Možnosti RI diagnostiky jednotlivých oddílů GIT

1. Jícen 2. Žaludek

3. Hepatobiliární systém 4. Tenké střevo 5. Tlusté střevo 6. Nádory

Diagnostika jícnu, žaludku

1. Diagnostika morfologie je prakticky nemožná 2. Ideální diagnostika funkce a funkčních poruch

Procenta ambulantně ošetřovaných

40 15 10 5 0 40 35 30 25 20 30 3 jícen 7 žaludek 1995 1998 Bitter, Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211

Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997 2500 2116 2000 1500 1117 1000 500 0 organická onemocnění funkční onemocnění Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211

Funkční poruchy zažívacího traktu

(definice)

Poruchy funkce orgánu bez prokazatelných morfologických změn Yamada, Texbook of Gastroenterology

Dynamická scintigrafie jícnu provedení 1. Aplikace radiofarmaka per os 2. Na pokyn pacient polkne 3. Gamakamerou snímáme oblast hrudníku Zásadní vliv na výsledek má:

•

Aplikovaný volum

•

Frekvence snímání Norma pro vlastní pracoviště

Gamakamera MB 9200

Popis techniky a normální hodnoty (dynamická scintigrafie jícnu) naše pracoviště Vol.

10 ml Hodnocení Čas 0,1 sec. Norma 7,9 sec.

doba průchodu jícnem (MTT) antiperistaltika retence radiofarmaka reakce po polknutí

Obrazy v čase na HD počítače

Dynamická scintigrafie jícnu

Antiperistaltika v dolní třetině jícnu

Normální nález dynamické scintigrafie jícnu

Normální nález

Parametrické obrazy normální nález antiperistaltika

Antiperistaltika ve střední a dolní třetině jícnu

Časná antiperistaltika v horní třetině jícnu

Antiperistaltika v horní a střední třetině jícnu retence v dolní třetině

Antiperistaltika v horní, střední i dolní třetině jícnu

Antiperistaltika ve střední a dolní třetině jícnu

Antiperistaltika a retence v celém jícnu

Aktivita v jícnu těsně po polknutí – 1 sec.

Retence aktivity v celém jícnu

Situace na konci vyšetření

Parametrické obrazy Antiperistaltika a retence v celém jícnu

Závěry pro klinickou praxi 1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu.

Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.

Závěry pro klinickou praxi 2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.

Závěry pro klinickou praxi 3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.

Závěry pro klinickou praxi 4. Dynamická scintigrafie jícnu musí být prováděna velmi rychlou snímací sekvencí, ne delší než 0,1 sekundy/snímek.

Historie vyšetření evakuace žaludku pomocí radionuklidů 1. Griffith a kol., 1966, 51 Cr 2. Horowitz M., Adelaide, Australia 3. Jonderko K., Katowice

Evakuace žaludku provedení 1. Pacientovi podáme per os značenou stravu 2. Snímáme oblast žaludku 60 - 90 min Vliv na výsledek může mít: Strava Norma pro vlastní pracoviště

Evakuace žaludku provedení 1. Pacientovi podáme per os značenou stravu 2. Snímáme oblast žaludku 60 min.

Matice : 64 x 64 Snímání: 1 obr./min.

Strava: rizoto Norma pro vlastní pracoviště

Vyšetření evakuace žaludku

Počty vyšetřených v letech 1994 - 2005 250 225 200 150 117 100 50 31 61 0 1994 1996 86 105 110 116 120 177 156 1998 2000 2002 2004 124

Evakuace žaludku vyhodnocení

Evakuace žaludku - zrychlení

T/2 12 min.

GERD

Evakuace žaludku - zpomalení

T/2 669 min.

GERD

Normální hodnoty evakuace žaludku naše pracoviště n = 71 osob, 46 žen, 25 mužů průměrný věk 38,5 let (s.o. 15,2) LAG (expon.) Mean T/2 (norm) 3,6 min. 81,7 min.

Median Modus Geometrický průměr 5 percentil 95 percentil St. deviace 2,0 0,0 --- 0,0 13,0 7,4 76 60,0 79,3 56,0 115,0 20,4

Evakuace žaludku vyhodnocení zrychlení norma zpomalení

Indikace 1. Podezření na zrychlené nebo zpomalené vyprazdňování žaludku.

2. Sledování terapeutického efektu.

Poločasy evakuace u 1044 vyšetření 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 382 zrychlená 256 normální 406 24 zpomalená gastrostasis

Závěry pro klinickou praxi 1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu.

Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.

Závěry pro klinickou praxi 2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.

Závěry pro klinickou praxi 3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.

