Transcript Přehled enzymů GIT, výživa

Přehled enzymů GIT. Trávení,
vstřebávání. Biologický význam tuků,
cukrů, bílkovin, vody, vitamínů a
minerálních látek.
Somatologie
Enzymy GIT:




Enzymy – fermenty – látky urychlující a
usměrňující biochemické reakce –
biokatalyzátory, působí jen na určitou organickou
sloučeninu, působí ve zcela nepatrném množství
a při nízkých teplotách, obsahují bílkovinnou
složku – apoenzym a potřebuje k sobě koenzym
– např. vitamín, aby byl enzym úplný a funkční
Proteázy – štěpí bílkoviny na aminokyseliny
Lipázy – štěpí tuky
Amylázy – štěpí cukry
Enzymy GIT:











Dutina ústní:
enzym Ptyalin – amyláza – zahajuje štěpení cukrů
Žaludek:
enzym Pepsin – proteáza – aktivován kyselinou chlorovodíkovou
– zahajuje štěpení bílkovin
enzym Chymosin – proteáza – štěpí mléčné bílkoviny – důležitá
u kojenců
Lipáza – zahajuje štěpení tuků
Tenké střevo:
Trypsinový komplex – proteáza – z pankreatu – dokončuje
štěpení bílkovin na aminokyseliny
Erepsin – proteáza – ve střevní šťávě – dokončuje štěpení
bílkovin na aminokyseliny
Střevní a pankreatická lipáza - dokončují štěpení tuků – je
třeba žluči, která tuky emulguje a lipáza je štěpí na glycerol a
mastné kyseliny
Střevní a pankreatická amyláza – dokončuje štěpení cukrů –
na jednoduché cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza
Metabolismus
Trvalá výměna látek a energií v organismu
 Přísun látek ze zevního prostředí – jejich
přeměna a spotřeba a výdej metabolitů
ven z organismu
 Na přeměně látek se kromě GIT podílí
ještě soustava cévní, dýchací a močová
 GIT – trávení a vstřebávání

Trávení:
Mechanické – rozmělnění potravy zuby a
jazykem – jícen – žaludek ( promíchání s
trávícími šťávami a rozmělnění) – střevo
(promíchání se střevními a pankreatickými
šťávami a posun)
 Chemické – produkce šťáv žlázami GIT –
enzymy – jejich produkci navozují
hormony a podráždění nervového systému

Vstřebávání - resorpce:






V různých úsecích GIT – různý mechanismus a
různá rychlost
Aktivní resorpce - tenké střevo – vstřebávání
rozštěpených látek do krve (C, B) nebo lymfy ( T,
vitamíny)
Pasivní resorpce – volný přestup rozpuštěných
látek přes buňky sliznice GIT – vodné roztoky,
léky, alkohol
Rychlost vstřebávání záleží na rychlosti trávení –
závislé na množství a skladbě potravy
Záleží i na množství vylučované trávicí šťávy –
žaludeční, střevní, pankreatické a žluči
Také záleží na prokrvení stěny GIT
Metabolismus = trávení a vstřebávání




Anabolismus – vytváření – skládání – složitých látek z
jednoduchých, např. z glukózy vznikají škroby –
spotřebovává energii
Katabolismus – štěpení – rozklad – složitých látek na
jednoduché, např. bílkoviny na aminokyseliny – uvolňuje
energii
Oba děje probíhají současně
Zdroj energie – živiny:
- 2 způsoby uvolňování:
a) oxidační reakce – živiny jsou měněny, např. cukr, na oxid
uhličitý a vodu – dochází k přenosu elektrolytů = energie
b) uvolňování energie – zvláštní organické látky, které mají
ve své struktuře makroergická místa = chemické vazby –
jejich rozpojením se uvolňuje velké množství energie –
většinou to probíhá v mitochondriích – ATP, ADP
Základní složky potravy:
Potrava musí splňovat určité podmínky –
kvantitativně i kvalitativně – dle věku,
zátěže organismu, pohlaví atd.
 Příjem potravy je řízen z hypotalamu –
centrum hladu, sytosti a žízně

Cukry – sacharidy:









