Transcript Nerovnom*rný vývoj sv*ta

Nerovnoměrný vývoj světa
HOSPODÁŘSKÝ, ETNICKÝ, NÁBOŽENSKÝ
IDEOLOGICKÝ, POLITICKÝ A KULTURNÍ
SVĚTOVÝ KONFLIKT – TERORISMUS
4. 4. 2014
RENATA HONSŮ
Obsah
 Současný globální svět
 Hospodářský svět
 Kolonialismus
 Kulturní a etnické odlišnosti
 Svoboda ve světě
 Konflikty
 Média
 Terorismus
Politická mapa světa
Hustota zalidnění
potřeby současnosti k uspokojení potřeb budoucích generací
Světové civilizace
 Západní
 Latinckoamerická
 Africká
 Islámská
 Pravoslavná
 Čínská
 Japonská
 Hindujistická
 Buddhistická
Celosvětové dění současnosti
 Intersociální - vzájemné působení různých
společensko-sociálních a ekon. systémů a globálního
soužití lidstva; vznikají intersociální problémy jako
reakce na globální společenské situace
 Přírodně-sociální - přerušení vazeb mezi přírodou
a lidskou společností (růst počtu obyvatelstva /
konstantní přírodní zdroje)
 Antroposociální - sociální, kulturní, humanitární,
etnické problémy
Potřeby současnosti k uspokojení potřeb
budoucnosti
stoupání mořské hladiny
ohrožení kosmického prostoru
války a konflikty
chudoba
spotřeba energie
úbytek ozónu
urbanizace
chemické znečištění
degradace půdy
závažnost globálních problémů
znečištění ovzduší
likvidace odpadů
změna společenských hodnot 21
růst počtu obyvatelstva a jeho pohyb
špatná správa věcí veřejných
znečištění sladké vody
odlesnění
nedostatek sladké vody
změna klimatu
0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Mapa světa zobrazující CIA odhad tempa růstu
HDP pro rok 2010
HDP reálné tempo růstu ve vybraných zemích,
1990-1998 a 1990-2006
Rozdělení průmyslu
Schéma hlavních národohospodářských sektorů
Kolonie v roce 1945
Náboženství
 moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité
soustavy jednání, symbolů a představ, jimiž různá
společenství vyjadřují reálný, životní, osobní vztah
k transcendentní zkušenosti
Judaizmus
• Židovské náboženství, které patří spolu
s křesťanstvím a islámem mezi tři
světové monoteistické.
• Klade velký důraz na rodinu, slavení
svátků.
• Rozlišit židovství a judaismus jako
náboženství,
• židovství kulturně-náboženskonacionálním souborem, zahrnujícím
historii, jazyk, zemi, liturgii, filozofii,
umění, soubor etických zásad
a náboženských praktik.
Náboženství – křesťané
Křesťanství
 víra v jednoho boha, vyznávají Ježíše Krista jako
Spasitele a Božího syna, uznávají křest a další
svátosti, věří v možnost odpuštění hříchů a spásy a
očekávají druhý příchod Kristův.
Pravoslavní
 odmítali podřizovat usnesením




a schválením římským patriarchou
a tzv. velké schizma.
Otázky Ducha svatého,
odpustků,
všeobecného celibátu duchovních,
zavádění latiny.
Islám
 Muslimové se stejně jako
křesťané a židé považují za
duchovní potomky Abraháma.
 Muslimové dodržují modlitby,
mír, spravedlnost, harmonii,
spolupráci, soucit,
dobročinnost, rodinnou
zodpovědnost, toleranci k
lidem jiné víry a tradic a
respekt pro životní prostředí.
 Člověk organickou součástí
vyššího celku.
 Korán - je považován
za absolutní neměnnou
pravdu.
Hinduismus
 souborné označení pro velké
množství náboženských a
filozofických směrů, zvyklostí
a tradic.
