Transcript Svaly - Webnode

Svalová soustava
Stavební principy svalové tkáně

sval

stažlivost (kontraktilita)

obecnou vlastností svaloviny je
schopnost smrštění - kontrakce

kontraktilní bílkoviny - aktin a myozin základ svalových vláken - myofybril; svalová vlákna mají na povrchu
buněčnou membránu-sarkolemu

sarkomera - kontraktilní jednotka
svalového vlákna

svalová tkáň obsahuje červené barvivo
- myoglobin, které je podobné
červenému krevnímu barvivu
(hemoglobinu)
Svalová soustava - druhy svalové tkáně



Svalstvo hladké - orgánová svalovina (svalovina stěny orgánů a cév)
- svalový stah = kontrakce není řízena volním mechanismem, vyvolávají
jí podněty vedené autonomními nervovými vlákny, hormony nebo
mechanické stimuly.
Svalstvo příčně pruhované - kosterní svalovina
- svalstvo převážně začíná a upíná se na kostře
- kontrakci vyvolávají podněty vedené míšními nebo některými
hlavovými nervy
Příčně pruhované svalstvo bez nervových podnětů nefunguje a atrofuje
Svalstvo příčně pruhované srdeční - svalovina srdeční stěny
- kontrakce je automatická, vyvolávaná iontovými přesuny.
Kosterní svalovina
Stavba kosterního svalu (sval = musculus - m., mm.)

Sval je tvořen třemi složkami - příčně pruhovaná svalová vlákna, vazivo, cévy a
nervy

Vazivo formuje svalovou povázku neboli fascii; fascie mohou ohraničovat i
skupiny svalů a oddělovat je od okolí; takto oddělené svalové skupiny tvoří
funkční celky

U každého svalu rozeznáváme jeho začátek, hlavu („bříško) a ocas svalu (část
svalového bříška zužující se k místu přechodu svalu do šlachy), úpon svalu
(připojení svalu ke kosti)

Typy vláken kosterního svalu - 4 typy svalových vláken:
- pomalá červená vlákna - převažují ve svalech, které pracují staticky; vlákna
posturální (tonická);
- rychlá červená vlákna - převažují ve svalech zajišťujících rychlý pohyb
prováděný velkou silou = vlákna fázická;
- rychlá bílá vlákna - dokážou vyvinout okamžitý rychlý stah s maximální sílou;
málo odolná vůči únavě;
- přechodná vlákna - vývojově nediferencovaná; potenciální zdroj předchozích
tří typů vláken;
Dělení svalů podle typu svalových vláken
Posturální svaly
- hlavní funkcí je udržet těžiště těla ve stabilní poloze vůči gravitaci = zajištění a
kontrola postury,
- tendence k hyperreaktivitě, k hypertonii a ke zkracování = JE TŘEBA JE
PROTAHOVAT,
- tvořena červenými svalovými vlákny (více myoglobinu),
- vývojově starší, schopnost rychlého zapojení do pohybu (zejména do složitějších
pohybů), více vydrží, méně se unaví, dobrá regenerační schopnost, odolnější vůči
škodlivinám a infekcím.

Fázické svaly
- hlavní funkcí je zajistit “pohyb vpřed” = lokomoce,
- tendence k hypoaktivitě, k hypotonii a k oslabení = JE TŘEBA JE POSILOVAT,
- často u nich dochází k nadměrnému zvětšování klidové délky,
- tvořena bílými svalovými vlákny (méně myoglobinu),
- vývojově mladší,
- k podráždění je třeba většího podnětu, pomaleji se zapojují do pohybu, snadno se
unaví, snížená regenerační schopnost, málo odolné vůči škodlivinám a infekcím.

Svalová soustava

Agonista

Antagonista

Synergista

Cévní zásobení svalů - do svalu vstupují tepenné větve a ze svalu vystupují žíly
- cévy do svalu často vstupují i na jiných místech → ve svalu je vytvořena
bohatá síť větvících se cév a krevních vlásečnic
- množství krve protékající svalem je měnlivé v klidu a při pohybu
- ze svalu se mimo žíly sbírají i mízní cévy.

