Mediální výchova pro U3V ZS 2010/2011 Kultura mezilidské komunikace V

PhDr. Marie Hádková, Ph.D.

KBO PF UJEP v Ústí nad Labem

Komunikační výchova zaměřená na oblast mediálního sdělování.

Úkoly komunikační výchovy

Rozvíjet komunikační kompetenci posluchačů kurzu ve všech oblastech dorozumívání (i v oblasti mediální).

Komunikační výchova se dotýká nejen verbálních sdělení, ale i frekventovaných typů sdělení neverbálních.

Cílem je vybudovat schopnost kritické recepce sdělení (včetně schopnosti odhalovat manipulativní tendence).

Typologie mezilidské komunikace (roviny komunikace) celospolečenká institucionální meziskupinová skupinová interpersonální intrapersonání

Intrapersonální

komunikuji sám se sebou, zpracovávám nový poznatek, zvažuji výhody a nevýhody různých řešení, uvažuji o efektech (záměrech a efektech komunikace), uvědomuji si svoje možnosti…

Interpersonální

dyadická (dva lidé), triadická (tři)

Skupinová

uvnitř skupiny (rodina, zájmová skupina, církev, politická strana směrem dovnitř …)

Meziskupinová

mezi ustavenými skupinami (mezi rodinami, sousedy, komunitami, třídami ve škole, politická strana směrem ven, mezi zájmovými skupinami …)

Institucionální / organizační

uvnitř instituce (uvnitř firmy, školy, zdravotnického zařízení…)

Celospolečenská

potenciálně dostupná celé společnosti (sem patří i masová a mediální)

Prvky komunikačního aktu

Komunikátor (sdělovatel) Příjemce Směr komunikace (živost) Komunikační kanály Obsah komunikace Vyjadřovací prostředky Záměr Efekt

MV

Výchova, jejímž cílem je vybavit posluchače kurzu tak, aby byl schopen jednak přežít v mediálním světě s minimem ztrát, jednak také vytěžit z možností, které mu média dávají, maximum užitku pro svůj osobní rozvoj.

-

MV jako složka vzdělávání na ZŠ a SŠ

Ve světě od 80. let 20. stol.

V ČR poněkud jiná situace: vliv stavu mediální scény, připravenost veřejnosti, připravenost školy, stav výzkumu, stav pregraduální/postgraduální přípravy pedagogů.

1. pol. 90. let

velká nevyspělost a proměnlivost mediální scény, začíná se prosazovat bulvár, počátky debaty o násilí v médiích a jejich vlivu na děti a mládež

V mediální výchově jde konkrétně o:

dovednosti: dovednost vyhledávat v různých médiích informace různého typu, dovednost přijímat mediální sdělení s porozuměním co největšímu množství přenášených významů, dovednost přijímaná sdělení analyzovat a kriticky je hodnotit, postoje formovat pozitivní, kritický a diferencovaný přístup k médiím.

Je třeba umět a naučit

ROZLIŠOVAT text věcný od subjektivně či propagandisticky laděného, ODHALOVAT eventuální manipulativní tendence a účinně se jim bránit, KRITICKY HODNOTIT konkrétní média s ohledem na kvalitu, bohatství, zajímavost, spolehlivost a objektivnost jimi přenášených sdělení.

Jak se MV realizuje v české škole?

Průřezová témata RVP

Výchova demokratického občana Environmentální výchova Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Osobnostní a sociální výchova

Mediální výchova

Obvyklá strukturace MV podle šesti pojmů:

Mediální instituce Typy médií a mediálních textů Mediální technologie Jazyk médií Příjemci mediálních sdělení Mediální reprezentace

-

Mediální instituce

KDO KOMUNIKUJE A PROČ?

Provozují média nebo mají vliv na vznik, výběr a šíření mediálních sdělení.

