Transcript 11.lekce BP prestiž

Vojenské povolání v kontextu profesionalizace ozbrojených sil
Přednáška (osnova):
1.
2.
3.
4.
Povolání, profese, zaměstnání
Vojenské povolání
Prestiž: voják z povolání, policista, hasič
Prestiž a hodnocení veřejných služeb
3. Prestiž
Prestiž – vyjadřuje vztah určitého uznání (ohodnocení) osobnosti, uznávaný
vliv, vážnost osoby či skupiny
V soudobé sociologii se prestiž odvozuje z profese, kterou určitá osoba, či
skupina osob vykonávají.
Tento pojem se původně používal spíše v pejorativním významu – jako
výsledek efektu dosaženého úskokem či trikem, později Max Weber –
legitimní a nelegitimní prestiž, - ukazatel sociálního postavení (v polovině
19 století).
Empirické zkoumání, od r. 1911 –první zkoumání prestiže v empirickém
výzkumu, u nás v r. 1937, A. Obdrdlík, - důležitost jednotlivých povolání z
hlediska utváření veřejného blaha
Později v 60 letech, J. Kapr, B Jungmann, výzkum sociální stratifikace, obecná
struktura prestiže povolání u nás není moc odlišná od západních zemí
(preference manuálních povolání nebyla tak vysoká, jak se předpokládalo.
3. Prestiž
Výzkumy prestiže povolání jsou nejčastěji kombinací 2 přístupů.
Ke konstrukci škál prestiže povolání se pak většinou používá standardizovaná
metoda, kdy je reprezentativnímu vzorku populace předložen určitý výběr
povolání, které hodnotí z hlediska jejich prestiže. Respondent pak většinou
přiděluje jednotlivým povoláním body od 1 (nejméně prestižní) do 99
(nejvíce prestižní).
Je možné se setkat i s jinou metodou, kdy každému povolání přidělujeme
hodnotu od 1 (nejméně vážené povolání) do 10 (největší vážnost). Povolání
jsou poté seřazena od nejprestižnějšího podle dosaženého průměru bodů
Brenner, Hrouda 1967. J Kapr použil ve svém šetření pouze 5 bodovou
škálu. Každému hodnocení, pak přidělil index od 20 do 100. Kapr 1967.
Otázkou k zamyšlení je: Jaký počet a které povolání respondentovi k posouzení
nabídnout? Odpovědi na tyto otázky nejsou jednoznačné a do této oblasti i
směřují kritiky výzkumů prestiže.
Obvykle se tedy šetří 30 – 40 profesí, ale jak je z tab.č.1 patrné, šetří se i
rozsáhlejší soubory povolání ( 50 – 70 profesí). Počet profesí by měl
vycházet z toho, v jakém počtu povolání je respondent schopen se ještě
orientovat. Zároveň i historické sledování, možnost porovnání
3. Prestiž
Seznam povolání, které se ve výzkumech požívají není přesně daný a během
doby se obměňuje (tak, aby v něm byla zachycena povolání odpovídající
dané době). Je nesporné, že počet a typ povolání, které respondentům
předkládáme ovlivňuje výsledná hodnocení i shodných profesí. Tuto
skutečnost pak musíme respektovat při srovnávání v časových řadách.
Důležitým kritériem pro posuzování prestiže je požadavek na vzdělání,
dělnické profese stojí všeobecně níže
Dalším hlediskem pro posouzení prestiže povolání může být zjišťování, jaké
ideální příjmy si respondenti pro jednotlivá povolání představují.
Důležitou otázkou při zkoumání problematiky prestiže povolání je porovnání
škál prestiže povolání u nás a v zahraničí. Mezinárodní srovnání výsledků
je však limitováno odlišnými soubory povolání – řešením tohoto problému
je porovnání pouze těch povolání, která jsou ve všech případech stejná
nebo jsou stejného charakteru.
3. Prestiž
První mezinárodní porovnání po r. 89 – výraznější odchylky
Např. Hornické povolání u nás vysoko, v zahraničí nízko, naopak vojáci z
povolání u nás nízko v zahraničí na předních místech.