Inervace svalu a řízení svalové kontrakce
- inervace svalu je nezbytnou podmínkou jeho funkce
- sval se svým nervem tvoří funkční jednotku
- řízení svalové kontrakce zajišťují mozko-míšní nervy
- každý míšní nerv a většina hlavových nervů se skládá nejméně ze dvou typů
vláken:
- motorických - zajišťují hybnou inervaci svalových vláken
- senzitivních - zabezpečují tzv. cítivou složku pohybu
Svalová soustava

Typy svalové kontrakce
- izokinetická
- izometrická
Izokinetická kontrakce - mění se délka svalu;
- koncentrická kontrakce
- excentrická kontrakce
Izometrická kontrakce - pohyb není generován; vzdálenost začátku a
úponu svalu se nemění; mění se pouze svalový tonus (napětí)
- statická - minimální změna délky svalu
- dynamická - rytmické střídání kontrakce a relaxace
Zádové svaly
-
rozprostřeny ve 4 vrstvách:
- povrchová (1.) a druhá vrstva (2.) – svaly končetinového
původu (spinohumerální svaly)
- třetí vrstva (3.) – svaly spinokostální (rozepjaté od páteře
k žebrům)
- čtvrtá vrstva (4.) – hluboké svalstvo zádové
1. Trapézový sval a široký sval zádový
2. Rómbické svaly a zdvihač lopatky
3. Pilovitý sval zadní horní a spodní
4. Vlastní (autochtonní) svalstvo zádové
Svaly zádové a hrudní
Všechny svaly, které začínají nebo se
upínají v oblasti pletence; podle umístění
patří topograficky mezi zádové a hrudní svaly


Spinohumerální svaly - svaly začínající na páteři
a upínající se na horní končetinu
- trapézový sval (m. trapezius),
- široký sval zádový (m. latissimus dorsi)
- rómbické svaly (mm. rhomboidei),
- zdvihač lopatky (m. levator scapulae)
→ podle umístění na těle = svaly zádové

Thoracohumerální svaly - svaly začínající
v oblasti hrudníku a upínající se na lopatku
- velký prsní sval (m. pectoralis major)
- malý prsní sval (m. pectoralis minor),
- podklíčkový sval (m. subclavius),
- přední pilovitý sval (m. serratus anterior)
→ podle umístění na těle = svaly hrudní
Trapézový sval (m. trapezius)
- 3 části: vzestupnou, střední a sestupnou;
Z: kost týlní, trnové výběžky krčních a hrudních obratlů až po
trn Th12;
Ú: svalové snopce sbíhají směrem k ramenu:
- sestupná část (horní snopce) - sestupuje k zevnímu
konci klíční kosti, akromionu a hřebenu lopatky;
- střední část (příčné snopce) - směřuje k hřebenu lopatky;
- vzestupná část (spodní snopce) - vystupuje k začátku
hřebene lopatky;
FCE: - jako celek fixuje a stabilizuje lopatku
- horní snopce zdvihají rameno a lopatku
- spodní snopce táhnou lopatku dolů
- střední část táhne lopatku k páteři
- horní a spodní snopce společně vytáčí lopatku jejím
dolním úhlem zevně a účastní se při pohybu při zdvižení
paže nad horizontálu
- při fixované horní končetině provádí sestupná část záklon
hlavy
- funkční porucha velmi významně ovlivňuje držení hlavy a
horní poloviny těla.
INERVACE: n. accesorius a k němu připojená vlákna z horní krční
oblasti
Široký sval zádový (m. latissimus dorsi)
Z: - kyčelní část - od hřebene lopaty
kyčelní,
- páteřní část - od dorzální plochy kosti
křížové, od trnů všech bederních
obratlů a dolních 6 žeber,
- žeberní část - od 3 dolních žeber;
Ú: všechny snopce směřují k podpažní
jamce, kde se krátkou plochou šlachou
upínají v horní třetině pažní kosti
(humerus) z vnitřní strany
FCE: připažení (addukce), zapažení
(extenze) a vnitřní rotace paže
INERVACE: n. thoracodorsalis
Zdvihač lopatky (m. levator scapulae)
- spojuje krční páteř s lopatkou;
Z: krátkými šlachami na příčných
výběžcích C1-C4;
Ú: horní úhel lopatky;
FCE: zdvihá horní úhel lopatky a
zpevňuje ramenní pletenec;
- při fixované lopatce uklání krční
páteř;
- je často přetěžován - při nošení
břemen, ve stresových situacích
INERVACE: n. dorsalis scapulae
Autochtonní svaly zádové