Nejsnáze stravitelné
Hlavní zdroj energie
Polysacharidy – brambory, těstoviny, rýže – by měly činit
hlavní část přijímaných sacharidů
Sacharidy se dělí dle množství atomů uhlíku – méně než 10
– jednoduché (glukóza, fruktóza, galaktóza), více než 10
složité (škroby, celulóza)
Ve střevě se vstřebávají jednoduché – 6-ti uhlíkové
cukry – glukóza, fruktóza, galaktóza – vstřebávají se do
krve a pomocí inzulínu se dostávají do buněk orgánů
Glykogen – živočišný škrob – zásobní cukr v játrech a
svalech
Hlavní odběratel cukrů – kosterní svalstvo (štěpí cukr na
kyselinu mléčnou – ta se zpracovává v játrech) a také
mozek
Při nedostatku cukrů – zdroj energie aminokyseliny a tuky
Celulóza – vláknina – z energetického hlediska
bezvýznamná, důležitá pro střevní motilitu a trávení
Bílkoviny – proteiny:
















Hlavní stavební látky v těle
20% hmotnosti
Nelze je nahradit žádnou jinou složkou potravy
Stavební látky bílkovin jsou aminokyseliny
Živočišné zdroje – mléko, maso, vejce
Rostlinné zdroje – soja, pšenice, brambory
Aminokyseliny:
Organické kyseliny – dusíkatá skupina NH2
Vysoký obsah dusíku
21 aminokyselin v těle – životně nezbytných je asi 9
Složité řetězce – spojování v bílkoviny – RNA – ribosomy – dle genetické informace
– uloženo na chromozomech
Deaminace – odštěpení dusíkaté skupiny NH2 z aminokyseliny v játrech – vznikne
amoniak NH3 – sloučí se s kyselinou uhličitou H2CO3 = močovina – vylučována močí
Dusíkatá rovnováha – příjem a výdej bílkovin je v rovnováze
Dusíková bilance – negativní – při nedostatku bílkovin
- pozitivní – při nadbytku bílkovin
- ovlivněna složením potravy, trvale negativní poškozuje organismus
Zbytky aminokyselin – bez NH2 – se oxidují na oxid uhličitý a vodu – dojde k
uvolnění energie nebo se mění na T a C
Druhy bílkovin:
- nukloproteiny – bílkoviny nukleových kyselin
- lipoproteiny – s tuky – součásti buněčných membrán
Tuky – lipidy:













Výrazný zdroj energie
Stavební funkce – spolu s bílkovinami – důležitá součást buněčných
membrán a cytoplazmy, základ některých hormonů
Nepostradatelné pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D,
E, K)
Tuková tkáň – dlouhodobá rezerva pro organismus – pro
uvolňování energie
Špatné vodiče tepla – ochrana organismu před tepelnou ztrátou
Základem jsou mastné kyseliny
Nenasycené mastné kyseliny – ryby, rostlinné tuky – příznivě
ovlivňují zdravotní stav
Nasycené mastné kyseliny – hlavně v živočišných tucích
Vstřebávají se ve střevě do lymfatického systému
Ukládají se v podkožním vazivu
Rozklad tuků na glycerol a MK – zdroj energie – v játrech se mohou
přeměnit na glykogen
Rozpadem vzniká aceton – vylučován močí
Cholesterol – vzniká z MK – sloučenina – LDL, HDL
Složení potravy.




Bílkoviny – 15% denní dávky potravy, na 1
kg hmotnosti = 1 – 1,5g/24 hod. – děti,
dospívající a těhotné ženy – zvýšená potřeba
bílkovin, více hodnotné živočišné bílkoviny
Cukry – 55 – 65% denní dávky potravy –
hlavní zdroj energie
Tuky – 20 – 30% denní dávky potravy –
zásobní zdroj energie
Podle úpravy jsou nejlépe stravitelná vařená jídla,
pak dušená a pečená, nejhůře smažená
Minerální látky:










Významné stavební prvky
Součást některých enzymů a přenašečů
Sodík – Na – kuchyňská sůl, hlavní ECT kationt
Draslík – K – maso, brambory, banány, hlavní ICT kationt
Vápník – Ca – mléko, sýry, luštěniny, ořechy, nezbytný pro
mineralizaci kostí, zubů, srážení krve a kontrakci svalů
Fosfor – P – žloutky, mléko, mořské ryby, nutný pro
výstavbu kostí a buněčných membrán
Hořčík – Mg – ořechy, hrách, mléko, maso, aktivátor
některých enzymů
Železo – Fe – játra, zelenina, nepostradatelný pro tvorbu
hemoglobinu a buněčné oxidace
Jod – J – mořské ryby, jodovaná kuchyňská sůl, důležitý
pro tvorbu hormonů štítné žlázy
Stopové prvky – kobalt, mangan, brom, měď, hliník jsou
ve smíšené potravě přítomné v dostatečném množství
Voda:




