Transcript PSYCHOANALYTICKÉ TERAPIE

PSYCHOANALYTICKÉ
TERAPIE
Dlouhodobý výcvik v integrativní
psychoterapii
1. ročník,
MUDr. Jan Kubánek
SIGMUND FREUD –
ŽIVOT A DÍLO
• počátky – uzdravení
pacientů po katarzním
znovuprožití traumat
z dětství
• dospěl k tomu, že hlubší
déletrvající změny vyžadují
změnu v jeho vlastním
přístupu
k psychoterapeutické práci
• prošel od hypnózy ke
katarzi a k dynamické
analýze, která zvyšuje
vědomí
•
•
•
•
•
„zlaté dítě“ – otec o moc starší od
matky, 2 nevlastní bratři ve věku
matky a synovec v jeho věku
1873 začátek studií na univerzitě
ve Vídni
Poté vědecký pracovník
v institutu fyziologie
1891 doktorát z medicíny –
vlastní neurologická praxe
Neváhal obětovat postavení,
finance, aby kolegy mohl
seznámit s názory, ke kterým
došel na základě práce s pacienty
„ZÁKLADEM NEURÓZY JE
SEXUÁLNÍ KONFLIKT, konkrétněji
KONFLIKT MEZI INSTINKTIVNÍMI
TOUHAMI ID A SPOLEČENSKOU
ODPLATOU ZA JEJICH PŘÍMÉ
VYJÁDŘENÍ
Dobová ilustrace popravy Sawneyho
Beanea
• 90 léta, vlastní sebeanalýza – odstraňování vlastní
neurózy, sám sobě posloužil jako objekt při studiu
NEVĚDOMÍ
• Opozici, kterou k němu zaujala společnost
interpretoval jako součást přirozeného odporu vůči
myšlenkám, které jsou společenské tabu.
• Začátkem 20. století začaly vědci uznávat Freudovu
práci jako systém, který by mohl ovlivnit
psychologii 20. století.
• Založil VÍDEŇSKOU PSYCHOANALYTICKOU
SPOLEČNOST – F měl právo vetta – odklon
některých členů a jejich vlastní cesta (Adler, Jung).
• Zemřel ve věku 85 let na následky rakoviny kostí.
• Závislost na tabáku a zneužívání kokainu.
• Vytvořil nejsoudržnější TEORII OSOBNOSTI,
• PSYCHOPATOLOGIE,
• PSYCHOTERAPIE.
TEORIE OSOBNOSTI
• nahlížel na osobnost ze 6 různých perspektiv
• 1.TOPOGRAFICKÁ ROVINA vědomé a nevědomé způsoby
fungování
• 2.DYNAMICKÁ ROVINA interakce psychických sil
• 3.GENETICKÁ ROVINA původ a vývoj psychiky, který
prochází stadiem orálním, análním, falickým, latence a
genitálním
• 4.EKONOMICKÁ ROVINA distribuce, transformace, výdej
energie
• 5.STRUKTURÁLNÍ ROVINA trvalé funkční jednotky id, ego,
superego
• 6.ROVINA ADAPTACE F načrtnul, Hartmann dále rozvinul –
vrozená připravenost jedince účastnit se interakcí s řadou
normálních a předpověditelných vlivů z prostředí
Hlavní hybné síly motivující
osobnost
• Eros (život a sex) a Thanatos (smrt a
agrese) jsou INSTINKTY vycházející
z tělesné podstaty organizmu, které jsou
vyjádřeny pomocí fantazie, přání, pocitů,
myšlenek.
• Jedinec neustále touží po okamžitém
uspokojení sexuálních a agresivních pudů.
• Jedinec si musí vytvořit OBRANNÉ
MECHANIZMY (způsoby vnitřní
kontroly), které ho chrání před
uvědoměním si základních vnitřních tužeb
znásilňovat a ničit.
• Obrany slouží k ochraně jedince před
trestem, úzkostí a pocity viny, chrání před
vstupem sexuálních a agresivních pudů do
vědomí.