 Velmi různorodé, otevřené a
tolerantní náboženství s absencí
jediného standardního dogmatu.
 Cílem hinduisty je konečné
duchovní vysvobození z koloběhu
života a smrti.
Buddhismus
• Důraz na osobní meditační praxi
• jako prostředek k dosažení vnitřní
svobody
• a k odstranění prožívání
skutečnosti, zkreslené subjektivním
viděním.
• Východisko ze strastiplné
pomíjivosti jevového světa.
Svoboda ve světě v %
bez svobody
25%
svoboda
45%
částečná svoboda
30%
Hlava II – Lidská práva a základní svobody
 Každý je způsobilý mít práva.
 Každý má právo na život.
 Nikdo nesmí být zbaven života.
 Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena.
 Každý má právo vlastnit majetek.
 Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny.
 Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.
 Svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání je
zaručena.
Sociálněpolitický vývoj
 Paternalismus – nadřazení vlády nad právo, nerovné
postavení člověka.
 Demokracie - jasné definování práv a povinností státu.
 Socialismus – společné vlastnictví výrobních
prostředků.
 Anarchismus – ovlivňující rasizmus.
Světový konflikt
Ženevská konvence, kategorie ozbrojených konfliktů:
 Mezistátní konflikty - vyhlášená válka nebo
ozbrojený konflikt mezi 2 či více státy, okupace
 Národněosvobozenecká hnutí - boj proti okupaci,
za sebeurčení proti koloniálním a rasistickým režimům
 Vnitrostátní konflikty - ozbrojený konflikt mezi
armádou státu a jinými organizovanými ozbrojenými
skupinami majícími velení a kontrolujícími část území
 Ostatní ozbrojené konflikty – vnitrostátní konflikt,
izolované násilné činy, vnitřní nepokoje
Příčiny konfliktů v současnosti
Spouštěcí mechanismy:
 Terorismus – taktika dosažení politického cíle
pomocí útoků či případně hrozbou útoky na civilní
cíle; klíčovým faktorem je vyvolání strachu, paniky a
upoutání pozornosti za pomoci násilí
 Náboženská a etnická nesnášenlivost– je dána
rozpory dvou a více od sebe odlišných skupin, např.
spory mezi protestanty a katolíky v Severním Irsku,
problémy náboženského rázu v oblasti Kavkazu,
napjaté vztahy mezi muslimy a hinduisty v Indii,
konflikty mezi etniky v Africe
Příčiny konfliktů v současnosti
 Politicky nestabilní vlády – nemají podporu většiny
obyvatel, existuje hrozba jejich svržení a ovládnutí státu
diktátorem
 Diktátorské režimy – nesvoboda obyvatelstva vede ke
snahám režim změnit, což ale většinou nezmožné bez použití
ozbrojeného násilí
 Izraelsko-arabské vztahy – neustálý zdroj napětí
v oblasti Blízkého východu, který se prozatím nepodařilo
vyřešit
 Separatismus – snaha o odtržení území od současného
státu, v mnohých případech se pojí s problémem terorismu
nebo s náboženským či etnickým sporem
Masmédia
 Ovlivňování - místní, národní, mezinárodní: války,
konfliktu a krize
 Využití: k mobilizaci a ovlivňování společenských
výsledků, udržování konfliktu, podat válečné
zdůvodnění nebo nenásilná snaha mírových aktivistů
ukončit válku
 Strategie aktérů - konfliktu, míru i bezpečnosti: vlády,
povstalecké skupiny, humanitární organizace a teroristy
 Umožňují otevřenou účast
Terorismus
 systematické užívání fyzického násilí převážně vůči civilistům
 politický nástroj slabých proti silným
 od starověku braní rukojmích,
 v 19. st. se vyznačoval útoky na panovníky a politické osobnosti,
 ve 20. st. vznikl separatistický a náboženský terorismus
 zasahuje s různou měrou celý svět
 nelze uspokojivě řešit v rámci státu, nutná mezinárodní spolupráce
 většinou dlouhodobého rázu: jejich řešení vyžaduje velké náklady a
trvalou angažovanost
 žádný stát nenese za jejich vznik výhradní odpovědnost (nemožnost
postihu)
 většinou nejde o politickou prioritu žádného ze států, zastiňují je jiné
státní zájmy
Terorismus
 oblasti působnosti:
o globální (celosvětový nebo v rámci více států)
o regionální (v rámci 1 státu)
 podle cílů, kterých chce dosáhnout:
o Reklamní cíl - upoutání pozornosti veřejnosti pomocí masmédií
o Jednorázový násilný akt - dosažení konkrétního cíle, vynucení
jednání
o Strategický cíl - nástroj vedoucí k destabilizaci režimu
 separatistický (cílem je vytvoření vlastního území - např.