Připojeny k páteři v celém
rozsahu, od kosti křížové
směrem vzhůru až po záhlaví
(vzájemně obtížně rozlišitelné)

Fce dynamická - jejich
oboustranná akce vzpřimuje
trup → celek = vzpřimovač
páteře (m. erector trunci)

Fce posturální – společně s
břišními svaly udržují trup ve
vzpřímené poloze

Jednostranná akce → úklon a
(nebo) rotace páteře

Rozlišujeme od povrchu do hloubky 4 systémy vzpřimovačů – každý z
nich má jiný průběh snopců a jinou funkci

Nejhlubší stabilizační systém - neovladatelný vůlí
- systém spinotransverzální
- systém spinospinální
- systém transverzospinální
- systém krátkých svalů hřbetních (mezi sousedními obratli) a hlubokých
svalů šíjových
Velký prsní sval (m. pectoralis major)
- dělí se na 3 části:
Z: - část klavikulární - od mediální třetiny klíční kosti;
- část sternokostální - od hrudní kosti a chrupavek
II. - V. žebra;
- část abdominální - odstupuje od pochvy přímých
břišních svalů
Ú: prostřednictvím šlachy na horní třetinu pažní kosti
z vnitřní strany
FCE: - klavikulární část - pomáhá při předpažení a
udržuje v něm paži
- sternokostální a abdominální část přitahují paži
k tělu (addukce) a rotují ze zevní rotace
navnitř;
- při fixované paži sval zdvihá hrudník a žebra →
pomocný nádechový sval;
INERVACE: nn. pectorales
Přední pilovitý sval (m. serratus anterior)
Z: od horních 9 žeber jde po zevní ploše
hrudníku dozadu a směrem k páteři;
Ú: k vnitřnímu okraji lopatky;
FCE: - fixuje lopatku k hrudníku (při obrně
svalu, lopatka křídlovitě odstává)
- táhne lopatku zevně,
- napomáhá při předpažení a vzpažení
nad horizontálu; při fixované lopatce
je pomocným nádechovým svalem
INERVACE: n. thoracicus longus
Svaly břišní





Rozprostírají se mezi spodním okrajem hrudního koše a horním obvodem
pánve
Antagonisté zádových svalů
Významné výdechové svaly
Břišní lis
Flexe trupu, úklon trupu, rotace trupu, jednostranné zvednutí pánve (podle
začátku a úponu svalu)

Přední skupina břišních svalů – přímý sval břišní (m. rectus
abdominis); pyramidový sval

Boční skupina – šikmé břišní svaly (zevní a vnitřní), příčný sval břišní

Zadní skupina – čtvercový zádový sval (m. quadratus lumborum) –
oboustranná kontrakce - napřímení bederní páteře; jednostranná
kontrakce – úklon bederní páteře
Svaly ramenního pletence a paže

svaly začínající na pletenci horní končetiny a upínající se na
pažní kost – skupina tzv. ramenních svalů
- deltový sval (m. deltoideus),
- velký a malý sval oblý (m. teres major et minor),
- nadhřebenový a podhřebenový sval (m. supraspinatus et
infraspinatus),
- podlopatkový sval (m. subscapularis),
- m. coracobrachialis