Anatomická poznámka

•

Játra - 700 - 1900 g, 2 % těl. Hmotnosti

•

Průtok krve 1530 ml/min. (25 % srdečního v ýd.)

•

70 % funkční prokrvení, 30 % nutritivní

Funkce jater

•

Metabolismus (detoxikace)

•

polygonální buňky (hepatocyty) 85 %

•

Kupferovy buňky - 15 %.

•

Tvorba žluči - za 24 hod. 1 - 2 l.

•

Transport žluči

Radionuklidové vyšetření jater

•

Morfologie

•

Funkce

•

Transport žluči

Dynamická cholescintigrafie kvantifikace 1. Oblasti zájmu (srdce, játra, žlučník) 2. Křivky průběhu radioaktivity v čase 3. Dekonvoluční analýza (srdce, játra: MTT, min) 4. Výpočet jaterní extrakční frakce (HEF, %) 5. Výpočet EF žlučníku (%) 6. Výpočet ER žlučníku (%/min.) 7. Stanovení indexu dysfunkce (ID) 8. Stanovení aktivity nad žaludkem

Radionuklidové vyšetření jater transport žluči I.

• Oddiho sfinkter - 15 cm H

2 O

• ductus hepaticus communis to je 12 cm H

2 O

• žlučník asi 10 cm H

2 O

• duodenum je obvykle tlak 0 cm H

2 O.

Radionuklidové vyšetření jater transport žluči II.

•Oddiho svěrač - kontrakce 4 - 5 x za min. •Trvání jedné kontrakce cca 4 sec. •Tlak ve žlučových cestách - až na 50 - 150 mm Hg

Radionuklidové vyšetření funkce žlučníku

•Dynamická cholescintigrafie •Po naplnění žlučníku - evakuační podnět •Vyhodnocení ejekční frakce žlučníku

Radionuklidové vyšetření funkce

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie HEF

Radionuklidové vyšetření jaterní funkce HEF

Radionuklidové vyšetření jaterní funkce HEF

Radionuklidové vyšetření jater transport žluči

Radionuklidové vyšetření funkce žlučníku

Funkční poruchy zažívacího traktu

(definice)

Poruchy funkce orgánu bez prokazatelných morfologických změn Yamada, Texbook of Gastroenterology

Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997 2500 2000 1500 1000 500 2116 1117 0 organická onemocnění funkční onemocnění Bitter J., Čes. a slov.gastroent., 1999, 53,6, 211

Procenta ambulantně ošetřovaných mocných v gastroenterologických ambulancích 40 40 35 30 25 20 15 10 5 0 3 7 jícen 30 26 26 17 17 žaludek střevo 1995 1998 játra 14 22 žluč.cesty

Bitter, 1999

Funkční poruchy hepatobiliárního systému 1. Duodenogastrický reflux 2. Dyskineza žlučových cest 3. Poruchy motility žlučníku.

Radionuklidové vyšetření funkce

Dynamická cholescintigrafie provedení 1. Aplikace 99m 3. Vyhodnocení Tc HIDA i.v.

2. Snímání oblasti jater po dobu 60 min Zásadní vliv má: Kvantifikace vyšetření

Normální nález

Normální nález

Normální nález

Normální nález

Dynamická cholescintigrafie kvantifikace 1. Oblasti zájmu (srdce, játra, žlučník) 2. Křivky průběhu radioaktivity v čase 3. Dekonvoluční analýza (srdce, játra: MTT, min) 4. Výpočet jaterní extrakční frakce (HEF, %) 5. Výpočet EF žlučníku (%) 6. Výpočet ER žlučníku (%/min.) 7. Stanovení indexu dysfunkce (ID)

Dynamická cholescintigrafie oblasti zájmu

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie

Dynamická cholescintigrafie normální nález

Duodenogastrický reflux 1. Provedeme běžnou dynamickou cholescintigrafii 2. Sledujeme změny aktivity nad žaludkem

Dynamická cholescintigrafie DGR

Dynamická cholescintigrafie DGR

Incidence duodenogastrického refluxu na našem oddělení

n = 2400 ženy - 1688, muži - 712 věk 45,8 let (s.d. 15,93) váha 71,3 kg (s.d. 15,45) DGR 11 % CHE 21 %

