Transcript 1. Strunatci

Kmen STRUNATCI
Odlišnosti od bezobratlých:
Mají
1. strunu hřbetní = chrupavčitá opora těla
- u vyšších obratlovců je nahrazena
páteří (zbytky struny hřbetní tvoří
meziobratlové ploténky)
2. trubicovou nervovou soustavu na
hřbetní straně těla
3. uzavřenou cévní soustavu se srdcem
na břišní straně těla
podkmen Pláštěnci:
 tělo kryje rosolovitý plášť
(vyloučený pokožkou)
 struna hřbetní pouze u larev
 v mořích
sumky
salpy
podkmen Bezlebeční:
Zástupce: Kopinatec plžovitý (6 cm)
• ocasní ploutvička ve tvaru kopí
 v Čínském moři
 ve dne v písku, v noci u hladiny
3) kmen Obratlovci
Charakteristický znak – vnitřní
kostra
Je tvořena:
1. chrupavkou (kruhoústí,
paryby, chrupavčité ryby)
2. kostní tkání (ryby, plazi, ptáci,
savci)
Kmen Obratlovci: 7 tříd
- Kruhoústí
- Paryby
- Ryby
- Obojživelníci
- Plazi
- Ptáci
- Savci
1. třída: KRUHOÚSTÍ
 nemají čelisti, ale kruhovitou přísavku
s rohovitými zuby
 chrupavčitá kostra
Zástupci:
Mihule potoční (až 20 cm)- v dospělosti již
potravu nepřijímají
parazité ryb
Mihule říční
Mihule potoční
2.třída: PARYBY
 chrupavčitá kostra
 dýchají žábrami
 nesouměrná ocasní ploutev
 protažená hlava
 většinou draví (někteří se živí planktonem)
1.Žraloci
2.Rejnoci
Žralok bělocípý
Rejnok obrovský
(Manta)
3.třída: RYBY
 obvykle kostěná kostra
 dýchají žábrami, které kryjí skřele
 tělo kryjí kostěné šupiny
 patří mezi ně druhy dravé, všežravé,
býložravé i parazitické, druhy žijící
samotářsky, v párech i ve stotisícových
hejnech
 nejmenší ryby patří mezi nejmenší
obratlovce vůbec (8 mm v dospělosti),
zatímco jiné dosahují více než 4 metry délky
(např. arapaima, viza)
Stavba těla
ploutev hřbetní
ploutev ocasní
oko
čichová jamka
skřele
ploutev řitní
ploutve břišní
ploutve prsní
vousky
4.třída: OBOJŽIVELNÍCI
(podle názvu – obývají obě prostředí)
- ve vodě: larvální stadium – dýchá
žábrami
na suchu: dýchají vzdušný O2
Odvození z ryb
- larvy dýchají žábrami
- u larev je postranní čára
Dospělci:
proměnlivá teplota těla (studenokrevní)
dýchají plícemi (z ¼) a kůží (z ¾)
v kůži slizové žlázy – zvlhčují povrch těla
u některých jedové žlázy, např. ropucha
Dělení Obojživelníků:
1.
(podtřída) ocasatí: čolci a mloci
2. (podtřída) bezocasí: žáby
5.třída: PLAZI
(jako první se přizpůsobili životu na souši)
Znaky:
- rohovitá pokožka nebo krunýř
- dýchají plícemi
- mláďata se líhnou z vajec
- proměnlivá teplota těla
- nohy krátké nebo chybějí
- společný vývod trávicí, vylučovací
a pohlavní soustavy - KLOAKA
Dělení plazů:
3 řády:
1. šupinatí:
- ještěři
- hadi
2. želvy
3. krokodýli
6.třída: PTÁCI
vývojově pokračováním plazů
 2 skupiny:
- letci
- běžci
 peří, křídla, zobák, duté kosti, kladou
vejce
 stálá teplota těla (teplokrevní)
Pštros dvouprstý
největší pták,
2,5m, 100 kg, Afrika
Tučňák
patagonský
kolem 1 m, Antarktida
loví ryby, sépie, korýše
Kolibřík
čmeláčí
Sup bělohlavý
Bažant obecný
Z Asie - k nám
pronikl za vlády
Lucemburků
Holub hřivnáč
divoce žijící
Labuť velká
Poštolka
obecná
Sýkora koňadra
v dutinách stromů
Straka
obecná
neupravená hnízda se stříškou
z větviček, vybírá cizí hnízda
7.třída: SAVCI
 vývoj v těle matky
 výživa mateřským
mlékem
 srst
 stálá tělesná teplota
 rozvinutá nervová
soustava
 dokonalá bránice,
výkonné plíce
 obývají souš, vzduch i
vodu
první dva řády – vývojově méně dokonalí savci:
řád Ptakořitní (vejcorodí):
- některými znaky připomínají plazí předky
- nerodí živá mláďata, kladou vejce
- mají srst a mléčné žlázy
- pouze australská oblast
Ježura australská
snáší 1 vejce do
vaku na břiše, zde
mládě žije než mu
narostou bodliny,
saje mléko
rozhrabává mraveniště, ústa bez
zubů, dlouhý jazyk
Ptakopysk podivný
zahřívá vejce v podzemním doupěti,
plovací blány, loví bezobratlé, pod vodou
až 5 minut, bezzubé čelisti , kachní
zobák, 75 cm, samec jedové žlázy na
zadních nohách
řád Vačnatci:
- mláďata se rodí nedokonale vyvinuta
(velká 1 – 3 cm)  další vývoj ve vaku
- po narození musí mládě dolézt do vaku
- ústa mu přirostou k bradavkám, neumí sát,
mléko mu matka vstřikuje přímo do úst
Koala
 živí se pouze listy blahovičníku
(eucalyptus), je jedovatý
 pouze v Austrálii
 většinou jedno mládě, ve vaku půl
roku, pak na zádech
Placentálové :
- placentálové jsou největší skupinou savců,
patřících do podtřídy živorodí
- plod je během těhotenství vyživován
pomocí placenty, díky ní je mládě v době
porodu mnohem lépe vyvinuté než
novorozené mládě vačnatců
- placentálové ovládli zemi (kromě Austrálie,
která se oddělila od ostatních kontinentů
ještě před jejich rozšířením)
řád Šelmy
Vydra říční
Lev
Liška obecná
řád Zajícovití
Králík domácí
řád Hlodavci
 neúplný chrup, hlodáky stále dorůstají
Hraboš polní
Potkan
• vlhká místa, stoky
• rozhryže i beton
řád Hmyzožravci
Krtek obecný
Ježek východní
řád Letouni
jediný řád savců se schopností létat
řád Sudokopytníci
Znaky:
na nohou 2 nebo 4 prsty
zakončené kopyty
řád Lichokopytníci
Mají 1 nebo 3 prsty zakončené kopytem
řád Kytovci
Velryba černá
Delfín
obecný
Kosatka dravá
1.
STRUNATCI
Skupiny strunatců:
 Pláštěnci (sumky, salpy)
 Bezlebeční (kopinatec)
 Obratlovci - třídy:
kruhoústí (mihule)
paryby ( žraloci a rejnoci)
ryby (kapr, makrela)
obojživelníci (mloci, čolci a žáby)
plazi (ještěrky, krokodýli, hadi a želvy)
ptáci (pštros, tučňák, holub)
savci (ježura, klokan, tygr, kůň)