svaly začínající na paži a upínající se na předloktí
– dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii),
- m. brachialis,
- m.brachioradialis,
- trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii)
- m. anconaeus;
Deltový sval (m. deltoideus)
- kryje ramenní kloub ze všech stran;
- má 3 funkčně odlišné části:
Z: - část spinální - zevní dvě třetiny hřebenu
lopatky;
- část akromiální - odstupuje od acromionu
(nadpažku);
- část klavikulární - zevní třetina klíční kosti;
Ú: horní třetina pažní kosti z vnější strany;
FCE: - klavikulární č. - předpažení (flexe),
upažení (abdukce) a vnitřní rotace;
- akromiální č. - upažení a jeho udržení;
- spinální č. - zapažení (extenze) a zevní
rotace;
- stabilizátor ramenního kloubu.
INERVACE: n. axilaris
Dvojhlavý sval pažní (m. biceps brachii)
- má dvě hlavy - dlouhá a krátká
hlava;
Z: - obě hlavy začínají na lopatce
v blízkosti ramenního kloubu;
- obě hlavy se asi uprostřed paže
spojují v jeden celek;
Ú: mohutnou šlachou na drsnatině
předloketní kosti vřetenní;
FCE: - supinace pronovaného předloktí;
- flexe supinovaného předloktí;
- dlouhá hlava pomáhá při
upažení v ramenním kloubu;
- krátká hlava addukuje a flektuje
paži v ramenním kloubu;
INERVACE: n. musculocutaneus
Trojhlavý sval pažní (m. triceps brachii)
- dělí se na 3 hlavy:
Z: - dlouhá hlava (caput longum) - pod
kloubní jamkou na lopatce;
- vnější a vnitřní hlava (caput laterale et
mediale) - od zadní plochy kosti pažní;
Ú: společné bříško svalu přechází v širokou
šlachu, která se upíná na loketní výběžek
– olecranon;
FCE: - extenze v loketním kloubu;
- caput longum - provádí addukci a
extenzi v rameni;
INERVACE: n. radialis
Svaly předloktí, ruky a prstů


jsou to dlouhé, vícekloubové svaly, které
začínají na pažní kosti a svými dlouhými
šlachami překračují na dlaňové straně
klouby ruky a upínají se až v oblasti
jednotlivých prstních článků
- m. flexor carpi radialis et ulnaris, m.
palmaris longus, m. extensor carpi
radialis longus et brevis, m. extensor
carpi ulnaris

svaly umístěné na přední straně
předloktí provádí flexi lokte, zápěstí,
prstů a pronaci předloktí;

svaly zadní strany předloktí provádí
extenzi zápěstí a prstů;

svaly vnější strany předloktí provádí
supinaci předloktí a extenzi zápěstí
Svaly pletence pánevního

začínají na pánvi a upínají se na stehenní
kost, ovládají pohyb v kyčelním kloubu;
- podle umístění se dělí na:

přední skupinu kyčelních svalů:
bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas)

zadní skupinu kyčelních svalů:
skupina hýžďových svalů (mm. glutei)
a pelvitrochanterické svaly - m.
piriformis (hruškovitý sval), m.
obturatorius internus, m. gemmelus
superior et inferior, m. quadratus femoris

na pohybu v kyčelním kloubu se účastní i
skupina svalů vnitřní strany stehna.