• Aby obrany fungovaly nesmi si je člověk
uvědomovat.
obrany
• JÁDRO OSOBNOSTI= nevědomý konflikt
mezi SEXUÁLNÍMI a AGRESIVNÍMI PUDY,
SPOLEČENSKÝMI PRAVIDLY, které tyto
pudy pomáhají kontrolovat a OBRANNÝMI
MECHANIZMY, které ovládají pudy tak,
aby úzkost a pocity viny byli minimální a
přitom dovolují uspokojit tyto pudy
bezpečným, nepřímým způsobem.
• ROZDÍL MEZI NORMÁLNÍ A NEUROTICKOU
OSOBNOSTÍ = když nevědomé konflikty
zesílí a začnou být nesnesitelné a výsledné
obranné mechanizmy se stanou příliš
omezující.
• ZÁKLAD KAŽDÉ OSOBNOSTI
v nevědomých konfliktech – lidé se liší
podle jednotlivých pudů, pravidel, úzkostí
a obran, které se u nich v konfliktu
vyskytují.
• Rozdíly závisí na životním stádiu v němž
ke konfliktu dochází.
životní stádia
• Průběh životních stádií je určován
hlavně rozvojem sexuality v průběhu
orálního, análního, falického a
genitálního stadia.
• Rozdíly v zážitcích a zkušenostech
k nimž během těchto stádií dojde =
ROZMANITÉ LIDSKÉ RYSY A
VLASTNOSTI OSOBNOSTI
☻ Orální stadium
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Prvních 18 měsíců života.
Dětské sexuální touhy lokalizované do oblasti úst.
Orální uspokojení – sání z prsu, vkládání hraček a
končetin do pusy, žvatlání.
Orální uspokojení dítěte je závislé od rodičů
- přílišná shovívavost (energii vydává na udržení
stavu, který mu přináší uspokojení)
- deprivace (energii vynakládá na hledání orálního
uspokojení, které se mu v dětství nedostalo
v potřebné míře) z toho vzniká:
ORÁLNÍ OSOBNOST (bipolární rysy)
optimismus
/ pesimismus
naivnost
/ podezíravost
domýšlivost
/ sebeznevažování
manipulativnost / pasivita
obdiv
/ závist
přílišná shovívavost←
→ deprivace
OBRANNÉ MECHANIZMY
spojené s tímto stadiem
• POPRENI (na kognitivní úrovni =
zablokování pozornosti vůči ohrožujícím
aspektům světa, či vlastního já)
• PROJEKCE (na kogn. úrovni = vnímání
vlastních ohrožujících či špatných aspektů
v okolí)
• INKORPORACE ( na kogn. úrovni =
přijímání představ druhých jako svých
vlastních)
• fixace v tomto stadiu vede k tendenci
používat při ohrožení či frustraci
PRIMITIVNĚJŠÍ ZPŮSOBY OBRANY
• ORÁLNÍ OSOBNOST není považována za
patologickou, ale NEZRALOU
☻ Anální stadium
• od 18 měsíců do 3 let zdrojem potěšení
řitní otvor
• dítě zjistí brzo, že se nesluší hrát si
s konečníkem a jeho produkty
• chodit na nočník= ovládat potřebu
okamžitého sníženého napětí učit se držet a
uvolnit
•
•
•
•
•
•
•
•
ANÁLNÍ OSOBNOST (bipolární rysy)
Lakomost
/ rozhazovačnost
uzavřenost
/expanzivnost
tvrdohlavost
/povolnost
pořádkumilovnost
/nepořádnost
úzkostlivá pečlivost / nečistota
dochvilnost
/ liknavost
preciznost
/ povrchnost
• přílišná shovívavost←
→ deprivace
OBRANNÉ MECHANISMY
spojené s tímto stadiem
• PŘEMĚNA V OPAK (prožívání opaku
toho, po čem člověk skutečně touží)
• ODČINĚNÍ (pykání za nepřijatelné
touhy, či chování)
• IZOLACE (nezažívání pocitů, které