Další – nízká prestiž politické sféry, která poklesla
Jiné povolání, časem se blížíme evropskému standardu
Je nutné rozlišovat:
Pojem úcta - se od prestiže odděluje, nelze dávat dohromady, je vztahovaná
k jedné určité osobě,
kdežto prestiž se váže k pozici. Pokud tedy hodnotíme prestiž povolání,
hodnotíme prestiž dané pozice a nikoli osoby, která tuto pozici zastává!!!
3. Prestiž
Prestiž – vyjadřuje vztah určitého uznání (ohodnocení) osobnosti a role voj.
profesionála sociálním prostředím
Míra prestiže vojenského povolání - daná společenským ohodnocením dané
pozice, např. velitelů a je pro všechny stejná
Kromě toho existuje i osobní prestiž, může být vyšší nebo nižší podle schopností
např. velitele a jeho podřízených.
Pokud mluvíme o prestiži např. velitelů, vojenských chemiků, myslí se tím jen
neosobní stránka (společenské ohodnocení), pokud se mluví o konkrétním
veliteli, obecně se má na mysli jak neosobní, tak i jeho osobní prestiž.
Rozdíly mezi pojmy: prestiž – autorita – sociální status
Prestiž: stupeň uznávání či hodnocení širším sociálním okolím
Autorita: respektování rozhodnutí, příkazů a stanovisek, lze ji odvodit ze
stupně důvěry, kterou požívá u svých podřízených
Sociální status: místo, které vojenský profesionál zaujímá s ohledem na svou
funkci, hodnost a prestiž
Aktuální úroveň prestiže vojenského povolání:
1990 –20 místo v žebříčku třiadvaceti povolání v ČSFR
1/2005 – 22 místo v žebříčku 26 povolání ČR
3. Vojenská profese a trendy jejích změn
Vojenské povolání (zaměstnání):
vyjadřuje pracovní vztah vojáků k armádě, charakterizuje dobrovolnost a
zaměstnanecký vztah
Původní význam pojmu „povolání“ – znamenalo, že člověk byl povolán k
výkonu nějaké pracovní činnosti – něco více než zaměstnání
Povolání se liší od zaměstnaneckých skupin v mnoha aspektech, především
usilují o privilegovaný status uvnitř společnosti a požadují oligopolní vlivy
ve vlastní kvalifikaci. Povolání hodnotí sama sebe jako extrémně důležitá
pro existenci vývoj společnosti
Povolání – je považováno zaměstnání s celoživotním úvazkem
Pracovně lze povolání definovat:
• Jistou soustavu specifických činností vyžadující určité znalosti a dovednosti
• Tyto činnosti jsou vykonávány trvale a systematicky
• Jsou základem existence vykonavatele (práce za mzdu)
Nová povolání vznikají, jiná zanikají a některá přetrvávají
Vojenské povolání vzniklo de facto vyčleněním vojenské činnosti jako trvalé
práce vykonávané za mzdu. Na podstatě tohoto povolání se nic moc
neměnilo do té doby, kdy velitelé byli nositelé vojenských činností. Avšak
3. Vojenská profese a trendy jejích změn (2)
postupem času se začala soustava vojenských činnosti rozčleňovat, (štábní
činnosti a vznik rozmanitých druhů vojsk – tj. chemici, ženisté, voj. Lékaři
atd.). To vedlo ke vzniku mnoha dalších povolání, tzn. že v pravém slova
smyslu dnes vojenské povolání neexistuje (velitel, pilot, voj. lékař, zbrojíř)
Zároveň však tento pojem (voj. povolání) slouží k
• Oddělení vojenských od nevojenských činností
• Specifikuje vojenské prostředí a podmínky, v nichž se vojenské povolání
vykonává
Pro soudobé armády je charakteristická rozrůzněnost vojenského povolání,
přičemž tato rozrůzněnost je podmíněna vnitřní organizací armády,
jednotlivými funkcemi, vojenskými hodnostmi a požadavky na vojenské
vzdělání
Při použití základních sociologických znaků charakterizujících povolání
zjistíme, že jednotlivé činnosti a požadovaná kvalifikace na jednotlivé
funkce se natolik od sebe odlišují, že mimo armádu jsou to vlastně odlišná
povolání (pilot, řidič, technik., lékař). To, co nositele tak odlišných funkcí