napínač povázky stehenní
Bedrokyčlostehenní sval (m. iliopsoas)
- velký
sval bederní (m. psoas major)
- sval kyčelní (m. iliacus)
Z: m. psoas major - začíná od obratlových těl,meziobratlových
plotének posledního hrudního obratle a všech bederních
obratlů;
m. iliacus - v kyčelní jámě;
Ú: silnou šlachou na malý chocholík stehenní kosti
FCE: - flexe kyčelního kloubu,
- pomocná addukce se zevní rotací stehna,
- při stoji udržuje rovnováhu trupu (antagonista
gluteálních svalů),
- flexe bederní páteře (zvětšení bederní lordózy);
- při obrně tohoto svalu je nemožná chůze - chybí
fáze vykročení;
INERVACE: z plexus lumbalis (bederní nervová pleteň).
Hýžďové svaly (mm. glutei)
- uloženy na vnější straně pánve ve třech vrstvách:
- povrchová: velký hýžďový sval (m. glutaeus maximus)
- střední: střední hýžďový sval (m. glutaeus medius)
- hluboká: malý hýžďový sval (m. glutaeus medius);
- pelvitrochanterické svaly
Z: orientačně: od kosti křížové a kostrče, zevní plochy
lopaty kyčelní kosti, vnější plocha kyčelní kosti;
Ú: do oblasti velkého chocholíku stehenní kosti;
FCE: abdukce, extenze a rotace kyčelního kloubu, stabilizátory
pánve;
- m. glutaeus maximus - extenze v kyčli, zevní rotace, udržení
vzpřímeného stoje, zabezpečení chůze v terénu;
- m. glutaeus medius - abdukce v kyčli, vnější a vnitřní rotace
v kyčli, stabilita pánve, chůze po rovině;
- m. glutaeus minimus - stejná fce jako medius, ale s menší
silou, s převahou vnitřní rotace v kyčli;
INERVACE: n. glutaeus inferior (m. glut.max.); n. glutaeus inferior (m.
glut. med.et min.)
Napínač povázky stehenní (m. tensor
fasciae latae)
Z: zevní plocha kyčelní kosti
Ú: prostřednictvím iliotibiálního
traktu na zevní plochu vnějšího
kondylu holenní kosti
FCE: je funkčně blízký střednímu
hýžďovému svalu;
- pomocná flexe, abdukce a
vnitřní rotace kyčelního kloubu;
- závěrečná zevní rotace kolena
a extenze kolena
INERVACE: n. glutaeus superior
Svaly vnitřní strany stehna
- svaly probíhající od pánve ke stehenní kosti,
uložené ve třech vrstvách:
- povrchová: hřebenový sval (m. pectineus),
dlouhý přitahovač (m. adductor longus),
štíhlý sval stehenní (m. gracilis);
- střední: krátký přitahovač (m. adductor
brevis);
- hluboká: velký přitahovač (m. adductor
magnus
Z: od stydké kosti
Ú: vnitřní strana stehenní kosti; m. gracilis
- šlachou až na vnitřní kondyl holenní
kosti (do pes anserinus)
FCE: - addukce a flexe stehna;
- zevní rotace - m. pectineus,
adductor longus, brevis, magnus
- vnitřní rotace v koleni - m. gracilis
INERVACE: n. obturatorius
Svaly přední a zadní strany stehna

přední strana stehna:
- sval krejčovský
(m. sartorius)
- čtyřhlavý sval stehenní
(m. quadriceps femoris)

zadní strana stehna:
- dvojhlavý sval stehenní
(m. biceps femoris)
- sval pološlašitý
(m. semitendinosus)
- sval poloblanitý
(m. semimembranosus)
Čtyřhlavý sval stehenní
(m. quadriceps femoris)
Z: - přímý sval stehenní - od předního dolního
trnu kyčelní kosti a nad kloubní jamkou
kyčelního kloubu;
- m. vastus lateralis - od horní vnější třetiny
stehenní kosti, klade se na vnější stranu
stehenní kosti;
- m. vastus medialis - od horní vnitřní třetiny
stehenní kosti, klade se na vnitřní stranu
stehenní kosti;
- m. vastus intermedius - odstupuje od přední
plochy stehenní kosti;
Ú: všechna čtyři svalová bříška přecházejí nad
čéškou ve společnou šlachu, která se jako
lig. patellae upíná na drsnatinu holenní kosti;
FCE: - extenze v kolenním kloubu,
- celý sval je důležitý pro chůzi, jeho hlavní
aktivace je při chůzi v terénu;
- mm. vasti stabilizují kolenní kloub;
- m. rectus provádí společnou flexi v kyčli a
extenzi v koleni.
INERVACE: n. femoralis
Dvojhlavý sval stehenní (m. biceps
femoris)
- uložen na zadní a vnější straně
stehna; má dvě hlavy:
Z: dlouhá hlava - hrbol kosti sedací;
krátká hlava - od střední třetiny
zevní hrany stehenní kosti;
Ú: silnou šlachou na hlavici kosti
lýtkové;
FCE: - flexe v kolenním kloubu a
rotace ohnutého bérce zevně;
- dlouhá hlava provádí navíc
extenzi a addukci stehna;
INERVACE: n. ischiadicus

