Průběh RSM

Download Report

Transcript Průběh RSM

Ivana Woznicová, Olga Zapletalová
MS centrum, neurologická klinika FN Ostrava
Roztroušená sklerosa - historie
 Robert Carswell
(1793-1857) – profesor
patologie
 Jean Cruveilhier
(1791-1873) – profesor
anatomické patologie
 Popsali a ilustrovali
mnoho klinických
detailů.
Roztroušená sklerosa - historie
 Jako samostatnou
chorobu RS popsal
v r. 1868 prof Jean M.
Charcot
(29.11.l825 – 16.8.1893)
Definice RSM
 Autoimunitní, demyelinizační a
neurodegenerativní onemocnění postihující
především centrální nervový systém ( mozek a
mícha)
 Autoimunitní zánět - imunitní reakce namířena
proti nervovému systému
● autoagresivní lymfocyty- rozpoznání vlastních
antigenů CNS a útok na ně
● Postižení nervových buněk ( neuronů), nervových
vláken ( axonů), obalů nervových vláken ( myelin
a oligodendroglie)
 Onemocnění je roztroušené v prostoru (CNS) a v
čase
Průběh demyelinizace a degenerace
Neuron, axon , myelin
Autoimunitní „útok“
Demyelinizace
Neurolog.
příznaky,
relaps
Degenerace, ztráta axonů
Irreversibilní
poškození
Modified from Waxman et al. N Engl J Med 1998.
Roztroušená sklerosa epidemiologie
 v ČR jeden z vyšších výskytů, odhaduje se
13 000 pacientů v ČR
 Výskyt stále stoupá, a to nejspíše nejen v důsledku
lepšící se diagnostiky
 Počátek onemocnění mezi 20.-40. rokem věku.
Zřídka před 10. a po 60. roce věku
 Převaha žen v poměru 2:1,
v případech s časným nebo pozdním začátkem –
poměr 3:1 a 2,4:1
RSM- rozšíření ve světě
Roztroušená sklerosa mozkomíšní
Genetické faktory:
 Častější výskyt u příbuzných pacientů – nejčastěji
dva sourozenci
 Riziko monozygotních dvojčat je cca 30%,
riziko postižení u kteréhokoli z příbuzných je vždy
nižší než 10%
 Z praxe jsou u rodinného výskytu nejčastější
sourozenecké (sesterské) dvojice, matka a
příbuzné matky – a její děti
Roztroušená sklerosa – genetické
faktory
 Důležitou roli v patogenezi RS hraje geneticky
determinovaná imunitní odpověď
 geny vnímavosti – asi 19, dědí se recesivně
 genetická dispozice pro RS se však uplatní jen za
určitého vlivu prostředí
 dědičný je tedy spíše typ imunitní odpovědi než RS
jako nemoc
Roztroušená sklerosa - příznaky
 Optická neuritida – postihuje jeden nebo oba zrakové
nervy,
- zamlžené vidění,
- výpadky zorného pole,
- bolest za bulbem a při pohybu bulbu
- může se upravit bez následků, vzácně zanechává
slepotu
- často recidivuje
- nejčastější první příznak
RSM - příznaky
 Parestezie – nepříjemné pocity mravenčení, píchání,
pálení s poruchou citlivosti nebo bez ní
- velmi časté, také bagatelizované potíže
 Motorické symptomy – obrny různého stupně,
postihují častěji dolní končetiny
- monoparesy, hemiparesy, paraparesy
- spasticita
- zpočátku může jít jen po pocit slabosti končetin
RSM - příznaky
 Postižení mozkových nervů –
- okohybné poruchy – dvojité vidění, nystagmus
- obrna lícního nervu
- obrna postranního smíšeného systému – poruchy řeči
( dysartrie), poruchy polykání
- neuralgie n.V
 Mozečkové příznaky – porucha koordinace pohybu,
jeho plynulosti, intenční třes – brání vykonávání
jakýchkoli jemných pohybů
- nejistota v prostoru, vrávorání
RSM- příznaky
 Ataxie míšního původu – porucha hlubokého čití, kdy
pacient neví bez zrakové kontroly o uložení končetiny
v prostoru
- nejistota při chůzi
 Vertigo – točení hlavy, pocit nejistoty v prostoru,
- někdy nevolnost
RSM - příznaky
 Poruchy močení – postihuje až 75% pacientů
- hyperreflexie detrusoru – imperativní mikce
- neúplné vyprazdňování – dyssynergie mezi
derusorem a sfinkterem, může být provázeno
obtížným spouštěním či přerušovaným proudem moči
- reziduum v močovém měchýři – infekce
 Poruchy vyprazdňování – postihuje až 60% pacientů
- zácpa a inkontinence stolice
Další příznaky RSM
 Poruchy nálady: deprese, bipolární porucha,
reakce na stres, emoční labilita, afektivní
„vypuštění“, emoční crescendo, euforie,
antisociální chování a psychotické stavy
 Únava: velmi častá,
 Poruchy kognitivních funkcí:
Jsou organicky podmíněné, strukturou-nemocí
Paměťové funkce a soustředění
 Záchvatové poruchy – Lhermiteův příznak, tonické
spasmy (křeče) ve svalech, epileptické záchvaty,
krátkodobé záchvaty poruchy řeči
Klinický izolovaný syndrom