IRA v S Irsku, ETA ve Španělsku)
 náboženský (např. Al Kajdá)
 revoluční (např. Rudé brigády v Itálii)
 pravicový
Teroristické organizace
 IRA - Irská republikánská armáda; vznik v r. 1916 jako
ozbrojená složka strany Sinn Féin,
usiluje o odtržení S Irska od Anglie - náboženský spor mezi
protestanty a katolíky
 ETA Euzkadi ta Askatasuna - Baskitsko a svoboda,
vznik v r. 1959 v Bilbao,
usiluje o uznání nezávislosti Baskitska Španělskem a Francií
 Al Kajdá - osvobozenecká armáda islámských svatyní;
zakladatelem je Usáma bin Ládin - ze zámožné rodiny –>
financování výcviku, organizace i teroristických akcí
 Rudé brigády - italská ultralevicová org.
Historie mezinárodního terorismu
Od konce 19. století registrujeme čtyři teroristické vlny
 První vlna - akce ruských intelektuálů koncem 19. století po sarajevském atentátu.
o V Evropě tzv. revoluční terorismus.
o V osmanské říši se začíná rodit terorismus separatistických hnutí
o a formy extrémního pravicového terorismu reprezentují židovské pogromy v Rusku
o a akce Ku-klux-klanu v USA.
 Druhá vlna - po I. světové válce a vrcholí po II. světové válce obdobím dekolonizace.
o Akce separatistů v rozpadajících se koloniálních říších. Separatistická hnutí propojena s
revoluční ideologií či náboženstvím.
 Třetí vlna - od konce 60. let do rozpadu Sovětského svazu.
o revoluční terorismus v Latinské Americe a návrat marxisticko-anarchistických skupin.
o termín mezinárodní terorismus, organizace (např. OOP) podnikaly většinu útoků v
zahraničí
o a různé národní skupiny navzájem spolupracovaly a podnikaly útoky ve třetích zemích –
např. spolupráce OOP a IRA při únosu ministrů členských států OPEC ve Vídni v roce
1975.
o Mezinárodní charakter této vlny symbolizuje také letecké pirátství a státy sponzorující
terorismus.
Historie mezinárodního terorismu
Od konce 19. století registrujeme čtyři teroristické vlny
 Čtvrtá vlna, do současnosti, vystupuje do popředí pravicový a
náboženský terorismus vyskytující se již ve třetí vlně.
o muslimský fundamentalismus, navazující na íránskou revoluci v
roce 1979.
o Posun v myšlení teroristů za 30let v objektech proti nimž útočí.
Teroristé se vždy ozvali a sdělili své požadavky.
 Konec 60 a začátek 70let - vraždy policistů nebo soudců
zabývajících se vyšetřováním terorismu .
 Později útoky zaměřovaly i na politiky a diplomaty.
 V polovině 70let - velké průmyslové firmy a jejich představitele.
 Koncem 70 let - dopravní letadla, vlaky, letiště a nádraží.
K atentátům se téměř vždy přihlásila nějaká organizace.
