Transcript Chudoba a sociální vyloučení – pohled ekonoma

Chudoba a sociální vyloučení
pohled ekonoma
Ladislav P r ů š a
Ostrava, 7. září 2010
osnova
1. Od chudoby k sociálnímu začleňování
2. Strategie EU 2020
3. Výdaje na systém sociální ochrany obyvatelstva
4. Služby sociální prevence jako nástroj prevence
sociálního vyloučení
pojetí chudoby v teorii
Tomeš, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky.
Praha: Portál 2010
v minulosti:
chudoba byla vždy vnímána jako nedostatek něčeho
důležitého pro život → jak uspokojit nedostatky
(individuální nebo organizovaná filantropie, později
pomoc) nikoli jak odstranit příčiny chudoby → sociální
past
v současnosti:
chudoba = nemajetnost, nedostatečný příjem (chybí
zaměstnání), nedostatečné zdraví (chybí zdravotní péče)
a vzdělání (nedostatečná kvalifikace), nelidské podmínky
práce a života (chybí přiměřené bydlení)
↓
chudým jsou zdroje a služby, nutné pro přiměřeně
důstojný život v dané společnosti, nedostupné
↓
efektivní řešení problému
↓
zpřístupnit pracovní trh, poskytnout zdravotní péči a
vzdělání, zpřístupnit bydlení a účast na společenském
životě
Strategie EU 2020
březen 2010
Sdělení EK: snížit počet osob ohrožených chudobou do r. 2020
o 25 % (o 20 mil. osob)
zásadní výhrady velké skupiny zemí (vč. ČR) – indikátor relativní
chudoby postihuje pouze příjmovou chudobu, koncept
sociálního začleňování je širší
červen 2010
EK: cíl snížení chudoby bude stanoven s využitím kombinace tří
ukazatelů (míra ohrožení chudobou, míra materiální deprivace,
podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby)
členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle
míra ohrožení chudobou
= podíl osob s čistým příjmem menším než 60 %
národního příjmového mediánu po sociálních
transferech na spotřební jednotku
EU-SILC (2008): ČR – 9 % (EU 27 – 17 %)
nízká míra diferenciace příjmu, vysoká efektivita
sociálních transferů → omezený prostor pro další
snižování → cíl: udržet stav na úrovni r. 2008
a zabránit odchylkám od této úrovně
materiální deprivace
• vztahuje se k části populace, která postrádá nejméně 4
položky z 9 (nemohou si dovolit (1) uhradit nečekaný výdaj, (2)
jeden týden dovolené mimo domov v roce, (3) jídlo s masem
každý druhý den, (4) adekvátně vytápět dům či byt, (5) pračku,
(6) barevnou televizi, (7) telefon, (8) auto, (9) mají nedoplatky)
• příčina:
• nedostatečná hladina příjmu,
• sekundární chudoba (výdaje za zbytné věci, nevhodná struktura
výdajů
• EU-SILC: ČR – 6,8 % (EU 27 – 8,2 %)
• cíl: očekává se příznivý vývoj
podíl osob žijících v domácnostech
bez zaměstnané osoby
EU-SILC(2008)
ČR:
6 % populace ve věku 18 – 59 let
7,4 % dětí ve věku 0 – 17 let
EU27: 9,2 % populace ve 18 – 59 let
9,2 % dětí ve věku 0 – 17 let
• dlouhodobá nezaměstnanost nepříznivě ovlivňuje chudobu
dětí – mezigenerační přenos chudoby (obtížný přístup a
uplatnění na trhu práce)
• domácnosti se závislými dětmi ohroženy chudobou více než
domácnosti bez dětí
cíl:
snížit počet osob žijících v domácnostech bez
zaměstnané osoby
EU-SILC (2008):
ČR – sociálním vyloučením ohroženo 1 567 500 osob (= 15,3 %)
chudoba
2
1
materiální
deprivace
3
4
5
6
nízká intenzita práce
7
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
464 tis. osob (4,5 %)
140 tis. osob (1,4 %)
139 tis. osob (1,4 %)
183 tis. osob (1,8 %)
382 tis. osob (3,7 %)
35 tis. osob (0,3 %)
227 tis. osob (2,2 %)
Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením
v zemích EU na celkové populaci (EU SILC 2008)
Rumunsko
44,2
Estonsko
22,1
Bulharsko
38,1
Belgie
20,8
Lotyšsko
33,9
Slovensko
20,6
Polsko
33,4
Německo
20,4
Maďarsko
29,7
Malta
19,5
Litva