Klinika - izolovaný náhlý výskyt neurologických
příznaků, v souladu s možným demyelinizačním
onemocněním
 Nejčastější – typicky :
1. Postižení zrakového nervu - optická neuritida
(ON)
2. Postižení míchy - transversální myelitis
3. kmenový syndrom
4. mozečkový syndrom
Co je to ataka – relaps?
 Nový výskyt l nebo více klinických symptomů
nebo zásadní zhoršení již stávajících symptomů
 Musí trvat alespoň 24 hodin a po 30 dnech
 Musí dojít ke zhoršení EDSS
 Vyloučení jiných stavů-zejména zhoršení při
febriliích nebo jiných onemocnění
 Stav se zlepší – zpočátku i spontánně, většinou po
léčbě.
a) úplný návrat k předchozímu stavu – v počátcích
onem
b) reziduum - horší se pak s dalšími atakami
Klinicky definitivní RSM
 Diseminace v čase – 2 ataky
 1 ataka a v časné fázi změna na MR – aktivní ložisko
 Různý průběh – typ a průběh choroby
Průběh RSM - typ choroby
Průběh onemocnění RSM
 Střídavé relapsy a stavy
zlepšení
( R/R)
80 – 90 % pacientů Opakované
ataky po kterých následuje
období zlepšení
Ataky postupně mizí a po 10ti
letech se u 50 % pacientů vyvine
sekundární progresivní
 Sekundární progresivní (SP)
Postupující neurologické
zhoršení s/bez nasedajících
relapsů
Průběh onemocnění RSM
• Primární progresivní (PP)
10 – 15 % pacientů, častěji u
mužů
» Od počátku je stálé
zhoršování stavu
• Progresivní relabující
RSM a gravidita
 řada mýtů
 gravidita obecně je stavem imunotolerance
 celkově proces gravidity, porodu a poporodního období neovlivňuje