spojuje je příslušnost k armádě a z toho vyplývající zhruba stejné
požadavky na každého vojáka:
3. Vojenská profese a trendy jejích změn (3)
Fyzická zdatnost, ukázněnost, ovládání určitých zbraní, znalost vojenských
řádů, uniforma atd. Všude tam, kde společenská praxe mluví o tomto
institucionálním přístupu, máme na mysli jedno vojenské povolání,
hovoříme o vojenských profesionálech
Profesiografická analýza – popis a určení kvalifikační požadavků každé
vojenské profese
Zahrnuje: popis profese, její členění na profesní činnosti ve vazbě na ostatní
činnosti, kritéria úspěchu při výkonu dané profese, technické, fyziologické,
psychologické, sociologické, vzdělanostní a organizační nároky na výkon
dané profese
+ projekt nových profesí, aby mohli být v předstihu připravováni vhodní
vojenští specialisté (profesionálové) na nové funkce
Změny vojenského povolání:
Všeobecný rys: typ bojové vůdce se postupně mění ve vojáka – vzdělaného
odborníka
Pokud máme na mysli podrobnější analýzu změn vojenského povolání, pak
je nosný metodický přístup, který odvozuje změny vojenského povolání ze
změn ve vojenské organizaci, konkrétně přechod od institucionálního k
3. Vojenská profese a trendy jejích změn (4)
k zaměstnaneckému typu vojenské organizace (CH.C. Moskos, I/O model –
institution/occupation)
O co konkrétně jde, vojenská služba a vojenské povolání tradičně získalo
mnoho institucionálních rysů, jako např. pevně stanovené termíny odvodů,
dosažitelnost po dobu 24 hodin, časté stěhování vojáka a jeho rodiny,
podřízení se vojenské kázni a zákonům, nemožnost stávkovat či vyjednávat
o pracovních podmínkách. Navíc se rozvinul patermaterialistický systém
„odškodnění“, který nemá podobu peněžních, ale „naturálních“ dávek – tj.
strava, bydlení, uniformy, lékařská péče, výsluha let při odchodu z armády,
apod.
Zaměstnanecký model vojenské organizace a tudíž s měr změn vývoje
vojenského povolání je zakotven na tržních principech, vychází z těchto
předpokladů:
• Mezi vojenskými a jinými systémy neexistují žádné podstatné rozdíly
zvláště pokud jde o efektivitu činností, náklady a dosahované výsledky
• Vojenské kompenzace by měly být v maximální možné míře poskytovány
peněžní formou než naturálními dávkami, což by lépe odpovídalo
efektivnějšímu fungování trhu
3. Vojenská profese a trendy jejích změn (5)
•
Vojenské kompenzace by měly být přímo závislé na rozdílech ve
schopnostech jednotlivých profesionálů)
Závěr: Vojenské povolání by mělo být posuzováno jako každé jiné zaměstnání s
určitými zvláštnostmi
Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2007
Profese
XI.04
IX.06
VI.07
pořadí
pořadí
pořadí
lékař
1
1
1
vědec
2
2
2
učitel na vysoké škole
3
3
3
učitel na základní škole
4
4
4
programátor
5
5
5
projektant
7
6
6
soudce
6
7
7
soukromý zemědělec
10
8
8
starosta
8
10
9
profesionální sportovec
11
11
10
manažer
9
9
11
novinář
12
13
12
policista
20
20
13
truhlář
16
16
14
účetní
14
12
15
majitel malého obchodu
15
17
16
ministr
13
14
17
opravář elektrospotřebičů
17
15
18
soustružník
19
18
19
bankovní úředník
18
19
20
voják z povolání
22
21
21
kněz
21
24
22
prodavč
24
22
23
sekretářka
23
23
24
poslanec
25
25
25
uklizečka
26
26
26
Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2008
Prestiž - komentář
Můžeme profese pracovně rozdělit na 3 skupiny, podle pořadí, a to na:
1. Uctívané
2. Tolerované
3. Opovrhované
Uctívané – vědec, lékař (ani přes nárůst korupce), ale i soukromý zemědělec
(nikdo mu nezávidí), programátoři a projektanti – obestřeni trochou
tajemství, obyčejný člověk přesně nezná jejich práci.
