči
KŮRA NADLEDVIN
2.
•
Glukokortikoidy
•
nejdůležitější je kortizol
•
přispívá k udržení glukózy v krvi (inhibice
spotřeby tkáněmi, podněcuje štěpení
svalových bílkovin a přeměnu AMK na
glukosu v játrech)
•
má protizánětlivý, protialergický a
imunosupresivní účinek → využívá se při
transplantacích, alergiích
produkce kortizolu řízena z adenohypofýzy adrenokortikotropin
KŮRA NADLEDVIN


Addisonova choroba
• porucha z nedostatku kortikoidů
• únava, nízký TK, úbytek hmotnosti
Cushingova choroba
• porucha z nadbytku kortikoidů
• obezita, otoky, nízký TK, poruchy tvorby
pohlavních znaků
KŮRA NADLEDVIN
3.
Androgeny
•
hormony s maskulinizujícím účinkem
•
součást anabolik zneužívaných ve sportu
•
v důsledku genetických vad se vytváří
maskulinní znaky u žen a femininní znaky u
mužů
DŘEŇ NADLEDVIN
svým původem buňky nervové, patří k
vegetativní nervové soustavě
 dva hormony – katecholaminy: adrenalin,
noradrenalin
 vylučovány hlavně při fyzické a psychické zátěži,
tzv. „poplachové nebo stresové hormony“
 oba působí na kardiovaskulární systém, hladké
svalstvo, metabolizmus, zlepšují ventilaci plic
 mobilizují energetické rezervy – lipolýza,
glykolýza v játrech a svalech, podporují příjem
glukózy buňkami

DŘEŇ NADLEDVIN

•
•
Adrenalin
• vylučuje se zejména při fyzické a psychické
zátěži
• stimuluje srdeční činnost
• způsobuje rozšíření cév v kosterních svalech a
naopak zúžení cév např. ve střevech
• připravuje tělo na zátěž
Noradrenalin
• vyvolává celkové zúžení cév, zvyšuje TK
vylučování hormonů dřeně nadledvin je řízeno
prostřednictvím nervových vláken sympatiku
(viscerální nervový systém)
STRES
hormony kůry i dřeně nadledvin se podílejí na
zajištění funkce organismu
 jejich potřeba se projevuje při zátěži jakéhokoliv
druhu
 zátěž = stres = složité situace fyzické i psychické
 1. fáze – poplachová reakce: aktivace sympatiku,
vyloučení adrenalinu z dřeně nadledvin
 2. fáze – rezistence: dlouhodobé nebo opakované
působení stresu, organismus mobilizuje své
rezervy
 3. fáze – vyčerpání: nadměrná intenzita a doba
působení stresu může vést až k fyzickému a
psychickému vyčerpání organismu

SLINIVKA BŘIŠNÍ
žláza exokrinní – vylučuje pankreatickou šťávu
do dvanáctníku
 zároveň i žláza endokrinní!
 stavbou připomíná slinnou žlázu – odtud název
 endokrinní funkci obstarávají Langerhansovy
ostrůvky – rozptýlené ve tkáni žlázy
 ostrůvky jsou tvořeny dvěma typy buněk:
 α – buňky: produkují glukagon
 β – buňky: produkují inzulín

 inzulín
a glukagon regulují hladinu
glykémie ve fyziologickém rozmezí 3,9 – 6,7
mmol/l)
SLINIVKA BŘIŠNÍ

Inzulín
•
•
•
•
•
•
hlavní funkce: snižovat glykémii a usnadňovat
vstup glukózy do buněk
aktivuje tvorbu glykogenu! (zásobní
polysacharid) v játrech a svalech
zvyšuje tvorbu tuků z glukózy (lipogeneze), snižuje
glukoneogenezi
sekrece inzulinu je řízena jednoduchou zpětnou
vazbou (zvýšená hladina glokózy, zvýšení sekrece
inzulínu)
zvýšená sekrece inzulínu se projeví snížením
glykémie (hypoglkémie)
snížená sekrece vede ke zvýšené glykémii
(hyperglykémie) → projevuje se souborem
příznaků zvaných diabetes mellitus
SLINIVKA BŘIŠNÍ

•
•
•
•
•
Diabetes mellitus (cukrovka)
zvýšená hladina glukózy v krvi = hyperglykémie
glukóza špatně vstupuje do buněk a vylučuje se z
těla močí
zvýšená hladina způsobuje tzv. glykosylaci
tělních bílkovin (vazbu glukózy na bílkovinné
molekuly) a tím poruch y některých tkání – cévy,
sítnice oka, ledviny)
diabetes mellitus I. typu – nedostatečná tvorba
inzulínu (genetická příčina), začíná často v
dětství
diabetes mellitus II. typu – inzulínu je dostatek,
ale buňky jsou na něj méně citlivé, začíná ve
SLINIVKA BŘIŠNÍ

•
•
•
•
Glukagon
vyplavuje se do krve při snížení hladiny glukózy
jeho sekrece je tlumena zvýšenou hladinou
glukózy
hlavní funkce je zvyšování glykémie – je tedy
antagonistou inzulínu
stimuluje štěpení glykogenu! v játrech a
aktivuje tvorbu glukózy z glycerolu a AMK
(glukoneogeneze)