Evropský

sociální

fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Hospodářské aspekty první světové války Název projektu: Inovace studijního programu Ekonomie a hospodářská správa s akcentem na internacionalizaci výuky, individuální práce se studenty a praxi CZ.2.17/3.1.00/33332

Evropa v letech 1867-1918

Válečné konflikty

• Americko-španělská válka duben - srpen 1898 • Rusko-japonská válka 1904 –1905 • 1. a 2. balkánská válka 1912-1913

První světová válka

válka zemí Trojspolku (neboli Ústředních mocností) a Dohody

Válečné hospodářství

• podřízení veškeré výrobě ve státě válečným cílům • uskutečňováno skrze centrální plánování, koncentraci a monopolizaci podnikání • mimořádná zaměstnanost žen • inflační emise oběživa • růst vnitřních a vnějších půjček

Hospodářské a společenské důsledky dlouhotrvající války • politická destabilizace • přechod od válečné konjunktury k postupnému úpadku • narušení dodavatelsko-odběratelských vztahů • šíření šovinistických a xenofobních nálad • zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva (po 1. sv. válce španělská chřipka s 25-50 mil. oběťmi) • přechod k válečné ekonomice

Technologické inovace jako důsledek první světové války • zejména zbraňové systémy (kulomety a těžká děla, chemické zbraně) • transportní technika (nákladní auta, traktory, letadla) • komunikační technika (telefonní spojení)

Růst významu feminismu jako jeden z důsledků války

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Evropa v meziválečném období

Poválečná recese

• projevila se zejména v USA, ale také v některých evropských státech (Německo, Československo) • Co bylo příčinou recese?

Problémy poválečné Evropy

• V období let 1913-1920 klesla celková průmyslová produkce v Evropě o ¼.

• Zatímco v roce 1913 se na světové průmyslové výrobě podílela 53 %, v roce 1920 to bylo již jen 41 %.

• splácení válčených dluhů, které vycházely z půjček inflačních peněz a ne reálných úspor – kolotoč

inflace

• Jak se jednotlivé země snažily předejít rozvrácení svých financí?

• První skupina: znovuzavedení zlatého standardu • Druhá skupina: devalvace • Třetí skupina: pol. nestabilita s následným finančním chaosem • Splácení zahraničních dluhů evropských států stěžovala celní politika Spojených států (Fordney-McCumberův sazebník)

Versailleský mírový systém

• • ministr zahraničí Německa, hrabě Brockdorff-Rantzau před smrtí:

„Zničili všechno – vlastně jsem zemřel již ve Versailles.

“

Výmarské Německo – útvar, který neměl existovat?

Alexandrovo a Postupimské náměstí, srdce nové metropole

• Velkou hyperinflaci zastavilo v roce 1923 zavedení tzv.

rentové marky.

• Hyperinflace do roku 1923 „vyrobila “ novou vrstvu velkopodnikatelů a zbohatlíků (např. Hugo Stinnes). Jak to bylo možné?

• Po roce 1923 nastalo oživení hospodářství s 2 strategickými nedostatky: velké investice a kupování akcií

Stabilizace hospodářství

• • Německo mělo splácet po dobu 30 let sumu 132 miliardy marek.

Dawesův plán Youngův plán

Charles G. Dawes Owen D. Young

Co probudilo velký rozmach „zlatých dvacátých let “ ?

• nízká míra inflace • vyšší mzdy • rozvoj nových průmyslových odvětví • převratné vynálezy jako rádio, zvukový film nebo pásová velkovýroba

Vývoj německé společnosti v souvislosti s hospodářskými problémy KRIZE X ÚTĚK OD REALITY Anita Berber

Zánik Výmarské republiky

• od začátku třicátých let boj o moc mezi komunisty a nacisty • 1932: vláda H. Br üninga prohlubuje krizi svou devalvační politikou • Posledním úspěchem výmarské diplomacie je konference v Lausanne.

Francie a Velká Británie – záruka Versailleského míru • Obě země zajišťovaly životaschopnost Společnosti národů a bezpečnost malých zemí spojeneckými smlouvami.

Velká Británie

• Fenomén nezaměstnanosti: - 1921 2 mil. - 1921 1939 průměrně mírně pod 1 mil.

Projevuje se útlum hlavních odvětví 19. století – textilnictví, těžba uhlí, loďařství v období 1. světové války místo v exportních trzích zabraly jiné země

Důsledky Velké deprese pro VB

• 1929-1931: snížení průmyslové výroby o 16 % • 1931:

„Going off gold

“

-

devalvace • 1932:

Import duties act

znamenal opuštění prinicpu svobodného mezinárodního obchodu a zavedl protekcionismus • 1937: náznaky oživení

Francie

• Do roku 1924 překonala poválečné těžkosti zejména: • rozšířením elektrifikace • cíleným zvyšováním využívání ropy • Využíváním koncernu

Comité de Forges (1864-1940)

Mezi léty 1924 a 1931 prudký vzestup chemického a automobilového průmyslu:

Renault, Peugeot, Citro ën

• stagnace zemědělství a proměna Francie na průmyslově agrární stát • Provedení daňové reformy 1925 • Matingonské dohody (1936): zavedení 2 týdnů placené dovolené, 40hodinového pracovního týdne, kolektivních smluv atd.

S jakými problémy se potýkala Francie meziválečného období?