DGR a CHE 25 20 15 10 5 0 12,6 14,3 9,9 muži DGR CHE ženy 24,8

DGR u nemocných po CHE

p < 0.0001

1200 1000 800 600 400 200 0 69 1039 Bez CHE 81 334 Po CHE

1. DGR jsme pozorovali v 11 % pacientů vyšetřených na našem oddělení.

2. DGR je statisticky významně častější u mužů.

3. DGR je statisticky významně častější u pacientů po cholecystectomii.

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest

Dyskineza žlučových cest 1. Pozdní zobrazení intrahepatálních žlučových cest 2. Zvýraznění intra i extrahepatálních žlučových cest 3. Pozdní zobrazení aktivity ve střevních kličkách 4. Zpomalení transportu do střev 5. Výrazná aktivita ve žlučovém stromu na konci vyšetření

Diagnostika motility žlučníku 1. Dynamická cholescintigrafie 2. Kvantifikace změn aktivity v čase nad žlučníkem

Normální motilita žlučníku (EF = 53 %, ER = 2,6 %/min.)

Normální motilita žlučníku

Diagnostika motility žlučníku EF = 0 %

Diagnostika motility žlučníku EF = 0 %

Diagnostika motility žlučníku (pozdní plnění, EF = 0%)

Dynamická cholescintigrafie dysfunkce žlučníku (tachyfellea)

Diagnostika motility žlučníku (nejčastější patologie) 1. Žlučník se neplní (špatná příprava x patologie) 2. Normální plnění, normální, rychlá kontrakce 3. Nulová kontrakce po evakuačním podnětu 4. Nízká hodnota EF žlučníku 5. Pomalá kontrakce žlučníku (nízká ER) 6. Kombinace předchozích dvou (4 + 5) 7. Pozdní plnění žlučníku + (kombinace 4 + 5) 8. Tachyfellea

Závěry pro klinickou praxi 1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch hepatobiliárního systému. Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.

Závěry pro klinickou praxi 2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.

Závěry pro klinickou praxi 3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.

Možnosti RI diagnostiky jednotlivých oddílů GIT 1. Jícen 2. Žaludek 3. Hepatobiliární systém 4. Tenké střevo 5. Tlusté střevo 6. Nádory

Tenké a tlusté střevo 1. Hodnocení rychlosti transportu střevem 2. Stanovení propustnosti střevní stěny 3. Krvácení do GIT 4. Stanovení ektopické žaludeční sliznice

Tenké a tlusté střevo 1. Nelze hodnotit morfologii 2. Možnost diagnostiky funkčních poruch 3. Vyšetření se provádí za fyziol. podmínek

Podíl funkčních a organických onemocnění 70 60 50 57 43 40 30 20 10 0 žaludek 1995 68 32 žaludek 1998 funkční 43 57 44 56 střevo 1995 ogranické střevo 1998 Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211

Pracovní neschopnost na 100 tis. obyvatel v roce 1997 2500 2116 2000 1500 1117 1000 500 0 organická onemocnění funkční onemocnění Bitter J., Čes. a slov. Gastroent., 1999, 53,6, 211

Transport stravy tenkým střevem (provedení, hodnocení) 1. Podáme stravu s 30 MBq TcSC p.os 2. Snímáme oblast břišní dutiny 3. Hodnotíme T/2 žaludku 4. Počítáme oro-cekální čas

Transport stravy tenkým střevem

Transport stravy tlustým střevem

• • • •

1962 Hansky, Connell 51 Cr 1974 Kirvan, Smith - radioaktivní kapsle 1980 Malagelada 131 I celuloza 1985 Hardy, Perkins 111 In resin

Provedení

•

podání radiofarmaka per os

•

snímání

•

analýza dat

Hodnocení

•

procentuální vyjádření radioaktivity v jednotlivých úsecích

•

výpočet geometrických průměrů

Radiační zátěž

•

111 In (2 - 10 MBq) 1,2 mSv, u nemocných se zácpou 2,8 mSv

•

67 Ga (8 MBq) podobné jako u 111 In

Výhody

•

vyšetření je prováděno za fyziologických podmínek

•

malá radiační zátěž

Nevýhody

•

provádí se na málo pracovištích NM

•

neexistuje zcela exaktní hodnocení

Transport stravy tlustým střevem

Transport stravy tlustým střevem

Závěry pro klinickou praxi 1. Radionuklidové metody jsou vhodné pro diagnostiku funkčních poruch zažívacího traktu.

Jsou jednoduché, provádí se za fyziologických podmínek a mohou se běžně provádět na všech pracovištích nukleární medicíny.

Závěry pro klinickou praxi 2. Kvantifikace radionuklidových vyšetření je zásadním přínosem pro řešení klinické problematiky funkčních poruch GIT.

Závěry pro klinickou praxi 3. Radionuklidová diagnostika funkčních poruch GIT s možností kvantifikace výsledků je optimální pro sledování terapeutického efektu.