Transcript Senioři jako specifická cílová skupina - výzva pro knihovny

Senioři jako specifická cílová
skupina – výzva pro knihovny
Brno, 21. června 2013
PhDr. Michal Šerák, Ph.D.
Univerzita Karlova v Praze
Filozofická fakulta
Katedra andragogiky a personálního řízení
STÁŘÍ
OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK
POVAŽOVÁN ZA STARÉHO?
jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité
oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá,
příp. je stabilizovaný
někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní
i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco
jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy
ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST,
DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.
INDIVIDUÁLNÍ
FAKTORY
CHRONOLOGICKÝ
BIOLOGICKÝ
VĚK
SOCIÁLNÍ
PSYCHOLOGICKÝ
SPOLEČENSKÉ
FAKTORY
Průběh života – tradiční pohled
V
Ý
K
O
N
20 let
VĚK
60 let
Průběh života – reálný pohled
V
Ý
K
O
N
20 let
VĚK
60 let
ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI
POSTPUBESCENCE
ADULTIUM
STŘEDNÍ VĚK
RANÉ STÁŘÍ
SÉNIUM
DLOUHOVĚKOST
15 – 29 let
30 – 44 let
45 – 59 let
60 – 74 let
75 – 89 let
90 a výše
JINÉ DĚLENÍ (sociologie)
PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání
DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i
biologicky
TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti,
odpočinek, soběstačnost, aktivita
ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost
ŽIVOTNÍ FÁZE:
přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají
paralelně???
RODINA, VOLNÝ
ČAS, PŘÁTELÉ
VĚK
PRÁCE
RODINA, VOLNÝ
ČAS, PŘÁTELÉ
VĚK
DŮCHOD
DŮCHOD
PRÁCE
VZDĚLÁNÍ A
PRAXE
VZDĚLÁNÍ A
PRAXE
DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR
Senioři (65+) tvoří 16,2 % populace
Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR
Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí
počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace
Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální,
kulturní…
Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí
populace jako na zásadní problém (mezigenerační
solidarita)
Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá
stigmatizována celou řadou negativních stereotypů.
Obyvatelstvo podle pohlaví, věku a rodinného stavu k 31. 12. 2009
(Zdroj: ČSÚ)
Věk
90+
80-84
Muži
Ženy
70-74
60-64
50-54
40-44
30-34
20-24
10-14
0-4
500
250
Svobodné/í
0
Vdané/ženatí
250
Rozvedené/í
500
Počet osob (v tis.)
Ovdovělé/í
201
1
201
0
14,7
69,1
16,2
200
9
200
8
14,4
70,1
15,5
14,2
70,6
15,2
200
7
200
6
14,1
71
14,9
14,2
71,2
14,6
14,4
71,2
14,4
14,6
71,1
14,2
14,9
71
14
15,2
70,8
13,9
15,6
70,5
13,9
15,9
70,2
13,9
16,2
69,9
13,9
16,6
69,6
13,8
200
5
200
4
200
3
200
2
200
1
200
0
199
9
199
8
199
7
199
6
17
69,3
13,7
17,4
69
13,6
199
5
199
4
17,9
68,7
13,5
18,3
68,4
13,3
18,9
68
13,1
19,4
67,6
13
20
67,1
12,9
20,6
66,7
12,8
199
3
199
2
199
1
0%
20%
40%
60%
80%
0-14
15-64
65+
100%
Prognóza vývoje složení obyvatel ČR v letech 2002-2050 (v % )
2050
12,4
56,3
31,3
2045
12,4
57,9
29,7
2040
12,2
60,9
26,9
2035
12,2
63,6
24,1
2030
12,6
64,5
22,8
2025
13,2
65,3
21,5
2020
13,7
66
20,3
2015
13,8
68,1
18,1
2010
13,6
2005
14,5
71,3
14,1
2002
15,6
70,5
13,9
70,9
15,5
0-14
15-64
65+
VVeroce
2011
žilo
v
ČR
stejnou dobu žilo
119,000
v ČR 628,000
ovdovělých
ovdovělýchmužů.
žen.
Výzvy a příležitosti

Kontinuální zlepšování kvality života seniorů

Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 %
národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží
střednědobého a dlouhodobého charakteru

V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků,
určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu

Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní
úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání
s generací předcházející

Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o
problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra
edukačních aktivit
Celoživotní učení
 důraz kladen na aktivitu jedince
 rozmanitost prostředků a metod
 zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný
propojený celek
 význam učení mimo rámec vzdělávací
soustavy
 prostoupení učení, práce a života jedince
VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ
SENIOŘI SE UČIT MOHOU,
ALE NEMUSEJÍ!!
MOCI
UMĚT
CHTÍT
SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE
SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ
REPREZENTATIVNÍ VZOREK
STARŠÍ POPULACE!!
Účast na neformálním vzdělávání (v %)
Celkem
Muži
Ženy
Věk 55-64
20,1
20,9
19,4
Věk 65-69
5,4
4,7
6,1
Starobní důchodci
5,8
3,4
7,2
(Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013)
Účast ve vzdělávání a učení dle věku
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
18 - 23
24 - 29
30 - 35
36 - 41
42 - 47
48 - 53
54 - 59
60 - 65
66 - 69
věkové kategorie
neúčastnil se vzdělávání ani učení
formální vzdělávání
soukromě orientované neformální vzdělávání
informální učení
Zdroj: ČSÚ, 2013
pracovně orientované neformální vzdělávání
20
Soukromě orientované neformální vzdělávání
cizí jazyky
41.7%
humanitní vědy a umění
Obory
13.8%
přepravní služby a spoje
6.3%
osobní služby
6.2%
zdravotnictví a sociální péče
6.1%
užití počítačů
5.5%
obecné vzdělávání a osobní dovednosti
3.7%
obchod a právo
3.3%
technické vědy a technické obory
2.4%
zemědělství a veterinářství
2.0%
společenské vědy
1.8%
nezačlenitelné
1.4%
počítačové vědy
1.4%
výroba a zpracování
1.1%
přírodní vědy, matematika
1.0%
pedagogika
0.9%
bezpečnostní služby
0.6%
architektura a stavebnictví
0.4%
ochrana životního prostředí
0.2%
 Zájmové vzdělávání
 Celková účast (18 – 69 let):
8,8%
 Delší trvání
Účast dle ekonomického postavení:
Pracující 8%
Nezaměstnaní 7%
Studenti 26,8%
Důchodci 4,7%
v invalidním důchodu 4,2%
na rodičovské dovolené/v domácnosti
11,0%
Zdroj. ČSÚ, 2013
až 70 % dospělých
se chce učit autonomně
dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v
současné době díky dynamickému
rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně
podnikových) organizované výuky přibylo
MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA
EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH
smysl života, perspektiva
naplnění volného času
saturace vlastního zájmu
kompenzace
aktivizace, udržování kognitivních funkcí
sociální kontakty
posílení identity, důstojnosti, sebeúcty
prožitek úspěchu
…
Na schopnost učit se působí
následující osobnostní dispozice:
 Paměť
 Vůle k učení
 Motivace
 Kapacita intelektu
 Lehkost nebo obtížnost učení
 Trvanlivost učení
Vztah mezi věkem a vybranými schopnostmi
Bez poklesu nebo s možností dalšího - paměť pro jednoduché
materiály
růstu s postupujícím věkem
S určitým poklesem
S nejvýraznějším poklesem
-
profesní paměť
paměť pro tóny
slovní zásoba
všeobecná informovanost
motorická rychlost
senzomotorická koordinace
tradiční školní učivo
analogické usuzování
- výbavnost nových
materiálů
- učení se symbolům
- vštípivost čísel a
bezesmyslných slabik
Zdroj: Hartl, 1999
! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL !
Pokud je trénován, podává vyšší výkon.
Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.
AKTIVNÍ STÁRNUTÍ
EK. Towards a Europe of All Ages, 1999:
Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany
fyzického a psychického zdraví v závislosti na
stárnutí jedinců.
Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale
především kombinace prvků produktivního stárnutí
se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a
fyzickou pohodu.
Stárnutí není nic jiného než
zlozvyk, na který opravdu
zaměstnaný člověk nemá čas.
André Maurois
francouzský spisovatel
Národní akční plán podporující pozitivní
stárnutí pro období let 2013 až 2017:
 zajištění a ochrana lidských práv starších osob
(10 opatření)
 celoživotní učení (13 opatření)
 zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na
systém důchodového pojištění (25 opatření)
 dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření)
 kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření)
 zdravé stárnutí (14 opatření)
 péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností
(15 opatření)
INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ
 Univerzity třetího věku
 Univerzity volného času
 Akademie třetího věku
 kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí
 kulturní domy
 knihovny
 muzea, galerie
 komerční vzdělávací instituce
…
KNIHOVNY
POZITIVA
 Tradice
 Zázemí
 Dostupnost
 Začlenění do komunity
 Serióznost
 Neziskový charakter
 Nadšení
 Vytvořené sítě
…
NEGATIVA
 Amatérismus
 Nesystémovost, nekoncepčnost
 Nedostatek financí
 Udržitelnost (vytvoření komunity)
 Nevhodné prostory a vybavení
 Nedostatek vhodných lektorů
 Podléhání trendům
 Malá propagace
 Nedostačující evaluace
 Zpochybňována role knihoven jako
vzdělávacích institucí
 Diagnostika cílových skupin
 Přecenění vlastních možností
…
VZDĚLÁVÁNÍ
SENIORŮ
NEBO
VZDĚLÁVÁNÍ
PRO SENIORY
???
přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného
pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových
dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní
řády, signalizační a informační prostředky
přístupnost informací: dostupnost, povědomí,
digitalizace, srozumitelnost
prostorová organizace: místa na odpočinek, opory,
protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost
(max. 350-450 m bez zastávky), schody, úzké dveře,
nízký nábytek
smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu,
přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů
didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu,
kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční
Příklady prostorových požadavků snadného pohybu
700
1500
900
NEDOSTATEČNĚ UMÍSTĚNÉ ZÁBRADLÍ
Děkuji vám za pozornost !