Transcript Od versailleského systému ke druhé světové válce

Od versailleského systému ke
druhé světové válce
Hospodářské důsledky 1.
světové války
• Demografický dopad
- z mobilizovaných 60 mil. mužů z
evropských států padlo
8 mil.
- ztráty na civilistech (bez Ruska) 11 mil.
- ztráty Ruska (včetně obč.války) 26 mil.
- epidemie chřipky 1918-19
15 mil.
- + masakry Arménů, Židů, Poláků, Řeků
Válečné škody ve světě
• Škody na majetku v Evropě 29,96
mld.USD
- z toho Francie a Belgie 17,00
mld.USD
• Přímé náklady na válku 260,00
mld.USD
• Důsledky: - zadluženost válčících států
- rozvrat měnových systémů
- inflace
Geopolitické důsledky 1. SV
• Zánik 4 monarchií:
- ruské (revoluce, nastolení tzv. diktatury
proletariátu)
- německé (vznik republiky)
- turecké (vlastní Turecko – přechod k
republikánskému zřízení; arabská území se
mění v tzv. mandátní území)
- habsburské – Československo, Rakousko,
Maďarsko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců,
Rumunsko, Itálii a Polsko
Geopolitické důsledky 1. světové války
Versailleský mírový systém
• Mírové smlouvy:
- versailleská v Německem
- v Saint Germain s Rakouskem
- v Trianonu s Maďarskem
- v Neuilly s Bulharskem
- v Sèvres s Tureckem (definitivně
Lausanne)
Velká trojka na pařížské mírové konferenci
Podmínky mírové smlouvy s
Německem
• Ztráty územní: - Alsasko-Lotrinsko, téměř
celé západní Prusko a Poznaňsko,
Hlučínsko; po plebiscitu Eupen a
Malmedy, Severní Šlesvik, část Horního
Slezska; Memel, Gdaňsk svobodným
městem
- všechny kolonie
- Sársko na 15 let pod správu Společnosti
národů (jeho uhelné doly Francii)
Základní rysy hospodářského
vývoje 1918-39
• Zpomalení růstu populace
• Přechod od válečné (řízené) ekonomiky k mírové
(omezování státních zásahů do ekonomiky)
• Technická rekonstrukce výrobního potenciálu (zejména
elektrifikace, elektrospotřebiče, automobilismus, ropa –
chemie). Index vyspělosti = strojírenství (úroveň, podíl ve
struktuře průmyslové výroby)
• Objevy: syntetické vitamíny, penicilín benzín z uhlí, um.
kaučuk, děrnoštítkové počítací stroje; později nylon,
radar, tryskový motor, štěpné reakce
Hospodářské cykly mezi
světovými válkami
• 1920 – 1929 (poválečná recese, boom v USA,
Velké Británii, Japonsku, jinde v Evropě inflace,
poválečná deprese, od 1924 „zlatá léta“, rozvoj,
mj. stabilizace měn (směnitelnost)
• 1929 – 1937 (svět.hosp. krize, státní
intervencionismus)
• 1937 - přerušen válkou (vzestup výroby
vzhledem k všeobecnému zbrojení)
„Černý pátek“ na burze v New Yorku 25. 10. 1929
Charakter světové hospodářské
krize
•
•
•
•
Mimořádná hloubka a délka
dlouhá fáze oživování výroby
absence konjunktury v některých zemích
všeobecná (zasáhla průmysl, zemědělství,
peněžnictví)
• téměř ustal mezinárodní pohyb kapitálu,
nedostatek úvěru, neplacení dluhů
Příčiny krize
• Agrární nadprodukce
• Světový obchod expanduje pomaleji než
světová průmyslová produkce
• Racionalizace a nízké mzdy drží úroveň
spotřeby nízko
• Nevypočitatelný pohyb zlata a kapitálu
• Nejasnosti v řešení reparací a vál. Dluhů
• Neexistence vedoucí hospodářské
mocnosti
Protikrizová opatření
• Celní protekcionismus
• státní regulace vnitřního trhu a zahraničního
obchodu
• zavádění clearingu, exportních prémií,
kontingentizace
• devalvace měn
• státní intervencionismus (J. M. Keynes)
• řízené hospodářství (zejména ve fašistických
státech)
Důsledky krize
•
•
•
•
•
Návrat k liberalismu nemožný
Krach množství bank a prům. podniků
Masová nezaměstnanost
Pád cen agrárních produktů
Státní intervencionismus
Vznik měnových bloků
• librový a dolarový (devalvované měny)
- librový: většina zemí impéria, státy
Skandinávie, Portugalsko, Řecko, některé
země v Latinské Americe (v Londýně
ukládaly rezervy, vzájemný obchod v
librách = Londýn zůstal svět. fin. centrem)
• Zlatý (frank a tzv. zlatý blok)
• Clearingový (ve střední Evropě)
Hospodářská politika USA 1918-29
• Změny v postavení USA ve světě (vedoucí
místo, z dlužníka věřitel, vzestup vývozu
kapitálu)
• Formování konzumní společnosti (investiční
vlna, vědecké řízení práce, standardizace,
typizace)
• Rozporný vývoj průmyslu a zemědělství (růst
podílu strojírenství, průmysl automobilový,
elektrotechnický, chemický, letecký,
mechanizace zemědělství – příznaky stagnace
pro „cenové nůžky“)
Hospodářská politika USA 1929-41
• New Deal jako východisko z krize za administrativy F. D. Roosevelta
(od poč. 1933)
• Znaky:
- státní dozor nad bankovnictvím
- devalvace dolaru o 41 % a ústup od zlata (1934)
- Agricultural Adjustement Act (prémie za redukci výroby)
- National Industrial Recovery Act („kodexy čestné konkurence“ – v
podstatě kartely)
- „kodexy práce“ (min.mzda, prac.týden, kolekt.smlouvy)
- systém veřejných prací
• 1935-6 zásah Nejvyššího soudu, část opatření zrušena, admin.
