Transcript prezentace

Principy prepozicionalizace aneb
Předložka je, když…
Hana Prokšová
33. studentský workshop Žďárek
předložky
 vlastní × nevlastní
 primární × sekundární
 pravé × nepravé
 J. Gebauer (1900/1903)




prvotné × podružné
podružné: vznikly z výrazů příslovečných a jmenných
chybí několikaslovné předložky
chybí deverbativní předložky
 → vývoj?
 ≈ další autoři, postupné rozšiřování
sekundární předložky v nelibosti
 jejich počet narůstá, jsou nezřídka kritizovány
 spojovány s úředním jazykem
 A. Opravil (1941)
 v důsledku, důsledkem, následkem, z důvodu, z důvodů,
v pádu, v případě, za příčinou, za účelem, za cenu,
cestou, na místo / namísto, namístě, s ohledem, ohledně,
oproti, pomocí, při příležitosti, u příležitosti, příležitostně,
ve příčině, včetně, s výjimkou, s vyloučením, vzdor
 pořád ještě nejmenuje deverbální
vztah primárních a sekundárních předložek
 HYPOTÉZA
 rysy kategorie předložek mají různý stupeň podmíněnosti,
při škálovém rozložení rysů by rysy společné naprosté
většině primárních a naprosté většině sekundárních
předložek mohly být esenciálními rysy kategorie
předložek, nespolečné rysy a) obecně periferní, b)
esenciální jen pro jednu subkategorii
proč dál se zabývat prepozicionalizací?
 prepozicionalizace = typ slovnědruhové transpozice
 stanovení společných rysů komplexu předložek
 syntaktický výzkum
 anotace syntaktických korpusů
 možné důsledky pro zkoumání koherence textu
 gramatikalizace (… ztráta významu v přímém přenosu)
kritéria prepozicionalizace (L. Kroupová, 1971)



SYNTAKTICKÁ
1)
2)
3)
4)
5)
6)
vyjádření vztahu mezi členem určujícím a určovaným
vazebné sepětí
převaha fce vztahové nad významovou
netvoří VČ ani větu
nepřemístitelnost za výraz, k němuž vyjadřuje vztah
odstranění vztahu k subjektu v neosobní větě
1)
2)
3)
4)
5)
tvarová ustrnulost
ustálenost
spojení s pádem (nutná vazba)
j- –> ň- u os. zájmen
postavení vztažného zájmena jako u prim. prep.
1)
2)
3)
4)
významová neplnost
abstraktnost původního významu (tendence k abstraktosti)
synonymie/opozice k primárním či stabilizovaným sekundárním prep.
ztráta původního lexikálního významu
MORFOLOGICKÁ
SÉMANTICKÁ
kritéria prepozicionalizace (L. Kroupová, 1971)

SYNTAKTICKÁ
1)
2)
3)
4)
5)
6)

vyjádření vztahu mezi členem určujícím a určovaným = 3)
vazebné sepětí
převaha fce vztahové nad významovou = 1)
netvoří VČ ani větu
nepřemístitelnost za výraz, k němuž vyjadřuje vztah (ne vždy)
odstranění vztahu k subjektu v neosobní větě
MORFOLOGICKÁ
1) tvarová ustrnulost
2) ustálenost (jako komplexní jednotky, nikoli vždy slovosled uvnitř
prepozice)
3) spojení s pádem (nutná vazba)
4) j- –> ň- u os. zájmen (ne plně prokazatelné, jen návodné)
5) postavení vztažného zájmena jako u prim. prep.

SÉMANTICKÁ
1)
2)
3)
4)
významová neplnost
abstraktnost původního významu (tendence k abstraktosti) (??)
synonymie/opozice k primárním či stabilizovaným sek. prep.
ztráta původního lexikálního významu
kritérium j- → ň ESČ (s. 249): z testů navržených k identifikaci
prepozice sekundární je relativně spolehlivý test […]
po předložce se mění j- u zájmena 3. os. v ň kvůli *jemu × kvůli němu
 během, blízko, díky, dovnitř, kolem, kromě, mimo, namísto,
naproti, následkem, naspod, ohledně, poblíž, podél, podle,
pomocí, proti, stran, uprostřed, uvnitř, vinou, vůči, vyjma, vzdor,
 zevnitř, zkraje, znad, zpod, zpoza, zprostředka
 ?? napospas jemu – příslovce?
 × navzdory, vyjma (× ČNK)
 viz!!
signály probíhající/dokončené
prepozicionalizace (M. Vondráček, 2013)
 ztráta paradigmatu
 omezení morfologické a lexikální variability na počátku
procesu
 obvykle oslabení lexikální sémantiky
 obvyklá zaměnitelnost (za primární či jednoslovné
sekundární předložky)
následkem × na následky
 následkem, v důsledku – sek. prep. (Vondráček, 2013)
 × na následek, na následky
oslabení paradigmatu (ale ne ztráta!!)
pevná vazba (GEN)
zaměnitelnost s jinou PREP (kvůli – obv. u kauzality)
posun lexikálního významu (posílení jednoho z možných
významů na úkor jiných)
 nemožnost stát na konci věty (tady platí!)