Posluchače vedeme k rozeznávání různých subjektů spjatých přímo s příslušným médiem: majitel a vedení (určitý program a cíl), skupina, která zaplatí za sdělení, osoby, které se přímo podílejí na tvorbě sdělení.

Př.: Ekologická nezávadnost těžby

tiskový mluvčí příslušné důlní společnosti, ministerstvo hospodářství, ministerstvo životního prostředí, představitel místní samosprávy, organizace ochranářů

Typy médií a mediálních textů

uvědomit si různost médií (např. rozdíl mezi čtenou pohádkou a podle ní natočeným filmem, pohádkou v rozhlasové adaptaci atd.), uvědomit si rozlišení funkčních kategorií (rozlišit zpravodajství, zábavu apod.), uvědomit si rozlišení žánrové…

Mediální technologie

Dražší a složitější jsou vždy v rukou bohatších skupin.

Technologie dávají autorům různé vyjadřovací možnosti.

Technologie vyžadují vybavení a jisté kompetence příjemců.

VOLBOU technologie volí autor i cílovou skupinu.

Jazyk médií

typický pro určitá média, různé způsoby vyjádření stejné myšlenky, analýza jazyka

Příjemci

masa individuálních příjemců, převážně pasivní role, opožděná zpětná vazba

Mediální reprezentace

Vztah mezi textem a realitou v pojetí autora a v pojetí příjemce.

Stereotypizace zobrazování (např. mužů, žen, příslušníků určité skupiny, sterotypizace války…)

Cíle MV

Mediální tvorba Analýza mediálních sdělení Technické dovednosti

Mediální tvorba

Dovednost vyjadřovat se písemně, ústně, obrazem a kombinací uvedených prvků.

Analýza mediálních sdělení

Odhalit účel a cíl různých mediálních produkcí.

Technické dovednosti

Zpracování textu, fotografování, úprava fotografií, tvorba popisků, ovládání příslušných programů, PC, práce s videokamerou, záznamovou technikou atd.

1) 2) 3) 4) 5)

Klima MV

Lektor nepředává své názory, ale zadává posluchačům aktivity a předává takové materiály, na jejichž základě si sami utvoří úsudek.

Žádný názor nemůže vyvolat výsměch (nezlehčují posluchači, ale ani učitel).

Každý se může svobodně vyjádřit a reagovat na něčí názor.

Všichni nemusejí mít doma přístup ke všem médiím – umožňujeme využívat školní techniku.

Posluchačům jsou jasná pravidla využívání techniky.

Technika

TV, videopřehrávač digitální fotoaparát videokamera přístroje k pořizování zvukových záznamů PC reproduktory software na střih, grafiku, fotografie, střih videa..

dataprojektor

Časová přímka

Období ORÁLNÍ KULTURY (do r. 1500), někde i dnes KULTURA PÍSMA (1 500 – 1 900) OBDOBÍ ELITNÍHO PUBLIKA KULTURA TISKU (1 450 masmédium) – Gutenberg) 1 848 rotačka (vysokonákladové šíření letáků a novin = 19. stol. ELEKTRICKÁ KULTURA

-

1 848 telegraf

-

asi 1 876 telefon

-

80. léta 19. stol. fotografie přelom 19. a 20. stol. film a kino

-

50. léta televize OBDOBÍ MASOVÉHO PUBLIKA, OBDOBÍ SPECIALIZOVANÉHO PUBLIKA KULTURA DIGITÁLNÍ (od konce 20. stol.) - internet OBDOBÍ INTERAKTIVNÍHO PUBLIKA

Úkoly (pro posluchače) 1

Jaké médium používáte?

Jak často?

Jak dlouho každý den?

Které z médií nejčastěji, nejdéle?

Proč je vaše volba právě taková?

Úkoly (pro posluchače) 2

Představte si, že žijete v 15. stol.

Jak se budete dorozumívat s přáteli?

Jak byste trávili volný čas?

Kde byste hledali informace?

Srovnejte priority.

….