Projevy krize ve Francii

• pokles průmyslové výroby po celá třicátá léta • největší ústup v textilním, automobilním a kovoprůmyslu • Krize postihla nejvíc malé a střední podniky, čímž uspíšila koncentraci výroby velkými podniky:

Monoprix, Prisunic, Schneider, De Wendel

• zhoršení demografického vývoje

5HD416 Hospodářský a politický vývoj Evropy ve 20. století Střední Evropa mezi demokracií a totalitarizmem na příkladě Rakouska a nástup fašizmu v Evropě

Německé Rakousko jako stavovský stát: příklad nefunkční demokracie • Rakousku chyběla po roce 1918 národní identita.

• vzniklo jako silně sociální stát – během let 1918 1920 zákon o sociálním pojištění zákon o 8-hodinové prac. době • Hyperinflace byla zastavena v roce 1925 zavedením rakouského šilinku (

Alpendollar

).

• Austrofašismus (1933 1938) se opíral o korporativizmus a katolickou církev. Engelbert Dollfuß (1892–1934)

• POZOR! Fašismus a nacismus není totéž.

Jak se destabilizovala vnitřní politická situace Itálie?

• nespokojenost s výsledkem Velké války • strach podnikatelů a konzervativců před socialistickou revolucí a volání po „pevné ruce “ • málo industrializovaná země se statusem nejslabší evropské mocnosti (40 % HDP tvořilo zemědělství) • polovinu příjmů italská rodina vydávala na potraviny, ve kterých Itálie nebyla soběstačná

Principy italského fašismu

• • • hierarchická korporativní diktatura jedné strany • ochranářská politika a dotace zemědělství (přímé dotace, výkup obilí, vysušování močálů) • • prosazování politicko-hospodářských cílů prostřednictvím:

IRI: Istituto per la ricostruzione industrialem (1933-2000) IMI: Istutito mobiliare Italiano (1931) Consiglio delle Corporazioni (1934)

Estado forte - Estado Novo

• V roce 1933 vznikla přijetím nové ústavy unitární a korporativní republika, neboli tzv.

Nový stát

• Portugalskou diktaturu rozdělujeme do několika fází: • 1926-1932: vojenská diktatura • 1932-1968: salazarismus • 1968-1974: marcelismus • Jaké byly hlavní prvky portugalského „Nového státu “ ?

hrdost na historickou roli portugalského národa (

Koloniální akt

) korporativismus neutralita impérium Státní policie PIDE

Národní pracovní statut

, který reglementoval výrobní a sociální vztahy • Autarkní hospodaření:

„Beber o vinho é dar comer á milhão dos portugueses./Pít víno znamená dát práci milionu Portugalců.

“

(

A.O. de Salazar)

Portugalsko jako poslední koloniální impérium

„V Sagres jako v Beiře, v Praii jako na Terceiře, v Dílí, Macau, Bolamě, v Angole i ve Funchalu všude volá sama země: tady je Portugalsko!

“

Frankismus neboli frankistický autoritativní režim (1939-1975): potlačoval společenské změny jako emancipaci žen, výstřední módu, ateizmus nebo možnost rozvodů manželství Obnova poválečné ekonomiky: Národní průmyslový institut (INI) hutní kombinát ENSIDEA - rafinerie Calvo Sotelo let. společnost Iberia nák. a os. Vozy ENASA, SEAT

• Až do konce diktatury se nepovedlo snížit procento obyvatelstva pracujícího v zemědělství, pasivní obchodní bilanci vůči zahraničí, odtranit disproporce státního rozpočtu a zmenšit regionální rozdíly (Madrid x Galicie).

• Kdy umírá generalissimus F. Franco a kdo se stal jeho následníkem? (zákon o následnictví 1947)

• Juan Carlos I. de Borbón y Borbón-Dos Sicilias

5HD416 Politický a hospodářský vývoj Evropy ve 20. století Vznik Sovětského svazu a jeho vývoj do 2. světové války

Rusko na počátku 20. století

• Na přelomu 19. a 20. století proběhly reformy ministra financí S. Witteho a premiéra P. Stolypina.

• V roce 1914 bylo Rusko pořád samoděržavím, přesto existoval parlament (Duma) a pomalu se rozvíjel průmysl.

• 1891-1901 postavena Transsibiřská magistrála

Sovětský svaz do roku 1941

• Ideologicky vycházel z marxistického ideálu utopického socialismu: beztřídní společnost nepotřebnost státu společné vlastnictví výrobných prostředků Karl Marx (1818-1883)

• V praxi se bolševická politika ve společnosti a ekonomice projevovala: třídní nenávist šíření strachu - machiavellismus Vystřídaly se tři generace bolševických vůdců:

Upevnění Stalinovy moci

• V roce 1928 byl ukončen projekt tzv. nové ekonomické politiky z dvou hlavních důvodů: a) podle Stalinova vedení zpomalovala industrializaci a modernizaci země b) oslabovala kontrolu bolševiků nad venkovem Co bylo nejvýznamnějším znakem modernizace v každodenním životě za Leninovy vlády?

Období po roce 1929 se označuje za tzv.

druhou revoluci

(rovněž

stalinskou revoluci

), která znamenala: mohutnou industrializaci budování moderní armády budování nových socialistických měst Jak byly budovány obrovské metalurgické závody a traktorové stanice?

• Moderní technika ze zahraničí měla být financována exportem obilí, což mělo být dosaženo

kolektivizací

(od roku 1929).

• Ke zlomení odporu sloužila tzv.

Čeka

(později

NKVD, NKGB, KGB

) a cílený hladomor – v letech 1932-1933 umřelo na 8 milionů lidí (!!!) 1932: kláskový zákon

• Hospodářský systém Sovětského svazu se ve třicátých létech stabilizoval na třech principech: 1.

princip otrokářského přinucení

(GULAG) 2.

feudální princip

(kolektivizace) 3.

státně kapitalistický princip

zaměstnavatel) (stát –