Nástroje pro státní hospodářskou politiku zůstaly zachovány
Vyhlášení programu „New Deal“ F. D. Rooseveltem 4. 3.
1933
Hospodářský vývoj Velké Británie 1918-29
• Ztráta pozice 1.svět.vývozce, ALE největší
evropský vývozce kapitálu (povál. inflace
oslabila libru)
• Největší: koloniální říše, dovozce, loďstvo,
pojišťovací služby
• Ochranářská politika (v modernizaci zaostává
za USA a Německem, ziskovější vývoz
kapitálu)
• Obnovení předválečné parity libry 1926
(dopad na export)
Hospodářský vývoj Velké Británie
1929-38
• Dopad světové hospodářské krize:
- zrušení zlatého standardu libry v září
1931 (poté pokles její hodnoty o 40%)
- nástup protekcionismu (ottawská
dohoda 1932 – imperiální celní
preferenční systém)
- státní intervencionismus (např. obnova
lodního parku)
• 1936-7 překonání krize, zbrojení
Hospodářský vývoj Francie 1918-32
• Důsledky války: ztráta věřitelského postavení
ve světě, NAOPAK zadlužena, inflace,
zpustošení severovýchodních oblastí
• Zisky nekryly ztráty (Alsasko-Lotrinsko,
sárské uhelné doly na 15 let, německé
reparace)
• Ochranářská politika – rozvoj těžkého
průmyslu
• Vývoj měny – přechod k zlatému standardu
1928
Hospodářský vývoj Francie 193239
• Opožděný nástup krize (1932) pro
výstavbu opevnění a měnové rezervy
• Pokus vlády Lidové fronty (1936) o
aplikaci New Dealu, neúspěch, devalvace
franku, postátnění železnic, leteckého a
částečně zbrojního průmyslu
• Únik kapitálu, pokles investiční činnosti
• Společnost v politické krizi
Hospodářský vývoj Německa 1918-33
• Ztráty (území, zbrojní materiál, vál. loďstvo,
část obchodního, želez. materiál aj.)
• Reparační platby (132 miliard zlatých marek)
• Rúrská krize 1923 (francouzská okupace
Porúří), politika pasivní rezistence,
hyperinflace
• Dawesův plán 1924, cíl stabilizace něm.
Hospodářství, úprava reparačních plateb,
mezinárodní kontrola, 1924 „zlatá“ marka
(květen 1930 Youngův plán, další snížení
reparací)
• Příliv zahraničního (hlavně z USA) kapitálu,
Inflace v Německu 1923
Adolf Hitler 1923-5
Hospodářský vývoj Německa 1933-39
• Dopad krize zvlášť těžký (stahování půjček), sociální
a politické důsledky
• leden 1933 A. Hitler říšským kancléřem, počátek NSdiktatury
• militarizace země, řízené hospodářství (nucená
kartelizace 1933, likvidace malých a.s., nové
nejméně s 500 000 marek; v zemědělství tzv.
