Jaltská konference

Download Report

Transcript Jaltská konference

Jaltská konference
4.2. 1945
Proč se konference konala?
Úkolem setkání na Jaltě bylo stvrzení
dosavadních výsledků předcházejících jednání
mezi Spojenci, dohodnout společnou strategii
závěrečných bojů v Evropě a připravit uspořádání
poválečného světa. Stranou nezůstali ani
problémy kolem ukončení války v Asii.
Dalším problémem, kterým měl být řešen mělo
být uspořádání a posice budoucí Francie.
Co předcházelo?
 Jaltské konferenci se připisuje rozdělení Evropy na
východní a západní část. Ve skutečnosti však k tomuto
rozdělení došlo již v říjnu 1944, kdy se sešel Churchill se
Stalinem a dohodli se na oblastech působnosti
v osvobozené Evropě.
 Proti tomuto vývoji byl americký prezident Roosvelt,
kterému se rozdělení Evropy nelíbilo. Usiloval tedy o
svolání konference, kterou se podařilo naplánovat na 4.
Února 1945. I přes svůj špatný zdravotní stav se nechal
přesvědčit k daleké cestě na Jaltu, protože Stalin nechtěl
opustit Sovětský svaz kvůli stále probíhající válce.
 2. února se sešel Roosvelt s Churchillem na Maltě, aby se
společně připravili na jednání se Stalinem. Odsud se obě
delegace vydali na Jaltu.
Výsledky konference
 OSN
SSSR souhlasila se svoláním zakládací
konference OSN do San Franciska na 25.
Dubna 1945. Vymohla si přitom, že
dostala jako jediný stát v této organizaci tři
hlasy ( k jednomu sovětskému dostal
ještě dva dodatečné za Ukrajinu a
Bělorusko)
 Situace v Asii
 Aby bylo Japonsko rychle poraženo, měl do
války vstoupit také SSSR. Roosevelt a jeho
poradce Harry Hopkins byli k dosažení tohoto
cíle ochotni učinit Sovětškému svazu některé
ústupky, s nimiž byl Churchill nucen souhlasit,
aby se Velká Británie nedostala do izolace
 Na Jaltě bylo dohodnuto, že dva až tři měsíce po
skončení války v Evropě vstoupí Sovětský svaz
do války proti Japonsku. Za to mu byla slíbena
část Kurilských ostrovů a jižní část Sachalinu,
kterou vlastnilo Japonsko od roku 1905. Další
výhodou, kterou SSSR získalo byl příslib
železniční a přístavní koncese v Mandžusku.
 Polsko
Východní hranice Polska se SSSR by
měla zůstat zachována. Jako kompenzaci
má Polsko získat území na severu a na
západě. Konkrétní hranice budou
dořešeny až s novou polskou vládou.
 Jugoslávie
Všechny tři mocnosti schválily a uznaly
vládu, která vznikla dohodou mezi
maršálem Titem a předsedou jugoslávské
exilové vlády Ivanem Šubašičem, a zřízení
regentské vlády v Jugoslávii.
 Německo
 Německo mělo platit reparace v celkové výši 20
miliard dolarů. Deset miliard z toho požadoval
Stalin pro SSSR. O definitivní výši reparací však
měla rozhodnout speciálně vytvořená komise.
 Reparace měli být prováděny demontáží,
dodávkami jednotlivých výrobků a využitím
německé pracovní síly.
 Spojenci si dali za cíl vymítit německý
militarismus, zničit nacismus a převzít kontrolu
nad Německem, jehož rozdělení mělo být ještě
stanoveno.
 Všechny tři země se zavázaly pomoci
všem zemím, které byly doposud závislé
na Ose Berlín-Řím, s řešením jejich
ekonomických a hospodářských problémů
a s vytvářením demokraticky zvolené
vlády.
 Rusko uznalo účast Francie na
poválečném rozdělení Berlína. Část,
kterou měla Francie kontrolovat, byla
vyčleněna z území, které mělo připadnout
pod kontrolu USA a Velké Británie
 Československo
 O Československu padla na Jaltě zmínka pouze
v souvislosti s dalšími válečnými plány SSSR
v oblasti střední Evropy. Obecně bylo
Československo považováno za bezkonfliktní
oblast, v které se nepředpokládala žádná
polemika.
 Podle Amerických materiálů, které se z Jaltské
konference dochovaly, byly vztahy mezi
československou, britskou a sovětskou vládou
vynikající a nepředstavovali žádný problém.
Není tudíž žádná otázka, kterou by bylo třeba
v souvislosti s Československem vznést.
Účastníci konference
Franklin Delano Roosevelt
 30.ledna 1882 – 12.dubna 1945
 byl americký politik a 32. prezident USA v
letech 1933–1945. Zastával svůj úřad
nejdéle ze všech amerických prezidentů a
byl jediným, který byl zvolen do svého úřadu
více než dvakrát. Patří mezi nedůležitější
osobnosti historie 20.století.
Sir Winston Leonard SpencerChurchill
 30.listopadu 1874– 24.ledna 1965
 byl britský politik, premiér Spojeného
království v letech 1940–1945. Také
spisovatel (Nobelova cena za literaturu
1953), historik, žurnalista, voják a
zákonodárce. Je považován za jednoho z
nejvýznamnějších státníků 20.století.
Josif Vissarionovič Džugašvili
Stalin
 18.prosince 1878 – 5.března 1953
 byl sovětským diktátorem v letech 1927–1953.
 Je považován za jednoho z nejkrutějších diktátorů v historii
lidstva; oběti jeho vlády se nejspíše nikdy nepodaří zcela
spočítat (jen počet mrtvých při uměle vyvolaném
hladomoru na Ukrajině se odhaduje na 6 miliónů), někteří
historici zastávají názor, že za dobu svého neomezeného
vládnutí přímo či nepřímo má na svědomí více občanů
SSSR, než bylo zabito během Druhé světové války, za jejíž
vznik i průběh Stalin také nesl velkou spoluodpovědnost.
Tento názor však dodnes není jeho stoupenci přijímán.