Úkol (pro posluchače) 3

Vytvořte svůj mediální portrét: Já Média kolem mne Já a média kolem Já X média kolem

Úkol (pro posluchače) č. 4

Navrhněte stránku v časopise (upoutávku) k ................. (prodej nového výrobku ....) Popište ve třech bodech postup akcí: 1)……………… 2) ……………..

3)………………

Řešení – č. 4

Kdo je čtenář časopisu?

Jaká je cílová skupina?

Co mu chci svým sdělením říct?

Co vím o novém výrobku ...?

Čím (jakými prostředky) toho chci dosáhnout?

Proč právě takový návrh?

Úkol (pro posluchače) č. 5

Analýza televizní reportáže ?

Co je obsahem reportáže?

Co nám chce sdělit?

Existují strany, které stojí proti sobě?

Jsou tam hodní a zlí?

Jsou tam poškozující a poškození?

Odpovídá rozdělení na „jedny“ a „druhé“ realitě?

Neexistuje ve skutečnosti ještě „třetí“ strana?

Je/není v reportáži zamlčena?

Kdo jsou lidé, kteří tzv. říkají svůj názor?

Promlouvají k reportáži odborníci?

Proč promlouvají právě k této reportáži?

Jsou zastoupeni lidé „ z ulice“? – Jací jsou?

Promlouvají slavné osobnosti? – Na čí straně jsou?

Čím je zajímavé téma? – Proč bylo zařazeno?

Popište skupinu, pro kterou je téma zajímavé?

Měly všechny instituce v reportáži stejný prostor?

Bylo vidět „nadřazování“?

Napadá vás, co v reportáži chybělo?

Poznáte, komu fandili novináři?

Máte pocit, že se vám tvůrce snaží něco vnutit?

Internet – virtuální realita Blog = web+log

Webový deník Záznamník Blog(g)er Komunita blogerů Proč blog zakládal?

Co chtěl publikovat?

Kdo a proč bude právě tento blog navštěvovat?

Kdo a proč bude právě do tohoto blogu přispívat?

Kdo bude o obsahu rozhodovat?

Analýza fotografií a popisků (moje fotky)

Vymyslete popisky k fotografiím: Neutrální Pozitivně působící Negativně působící Působící jako senzace

Skupinová reflexe fotografií

Co jste prožívali při prohlížení fotografie?

Který titulek vás oslovil a proč?

Změnil popisek váš náhled na snímek a proč?

Vraťte se ke svému titulku. – proč Vás napadl jako první (byl první)?

Užitečná data 1

Cca 3000 př. n. l. –

PÍSMO

1450

KNIHTISK

Poč. 17. stol.

PRVNÍ NOVINY První železnice

Manchester má historické prvenství v provozování železniční zde roku 1830 dopravy, protože vznikla první železniční linka pro přepravu cestujících

Liverpool and Manchester Railway

1838 první plavby parníků přes Atlantik 1849 první silnice z asfaltu (Francie) 50. 70. léta 19. stol. vývoj fotografie 1855 dálnopis tisknoucí telegrafovaný text 1876 telefon 90. léta 19. stol. automobily se spalovacími motory, perforovaný film, kamery, promítačky 1918 první letecké linky 1920/27 pravidelné vysílání rozhlasu 1925 ruční fotoaparát 1927 pokusný televizní přenos

1935 první veřejné televizní vysílání (Německo), magnetofon 1938 patent na fotokopírku 40. léta 20. stol. počátky počítačů 1947 polaroid 1948 LP deska 1949 barevná televize 1951 počítače na trhu GB 1953 barevné vysílání TV 1982 CD kompaktní deska 1983 internet, mobily (internet myšlenka 1964) 90. léta 20 stol. digitální záznam zvuku a obrazu, DVD, teletext, dig. rozhlas a televize 1995 rozšíření internetu

Děkuji za pozornost [email protected]

+420 723 852 508