dědičné dvory (statky od 7,5-125 ha nedělitelné)
• autarkie, „velký hospodářský prostor“, zbrojní
konjunktura
• „Nový plán“
• „čtyřletka“ (od 1936)
• Expanze (březen 1938 Rakousko, září 1938 Mnichov,
15. 3. 1939 zánik ČSR, 1. 9. 1939 válka proti Polsku
– počátek 2. SV
Nezaměstnanost v Německu Berlín 1932)
Nástup nacismu v Německu 1933
Bojkot židovských obchodů v Německu
„Křištálová noc“ 9.-10.11. 1938
Zbrojení v Německu 1936
Etapy vývoje sovětské ekonomiky
• Přechodné transformační období
- první opatření (dekret o půdě, dělnická kontrola,
znárodňování
- válečný komunismus
- Nová ekonomická politika
• Výstavba socialismu
- první pětiletý plán (likvidace kulaků, kolektivizace
zemědělství, výstavba těžkého průmyslu)
- druhý pětiletý plán (výstavba prům. komplexů na
Urale a na Sibiři)
- třetí pětiletý plán (výstavba zbrojního průmyslu)
Moskva 1919 - přehlídka
Založení Komunistické internacionály (1919)
Propagace 1.5LP v SSSR
Lubljanka v Moskvě
Solovecké ostrovy
Schody na Soloveckých ostrovech
Vznik a průběh 2. světové války
•
•
•
•
•
•
•
-
Krize versailleského systému
expanzionismus Japonska, Itálie a Německa
1931, Japonsko v Mandžusku – první ohnisko války (od 1937 válka v Číně)
1935-6, útok Itálie na Habeš (Etiopii)
1936-9, občanská válka ve Španělsku (angažovanost Itálie a Německa)
Březen 1938, anšlus Rakouska
1. 9. 1939 útok Německa na Polsko, počátek 2. SV
Fáze války
Severní (Dánsko, Norsko) a západní (Nizozemí, Lucembursko, Belgie, Francie)
tažení Německa a letecká bitva o Anglii (1940)
Jaro 1941 - balkánské tažení (Řecko, Jugoslávie)
22. . 1941 – útok na Sovětský svaz
7. 11. 1941 – útok Japonska na USA (Pearl Harbor)
Vznik spojenecké koalice (Velká trojka)
Zima 1941-2 porážka pod Moskvou (blesková válka se mění v poziční)
1943 Stalingrad, vylodění spojenců v Itálii – obrat
Červen 1944 vylodění ve Francii (Normandie)
Květen 1945 kapitulace Německa
Hirošima, Nagasaki, 2. 9. 1945 kapitulace Japonska
Porážka Polska
Německým letectvem zničený Rotterdam a Coventry
(1940)
Tažení do SSSR: první dny, obrana Moskvy, vítězství ve
Stalingradu
Japonský útok na Pearl Harbor 7. 12. 1941
Oradour-sur-Glane 10. 6. 1944
Drážďany po bombardování v noci z 13. na 14. 2. 1945
Vylodění v Normandii 6. 6. 1944
Setkání spojeneckých vojsk na Labi v Torgau 25. 4. 1945
Dobytí Berlína 2. . 1945
Pokusný jaderný výbuch v Novém Mexiku
Hirošina
Válečná ekonomika Německa
• Připravenost ekonomiky na válku 1939
• Hospodářská exploatace obsazeného území a
výstavba „velkoprostorového hospodářství“ (autarkie
na účet porobených národů)
- majetkové změny ve prospěch německých subjektů
(„arizace“)
• Od porážky pod Moskvou do poloviny 1944 –
mobilizace všech dostupných výrobních kapacit a
pracovních sil („totální mobilizace“ pro válku)
- nucená práce zahraničních dělníků v Německu
- práce vězňů koncentračních táborů
• Od podzimu 1944 ekonomický rozklad
„Konečné řešení“ židovské otázky
Koncentrační tábor Osvětim
Vyhlášení „totální války“ 18. 2. 1943
Rozbombardovaný Stuttgart
Přesun továren do pozdemí
Vývoj raket (V 2)
Charakteristika válečné ekonomiky - Velká Británie
• Po útoku na Francii reorganizace státní
hospodářské správy (přechod z civilní na
voj.výrobu;dovoz surovin; výživa; prac.síly pro průmysl;
systém financování války)
• význam zajištěnosti námořních cest
• dodávky z USA
- březen 1941 zákon o půjčce a pronájmu
(dodávky za cca 30 mld. USD)
Charakteristika válečné ekonomiky - USA
• Válečná konjunktura
• stát jako investor ve válečném průmyslu
• výbor pro záležitosti válečné mobilizace
(koordinace vládních a nevládních agentur)
• zákon o půjčce a pronájmu (dodávky celkem
za cca 47 mld. USD)
• přesun světového finančního centra z
Londýna do Washingtonu
Charakteristika válečné ekonomiky - SSSR
• Státní dirigismus (Státní výbor obrany)
• systém plánování (mobilizační NH plán)
• přesun výrobních kapacit (Ural, stř.Asie,
Kazachstán, západní Sibiř)
• financování vojenských výdajů
• dodávky z USA (červenec 1942 dohoda,
podle zák. o půjčce a pronájmu zboží za cca
10 mld. USD)
• důsledek války, hosp. zpoždění cca 10
let