Hlavní složka všech
tkání v těle
53 – 63% hmotnosti
těla v závislosti na
věku a pohlaví
Prostředí pro většinu
chemických reakcí
Doporučený denní
příjem – 2 až 3 litry v
závislosti na věku a
pohlaví
Vitamíny:


Organické látky, které
katalyzují celou řadu
biochemických reakcí
a jsou pro život
nezbytné
Dělí se na:
- vitamíny rozpustné v
tucích
- vitamíny rozpustné
ve vodě
Vitamíny rozpustné v tucích:
Vitamín A – retinol, axeroftol
 Zdroj: mrkev, žloutek, játra
 Význam: růst epitelových tkání, tvorba
očního purpuru, antioxidant
 Projevy nedostatku: xeroftalmie
(chorobné vysychání oční rohovky a
spojivky), rohovatění kůže
 Při předávkování: bolesti hlavy

Vitamíny rozpustné v tucích:





Vitamín D – antirachitický, kalcitriol
zdroj: játra, rybí tuk, tvoří se v kůži
Význam: reguluje hladinu Ca v krvi
Projevy nedostatku: křivice – rachitis,
osteomalacie
Předávkování: ukládání Ca ve stěnách orgánů
Vitamíny rozpustné v tucích:
Vitamín E – tokoferol
 Zdroj: rostlinné oleje, obilné klíčky
 Význam: vývoj pohlavních buněk,
antioxidant
 Projevy nedostatku: poruchy růstu a
plodnosti

Vitamíny rozpustné v tucích:
Vitamín K – fytochinon, antihemoragický
 Zdroj: kvasnice, bakterie tlustého střeva
 Význam: tvorba koagulačních faktorů
 Projevy nedostatku: prodloužená
srážlivost krve

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B1 – thiamin, aneurin
 zdroj: obilné klíčky, kvasnice, játra
 Význam: metabolismus cukrů
 Projevy nedostatku: beri – beri
(onemocnění nervového systému),
únavnost, křeče

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B2 – riboflavin, laktoflavin
 Zdroj: mléko, maso, vejce, ryby, kvasnice
 Význam: oxidační reakce
 Projevy nedostatku: záněty kůže,
jazyka, rtů

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B3 – niacin, vitamín PP
 Zdroj: maso, mléko, ryby, kvasnice,
listová zelenina
 Význam: součást enzymů důležitých při
buněčných oxidacích
 Projevy nedostatku: záněty kůže
(pelagra), záněty periferních nervů

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B5 – kyselina pantotenová
 Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby,
luštěniny
 Význam: součást koenzymu A –
metabolické reakce
 Projevy nedostatku: degenerativní
onemocnění, alopecie

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B6 – pyridoxin
 Zdroj: obilné klíčky, kvasnice, ryby,
luštěniny
 Význam: koenzym pro syntézu bílkovin
 Projevy nedostatku: pomalé hojení ran
a zánětů, křeče

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B9 – kyselina listová – folová
 Zdroj: listová zelenina, játra, sýry, vejce,
kvasnice
 Význam: krvetvorba, tvorba bílkovin
 Projevy nedostatku: anemie

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín B12 – kobalamin
 Zdroj: játra, maso, střevní bakterie
 Význam: krvetvorba – spolu s vnitřním
faktorem v žaludku
 Projevy nedostatku: perniciozní anemie

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín H – biotin
 Zdroj: kvasnice, játra, žloutky
 Význam: podporuje růst a dělení buněk
 Projevy nedostatku: záněty kůže,
únava, svalové bolesti

Vitamíny rozpustné ve vodě:
Vitamín C – kyselina askorbová
 Zdroj: syrové ovoce a zelenina
 Význam: antioxidant, účastní se většiny
metabolických reakcí
 Projevy nedostatku: kurděje (skorbut),
únava, snížená odolnost, zvýšená
krvácivost