zodpovídají myšlenkám)
• INTELEKTUALIZACE (neutralizace
emočně nabitých zážitků pomocí
intelektuálního mluvení)
• pocity hostility a agrese v oblastech
života, v nichž kultura trvá na nutnosti
OVLÁDÁNÍ VLASTNÍCH INSTINKTŮ
• ANÁLNÍ OSOBNOST taky spíše
NEZRALÁ
• rádi dávají na odiv upravený vzhled a
přesnost
☻ Falické stadium
• od 3 do 6 let je zdrojem potěšení
oblast genitálií
• zájem o vlastní genitálie, zvýšená
frekvence masturbace
• živý zájem o osoby opačného
pohlaví
• děti nezažívají konflikt se svými
genitálními tužbami (ty mohou
uspokojit ostatní děti)
• konflikt – objekt jejich sexuální
touhy – RODIČ OPAČNÉHO
POHLAVÍ
• OIDIPOVSKÝ KOMPLEX
• KASTRAČNÍ ÚZKOST
• analytici tvrdí, že dívky zpočátku
závidí mužskému pohlaví penis a
začnou mít na matku zlost
• Reakce rodičů na genitální touhy
dětí (shovívavost i odmítání)
může podnítit vznik FIXACE ve
falickém stadiu, což se projeví
v rysech osobnosti:
• domýšlivost
/sebenenávist
• pyšnost
/skromnost
• stylizovanost
/otevřenost
• koketnost
/stydlivost
• společenskost
/izolovanost
• neomalenost
/ostýchavost
OBRANNÉ MECHANISMY
spojené s tímto stadiem
• VYTĚSNĚNÍ
• Přílišné odmítání – rodiče dávají dětem opačného
pohlaví málo citu, málo se s nimi mazlí, neocení
jejich přitažlivost = musím být rodičům odporný,
když mně nepochovají, nepolíbí. Proč flirtovat,
módně se oblékat, chovat se společensky, být na
sebe hrdí, když opačné pohlaví nepřitahuji
• Příliš shovívaví rodiče – ty co dítě svádí, chovají
se až incestně= pocity domýšlivosti, cítí, že je
opravdu někdo, když jí táta dává přednost před
matkou nebo obráceně. Flirtování, stylizace,
pýcha, neomalenost.
☻ Stadium latence
• Vývoj sexuality se
tady zastaví =
OBDOBÍ KLIDU
mezi pregenitálním
a genitálním
obdobím
• Žádný nový
osobnostní vývoj
☻ Genitální stadium
• Freud přesvědčem, že do
tohoto stadia vstupuje
každý aspoň s jedním
konfliktem mezi
INSTINKTIVNÍMI TOUHAMI
a SPOLEČENSKÝMI TLAKY
• Někteří uvíznou v jednom
období (příslušný typ
osobnosti podle stadia),
jiní zažijí konflikty
v každém stadiu (smíšená
osobnost)
• Nikdo nedosáhne ZRALÉHO
GENITÁLNÍHO
CHARAKTERU bez úspěšné
analýzy
TEORIE
PSYCHOPATOLOGIE
• Protože všechny osobnosti jsou
alespoň zčásti nezralé
(nemohou se vyhnout
konfliktům a fixacím
v pregenitálních stadiích), jsme
všichni náchylní k regredování
do psychopatologie.
• Čím dříve se v našem životě
objevili konflikty a fixace, tím
více jsme zranitelní (úzkosti se
bráníme pomocí méně zralých
obranných mechanizmů).
• Dobře obrněná orální, anální,
falická nebo smíšená osobnost
se nemusí zhroutit, pokud není
v stresovém prostředí.
Stresová událost (smrt,
nemoc, rozvod atp.)
• = podněcování projevů pudu,
který člověk dosud ovládal.
• Lidé na současnou situaci
reagují na nevědomé úrovni
jako by se opakovala zkušenost
z dětství.
• Infantilní reakce navodí
panickou hrůzu z toho, že nad
pudy ztratí kontrolu a budou
pykat.