 V 90 letech se už většinou nikdo nehlásí a nikdo neklade žádná
ultimata.
 Dnes je cílem způsobit co největší škody a utrpení.
Definice pojmů souvisejících s islámským
fundamentalismem
 FUNDAMENTALISMUS
o hnutím s nejkonzervativnějších protestantských kruhů v USA na
přelomu 19. a 20. století. Hnutí odmítá vědeckou kritiku bible a
jakoukoli diskusi o jejích možných smyslech a výkladech.
o Po II. světové válce spojován s islámem a jeho militantními formami.
Bezmezné přesvědčení o pravdě a právu hodnotit i soudit ostatní.
Znaky : strach z nejistot dospívající k agresivitě, úzkostlivé lpění na
starých hodnotách a útěk k radikalismu násilí.
 ISLÁMSKÝ FUNDAMENTALISMUS
o návrat k prvotnímu islámu, k jeho zdrojům. Reakce na reformismus,
která není schopna uspokojivě řešit v konflikty z moderního vývoje.
o Cílem je čistota islámu a návrat k pramenům víry. Nejsou stanoveny
meze, Extremisté vykládají verše koránu jak se jim právě hodí. Dochází
ke zjednodušování a vytrhávání z kontextu.
Definice pojmů souvisejících s islámským
fundamentalismem
 DŽIHÁD
o bez upřesňujícího výkladu, vysvětlován jako "nesmírné a mnohostranné úsilí na
cestě boží“. Veškeré činnosti muslima směřující k upevnění víry,rozvoji a šíření
islámu, mírovými i násilnými prostředky.
o Džihád a válka – útočná, obranná – válka náboženská za šíření božího zjevení a
získávání území, na němž má být dosažení boží vlády nad celým světem. Islámský
terorista může tvrdit, že je bojovníkem božím a že téměř každá teroristická akce,
provedená muslimy, může být považována tj. svaté války proti bezvěrcům a
jinověrcům.
 MUDŽÁHID
o vykonavatel džihádu, bojovník na cestě boží, za aktivitu slibován pobyt v ráji.
Nejvýše je ceněna mučednická smrt za boha.
 ŠARÍ´A
o soustava právního a morálního kodexu, prameny jsou v koránu a sbírkách. Pokud
svaté zdroje neposkytují jasné řešení některých problémů, vytvářejí se normy na
základě analogie nebo na základě konsensu právních autorit.
o Přizpůsobovat šarí´u novým skutečnostem má za úkol islámská právní věda (fikh).
21. prosince 1988, ve skotském Lockerbie
 výbuch bomby v letadle
nepřežilo 270 lidí
 dlouhých tahanicích přiznala
v roce 2003 Libye, jejíž
důstojník tajné služby Abdal
Basat Alí Midžrahí byl v lednu
2001 za atentát odsouzen na
doživotí.
 Libye, která se zavázala zaplatit
pozůstalým celkem 2,7 miliardy
dolarů odškodného,
 přijala zodpovědnosti za útok
Použitá literatura:
 Dufková,I., Zlámal, J.: Policie a terorismus, Střední
policejní škola Ministerstva vnitra v Praze, Středisko
pro lidská práva a profesní etiku, 2004.
 Matoušek,O.: Základy sociální práce, Portál, 2001.
 Tomeš, I.: Úvod do teorie a metodologie sociální
politiky, Portál, 2010.
Použité internetové zdroje:












http://www.al-islam.cz/
http://www.freedomhouse.org/
http://www.hinduismus.cz/
http://www.mvi.estranky.cz/
http://www.pcr.uu.se/
http://www.pravoslavihk.cz/
http://www.translationdirectory.com/
http://cs.wikipedia.org/
http://geography.upol.cz/
http://ivy.sgo.cz/
http://leccos.com/
http://zakony.centrum.cz/
Děkuji za pozornost