dlouhodobý průběh nemoci, mění se ale její aktivita v těchto obdobích
porod – změna hormonální a imunitní situace, která je připravená,
fyziologická
potrat - nejhorší situace je UPT – nepřipravená změna, totální
hormonálně imunitní zvrat, vysoké riziko relapsu nebo přechodu do
sekundární progrese
graviditu je vhodné plánovat na období, kdy je nemoc stabilní
Dobré zázemí – pomoc manžela, rodičů nutná!!
zcela zavrženíhodnou praktikou je nutit k potratu pacientku, jejíž RS je
stabilní a která dítě chce !!!
EDSS
 John F. Kurtzke v r. 1955 popsal novou stupnici pro
stanovení invalidity u pacientů s roztroušenou
sklerosou – Disability Status Scale ( DSS)
 0 – normální nález, měla 10 stupňů.
 hodnotil 8 funkčních skupin
EDSS
 Expanded Disability Status Scale (1983)
Rozšířená stupnice stavu invalidity
 8 funkčních systémů
- motorický
- mozečkový
- kmenový
- senzitivní
- funkce močového
měchýře a střev
- zrakový
- mozkový
- ostatní
Hodnocení EDSS
 Celkové skóre se stanovuje v půl bodech
s výjimkou intervalu 0-1
 Hodnotí se jednak zhoršení v jednotlivých osmi
funkčních systémech
 Soběstačnost, schopnost a vytrvalost chůze
Hodnocení EDSS
 EDSS stupeň 0 – normální nález
 Stupeň 1 – 4,0 - pacient je plně soběstačný, ujde
nejméně 500m, stupně jsou definovány podle
postižení funkčních systémů.
Hodnocení EDSS
 Stupně 4,0 - 5,0 – definovány podle postižení
funkčních systémů a vytrvalosti chůze
výsledný stupeň je stanoven podle horšího parametru
 Stupeň 5,5 a výše je stanoven zejména podle
soběstačnosti, vytrvalosti chůze, nutnosti používání
podpůrných pomůcek, ovládání invalidního vozíku
Hodnocení EDSS
 Stupeň 4,0 - pacient stále plně soběstačný, bez
odpočinku a bez opory ujde 500m a více
 Stupeň 4,5 – bez odpočinku a bez opory ujde 300m
 Stupeň 5,0 – bez odpočinku a bez opory ujde 200m
 Stupeň 5,5 – bez odpočinku a bez opory ujde 100m
Hodnocení EDSS
 Stupeň 6,0 – používá jednostrannou oporu
( vycházková hůl), ujde s odpočinkem nebo bez aspoň
100m
 Stupeň 6,5 – stálá oboustranná opora
( francouzské hole, opora druhé osoby), je schopen ujít
aspoň 20m
 Stupeň 7,0 – není schopen i s oporou ujít 5m,
užívá invalidní vozík, který ovládá sám a sám je
schopen přesunů
Hodnocení EDSS
 Stupeň 7,5 – není schopen ujít ani pár kroků, je
odkázán na invalidní vozík, potřebuje občasně pomoc
při přesunech i ovládání vozíku
 Stupeň 8,0 – upoután na lůžko, křeslo nebo invalidní
vozík, který neovládá, je schopen používat horní
končetiny – zvládá sebeobsluhu
Hodnocení EDSS
 Stupeň 8,5 – většinu dne je upoután na lůžku, funkce
horních končetin je omezena, zvládá jen některé
sebeobslužné úkony
 Stupeň 9,0 – bezmocný pacient, je schopen
komunikovat a jíst
 Stupeň 9,5 – úplně bezmocný pacient, není schopen
efektivně komunikovat nebo jíst
( polykat)
 Stupeň 10 – smrt následkem roztroušené sklerosy
RSM - diagnostika
 Roztroušená sklerosa je diagnosa především klinická
 Laboratorní vyšetření mohou tuto diagnosu podpořit
 Jistá diagnosa – pacient prodělal 2 klinické ataky s
časovým odstupem nejméně 30 dnů, vysvětlitelné
nejméně ze dvou ložisek v CNS
RSM - diagnostika
 V r. 2001 – McDonaldova kriteria
umožňují stanovit dg RSM za použití určitého
vyšetřovacího algoritmu již po první klinické atace
nemoci
Diagnostická kritéria RS
Klinický obraz
Nutná doplňující vyšetření
2 a více atak
2 a více objektivních
klinických lézí
žádné
2 a více atak
1 objektivní klinická léze
Disseminace v prostoru:
- MRI
- 2 a více MRI lézí
odpovídajících RS + likvor
- další ataka s odlišnou
klinickou manifestací
Diagnostická kritéria RS
Klinický obraz
Nutná doplňující vyšetření
1 ataka
2 a více objektivních klinických
lézí
Disseminace v čase:
- MRI
- druhá klinická ataka
1 ataka
1 objektivní klinická léze (CIS)
Disseminace v prostoru:
- MRI
- 2 a více MRI lézí odpovídajících
RS + likvor +
Disseminace v čase:
- MRI
- druhá klinická ataka
RSM - diagnostika
 MRI
 Vizualizaci zánětlivých ložisek a sledování jejich
dynamiky
 Velké množství klinicky němých ložisek
 Zánětlivých lézí vzniká 5-10x více než vzniká
klinických atak
MRI
 Standard – T2 vážené obrazy – hyperintenzní ložiska
velikosti od 1mm do několika cm
 V bílé hmotě obou hemisfer, nejvíce v okolí postanních
komor a nad jejich stropy,
 V mozkovém kmeni, prodloužené míše, mozečku
 Horní krční míše
MRI
MRI
 Zobrazení aktivního ložiska – T1 vážené obrazy s
aplikací gadolinia – látky, která přestupuje
hematoencefalickou barieru
 Čerstvou lési „rozsvítí“
 Větší množství ložisek můžeme zobrazit také použitím
modu FLAIR
 Rozsah ložisek nekoreluje s klinickým postižením
pacienta
MRI
MRI
 Black holes – černé díry, v MRI obraze jsou
hyperintenzní v T1 obrazech, naopak v T2 jsou
hypointenzní
 Místa, kde došlo ke ztrátě axonů, k definitivní ztrátě
tkáně.
 Rozsah tohoto obrazu koreluje s neurologickým
deficitem
MRI
MRI nálezy – roztroušená skleróza
Rozvoj atrofie mozku u RSM
31 letá žena
Zdravá kontrola
36 letá žena
RRMS (2 yrs)
43 letá žena
SPMS (19 yrs)
Magnetická rezonance
Typická ložiska zjištěná magnetickou rezonancí
Těžký nález demyelinizačních změn
Mozkomíšní mok
Multiple Sclerosis and Cerebrospinal Fluid
Uwe K. Zettl, Hayrettin Tumani
Závěr
 Roztroušená sklerosa je autoimunní onemocnění
charakterizované četnými demyelinizačními ložisky v
centrálním nervovém systému. Patří mezi
nejběžnější příčiny chronické disability u mladých
dospělých.
 V posledních letech se v pohledu na RSM mnoho
změnilo.
 Objevily se nové poznatky o patogenezi nemoci,
zlepšila se diagnostika
 Objevily se nové terapeutické možnosti