• Bojí se trestu, kterého se
obávali celý život.
• Strach z ohrožení podstaty své
osobnosti = MOŽNOST
DEZINTEGRACE.
• Bojí se (jako děti), že se jejich osobnost zhroutí
a že je zachvátí infantilní instinkty a obavy.
• Člověk má silnou motivaci vydat mnoho energie,
aby se pudy udrželi v nevědomí.
• Energie je využívána k aktivaci předešlých
obran, až se stanou patologickým jevem.
• Přemrštěné reakce vyvolávají symptomy, které
chrání jedince před nepřijatelnými pudy a
dětinskými úzkostmi.
 v mnoha případech slouží symptomy jako
nepřímé vyjádření osobních nepřijatelných
přání = ke změně potřebné dvakrát více
energie.
proč lidé nedokážou logicky
rozlišit novou a starou situaci ?
• (kdybychom v nové situaci reagovali na
vědomé úrovni byli bychom schopni
učinit logický závěr založený na
vědomém procesu sekundárního
myšlení
• logické myšlení zahrnuje dedukci
z obsahu vět
• např: 1.Všichni lidé jednou umřou. 2.
Sokrates byl člověk.
3. Tudíž byl smrtelný.
• nevědomé reakce vycházejí z procesu
primárního myšlení, které je nelogické
a úvahy v něm často pokračují směrem
predikátů, které se v jednotlivých
tvrzeních objevují.
• Myslíme tedy asi takto: 1. Panna Marie
byla panna. 2. Já jsem panna. 3. Tudíž
jsem panna Marie.
• reakce na nevědomé úrovni :
-nejsou systematické ani logické
-nerozlišují mezi minulostí, přítomností,
budoucností
rysy primárního myšlení
• PŘESUNUTÍ – přesun energie ze silně emocionálně nabitých
myšlenek na neutrální
• SYMBOLICKÉ – část události reprezentuje celou událost
• ZJEVNÝ A SKRYTÝ OBSAH – obsah, který je vědomý, zjevný
či manifestní je pouze malou součástí skrytého (latentního)
významu událostí
• když známe podstatu primárního reagování, lépe rozumíme
nevědomé reakci, která je iracionální a nelogická
• jestliže základ psychopatologie leží na nevědomé úrovni a
člověk si neuvědomuje psychologický význam událostí,
které její vznik urychlují jak můžeme člověku pomoct
zbavit se poruchy ?
TEORIE TERAPEUTICKÝCH
PROCESŮ
•
•
•
•
•
•
•
podle Freuda, proces pomocí kterého lze s úspěchem
učinit z nevědomého vědomé = ZVYŠOVÁNÍ VĚDOMÍ
dřív, než budeme schopni reagovat na vnější událost
realističtěji, musíme si uvědomit že patologické
reakce vznikají na základě nevědomého procesu
primárního myšlení
to přisuzuje určitým událostem v prostředí nějaký
význam
abychom symptomy odstranili musíme si uvědomit
svůj odpor, který jejich opuštění vyvolává, neboť
nás chrání a přináší nám částečnou úlevu od
nepřijatelných pudů
musíme si uvědomit, že naše pudy nejsou tak
nebezpečné jak jsme si jako děti myslely, a že
můžeme použít daleko konstruktivnější obrany, které
pudy udrží pod kontrolou
možno to zčásti docílit zdravějším projevením
instinktů
možnost zabránit budoucím relapsům = použít své
vědomé procesy k rozvolnění pregenitálních fixací a
pak pokračovat ve vývoji ke zralejším genitálním
úrovním fungování = tvrdá práce pacienta i analytika
☻Zvyšování vědomí
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Pacientova práce – volné asociace (říkat všechno, co pacientovi přijde na
mysl)
kdyby pacienti dokázaly vytvářet asociace bez zábran, pak by myšlení bylo
ovládané instinkty, které jsou zdrojem veškeré energie a snaží se dostat
do vědomí
už od útlého dětství zjišťujeme, že je to nebezpečné, oslabení obran může
vést ke vzniku patologie