Poloblanitý sval
Z: hrbol sedací kosti;
Ú: společně s m. gracilis a m. sartorius
na vnitřním kondylu holenní kosti →
společný úpon vytváří tzv. pes
anserinus;
FCE: zajišťuje extenzi a addukci
stehna, flexi v koleni, při ohnutém
koleni rotuje bérec dovnitř;

Pološlašitý sval
Z: hrbol sedací kosti; za vnitřním
kondylem stehenní kosti se
rozděluje na tři části;
Ú: - přední část svalu na vnitřní kondyl
holenní kosti (pes anserinus),
- střední a zadní část se stáčejí na
zadní stranu kolenního kloubu a
zpevňují pouzdro kolenního kloubu;
FCE: stejná jako u m. biceps femoris a
poloblanitého svalu; hlavní funkcí je
flexe v kolenním kloubu;
INERVACE: n. ischiadicus
Svaly bérce

svaly ovládající pohyb nohy a prstců;
jsou to dlouhé svaly rozděleny podle
uložení na bérci:
- přední strana bérce: přední sval
holenní (m. tibialis anterior)
- vnější strana bérce: lýtkové svaly
(mm. peronei)
- zadní strana bérce: trojhlavý sval
lýtkový (m. triceps surae), zadní sval
holenní (m. tibialis posterior),
m. plantaris
Přední sval holenní (m. tibialis anterior)
Z: vnější kondyl holenní kosti a
její vnější plocha a od
mezikostní blány;
Ú: širokou a silnou šlachou
sestupuje před vnitřním
kotníkem k vnitřnímu okraji
nohy a kolem něho pod plosku
nohy (plantu) s úponem na
střední klínové kosti a 1.
metatarsu;
FCE: dorzální flexe (extense)
nohy a inverze (pohyb za
palcem);
INERVACE: n. peronaeus profundus
Lýtkové svaly (mm. peronei)
- dělí se na dlouhý lýtkový sval a
krátký lýtkový sval
Z: oba svaly začínají na vnější ploše
lýtkové kosti
Ú: - dlouhý lýtkový sval: dlouhá šlacha
zahýbá za zevní kotník, z vnější
strany jde pod patní kost a dále k
bázi 1. metatarzu a 1. klínové kosti;
- krátký lýtkový sval: báze 5.
metatarzu;
FCE: zvedají zevní okraj nohy a
pomáhají při plantární flexi, dlouhý
sval zajišťuje podélnou a příčnou
klenbu nohy;
INERVACE: n. peronaeus superficialis
Trojhlavý sval lýtkový (m. triceps surae)
- 2 povrchové hlavy:
- m. gastrocnemius (dvojhlavý sval lýtkový)
- 1 hluboká hlava - m. soleus (šikmý sval lýtkový)
Z: - m. gastrocnemius - zadní svah
příslušného epikondylu femuru;
- m. soleus - od hlavice a zadní
plochy lýtkové kosti, části holenní
kosti;
Ú: - společně vytváří úponovou šlachu
tzv. Achillovu šlachu, prostřednictvím
které se upínají na hrbol kosti patní zespodu;
FCE: - flexe nohy (propnutí špičky, stoj na špičkách výpon); m. gastrocnemius má převážně
dynamickou fci - při chůzi, pomáhá při flexi
kolena; u m. soleus převažuje statická fce;
INERVACE: n. tibialis
Princip řízení pohybu na svalové úrovni

čidla - (receptory) - proprioreceptory - uloženy ve svalech, šlachách a kloubech
- exteroreceptory - uloženy v kůži

podnět změní místní podráždění receptorů → vzruch se šíří z periférie vzestupnou –
tzv. aferentní nervovou dráhou do centrálního nervového systému (CNS) →
podrobení analýze
reakce na podnět → pokyn pro odpověď je veden sestupnou – tzv. eferentní
nervovou dráhou k perifernímu výkonnému orgánu - efektoru - sval či svalová
skupina

= popsaná reakce organismu na podnět působící podráždění čidel ve svalech,
šlachách, kloubech nebo v kůži → tzv. reflexní oblouk

senzomotorika