kritérium syntaktické návaznosti
 nemožnost na ně syntakticky plně navazovat
(odkazovat)
 Pacientka zemřela následkem zranění.
 *Ten se nedal předpokládat.
 Pacientka zemřela v důsledku zranění.
 ?Ten se nedal předpokládat.
 Pacientka zemřela na následek zranění.
 ?Ten se nedal předpokládat.
 Pacientka zemřela na následky zranění.
 ?Ty se nedaly předpokládat.
kritérium syntaktické hustoty
 syntaktická hustota
 u víceslovných PREP
 nemožnost libovolného funkčního rozvíjení původem
plnovýznamové jednotky
 *na vážné následky ≈ *ve vážném důsledku
 (× upozorňovat/podezření + na vážné následky)
 *na nehody následky ≈ *v nehody důsledku
 na jeho následky ≈ v jeho důsledku
 jen při textové návaznosti – sporná platnost prepozice
kritérium ustálenosti a syntaktického
postavení
 inverze uvnitř komplexní předložky?
 postavení na konci klauze?
 A nebylo podstatou jejich společného demokratismu, na rozdíl
od jejich vzorů, velkých západních demokracií francouzské a
anglosaských, že chtěli rozšířit jeho bázi a zahrnout dopočtu
jeho opor a tvůrčích činitelů i celý čtvrtý stav v nejširším pojetí,
vrstvy socialistického a internacionalistického dělnictva v to
zahrnujíc?
 Ctižádostivost - tu ziskovou v to zahrnujíc - je samozřejmým
atributem člověka obchodníka - peněžníka.
 S odstupem se bude tento vývoj vztahovat i k dalším skupinám
zemí, rozvojové země v to zahrnujíce.

slovosled u komplexní víceslovné není vždy dostačující
 (zahrnujíc × zahrnujíc v (to))
VIZ(TE), SROVNEJ/SROV.




Vondráček, M. (2013)
oslabení paradigmatu
ztráta ponětí o slovesném původu
vazba s NOM → funkční prepozicionalizace
 (připouští částici strukturující text… to má ode mě)
proč nechápat VIZ (ani SROVNEJ) jako
předložku?
 morfologické
 byly by to jediné deverbativní předložky s osobní koncovkou
(× rodové koncovky u přechodníků)
 syntaktické
 možná vazba s adverbiem: viz výše
 sémantické
 jediná funkce – odkazovací, uvozující odkaz jinam
 vždy ve specifickém okolí – poznámka pod čarou, závorka aj.
 sémanticky omezené na jednu funkci, ale v této funkci
významově plné
 není vždy nahraditelné jinou prepozicí při zachování
významu (× *u Vondráčka, 2013)
deverbativní víceslovné sekundární
předložky (Blatná, 2006)


pokud jde o, nedbaje na, nedbajíc na, nehledě k, nehledě na, nehledíc
k, nehledíc na, nemluvě o, nemluvíc o, nepočítaje v, nepočítajíc v,
počínaje od, počínajíc od, počítaje v, počítajíc v, přihlížeje k, přihlížejíc k,
soudě podle, soudíc podle, co se týče, co se týká, vycházeje z,
vycházejíc z, zahrnuje v, zahrnujíc v
× Vondráček, 2013: + … v to
 FEM × MASK IA.
 0 dokladů v ČNK: nepočítajíc v, přihlížeje k a zahrnuje v
 1–5 dokladů v ČNK: nehledíc na, nehledíc k, nedbajíc na,
počínajíc od, nemluvíc o, počítajíc v, přihlížejíc k, zahrnujíc v
 oslabení paradigmatu (nikoli ztráta), ale plošně rodové dublety?!
literatura
 Blatná, R. (2006): Víceslovné předložky v současné češtině.
Praha: NLN.
 Gebauer, J. (1903): Příruční mluvnice jazyka českého, 2. vyd.
 Kroupová, L. (1971): K synchronnímu pojetí českých nevlastních
předložek při lexikografickém zpracování. SaS, 32/3.
 Kroupová, L. (1974): K diskusi o slovnědruhové povaze předložek
a jejich klasifikaci. SaS, 35/4.
 Opravil, A. (1941): Úřední jazyk. NŘ, 25/5-6.
 Vondráček, M. in: Štícha, F. (2013): Akademická gramatika
spisovné češtiny. Praha: Academia.
 děkuji za vyslechnutí