Terapeutova práce - uvést klienta do stavu uvolnění, zbavit úzkosti a
následné obrany, vytvářet pracovní spojenectví s tou částí EGA, která se
chce zbavit trápení a je dostatečně rozumná, aby se spolehla na
analytikovo vedení, které může přinést úlevu
zhodnocení pacienta- jestli je na léčbu analýzou vhodný „Lidé, kteří se
neodváží realitu opustit a kteří se do ní neumějí okamžitě vrátit, mají
v psychoanalýze malou šanci na úspěch.“ (schizofrenie, maniodepresivní,
schizoidní, hraniční osobnosti)
při analýze využívá terapeut 4 procedury – KONFRONTACI
OBJASŇOVÁNÍ
INTERPRETACI
PROPRACOVÁNÍ
Konfrontace a
objasňování
• (v podstatě jde o zpětnou
vazbu)
• konfrontace = ujišťování, že si
pacienti uvědomují jednotlivé
činy a zážitky, které jsou
právě předmětem analýzy
např.: „Zdá se mi, že se na
mě zlobíte.“
• Objasňování = často se mísí
s konfrontací je jasnější a
detailnější zpětnou vazbou
s ohledem na určitý jev, který
pacient prožívá
Interpretace
• nejdůležitější analytický postup – někdy se říká
SYNONYMUM SAMOTNÉ ANALÝZY
• interpretovat = udělat z nevědomého jevu vědomý
• Analytik používá vlastní nevědomí, empatii, intuici i
teoretické znalosti, aby dospěl k interpretaci
• interpretováním se dostáváme za to, co je zjevné –
přidělujeme psychickým jevům význam i příčinnou
souvislost
• nejde jen o zpětnou vazbu, interpretace jde do hloubky
pacientova zážitku
• pomocí interpretace se pacient učí pohlížet na své vědomé
zážitky jako na zkušenosti zapříčiněné nevědomými procesy
• učí se hledat kořeny svého dospělého chování v zážitcích
z dětství¨
• na své analytiky se učí nahlížet jakoby by byli rodiči nebo
jinými významnými lidmi z minulosti
Průběh interpretací:
• nejdřív odpor – zpevňování svého
obranného valu (vynechává sezení, chodí
pozdě, chce terapii ukončit, protože se
uzdravil, či neuzdravuje, vytěsňuje sny)
– když je odpor zredukován pomocí
interpretací poskytujících vhled do
podstaty problému, začíná klient uvolňovat
své skryté instinkty a směřuje je
k terapeutovi
– pacient chce uspokojit své nutkání
přesunutím frustrovaných sexuálních a
agresivních pudů na osobu terapeuta =
VZNIK NEUROTICKÉHO PŘENOSU (v
něm klient znovu prožije všechny
významné vztahy z dětství)
– pomocí opakovaných interakcí projde
klient bolestným procesem uvědomování si
těchto intenzivních pocitů a pudů
vycházejících z hloubky jeho osobnosti,
které představují klientovy pregenitální
konflikty a ne skutečné pocity vyvolané
relativně neutrálním analytikem
Propracování
• pomalá, postupná stále se opakující práce
s vhledy, vycházející z interpretací odporu a
přenosu
• je to poslední a nejdelší terapeutický krok –
uvědomování si obranných manévrů-symptomů,
– že už nemusejí mít takový strach jako v dětství –
v přenosových vztazích vyjádřili své pudy pomocí
emocionálně nabitých slov a nebyly potrestáni (pozn.
korektivní zkušenost)
– že existují nové a vyzrálejší způsoby ovládání instinktů
• pacient začíná pudy ovládat pomocí nových
kontrolních mechanizmů (konec obran a
symptomů)
☻Ostatní procesy
• korektivní emoční zkušenost vede
k dočasné úlevě (traumatické neurózy),
• ale katarze, i když ji analytik použije se
nepovažuje za součást analytického
procesu
• JEDINÝM PODSTATNÝM PROCESEM ZMĚNY
V ANYLÝZE = ZVYŠOVÁNÍ VĚDOMÍ
(všechny jednotlivé kroky analytické práce
jsou jeho součástí)
Konec 1. části.