Tolerované – profese, čas od času dobří, pragmatický přístup
Opovrhované – bankovní úředník (velký a nezasloužený plat), vojáci (nebyli
nám k ničemu), sekretářka, uklizečka? – panské manýry, poslanec (bez
komentáře), kněz, to je závažné (zbytečná profese, vztah k církvím)
Tabulka: Prestiž povolání (pořadí) v letech 2004-2008
Deset nejprestižnějších povolání v letech 2004 až 2008 (průměr
bodového hodnocení)
září 2006
červen
2007
červen 2
008
89,5
90,4
89,8
88,2
vědec
80,7
81,2
81,8
81,8
vysokoškolský
učitel
77,7
78,5
78,2
77,5
nehodnoceno
nehodnoce
no
nehodno
ceno
povolání
listopad 200
4
lékař
zdravotní
sestra
Deset nejméně prestižních povolání v letech 2004 až 2008 (průměr
bodového hodnocení)
povolání
XI.04
IX.06
VI.07
VI.08
uklízečka
29,4
33,8
29
29,8
poslanec
39,9
38,9
36,5
33,6
kněz
46,1
42,6
43,2
40
sekretářka
43,7
44,1
40,5
40,6
prodavač
42,8
44,4
41,5
41,8
stavební dělník
nehodnoceno
nehodnoce
no
nehodno
ceno
44,3
voják z
povolání
44,8
46,7
46,4
46,4
bankovní
úředník
50,2
50,2
48,7
48,5
ministr
53,8
54,1
50
48,8
majitel malého
obchodu
51,2
51,2
50,1
50
71,2
učitel na
základní škole
71,3
71,4
70,7
71,1
programátor
66,3
67,8
65,7
65,3
projektant
64,1
65,8
65,5
64,5
soudce
64,8
65,6
65
63,9
soukromý
zemědělec
59,1
58,4
59
57,7
manažer
59,4
58
55,4
57,2
Průzkum se konal v prvním červnovém týdnu2008 a bylo při něm dotázáno 1051 lidí starších 15 let. Vybírali z
26 profesí, jejichž seznam jim CVVM nabídlo. Jejich prestiž lidé hodnotili body od jednoho do 99 - jeden bod
přidělili povolání, jehož si váží nejméně, naopak 99 bodů znamenalo, že si takové profese váží nejvíce
Důvěra – hasiči, policie, armáda - rok 2008
Jednoznačně důvěryhodně je občany vnímán Hasičský sbor České
republiky, kterému důvěřuje 94 % lidí bez ohledu na věk, vzdělání a
ideologicko-politické zaměření.
Důvěra vývoj – policie a armáda - rok 1994 - 2008
Důvěra vývoj – policie, soudy a armáda - rok 1994 - 2009
Důvěra vývoj – policie a armáda - rok 1994 - 2008
Voják profesionál
Podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání
Občan České republiky starší 18 let:
- Složil vojenskou přísahu
- Vykonal VZS, náhradní vojenskou službu či základní přípravu (3 měsíce
obdoba (VZS)
- Není členem politické strany, trestně bezúhonný,
- Zdravotně způsobilý
- Splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro služební zařazení
Průběh služby: je předmětem dohody mezi uchazečem a služebním orgánem
(minimálně 2 roky)
Náležitosti:
- Náborový příspěvek (za jiné než vojenské či policejní vzdělání)
- Přídavek na bydlení
- Plat – platový tarif státního zaměstnance, zvýšení tarifu o 25%, osobní
ohodnocení, hodnostní příplatek, příplatek za vedení, zvláštní příplatky
podle služebního zařazení
(Bojová pohotovost, ženijní práce apod.)
Voják profesionál (2)
Výsluhové náležitosti:
Forma finančního vyrovnání, náhrada za obtížnost uplatnění v civilní profesi
- Odbytné – jednorázově 2-18 násobek hrubé mzdy
- Výsluhový příspěvek – po 15 letech služby, vyplácen měsíčně
- Odchodné – po 15 letech služby, jednorázově 4-6 násobek hrubé mzdy,
společně s výsluhovým příspěvkem
Rekrutace:
Existuje13 rekrutačních středisek, profesní poradci
Střediska pro výběr personálu 2 (Praha, Olomouc)
2,5 denní výběrové řízení na systematizovaná místa rotmistrovského sboru
Uchazeč absolvuje:
- Vyšetření o zdravotní způsobilosti v nemocnici
- Šetření fyzické zdatnosti
- Psychologické vyšetření a pohovor
- Motivační a personální pohovor
Veřejné služby – záchranné sbory (Praha)
Veřejné služby – záchranné sbory (Praha)