29,7
Francie
19,1
Velká Británie
28,3
Rakousko
18,6
Řecko
28,2
Slovinsko
18,5
Portugalsko
26,0
Finsko
17,4
Itálie
25,3
Dánsko
16,5
EU-27
24,5
Lucembursko
15,5
Irsko
23,7
Švédsko
15,5
Španělsko
23,2
Česká republika
15,3
Kypr
22,4
Nizozemí
15,0
Vývoj výdajů na základní složky sociálního systému v ČR
(v mil. Kč) a jejich podíl na HDP (v %)
500 000
16,00
14,00
400 000
12,00
350 000
10,00
300 000
250 000
8,00
200 000
6,00
150 000
4,00
100 000
2,00
50 000
0
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
rok
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
0,00
jejich podíl na HDP (v %)
výdaje na základní složky
sociálního systému (v mil. Kč)
450 000
Vývoj výdajů na sociální služby v letech 1992 - 2009
35 000
30 000
příspěvek na péči
dotace
objem výdajů (mil. Kč)
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
typy sociálních služeb
• služby sociální péče
• služby sociální prevence
• poradenství
služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich
fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit
jim v nejvyšší možné míře zapojení
do
běžného života společnosti a v případech, kdy toto
vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a
zacházení
sociální poradenství poskytuje osobám potřebné
informace přispívající k řešení jejich nepříznivé
sociální situace, sociální poradenství je základní
činností při poskytování všech druhů sociálních
služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy
povinni tuto činnost zajistit
služby sociální prevence
napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které
jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci,
životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu
se společností, sociálně znevýhodňující prostředí
a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou
činností jiné fyzické osoby,
cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám
k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit
společnost před vznikem a šířením nežádoucích
společenských jevů
co s toho vyplývá?
odlišné pojetí a cíle služeb vyžaduje i jejich odlišné organizačně správní
uspořádání a tedy i financování
↓
definovat roli jednotlivých úrovní veřejné správy (stát – MPSV,
krajská a obecní samospráva, kraj a obec v přenesené / rozšířené
působnosti a poskytovatelů sociálních služeb vč. NNO)
↓
propojit systém plánování, registrace a financování sociálních služeb
(krajský plán rozvoje sociálních služeb x priority rozvoje sociálních
služeb do r. 2012)
↓
definovat základní pravidla financování


poskytovatel zasahuje ve prospěch společnosti a občana,
zpravidla na jeho žádost, pomáhá mu překonat jeho obtížnou
sociální situaci nebo sociální problém
cílem je prospěch celé společnosti, resp. ochrana společnosti
před sociální patologií
? má ČR zajištěno naplňování mezinárodně právních závazků
samosprávnými orgány krajů a měst?
 reforma veřejné správy v sociální oblasti nenaplnila základní poslání
(přiblížení služeb občanům)
 oddělení státní správy a samosprávy v ČR od r. 1862 s výjimkou NV
návrhy řešení
1. převést poskytování a financování těchto služeb
do přenesené působnosti krajů
2. vyhlásit na poskytování těchto služeb výběrová řízení podle
výsledků plánu rozvoje sociálních služeb ze strany kraje a na
tomto základě služby financovat na základě smlouvy
kritérium efektivnosti: existence potřebné služby v regionu
(prevence je cca 10 x levnější než následná represe)
provozování: zpravidla NNO – nutno zabezpečit stabilitu
financování (= závaznost údajů o financování v rámci
registrace → propojení plánování, registrace a financování)
děkuji za pozornost
[email protected]