TERAPEUTICKÝ OBSAH
• ☻Intrapersonální konflikty
• ☻Interpersonální konflikty
• ☻Individuo – sociální konflikty
• ☻Od konfliktů k naplnění
☻Intrapersonální
konflikty
• (analýza se
většinou
soustřeďuje na
tyhle, tj. jedincovy
vnitřní konflikty
mezi pudy, úzkosti
a obranami)
Úzkosti a obrany 1
• z hrozby, separace, kastrace
• úzkost, která vzniká vlivem předpokládaného
traumatického zážitku při vlastním narození
• PRIMÁRNÍ ÚZKOST je tělesným základem
paniky, strach dospělých, že budou zahlceni
INSTINKTIVNÍ STIMULACÍ
• MORÁLNÍ ÚZKOST – pocit viny
• V psychoterapii se pro člověka usilujícího o
úlevu může úzkost stát HNACÍM MOTOREM (
má nepříjemné vlastnosti)
• Úzkost – jeden z hlavních důvodů pomalého
postupu terapie
• Úzkost člověka upozorňuje na nutnost
zesílení odporu v okamžiku, kdy se pacient
přibližuje k nebezpečným asociacím
• Analytik ví, že nezralé ego nemůže vydržet
nápor intenzivní úzkosti
Úzkosti a obrany 2
• Obrany či odpor zabírají polovinu
obsahu psychoanalytické práce
• Každé chování může
v psychoterapii sloužit k defenzívě
(rychlé, pomalé mluvení,
překotná řeč, pociťování kladných
či hostilných pocitů vůči
terapeutovi, zaměřování se na
detaily, nebo jejich opomíjení)
• Nikdy není nedostatek materiálu
k analýze – jde o to jaké obrany
při odporu klient nejspíše využije
(např. vynechávání schůzek,
zapomínání snů)
• Cíl terapie je nahradit nezralé a
deformující obranné mechanizmy
obranami zralejšími,
realističtějšími a uspokojivějšími,
nikoliv je odstranit
Sebeocenění
• nepatří k významným tématům psychoanalýzy
• psychoanalýza nedocenila skutečnost, že pacienti
budou prožívat konflikty týkající se vlastního
sebeocenění
• někteří mají sebeocenění nerealisticky nízké jiní
nerealisticky vysoké
• analytici s ním pracují nepřímo – pomoc
pacientům vědomě restrukturalizovat osobnost
od stávající pregenitální úrovni ke genitální
• jedině pak může člověk zakusit stabilní pocit
sebeocenění
Zodpovědnost
• v psychoanalýze neexistuje
žádná svoboda, žádná
možnost volby, takže ani
zodpovědnost
• jak můžeme o někom
tvrdit, že je zodpovědný za
svoje činy, když všechno
patologické a nezralé
chování vychází
z nevědomých konfliktů a
pregenitálních fixací?
☻Interpersonální
konflikty
Intimita a sexualita
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
odhalení a sdílení mezi 2 lidmi jací jsou, to je pro nezralé osobnosti
nedosažitelný cíl
problém s intimitou = přenosový problém vyplývající z toho, že pregenitální
osobnost neumí s druhým navázat vztah aniž by ho vnímala zkresleně (vnímá
druhé v souladu s dětskými představami)
Piaget předpokládá, že se dětská schémata ostatních lidí mění podle nových
zkušeností
Freudův pojem fixace předpokládá, že pregenitální osobnosti svá schémata
ostatních lidí nemění
Jen pomocí důkladné analýzy můžou lidé dospět do stadia v němž budou
schopni nezaujatě vnímat jedinečnost druhých
Sexuální vztahy jsou pro nezralé osobnosti vztahy přenosové
Nezralé osobnosti vždy partnera vnímají jako jedinou bytost, která uspokojí
jejich neuspokojené pregenitální instinkty
Orální charaktery – můžou se ve vztahu chovat závisle a vyžadujícím
způsobem, který partnera dusí
Anální charaktery – se v sexuálním vztahu můžou chovat rutinně – na sex je
čas jedině po 23. hod)
Falické charaktery – můžou se chovat jako dráždivý svůdci, ale skutek utekl
Sexuálně vyzrálí – jedině po úspěšném propracování se vlastními
pregenitálními fixacemi
Komunikace
• Spíš forma monologů, nežli dialog.
