¤ SOCIÁLNÍ A HOSPODÁŘSKÁ SFÉRA ¤

• Sociální geografie =

humánní

společensko hospodářský zeměpis) (dříve socioekonomická G.; - studuje

socioekonomickou sféru (SES

, tvoří ji lidská společnost a její hospodářská činnost)

ve vazbách s přírod ním prostředím v prostoru a čase

◦ složky SES: obyvatelstvo sídla hospodářská činnost (zemědělství, prů mysl, doprava, služby, cestovní ruch) ◦ dílčí disciplíny (zabývají se jednotlivými složkami SES):

Demografie

věda o obyvatelstvu (vývoj, složení)

Geografie sídel Ekonomická geografie

(G. zemědělství, průmyslu, do pravy, služeb a cestovního ruchu)

OBYVATELSTVO

• hlavní složka SES, tvůrce i spotřebitel všech vytvořených hodnot • věda:

geografie obyvatelstva

(demografie) zákonitosti prostorového rozmístění O. v různých historic kých, sociálních a přírodních podmínkách • Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel (populace) na Zemi: počet O. narůstal nerovnoměrně v různých obdobích, souviselo to: se stupněm rozvoje lidské společnosti s celkovým děním ve společnosti (války, epidemie)

▪ tři výrazná období růstu počtu O.: ◦ neolitická revoluce (v 7. a 6. tisíciletí př.n.l.) přechod od sběru plodin a lovu zvěře k zemědělství travin  pěstování rostlin a chov zdomácnělých zvířat (více po více lidí) světadíly rozvoj hospodářství, pokrok ve zdravotní péči, zvýšení ŽÚ ◦ průmyslová revoluce (od 2. pol. 18. století) industrializace ze západní Evropy do ostatní a na jiné růst především počtu městského O.

◦ demografická revoluce změny v chování O. vyvolané hospodářským a sociálním rozvojem (od primitivní reprodukce s vysokou porodností i úmrt ností k novému řádu reprodukce zvanému d.r.) 4 fáze (obr. 16 B Zeměpisný náčrtník):

I. fáze - nízký přirozený přírůstek

vysoká a stálá natalita (porodnost; kolem 35 ‰ ) vysoká a kolísající mortalita (úmrtnost; kolem 35 ‰ ky, nízká produkce potravin, neúrody, úroveň medicíny) ) (vysoká dětská úmrtnost, úmrtnost žen při porodu, epidemie, vál nízká střední délka života (preindustriální společnost)

II. fáze - rychle se zvyšující přirozený přírůstek

(období industrializace) vysoká, jen pomalu klesající natalita (nad 30 ‰) rychlý pokles úmrtnosti (z 35 ‰ na 18‰) nízká střední délka života

III. fáze - postupné snižování přirozeného přírůstku

(období industrializace) značný pokles natality (pod 20 ‰) pomalý pokles mortality střední délka života se prodlužuje (z 15 na 5 ‰)

IV. fáze - nízký přirozený přírůstek

(postindustriální společnost) nízká a kolísající natalita nepatrný pokles mortality vysoká střední délka života

(i záporný)

Do těchto fází vstupují různé části světa v různém časovém období: Evropa prodělala svůj populační „boom“ v průběhu 19. století (závěr II. a počátek III. fáze), nejvyspělejší státy světa již ve fázi IV.; Rozvojové země ve fázi II. a III. (tzv. demografická exploze – oproti Evropě v 19. st. - příznivý ekonomický rozvoj - x sanitární revoluce = omezení epidemií, očkování; humanitární pomoc)

• nerovnoměrný populační vývoj

patří mezi

globální problémy lidstva

◦ do počátku 19. století pomalý růst počátek letopočtu asi 250 milionů - 1500  460 milionů - 1800  900 milionů ◦ poté dochází k zrychlení růstu největší akcelerace ve 2. polovině 20. století (exponenciální růst) 1960 (3 mld.) → 1975 (4) → 1987 (5) → 1999 (6) ◦ přelom 20. a 21. století = zpomalení růstu • územně je diferencován (liší se v různých částech světa) protiklady: vyspělé a rozvojové státy město a venkov jádrové a periferní oblasti - v roce 2010: 6,8 miliard

• počet (2010):

▪ svět: 6,8 miliard ◦ světadíly (miliony):

Asie

Afrika Evropa S. Amerika J. Amerika Austrálie a O.

3 800 (60,3 % lidstva)

900 (14,7 %) -

podíl roste nejrychleji

700 (11,0 %) -

podíl stále klesá

497 (7,9 %) 355 (5,6 %) 32 (0,5 %)

◦ státy (miliony):

Čína

USA Brazílie Rusko Mexiko

1 330

310 201 Bangladéš 158 140 112

(19,6 %) Indie

Indonésie Pákistán Nigérie Japonsko (Filipíny 99,9)

1 173 (17,25 %)

243 177 152 127

V jedenácti nejlidnatějších zemích světa žije 61 % lidstva.

celosvětově stálý růst i když pomalejší

(za 20 let + 1,5 mld.) vyspělé státy = postupný úbytek (ČR 10,267 milionu, 2001 na předpokládaných 9,95 milionu, 2030) Předpokládaný nárůst počtu obyvatelstva světadílů v období 1995 - 2050:

Evropa

Severní Amerika Austrálie a Oceánie Asie Latinská Amerika

Afrika - 8 %

+ 33 % + 58 % + 69 % + 74 %

+ 194 %

-

Období

500 000 10 000 4 000 3 000 0 400 1 000 1 500 1 600 1 700 1 800 1 850 1 900 1 950 Tabulka 1 Početní růst světového obyvatelstva

Počet obyvatel

(v mil.) 1 5 15 150 252 206 253 461 578 771 900 1 170 1 610 2 515

Poznámka

člověk neandrtálský počátky zemědělství stěhování národů období renesance počátky demografické revoluce v E. demografická exploze v zemích třetího světa 1 980 1 990 2 000 2 050 2 100 4 453 5 321 6 084 9 000 10 200 prognózy OSN - střední varianta

Tabulka 2 Početní růst světového obyvatelstva

(1830-1998) 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard 7 miliard 8 miliard 9 miliard za 100 let za 30 let za 14 let za 13 let za 12 let za 14 let za 15 let za 26 let 1830 1930 1960 1974 1987 1999 2013 2028 2054

Tabulka 3 Početní růst světového obyvatelstva - světadíly

Světadíl Evropa 0

44

1 000 1 500 1 800 1 900 1 995 2 050

44

Asie

193 182

Afrika

17 42 Severní Amerika1 1 Latinská Amerika9 25

Austrálie

1 1 76 263 79 2 40 2 193 633 102 5 19 3 412 913 138 90 75 6 727 3 458 5 840 728 2 141 293 482 29 678 389 839 46

Tabulka 4 Změny podílu světadílů na světovém obyvatelstvu (v %)

Světadíl Evropa Asie Afrika S. Amerika L. Amerika Austrálie 1 950 1 960 1 970 1 980 1 990 2 000

20,4 17,9 17,0 15,5 13,2 12,4 58,1 8,8 6,8 7,2 0,4 58,2 9,3 6,6 7,3 0,7 58,6 9,7 6,2 7,8 0,5 59,6 10,8 5,6 8,1 0,4 60,5 12,5 5,1 8,5 0,5 61,4 14,5 4,6 8,7 0,4