• Nereagují co říká druhý, ale na své
touhy, které chtějí prostřednictvím
druhého uspokojit.
• Nemluví jeden k druhému –
rozmlouvají spíš se svými
představami, které se týkají toho,
jaký by měl druhý být.
• Nesdělují to, co skutečně sdělit
chtějí.
• Psychoanalitikovi často trvá 2-3 roky
než pochopí co chce klient sdělit.
Hostilita
• Freud předpokládal, že člověk
má agresivní instinkty k útoku
a ničení.
• Manželství, rodina, společnost
je neustále ohrožována
výbuchy hostility chabě se
ovládajících lidí.
• U paranoidních – podpůrná
terapie a medikamenty
• U neurotiků – převést hostilitu
do společensky přijatelnějších
projevů (soutěživost,
asertivita)
Ovládání
• Boj o nadvládu ve vztahu= čí obrany budou
zaujímat dominantní postavení.
• Čím rigidnější obrany, tím více budou jedinci
trvat na přizpůsobení druhých svému pohledu
na svět a způsobům chování.
• Interakce 2 lidí s neslučitelnými obranami
(jeden projikuje hostilitu, druhý vytěsňuje=
vnímání přes růžové brýle) vznik konfliktu.
• Různé typy pregenitálních osobností mají
VLASTNÍ ZPŮSOBY OVLÁDÁNÍ:
– orální charaktery – druhé ovládají svou závislostí
– anální charaktery – prostřednictvím zarputilosti
– falické charaktery – pomocí svůdnosti
• V terapii analytik dává pozor jakým způsobem
se pacient snaží ovládat druhé.
• Konfrontuje, interpretuje význam manévrů
sloužících k získání kontroly.
• Nejúčinnější metoda protikontroly
v psychoanalýze je TICHO (analytika).
☻Individuo – sociální
konflikty
Přispůsobení versus
trancendence
 Freud byl přesvědčen o
existenci neřešitelného
konfliktu mezi potřebou
organizované společnosti
dodržovat daná pravidla
a základními touhami
jedince, který vyžaduje
jejich okamžité
uspokojení, aniž by
přitom respektoval
potřeby druhých.
 konflikt rozporu mezi
SUPEREGEM a ID
Ovládání impulzů
 Freud byl
přesvědčen o
nutnosti ovládání
sexuálních a
agresivních pudů
☻Od konfliktů k naplnění
Smysl života
• Freud mínil, že nejsme
schopni se přes
konflikt přenést,
předpokládal, že by
jsme mohli smysl
života najít
UPROSTŘED
KONFLIKTU.
• Sublimace – zralá
obrana ega, která
nám umožňuje odvést
energii ID do mnohem
přijatelnějších
náhradních aktivit.
Ideální člověk
• Ideálem, tj. konečným cílem
psychoanalýzy je člověk,
který dostatečně zanalyzoval
své pregenitální fixace a
konflikty, aby mohl dosáhnout
genitální úrovně fungování a
setrvat na ní.
• Je to GENITÁLNÍ OSOBNOST
a to je osobnost
heterosexuální,
• bez touhy po závislosti (orální
charakter),
• v práci plně výkonný bez
kompulzivních projevů (anální
charakter),
• a je spokojený sám se sebou
aniž by byl domýšlivý (falický
charakter).
TERAPEUTICKÝ VZTAH
• tvoří 2 součásti:
• 1. Pracovní spojenectví
• pracovní spojenectví vychází
z relativně neurotického
racionálního a realistického
postoje pacienta
k analytikovi, toto
spojenectví je předpokladem
úspěšné analýzy.
2. Přenos
• Přenos je jedním z nejdůležitějších zdrojů obsahu analýzy.
• Během přenosových reakcí pacient prožívá vůči analytikovi pocity,
které patří významným lidem z pacientovi osobní historie.
• Pomocí přesunutí pacient přenáší pudy, pocity a obrany, které se
v minulosti objevovaly ve vztahu k významným lidem na analytika.
• Konflikty si znovuprožívá s analytikem, což je materiál
k psychoanalýze.
• Analytik je prázdné plátno, na které si pacient promítá svou historii
• Souhlas s Rogersem – přijmou nehodnotící postoj, použít empatie, být
zdravější než pacient.
• Nesouhlas s Rogersem – pozitivní ocenění (právě neutrální reakce
vyvolávají přenosové reakce.
• Analytik se musí vyvarovat protipřenosu
• Analytik musí být zdravou osobností, aby dokázal rozlišovat mezi tím,
CO PŘICHÁZÍ OD PACIENTA a co v něm SÁM PODNĚCUJE, protože od
pacienta uprostřed přenosových reakcí nelze očekávat, že by to
rozlišil.
PRAXE PSYCHOANALÝZY
• Terapeutické sezení 4-5x týdně, délka 45-50 minut
• Psychoanalýza je terapeuticky NEKONEČNÝ proces,
v praxi se ukončuje po 4 až 6 letech.
• V ortodoxně pojaté analýze se pacient zaváže, že
během terapie neprovede ve svém životě velkých
změn, ani důležitých rozhodnutí.
• Někdy se musí vzdát psychotropních látek, alkoholu,
tabáku.
• Analytik mluví málo, společensky se s klientem
nestýká, stává se pro klienta po zbytek života
důležitou osobou.
HLAVNÍ ALTERNATIVY:
• EGOPSYCHOLOGIE
• OBJEKTIVNÍ VZTAHY
• PSYCHOANALYTICKÁ
PSYCHOTERAPIE
• v současnosti 2 skupiny
psychoanalytických psychoterapeutů:
– doplňují Freudovy myšlenky
– neofreudiáni
EGO PSYCHOLOGIE
(Hartmann, Erikson,
Rapaport,Loewenstein) X
KLASICKÁ PSYCHOANALÝZA
• existují procesy,
– ego paměť,
– ego vnímání,
– ego motorická
koordinace,
které jsou taky vrozené
a mají energii
nezávislou od Id
• vychází z psychologie Id
• konflikty vyvolané
instinky= hlavní hybné
síly utváření osobnosti,
vzniku psychopatologie,
procesu psychoterapie
• ego získává všechnu
energii od Id
• v ego se vyskytují oblasti bez
konfliktů, které zahrnují
jedincovo přizpůsobení se
realitě a ovládnutí okolního
prostředí
• nepopírají, že konflikty mezi
pudy usilujícími o okamžité
uspokojení ovlivňují
osobnostní vývoj, ale stejně
důležitá je snaha ega o
adaptaci a ovládnutí pudů
• ovládnutí pudů – jeden
z prvních úkolů ega, dalším
je snaha být efektivním a
kompetentním ve vztahu
k realitě- to vyžaduje vznik
jiných procesů ega než
obranné mechanizmy
• ego slouží jen k obranným
funkcím v rámci snahy o
nalezení rovnováhy
v neustále probíhajících
konfliktech mezi instinkty a
společenskými pravidly
• člověk s nedostatečně
vyvinutým egem se nemůže
adaptovat
• vývoj oblastí ega, které
nejsou zatíženy konflikty
v prvních 3 letech, obrana
před nevyhnutelnými
konflikty vztahujícím se
k orálním, análním a falickým
pudům
• úsilí ega o adaptabilitu a
kompletnost pokračuje i po
prvních 5 letech života= další
období života stejně důležitá
• stadia psychosexuálního
vývoje, jak je navrhl Freud
už k objasnění osobnosti a
psychopatologie nestačí
Děkuji za pozornost